Panická porucha 5

Petře, dobrý příspěvek, díky za něj! Agorafobie je mrcha obrovská a je fakt, že ji má každý člověk, který má PP delší dobu a neléčenou = taky ji mám. :(

Jitko, já si spíš myslím, že až zvýšíš, tak nebudeš víc unavená, ale naopak. Já zvýšila po 10 dnech a po 4 dnech braní zvýšené dávky jsem právě začla pociťovat mírné zlepšení. A v práci právě lepší koncentraci. To já kdybych dělala ted státnice, tak bych s ničím neotálela a šla do AD možná už dávno. K 1. návštěvě psychiatričky mě dokopalo právě vědomí, že v práci nezabírám, jak bych měla. Soustředění na prd, zapomnětlivost, brzká psychická únava...Na druhou stranu Jituš, klobouk dolů, já bych se v téhle mimóze nic nenaučila. A co bych se naučila, to bych do druhého dne zapomněla.

Dášendo - já jsem svoji psychiatričku náhodou poslechla! Ona je totiž moc hodná a řekla mi, že si mám dávku zvýšit, až budu sama chtít.
Byla totiž tak ráda, že jsem s AD vůbec začala, že mě rozhodně do ničeho nenutí.

No to se tedy Jitko nediv,že TiAD stále moc nezabírají,když jsi nezvýšila dávku.Nevím čeho se pořád tak bojíš ,hůř už Ti rozhodně nebude,to nemusíš mít obavy!Dávka se dá zvyšovat do té dávky dokud se pacient nebude cítit úplně dobře,u každého je to samozřejmě jiné množství,to Ti ale tvoje doktorka asi samozřejmě sdělila,předpokládám.Tak se neboj ,na nic nečekej a zvyš,jinak je tvoje léčba na nic,děláš si to sama aspon tu psychiatričku bys mohla poslechnout!

Renčo, já jsem měla dávku AD už zvýšit, ale nechtěla jsem riskovat před státnicí, že budu ještě víc unavená a neschopná se učit.
Tak snad o víkendu zkusím, co to se mnou bude dělat.

PS: Nádherný email od Petra!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jitko B., tys ještě nezvýšila dávkování AD? Já už po 10 dnech z 2X po půlce na 2x po 1. Asi je to u každého AD jiné. Po 18 dnech cítím mírné zlepšení, hlavně v soustředění v práci. Ufff! Jinak přeju nádherný slunenčý den!

Pěkné sluníčkové ráno,moc se mi líbil Petrův příspěvek,je důkazem toho ,že se to dá postupně vše zvládnout a dostat se i ze zdánlivě neřešitelných situací.

Agorafobie musí být opravdu hnusná věc,to jsem naštěstí nikdy vyloženě nezažila,moje diagnoza je "jen" PP bez ago.Psychiatrička mi říkala,že agorka wse většinou rozvine při neléčené PP skoro vždy,moji nemoc jsem podchytila celkem brzy a pak hned začla s AD.jen tak na okraj ,jsem si všimla,že nejvíc dobře lidem s pp dělají léky ze zpětným vychytáváním serotoninu.třeba cipralex,citalopram,seroxat,citalec.

Přátelé,je mi 56 a od 32 jsem trpěl jako většina z vás až do stadia, kdy jsem se bál vyjít z domu. Už jsem se s tím smířil, ale před 2 lety jsem narazil na tuto diskusi. Po mnoha létech jsem šel znovu k psychiatrovi a nechal si předepsat Citalec. Postupně jsem překonával jednotlivé fobie - společnost, kino,divadlo, cesta dál od domova až po letošní dovolenou na Slovensku s lanovkou. Nyní o víkendu jsem se odhodlal k letu letadlem a tím jsem se zbavil poslední fobie. Ještě před rokem a půl mi pouhá představa takových činností přiváděla záchvaty, při kterých jsem "umíral". Cítím se opravdu skvěle. Škoda,že tyto léky nebyly před 25 lety. Mohl jsem mít už dávno pokoj. Takže se z toho dá dostat a to je to hlavní, čím jsem vás všechny trpící chtěl potěšit.

Romano, ještě než jsem Tvůj příspěvek dočetla, chtěla jsem Tvoji maminku pochválit, jak je úžasná. Myslím, že je to nejlepší řešení, budete dvě na dva :-)

Jinak na Lucku si taky dobře pamatuju, je dobře, že se máš líp!

Tak a Eva mi ještě poslala tip na perfektní cestovku na last minute a něco se rýsuje :-)
Já asi fakt poletím:-))))))
Pajko, už je to jasný, letím i s klukama, moje mamka se k nám přidá :-) prý mě nenechá letět samotnou, co kdyby prý jeden z kluků onemocněl nebo podobně, nic bychom si neužili. Já mám fakt tu nejlepší maminku na světě.
Manžel tady dneska byl, sbalil nějaké věci, zase ne všechny, byl s klukama venku, asi hodinu hráli fotbálek.

Jitko,tak to je dobře ,že se Ti tam líbí,neznám nic protivnějšího než chodit do práce z nechutí:(

A to ostatní se časem určitě nějak srovná,hlavně tomu věř a SNAŽ SE O POZITIVNÍ MYŠLENKY:)),TO POMŮŽE MOC,přeju Ti hodně pozitivních MYŠLENEK,RADUJ SE Z MALIČKOSTÍ!

Ahoj, ta práce jako taková mě baví. Mám se s kým mazlit a je to krásné, když mě někdo řekne

Krásný slunečný odpoledne přeju všem,Jitko taky jsem ted bojovala s nachlazením,to dělají ty prudký změny teplot,ale jen pár dní a už je to dobré,státnice určitě uděláš,neboj:))dcera ted asi 14 dní bere cipralex a cítí se po něm výborně,už taky nastoupila do svýho prvního místa,pracuje jako vizážistka a kosmetička v jednom pražskym salonu,ten obor letos dostudovala,je tedy v práci a je zas veselá a působí spokojeně její práce ji těší.A co Ty ve školce ,jsi tam taky spokojená?

tamaro, já mám vlastně AD se stejnou látkou. Na každého to působí jinak. Já jsem naopak pořád strašně unavená a ospalá a úplně bez energie. Před AD jsem taky nebyla moc aktivní, ale teď je to mnohem horší. Ale já všechno svádím na AD a přitom to může být jen z toho, že jsem začala pracovat a teď se o mě pokouší nějaká ta nemoc a do toho stres ze státnice...
Jak mi tady radili "starší a zkušenější" je důležité to nevzdat a čekat na zlepšení. Tak stále čekám.

Ibri já mám Citalec 10. Zatím jím jednu tabletu, ale už sbírám odvahu, abych si přidala druhou. Mám ho už přes 20 dní, ale vylepšení necítím.
Pořád se strašně pozoruji. Třeba teď mám zvýšenou teplotu a rýmu a v pátek dělám poslední státnici. Tak jsem na sebe zase naštvaná, protože už se nic nenaučím. A mám pocit, že mi pořád něco je. Když nesleduju bušící srdce, tak si 10krát denně měřím teplotu...
Ach jo!

ahojte, menila som liek, ronal za ciprlex /oboje je citalopram/ môžem mat od začiatku všetky tie nežiadúce účinky? beriem ho už týžden, no ale mam hrozný vnútorný tras a v noci zle spím....

ahojte, menila som liek, ronal za ciprlex /oboje je citalopram/ môžem mat od začiatku všetky tie nežiadúce účinky? beriem ho už týžden, no ale mam hrozný vnútorný tras a v noci zle spím....

Cipralex 10 - jim ho pul roku a uz je to hodne dobry. Prvni tyden byl desny, druhy uz zacali ustupovvat vedlejsi ucinky - jen jsem furt usinal a strasne zival a mel jsem desne uzkosti...