Duchovní cesta

Niko,
co nám hráli při tech Oshových meditacích, tak to už si bohužel nepamatuji.
:)

Krásné ráno!

Nu, plodní jste byli včera ve tvoření příspěvků :)))
Já jen malinko k tomu čtení či nečtení. Opravdu na tom nezáleží. V obou případech musíte rozlišovat. Stejně jako ve čteném nemusíte narazit na Pravdu, tak také z hloubání v nás na nás nemusí vykouknout Pravda. Musíme velmi pečlivě naslouchat při čtení i při hloubání v sobě, zda k nám promlouvá hlas Ducha nebo hlas Ega. A je-li někomu dána přímá cesta, pak je jedno, zda jej "nakopne" slovo z knihy nebo z nitra. A má-li bloudit, pak se ztratí i sám v sobě.
:)

Kde nechodi Slnko,
tam chodi lekar.
Kde nechodi Svetlo,
tam je noc.

jinak lidi, myslte, že všude je teď noc...?

Milý duchu,

ještě jste neudělal první krok k naší disputaci a neřekl jste nám všem, co je výchozí půdou vaší zkušenosti. Já proto zákonitě nemohu tasit. Zatím se zdá, že ze svého agnostického pohledu chcete potřít jakoukoli evidenci duchovního poznávání. Já se zatím podujal dokázat to, jenže to nebude možné bez vaší pomoci. A domnvám se, že není způsob jak vám rozvázat jazyk, takže se z diskuse o "něčem" sám, velice účelně vylučujete. Tož chápejte, nemohu to nijak ovlivnit...

Přeji příjemnou noc všem.

INIMICA.AMICITIA(((

ještě jsem zapomněl - 2. svazek, TRIGON, třetí rozšířené vydání.

Uz isiel spat, ved aj ten duch je len clovek.
Uz tu strasime iba my...:)

Uz islo spat, ved aj to Svetlo je len clovek.
Uz tu svietime iba my...:)

No nevím kdo se tady vyhýbá. Já jsem vždy aktivní jen na podnět, nikoli bez něj.

Ale mám k tomu jen -
(...FULCANELLI - Příbytky filosofů - str.46 první věta nahoře... LVD.VS.N.HNRM.-LVD.VS.N.CNTMLM...)

"duch je člověk oděný do prostěradla, ve kterém jsou vystřiženy dvě díry pro oči"
***
...cela ja:)

Svetlo a duch,
dnes v noci kracate
ako telo a tien
.)

(PS:poradie podstatnych mien
v prvom a poslednom riadku
je nahodne.)

Q. se vyhýbá důsledku své výzvy? Dokazovat mi mou duchovní neohrabanost chtěl Qellogathi, ne já. Já jdu spát, Qellogathi ať si rozmyslí, co vlastně chce. Trochu vám ještě pomohu s tou abstrakcí: duch je člověk oděný do prostěradla, ve kterém jsou vystřiženy dvě díry pro oči. Má velkou radost, když se mu podaří někoho rozesmát.

"Svůj darshan uděloval nekonečným mlčením. Jeho mlčení bylo tak silné, že utišovalo divokou zvěř a krotilo nesmiřitelné nepřátele"
***
... cely nas havino:)

Milý duchu,

abyste věděl, nejednáme tady jako dva lidé, ano? Vy jste trochu našponován, protože jste kvázi atakován qellogathim. Má situace je taková, že musm stále opakovat a zdůvodňovat, že mne abstrakce zvaná duch vůbec nepochopila.
Já však netasím, prosm Vás o to abyste to udělal vy. Já už tady šermoval dost, vy však se vyhýbáte něco sdělujícího vůbec říct. Mé tasen tedy je, ať tasíte.(

Milý Světlo,

dík za tvá milá slova na mou adresu, jenže já skutečně nevm co s lichotkami. Ikdyž mohou být naprosto úpřimná a nejsem na ně zvyklý. Jako nejkladnější odozvu na mé slovo přijímám upřimné reakce ať jsou jakékoliv. S upřimností se dají dělat divy, s úskoky ani ne. Ale to ty víš moc dobře. Já tvůj styl naprosto respektuji a naprosto jsem přesvědčen, že svou zkušenost žiješ, ačkoli podle svých slov se nehodláš moc slovně šířit. Na tom není nic závadného.

Slyšel jsi někdy o mytologické postavičce, Daksinamúrtim? Svůj darshan uděloval nekonečným mlčením. Jeho mlčení bylo tak silné, že utišovalo divokou zvěř a krotilo nesmiřitelné nepřátele. V jeho přítomnosti se prý lidé měnili z lhářů na pravdomluvné. No hlavně, dokázal svou nesměřovanou pozornost a přítomností sdělovat svůj vnitřní stav nejvyššího poznání a svobody.

To je indukce jež obecně není vůbec běžná ani v duchovních tradicích. Prý takovou atmosféru měl i Květoslav, čemu jednoznačně lze věřit.

Co se týče otázek.
Pokud bych se chtěl dozvědět něco ohledné vnějších znalostí, nebudu se svým ptaním se ostatních snad nikdy končit.
Pokud se jedná o otázky k řešení duchovních problémů i tak není koho se ptát, no p?edevším si musím vystačit sám. I kdyby byli lidé koho bych se mohl ptát, jejich odpovědi jsou v poměru ke mně externí. Takže i když něco člověk obdrží zvnějšku, vždy plyne dlouho, než se to zvnitřku provalí jako bezprost?ední zkušenost, což je jednak pomalé, jednak i zbytečné, když uvážm, že vždy jsem si nakonec pomohl sám.
Ale, učíme se stále. Proces osvobozování je dlouhý.

...když to udělá Qellogathimu radost,přehlédnu, že se jedná o provokaci, zvednu hozenou rukavici a Q mi bude moci dokázat, že jsem o poznání ani nezakopl. A to přesto, že jsem se s ním o poznání nikdy nepřel. Nuže, taste, pyšný Qellogathi.

Q mne přeceňuje,když myslí, že budu rozumět všemu, co napsal. Smysl mi ale neušel. Q napsal to, co vždy: on je moudrý a já blbý. Neprezentuji se jako soudce. Utrpělo-li mým vpádem Qellogathiho ego, je patrně prostornější, než se Q domnívá, ale já nesoudím. Budu pokračovat..

:)
My sme sa este nikam neprepadli,
my sa iba prechadzame po kolonade
.)

Qellogathi,

Dzogčhen je téměř nevyslovitelný.

Jsi Mistr slova, mohu-li Tě tak označit. Vím však jak jsem Tě odhadl budeš to brát spíše jako urážku a nadávku než kompliment. Dovol však mi poklonit se.
Dovedeš-li však toto vše (a nepochybuji o tom) uvnitřnit,procítit a slovy nevyjádřitelnými zažehnout tak je to moc dobře.Pro všechny nacházející se ZDE,TAM,VŠUDE.

Je vidět,že není otázky na kterou bys hledal odpověď.

Srdečně zdravím a cizojazyčně se loučím

Subham Astu Sarvadžagatam!

duchu, duchu... já tě přeci nenapadám. Co o tobě mohu vědět než co napíšeš? Jsi pro mne imaginární postavička, kterou mohu komentovat jedině dle toho, co píše. Když třeba mlčíš, těžko bych mohl o tobě něco psát.
Prezentuješ se tady jako nějaký soudce, aniž bys nám laskavě vysvětlil co kdo říkáme špatně a proč soudíš, že je to tak špatně.
Víš, já umím moc dobře ocenit, když někdo i zdůvodňuje, neboť, to tvé negování není úplně kóšer když naoplátku neřekneš cosi, co by tvůj postoj mohlo legalizovat. Já když třeba podle svého pohledu něco zneguji, zároveň to i odůvodním. Tak tedy tohle je jediný důvod proč jsem tě podle tvých slov "napadl"((:
Já si ctm moudrost ať je číkoli, ty, zdá se si stíš jedině konflikt. Pokud bys uvážil možnosti a rizika, jsem k dispozici a dokážu ti, žes o poznán ani nezakopl - jestli chceš. Ale to spš ne, neboť se zdá že nemáš dost odvahy jít s kůží na trh. Těch pár frází v úvozovkách, cos uvedl včera, bylo konzistentní s tím, jak tyto věci chápu, no ostatní s tím spíše nekoresponduje. Podle mě si mou osobu jen špatně vysvětluješ a hráš tu duchovní pózi. Ná mé osobě však až tak nezáleží. Na čem mi ovšem až moc záleží je obraz samotného poznání. To, když se zkresluje na pouhé bezduché "schopnosti a síly", tak je mi z toho někdy až špatně.
Já se nedržím žádné zvláštní techniky, protože soudm, že všechny duchovní techniky vůbec mají za účel jen manipulaci s nevědomostí a neslouží nikdy jako dopravní prostředek do zaslíbené země. Jsi milý, že mi podsouváš tyto atributy, ale dovol, abych ti zas já řekl, že si se spletl. Ty mně obviňuješ, že ti něco podsouvám a ty mé taky podsouváš věci se kterými nemám nic společného.
Ke slovu "duchovní" abychom se vymagořili z nesrovnalostí toto slovo běžně doprovázející uvedu, že jde o moc tichou a nenápadnou záležitost uvnitř lidské bytosti. Člověk, který se celý propadne do této tiché oblasti uvnitř sebe, se nazývá duchovní. Člověk, který se o to jakýmkoliv způsobem pokouší, se nékdy taky nazývá duchovn, ale spíše hledající, nebo praktik. No slovo praktik je p?íliš svétské a implikující, že duchovno se dá praktikovat, což zas nejde... Jediné co jde, je postupně, nebo naráz likvidovat a rozežírat nevědomost, která nás lidi, definuje jako vegetabilní a k vnit?ní podstatě lehostejné bytosti.
Člověk obecně začíná tím, že si uvědom svou naprostou nevědomost a nepoznání a simultánně se obeznámí s vrozenou latentní podstatou veškerenstva, kterou je v nejhlubší p?irozenosti také. Když začne řešit zda ho definuje lépe nevědomost, nebo poznání, stává se duchovním žákem svého vnitřního principu. Když to rozřeší a uvědomí si, že nic takového jako nevědomost nemá esenci, pak dosáhl poznání. Je to cesta, která ale nemůže být popsána pohybem z bodu a do bodu b, natolik to triviální není. Slovo cesta je jen náhradní pojem pro vnější komunikaci. Není to vůbec lineární postupnost. Obzvláště, máme li na mysli ty nejvznešenější učení, které jsou, jako třeba dzogčhen, nebo džňána - tyto nejsou dokonce ani jednokrokové, protože už začátek těchto "cest" je v nedvojnosti.