Duchovní cesta

d.,
rádo se stalo :)

Qellogathi,
Vůle se děje stále, ať chceme či nechceme, jen tím odevzdáním se Jí je naše nitro ukolébáno do tichoučka a klidu, my nevyvíjíme tlak a vše si tak krásně plyne. Pokud ale tlak vyvíjíme a chceme prosadit vůli svou nebo se Vůli vzpíráme, tak to samozřejmě drhne a nemůže to mít za následek nic jiného, než zmatek, strach, hněv...
Mně se omlouvat nemusíš :)))

Mám jednu ryze praktickou otátečku: Jak to děláte doma s různými nezvanými menšími či většími "potvůrkami", jako jsou mouchy, moli, pavouci, komáři atd.?
:)

Ani mně se Polívka moc nelíbí.

Ale jednu pravdu jsi střelil, i když nevědomě. Že to, kdybys chtěl něco vědět o duchovnu zda bys šel na diskusi do doktorky. Zcela souhlasím, je to nepravděpodobné. No knížky jsou taky subjektivní, jen o tom ještě nevíš, takže se to zrovnává. Jednou, když na to přijdeš, mi můžeš dát za pravdu, ale to už tady nebudu.

A ještě jedna finální naprosto pravdivá věc - jak se ty bavíš, tak i já, ale není možnost jak to sdělit abys to pochopil. Beru to jako oživení, seš po Bolku Polívkovi hned druhý nejlepší bavič jakého znám((((

Jistě, že čekám. Moc jsem si Qellogathiho oblíbil. Q. by snad měl vyjmenovat, které identity mně ještě přisuzuje, aby se to konečně vyjasnilo. Při jeho ostrostřelbě ve stanovování mých diagnóz to nebude problém.

No Evelyn, i já musím říct, že se mi líbilo, to o vložení se do vůle boží. Ale ta se stane vždy, dokud právě nechceme aby se stala naše.

Promiň, že jsem se nechal mým bratrem duchem(: - ne nemyslím to vážně - trochu unést a tak jsem pozapoměl na to že jsi tu sama...

Snad i duch by k tomu mohl něco podotknout, kdyby ovšem nad nás všechny nebyl až příliš povznesen do třetí osoby, nebo o boží vůli něco věděl a nekonečného odstupu od duchovního.... Neduchovní duch, no kdo to kdy viděl?

Gratuluji k roztrojení nebo zečtyřnásobení, případně i zmnohonásobení(:
Vytváříš tu imaginární hříčky a osobnosti abych na tebe jaksi reagoval, no není to trochu ubohý? Celej den tu na mne čekáš a když přidám něco, tak jsi hned nažhavenej((

bramarbas,
samozrejme, tak uhol pohladu Q., ako aj uhol pohladu ducha.
Lebo aj to je len uhol pohladu, vsakze, mily pan duch:):)
Vsetci mame pravdu, zo svojho uhla pohladu.

Evelyn,
dakujem za kus naozajstnej praxe.
Znamena ovela viac, ako nejake dokazovanie, ci ukazovanie, ci niekto krasorecni, pravdorecni, kraso..., sado-maso, ..... ci co, uff ...,
ale kazdemu dla jeho gusta...
:)

davide, já namouduši nevím, kdo tu větu tak zkonil. Mně se to nelíbilo. Měl jsem k ní přidat smajla, nemusel bych se potýkat s nedorozuměním.

... ako male deticky...
.)

Duchu mě se ta Tvoje věta líbila moc,i to co z ní udělal Tvůj kámoš.A souhlasím....

"Ovšem, nic o tom nevíš, ačkoli bys možná chtěl." napsal Q.
Kdybych o tom chtěl něco vědět, jistě bych zašel na doktorku, počíst, co o tom píše Q. V žádném případě by mne nenapadlo sáhnout po duchovní literatuře, to dá rozum. Q. je esencí moudrosti a všechno ostatní ztrátou času.

človíčku a s kým si ještě chceš povídat?((:
Při tvé aroganci, promiň... stěží tě někdo přibere do partie. Ale to už nechám na tobě, nic mi do toho není.

Závěrem - nechtěl jsem ti ublížit a pokud se ti to zhorší, neotálej a vyhledej odbornky. Ne že s tím přijdeš zase na duchovní cestu, jo?

Greetings, Love and Patience,
yours Q.

Všem je již jasné, že jsem se do soutěže v krasořečnění připojil, kromě Qellogathiho, který si se svým postřehem ještě počká jako Mlha s otázkou o hrdobci. Když si tady mumlám v třetí osobě, tak proto, aby si Q uvědomil, že není povinen reagovat.

Ale, si trochu dezorientovaný, ne? Nevím proč předpokládáš, že mě trápí jak ty mne budeš vidět hošánku(((:
Uvědom si, že si sem vpadl "to je soutěž v krasořečnění", což je hned první urážka VŠECH tady - OD TEBE - a netýká se to jen mě. Ovšem, nic o tom nevíš, ačkoli bys možná chtěl. Držíš se stranou, a když si myslíš, že mne zajímá co si tady mumláš o mně v třetí osobě jak důležitej...
Nadále však zůstávám s předpokladem, že tě maminka neměla moc ráda a věz, že je mi to tak líto jako i tvé schizofrénie. Že by to fakt platilo: "jedna nádoba pro počestnoost, druhá pro hanebnost"? No tak, dej se dokopy(

..a že těch úhlů pohledu může být... co ego,to úhel pohledu.A co úhel pohledu to svým způsobem pravda.. alespoň pro toho co to tak vidí ( je to pravda,protože - JÁ - na tom trvám :-)) ... nebo ne?
Když už zmiňujete ty knížky.. četl jsem Vesmír v kostce od S.Hawkinga - jedna z těch knížek co mě nakopla :-) a on tam píše že existuje nekonečně mnoho realit.. "ve vesmíru může klidně existovat i realita v níž republika Belize získá všechny medaile na letní olympiádě"
mějte hezký den....

...Q se zlobí, že jsem o sobě nic nenapsal, ale já jsem napsal. Q si stále neuvědomuje, že ať o sobě napíšu cokoliv a připíšu si jakékoliv vlastnosti dobré či špatné, budu stále stejně virtuální jako jsem teď. Q a ostatní budou moci věřit, či nevěřit tomu, co píšu. Zatím jsem s vaším obrazem o mne nikterak nemanipuloval. To, jak mne kdo vidí, je dáno jeho úhlem pohledu.

...Q to dokázal svými urážkami, ač ode mne k němu nevzešla žádná. Q se také dostatečně představil svojí větou "ty jsi o duchovno ani nezakopl", čímž Q dokázal, že tahá světské kvality do světa duchovního a hierarchizuje. Q už snad neví, jakým způsobem by mi dokázal svoji duchovní nadřazenost:-) A to přesto, že já s ním nesoutěžím. To jen Q má ten pocit a vystavěl si z něj skutečnost, ve které je sevřený jako vosa na dně sklenice, dokud si neuvědomí, že chce-li nahoru, bude se muset vzdát sladké šťávičky. Pokračuji...

Ať se Q. neschovává za Fulcanelliho ani za nikoho jiného, je-li Q skutečně moudrý, umí používat vlastní jazyk. Ohánět se kvanty literatury a citacemi umí kdekdo. Q je sice sečtelý, avšak neumí toto použít v praxi, stačí když prostoduch udělá bu bu bu a fasáda Q se oddrolí natotata. Pokračuji...

d.,
vzpommněla jsem si na "nepříjemné" situace a uvědomila si, že variant, jak se s nimi vypořádat je více.
Když jsem šla před lety na rentgen střev, velmi jsem se bála, vyšetření i výsledku. Seděla jsem v té kabince a v nitru zmatek nad zmatek, strach, úzkost. A náhle se uvnitř vynořila slova: "Buď vůle tvá. Co se má stát se stane, přijímám." Možná nezněla tak úplně přesně, už je to přece jen nějaký ten rok, ale ta podstata odevzdání se do Vůle tam byla. A od toho okamžiku jsem byla klidná. Takže i ten počáteční zmatek, který vládl uvnitř, je možné proměnit v klid - odevzdáním se do Vůle. Stejně se tak u mě stalo v 97. při povodních. Teprve tento akt odevzdání se, odstranil všechen ten děs a hrůzu, která se na mě z okolí valila, i když my jsme byli "za vodou", ovlivňovalo mě to. I tehdy jsem se tímto způsobem zklidnila.
A ještě jedna varianta mě napadla: Ze zmatku mě spolehlivě dostává i daný zákaz sama sobě: nerozvíjet negativní myšlenku, nevytvářet představy. To jsou takové rychlovky. Třeba nedávno do mého auta málem narazil kdosi v jiném autě, přehlédl mě, takže bezprostřední pocit byl úlek a já si okamžitě zakázala rozvádět další myšlenky, co by kdyby, protože ty by mě zákonitě roztřásly a rozhodily, kdo ví, na jak dlouho, a tak místo toho závladl klid.
:)