Duchovní cesta

Aha, tak to je dobře :-)
To víš, věštkyně a kartářky můžou s takovou osůbkou zamávat, ale když má vedle sebe tebe :-), tak věřím, že to ustojíte, oba!!

Zabloudil jsem na tuhle diskusi , ti o těch mobilech chtěli prorazit vasi bublinu krásna , že duchovní cestě třeba něco hrozí.
Urazili jste se a vaše argumenty jsou ještě arogantnější než jejich , místo abyste s laskou posoudili , co vám chtěli říci.Nechci soudit teto spolek

Klementinko, mám pocit, že vrací a snaží se. Hodně se to projevilo v těžkých situacích, kdy jsem byl opravdu v potížích, které jsem do té doby nezažil. Asi se děsím stále sílícího zájmu o různé věštkyně, kartářky atd. Mohla by být tak sebejistá - samé úspěchy, vše se daří, a přitom je tak bezradná.

Karolok, ty jsi taky drahoušek :-)
Miluješ ji,
tak je to asi správně, asi si to máš prožít, podle mě je tě pro ní škoda, ne proto, že vaříš a staráš se o ní, ale proto, že ona ti zjevně tvojí lásku nevrací.
Nico, nico,
já čtu ráda příběhy, které se staly a nebo je někdo vymyslel, třeba i tisíc let staré :-)

Klemenitko, ale to víš, že něco vím o její minulosti, tak jako ona o mně, ale nešťouráme se v tom, prostě nechci. Ale co se týče budoucnosti, je to asi tak, jak píšeš - matka všude vpředu. Dost se obávám situace, kdy bych je potkal spolu...k čemu by došlo? Hlásila by se ke mně? Jak by se zachovala dcera i matka? Nevím, jak dál. Přítelkyně dost koncertuje, jsou často na cestách. Vše vždycky nachystám - veškeré domácí práce, vařím rád atd., prostě proto, aby bylo všechno hotovo, abychom -když budeme spolu - se nemuseli takovými věcmi zabývat. Asi jsem trouba a strašný blázen do ní...

a co jako s minulostí? přečtené příběhy..

Karolok, ty brďo!
Nechceš jí nechat, jít její cestou a najít si nějakou jinou dívčinu, která s tebou bude mít děťátko a bude vás mít oba ráda?
Jestli téhle děťátko uděláš, tak bude její a její maminky. To mi věř! Podle toho co píšeš, tak ty a tvé rady pro ní mají cenu tak hadru na podlahu.
Jak to přijde, že jsi s někým pět let a neznáš jeho minulost??

Posílám báseň Petrovi,
který má srdce na správném místě.
Copak mi asi odpoví?
Úsměv je nejlepší-to vím jistě:)
Pěkným slovem pohladí, tím náladu prokvete,
když může porádí, má bezelstnost dítěte.
Přírodě důvěrně říká, s lesem se kámoší,
neštve ho drzá Nika, je to náš Jánošík.
Ví, kde víly tančívají,
líbezně mu zaspívají
na pozdrav mu zakývají..
a na jejich vlastní prání...
ranní rosou z jemných dlaní..
připili si lesní žínky s Petrem na tykání..

Lokomotivo,

děkuju za krásnou reakci. Ještě bych rád doplnil, že s přítelkyní žiji 5 let a je to pořád jako na začátku - jsem do ní strašně zamilovaný, až je to možná pro ní už otravné. Tu sebejistotu, o které jsem mluvil, jí nejspíš hodně narušuje přísná dominantní matka. Přítelkyně je jedináček a nejspíš musí plnit "úkoly" kladené matkou. Jednou se stalo, že po dvou skleničkách vína spustila, jak mluvila s matkou, a ta jí dávala za vinu to a to, a nejvíc mě zamrazilo při slovech "vždyť já se tak snažím", tj. aby matka měla radost, aby byla pyšná na dceru. Od doby, kdy se ke mně přestěhovala mne její matka nenávidí, nepozdraví, prostě neexistuju. Jsou z toho občas malé konflikty, kdy možná trochu rýpu, ale to jen proto, že jsem zoufalý z té situace, kdy si připadám jako póvl nehodný její dcery, aniž by měla jakýkoli důvod, jakoukoli znalost mě, k takovému chování. Všehovšudy jsem s její matkou prohodil dvě věty, což během 5 let není mnoho. Děsí mě ta fixace na matku, to plnění matčiných snů a představ. Napíšu otevřeně, že přítelkyni je 32 let a neustále v telefonu na matku šišlá a žvatlá jak dítě. Odcházím proto do vedlejší místnosti při takových telefonátech, ale přesto to slyším i zpoza dveří, kterak stále opakuje: ano, ano, ano... Jsem hrozně bezradný, co dělat dál. Představuji si budoucnost...co když budou děti, jak pak budeme vycházet s její matkou - bude k ní chodit beze mne atd.? Možná řeším malichernosti, ale chci s ní žít, musím něco řešit, ač vím, že u ní je na prvním místě práce - zájem, pak až já. Ze svého sobeckého pohledu bych si asi přál, abych byl tím prvním před prací, ale smiřuji se s tím, že to nejde. Neznám její minulost, vím jen, že dospívala poněkud zvláštně, že totiž byla zavalena neustálou cílevědomostí své matky, náklad takový, že nemohla mít dětství. Já už mám takové věci jako plyšáky a hraní si na maminku na tatínka dávno za sebou, ale ona si nejspíš ještě teď, když navštíví matku s plyšáky hraje. Někdy vypadá strašně rozumně a dospěle, načež přijde rychlá změna v dítě - trucující, odporující, náladovost atd. Člověk mně velice blízký řekl - okamžitě skonči, je to cesta do záhuby, a já stále nemůžu, nechci, miluji ji.

Petře, ty jsi vážně drahoušek :-) :-)

>Klementinko, zdravím Tě a posílám pusinku, rada starého filosofa má co do sebe :))
>Lokomotivko, mi se zas líbí, jak si to popsal Karolokovi ty, určitě mu to dodá tolik potřebnou sílu i odvahu a zvedne mu to sebevědomí. :))
>Jdu zvesela pracovat, mějte se krásně, přátelé. Těším se večer na vás :)))

Milý Petře,
naprosto s tebou souhlasím a taky tě zdravím. :o)

tak to vidíš, Karle, buďto se zbláznila, nebo ne a ty to buď ustojíš a nebo ne. :-)
Rada jednoho starého filosofa: chceš-li, aby žena zůstala doma, seber ji šminky, šperky a střevíčky :-)
klidná kočko,
opravdu jsem zvědavá, jestli se svých brýlí zbavíš. Já vím moc dobře, co to je být závislá na "pulitrech" (ne těch s pivem, ale s brýlemi, co vypadají jako jejich dna)

>Klidná kočko,od srdíčka ti děkuji a to, že tě miluju, jako všechny bytosti platí stále :))
Zdravím Niku, d, lokomotivku a všechny ostatní :))
>Karoloku, z tvého příspěvku správně vyplývá, že "duchovno" je potřeba držet v rovnováze s hmotou, to znamená, obyčejně jít např. na fotbal, nebo dělat na zahrádce atd. Stejně potřebné je držet vztahy, aby jsi svá poselství mohl předat dál. Pak ta energie proudí.
>Život sám je mysterium a my všichni se Ho učíme žít, proto jsme tady. Držím ti palce, a těším se na tvůj další příspěvek :))

Karle,
žití s milovanými v přítomném okamžiku a snaha co nejhlouběji vychutnat přítomnost milovaných.. potřeba vychutnat lásku, to jak jsi to naznačil.. to je mnohem duchovnější než nějakej tarot, rejky a astologie. D ti k tomu určitě řekne, že to sou šidítka. A má pravdu. Skutečná duchovní cesta se vůbec nemusí a snad ani nemůže odehrávat skrze snahu stát se vyjímečným, mocným, obdivovaným.. a tak dále.

Ti lidé hledají a myslí si, že jim nějaká věc, nějaká bible, nějaký reiky pomůže z bahna utrpení. Jediná cesta která funguje, je cesta do sebe a pochopení sebe, cesta lásky a obětování se druhým a cesta vzdání se všech sobeckých tužeb a všech strachů.

Ty jdeš zřejmě tou druhou, zlatou cestou srdce.. tak jí kráčej.

Tvoje žena možná spustila ozdravný proces jménem psychospirituální krize.. nevím. Ale když píšeš že se uplně zbláznila.. odpovídalo by to. Není potřeba se toho obávat. Přiznávám, může to v životě člověka způsobit rozličné kotrmelce a šmodrchanice, ale pokud vedle ní stojí někdo, kdo ji - toho človíčka přijímá se vším, tím dobrým i zlým, tak je všechno v pořádku.

Pokud se opravdu jedná o PSK, stůj při ní. Ať se tím procesem nechá vést. Ať mu důvěřuje. Ať se nebojí vzdávat toho, co ji bude bráno. Ať s radostí a pokorou přijímá to, co ji bude přidáno. A ať nemá strach.

Pokud ten proces dorůstá do úrovně, kdy si její nejbližší začínají myslet že zcvokla - pak to asi běží do krize. Chci zdůraznit, že se nejedná ani o schyzofrenii, ani duševní poruchu. Mnoho psychiatrů by ji asi s jejími příznaky, ať jsou z kterékoliv archetypu probouzení, poslalo do blázince. Důležité je ale to, že jsou zde psychologové a psychiatři, kteří se tomu problému věnují.. takový, kteří sami prošli a procházejí transformačním procesem. Na ty se obraťte.

Je také dost možné, že se nejedná o PSK a je to jen můj omyl. Jsem zvyknut tak uvažovat, když se tu někdo najednou objeví.. někdo kdo hledá duchovní forum a hledá pomoc. Většinou to tak bývá.. ale je samozřejmě možné, že jsem si špatně vyložil to, co jsi napsal. Pak se omlouvám.

Informace o PSK a jejích projevech, včetně kontaktů na fundované psychology a psychiatry najdeš na stránkách www.stinstromu.net a na www.diabasis.cz

Doufám, že ti to bude ku prospěchu. Přeji příjemný den.. odpoledne možná nějaké to sluníčko :o)

k 21.2. 22:55:37, všem,
>Vážím si tvých slov. Je jisté, že mobily škodí zdraví, jako spousta vynálezů na této zemi.
>Jsou však pouhými nositeli dobra, či zla, záleží, co s ním ta která bytost provede / i když stále nepopírám jejich obecnou škodlivost/.
>Starý člověk si může s ním rychle přivolat pomoc, když potřebuje. Někdy mi povede vyvézt člověka z pocitu beznaděje, zastihne mě na mobilu všude.
>Opačný extrém nebudu uvádět.
>Když to shrnu: zbytečně do mobilu netlachat jak nás k tomu vedou mobilní operátoři různými akcemi, každý má právo mobil nekoupit, pokud se obává o své zdraví, je na každém.
>Globálně /schválně jsem to slovo použil/ vzato, mobily jsou hřebíčkem do rakve životnímu prostředí jako např. PET lahve a j. Myšlenka každého vynálezu je ušlechtilá, pak se dostane do rukou ziskuchtivcům. Tlaky na nás, obyčejné lidi jsou pak obrovské a málo kdo si může dovolit ten luxus, aby jim nemusel podlehnout.
>Myslím, že rozdílné názory na používání mobilů by nás neměly natolik rozdělovat.
>Nechybí nám láska, která dokáže přemostit, spojit protikladné názory?

Dobrý den. Duchovní cesta ano, ale jak poznat míru? Moje přítelkyně z toho zcvokla, a to zcela vážně - Reiki, tarot, znamení a kdoví co ještě jí přivodily vážné psychické i fyzické problémy. Pustila se do toho asi moc. Kdysi jsem se o "duchovní cesty" také zajímal, asi proto, abych se cítil výlučně, že ovládám něco navíc, abych se stal zajímavějším. Pak mě to pustilo, protože nejdůležitější je vztah s milovaným člověkem, porozumění a společná duchovní cesta, nikoli izolovaná. Je s podivem, kolik vzdělaných lidí se dostavuje na různé esoterické přednášky a kolik jich řeší všelijaké horoskopy atd. Nejspíš jim chybí sebejistota. Moje přítelkyně je velice zaměstnaná, zároveň velice úspěšná, ale asi je jí to pořád málo. Někdy mívám pocit, že jsem pro ní brzdou, a nechci jí kazit radost z "duchovní cesty" tím, že jí budu vyprávět o svém příběhu, příběhu svých kamarádů, kteří dnes zůstali sami se svými kartami. Je mi jasné, že se tu teď na mě vysype spousta invektiv, jak jsem přízemní, materialistický atd. Nikoli, jen jsem si nechtěl ničit život neustálým "bádáním" nad nekonečnem, a tak ztrácet skutečný život s partnerkou, kterou miluji. Snad je chyba ve mně, že neumím její zájem sdílet, vědom si té hrůzy, ve které to může skončit. Nezlobte se, jestli jsem vám narušil příjemné povídání, jen jsem si chtěl vylít srdíčko. Karel

Petře, Evelynino přání krásou stejně nedostinhu, takže Ti přeju úplně obyčejně : spoustu lásky kolem Tebe a to ostatní Ti už přijde samo. Jsi srdce a slunce.

Niko, :-))), samozřejmě nejsem závislá na porcelánu, ale na brýlích, bohužel a prozatím.

dobré ráno,
taková hodnotná diskuse se tu včera rozběhla!
Co se týká mobilu, mám dilema, jestli jsem si místo růžového neměla objednat spíš světlounce modrý, a nejvíc se bojím, aby nevyšel z módy, ha, ha, ha, ha, ha, ha!!!
Evelyn :-), kopřivu na vlasy, chceš je mít krásné, že?
Hezký den, příznivci i odpůrci mobilů a všech dalších vymožeností naší civilizace!!
(přišla mi sms, mám si jí přečíst a nebo mobil odhodit v dál?? :-) :-) :-)