Duchovní cesta

napovím vám tedy. Musíte vymyslet ještě nějakou jinou, originálnější postavičku, která by se mohla klanět, aby mne to inspirovalo. Takhle? Snad tomu nevěříte, přátelé...

ahoj všichni(:
no já bych stejně rád babičko, věděl proč mluvíš za všechny. Nebo snad p?edpokládáš, že když ty se vlivem své zakomplexovanosti cítíš iritován mou přítomnost, že takhle egocentricky to cítím já, nebo každý ostatní tady?
Jsem přesvědčen, že ostatní mě tady berou normálně a bez napět, jako že k tomu nemají ani nejmenší důvod. Já snad sám vím jak a s jakým vnitřním postojem přistupuji k ostatnm, takže tvé výlevy mě až tak moc nezajímají. Dovol abych tě upozornil, že se tu shazuješ jedině ty svou přízemnou logikou a nicnechápáním.
Promiň, ale tvé pokusy jsou ubohé a nezanechávají ve mně takového druhu stopy po kterých bys toužil. Je to jen tvůj problém, zakomplexovaný zajíčku.
Taky o mém vztahu a poměru k poznání nemusím mít takovou tmu nevědomosti jako ty, co nevíš kudy kam od nenávisti a dezorientace.
Když tu píšeš, že ostatní jsou mnou zastrašeni, pak je to jistě tm, že tvá ješitnost mým nepřímým zaviněním utrpěla právě tak, jak p?edpokládáš a věříš, že utrpěla já - jenomže tys trpěl trvale a těžce a z anonymity nepřispěvatele se to v tobě hromadilo až do momentu, kdy to muselo explodovat a musels o sobě pořádně dát vědět.
Není mým záměrem, abych tvé problémy s nezvládnutím svých emocí řešil já. Na to bys se měl podujmout ty sám a tvrdě na sobě zamakat. Pak, kdyby náhodou to nešlo, tak ti zůstává jen návštěva lékaře nemocných duší.

S láskou tvůj,
q.

No, tak proč si tady před spaním nevyvětrat...
Babo, jestli jsi tatáž baba, která tady kdysi tak úděsně klela, tak tě zdravím a jestli jsi jiná baba, tak tě zdravím taky a děkuji za podporu.
Nemohlo by to peklo ještě chvilku počkat? Já jsem totiž něco vymyslel, ale nemám teď času, tak prosím strpení.

Dobru noc...

Děkuji ti duchu, že jsi nám v našem divadle černé magie pomohl sejmout masku našemu dlouho se skrývajícímu velmistrovi Q a postavit ho na nejčestnější místo, které mu mezi námi náleží :-).
Vítám tě náš Quellogathi v pekle. Mám ďábelskou radost, že už jsi konečně odložil svou masku duchovnosti a nasadil si tu, která daleko lépe sedí tvému velkolepému egu. Konečně už taky používáš náš správný slovník hošánku. Protože jsi mistr slova a klamu, klaníme se ti a ani k tomu nepotřebujeme nějaké světlo :-).
Říkáš, že v čem se pravda nechává poznat je sama lež. Je skvostné vybrat si ze lží tu, která se ti nejvíc líbí, nazvat ji inteligentní a přesvědčovat všechny ostatní, že je to ta pravá pravda. Že všechny ostatní lži jsou jen blábol bludařů, kteří se mohou jít akorát tak vycpat. Imponuje mi, jak se tu snažíš každýmu novýmu blbečkovi, který sem zavítá vysvětlit, že je ještě blbější než si připouští :-). Jak se snažíš přimět všechny ty rádoby slušné bludaře, aby ti bezmocně nastavili i svou druhou líci a když jim jí mázneš, s velkým sebeuspokojením zvoláš: takže přátelé serte na to, já nejsem ego, jsem jen neosobní princip :-). Jsi prostě k zulíbání jak umíš zahánět duchy :-).
Je úžasné citovat advaitu a přitom být ve své parádní rozdvojenosti neustále někým nebo něčím dotčen. Každého soudit a pak mu před ostatními podsouvat, že negativní soudy vyslovuje právě on. Pchááá, máme z toho ohromnou srandu vole jak dokážeš být báječně arogantní a agresivní. Už se ti tu podařilo všechny natolik zastrašit, že se na tvou aroganci bojí zareagovat, aby se sami nestali terčem tvé arogantní reakce, aby se tvá veledůležitost nedotkla jejich důležitosti :-).
Oslňuje mi na tobě, jak jako skutečný mistr dezinformace kážeš, že skutečné poznání a různé schopnosti jsou od sebe na hony vzdáleny. Konečně už teď nikoho ani nenapadne, že poznání je o schopnostech, které se dostavují až po velmi tvrdém boji se svým egem. O schopnostech, které by někoho mohly docela rychle dovést až k nějakému trapnému uvědomění se ve své podstatě. Snad ti každý uvěří, že stačí jen sama sebe přesvědčit, že už jsem se vlastně v té své podstatě uvědomila, že je všechno projevené neskutečné a že už proto není co poznávat a o co usilovat, že je lepší hovět si v teple a pohodlí našeho peklíčka. Snad ti už každý uvěří, že je nejlepší pasivně si hovět svému egu, vytvořit si báječnou hruštičkovitou postavu a libovat si v krasořečnění, které tak úžasně rozvíjí naší sebedůležitost.
Obdivuji se ti, jak nám rafinovaně získáváš dušičky. Dobře víš, že si tu z citátů advaitických pomatenců nikdo nic nevezme, tak je sem pereš pod tlakem, komentuješ je jinými citáty a získáváš si tu autoritu. Víš, že na lidi má mnohem větší vliv působení vzorců chování autority a tak se chováš naprosto dokonale, abys nám dušičky přivedl. Dokonale na správných místech používáš vzorce chování netolerantního, egomaniackého a arogantního blba. To je to, co se počítá. Jsi prostě náš milášek :-).
Mám pekelnou radost, že tě nijak nepoškodilo a nenechalo na tobě žádné výraznější stopy, když jsi se z mladické nerozvážnosti na okamžik letmo dotkl té prašivé podstaty. Rozvoj tvého krasořečnění, kterým se ti úspěšně podařilo tu neblahou zkušenost zalátovat, neznehodnoceného nějakou blbou láskou, vlídností a porozuměním, naopak dodal tvým emocím sílu a udělal z tebe našeho krále. Jsi naprosto výjimečná, veledůležitá a sqělá osobnost Q :-) Vítej v pekle :-)

nic není vážně.. zrovna tak jako že nic není na věky věkův :-)
mějte hezký den

Dobrý den. Aniž bych tímto jakkoliv komentoval všechny předešlé příspěvky, zůstávám s názorem, že jediný skutečně odpovídající způsob diskuse o duchovní cestě (fuj, to je slovo!), je dlouhé a trvalé mlčení. A proto, že realita zkrátka nějaká být musí, cítím se patřičný k tomu, abych se zde po kolonádě nadále proháněl coby prostoduch a zůstával stále zavilým nepřítelem jakékoliv vážné diskuse o duchovnu. Pokud se však mýlím a toto téma je vskutku míněno vážně, ujišťuji, že jsem schopen mlčet libovolně dlouho na jakékoliv téma.

"Lze však poznat jisté črty u jiných, které známe z vlastní zkušenosti."
Ano, to je mozne.. Ale jak hluboce muzeme pak skrze sebe chapat druhe, tak hluboce se v te same veci muzeme mylit. Je zde totiz potom nebezpeci tzv. projekce. Ma-li clovek schopnost poznat svuj archetyp a pozna ho, to samo o sobe nevede k poznani druhych, protoze druzi se nam mohou archetypicky pouze podobat. A proto je zde nutna velka mira sebereflexe a sebekontroly tak, aby nam ani jediny zachvev emoce nezkalil nasi cirou mysl. Pak terpve muzeme mluvit o chapani druhych lidi.
A mluvis-li o vhledu... Me ma psychospiritualni krize otevrela vhled. Schopnost nechat proudit informace timto kanalem zda se ale byti zavislou na mnoha aspektech. Jde predevsim o mou vnitrni momentalni citlivost, jasnost mysli, miru pritomnosti a vitrni cistoty. Otevrenosti srdce, ktera se pak musi setkat s otevrenosti srdce na strane toho druheho. Vetsinou tyto podminky nastanou jakoby spontanne.. bez meho vedomeho "snazeni se".

P.s. psychospiritualni krize to zrejme otvira (byl jsem na sezeni u jednoho psychologa, ktery tim taky prosel. Ja prisel s otevrenym srdcem a jen sme si sedli, on do mne vklouzl). Byl jsem sice nadmiru otevreny, ale jevilo se mi to jako cosi neetickeho.. tim spise, ze jsem to ihned rozpoznal.

Dojde-li ke spontannimu vhledu do bytosti, vetsinou to druhy rozpozna. Je ovsem nutno zachazet s krajni zodpovednosti s timto darem. Tim spise, ze materialiste myvaji pak rozlicne pozitivni pocity. Muj velmi blizky pritel se mne jednou vyptaval na to, co ja se svym zivotem, a ja mu nemohl vysvetlit to, co se nachazelo za dualismem. Pouzil jsem vhled. A byl jsem v nem, souznil jsem s nim a zanechal tam tuto vec pri svem odchodu. Trvalo to dost minut a on mi potom na konci vecera povida, ze jestli bych mu zase nedodal nejakou energii, ze to bylo strasne prijemne. Jenom jsem se pousmal.

To je jen jeden priklad toho, jak lide neznali techto prirozenych lidskych schopnosti mohou reagovat. Pak je velmi snadne jim ublizit, protoze oni jsou nam otevreni nad miru jejich poznani. Setkal jsem se i s tim, ze si vytvareji ocekavani a tuzby.. mylne interpretace toho, co zazili.. a on to byl jen velmi intenzivni vhled.

Pri takto intenzivnim vhledu jsem jakoby ponoren do te osoby.. na rovine bez myslenek souznim.. ma mysl je zcela klidna, ale obcas se najednou zceri. Ale ne mnou, spise tim druhym a ja v tom vhledu spatrim neco z jeho zivota. Jsou to vetsinou veci dulezite, traumatizujici, silne stimulujici a tvorici psychologikou cast osobnosti. Vzpominam si na ty pohadkove "oci jako studna hluboke".. mivam u toho pocit, jakobychom se spolu nekam propadali.. vypada to jako bezedna studna.. zmensujeme se a zaroven splivame jeden s druhym.pri tom padu je clovek v srdicku - atmanu.. jen obcas se mysl vzbudi a neco z toho druheho jakoby vytrhne, nebo spis ten druhy neco obnazi na teto rovine. Dost spatne se to popisuje.
Co jsem chtel ale rici, je co nastava po ukonceni vhledu. Pak prechazim do interpretace toho, co jsem zazil/spatril. Mluvim o tech vecech a druha osoba to nevericne odkejve a tim si vetsinou vytvori to pouto ocekavani a odevzdani se.. jakobych byl nejaky lecitel, ktery muze "vymazat" jeji problemy. A tady je prave ten kamen urazu.

TEN KDO NENI ZCELA CISTY, NESMI TAKTO VSTUPOVAT DO DRUHYCH BYTOSTI. STANE-LI SE TAK SPONTANNE OSOBE, KTERA VI, ZE NENI ZCELA CISTA, MELA BY TAKOVOUTO VEC UKONCI V ZAJMU OBOU. Dochazi k nebezpecnemu kontaminovani a to predevsim skrze nedostatek jasnosti mysli.. i tuzba pomoci je v tu chvili jedovatou slinou plivnutou do rany.. clovek bez naproste sebevlady, jasne mysly a vnitrni cistoty se pak snadno dopusti projekce a co je horsi, ta druha osoba tento jeho astral zcela bez pochyb prijima. A v tom je to nebezpeci.

Mluvim o tom zkusenostne.. snazim si nasimulovat, nebo alespon vybavit stav meho ja pri tech vhledech a zjistuji, ze jsem opomel nejdulezitejsi podminku a tou je pokora. Bez te jsou nase interpretace zcela urcite zhoubne.

Je tedy dobre rozpoznat zvuj archetyp.. poznat ho. Pak ho ale budeme velmi snado spatrovat i v jinych. A i kdyz je tam pritomen, jsou tam i jine archetypy, ktere skrze sebe treba nezname. Pak jsme sice prokoukli vic, nez co se deje v beznych lidskych zivotech v ramci poznani druhych, ale porad je to malo a nedava nam to pravo vubec k nicemu.. ani si tvorit "nazor" protoze to je jako souzeni na tehle urovni.

"Aha, ty asi narážíš na diskusi z jiného tematu" Mohu se mylit, ale snad shledavas jistou podobu mezi mnou a tebou a proto se domnivas, ze odhadujes me myslenkove kroky tak dobre, jako kdyby jsi odhadoval sam sebe. Ale to je iluze. Ja totiz netusim, o jake diskuzi se domnivas, ze na ni navazuji. (A ted delam to same ja.. s vedomim, ze se zcela urcite vic a nebo min mylim). Koneckoncu je to jen internet a neni mozno vhledu skrze obrazovku. Ale projekce je nebezpecna a clovek by ji mel neustale odhalovat. "podle sebe soudim tebe". No ono to zpocatku ani nejde jinak. Kazdy zprvu chape druheho skrze sebe sameho.. nez dosahne vhledu. Ja se tu barieru internetu snazim rozbit tou svou otevrenosti a tim, ze mluvim o svych subjektivnich prozitcich z potreby po sdileni a tim pak daleko snaze pak druzi mohou chapat, jak to vlastne myslim, promlouvam-li o tom, jak svet bezi. Protoze je to muj pohled a bez vhledu, nebo ziti meho zivota, je to nepochopitelne. To me obnazovani se zde, je prirozenosti otevrenoho srdce a pokud je otevrene srdce i tech ctenaru, pak je zde mozno i urciteho vhledu pres internet. Pak teprve - zda se mi - je mozno uchopovat tak subtilni latku jako je duchovni prozivani a sdelovat ji.

Omlouvam se za tu dlouhatanananckou apologii vhledu a otevrenosti :o)

s tím nelze nesouhlasit, ale říkal jsem já snad opak? Já bych řekl, že nelze nic vně nás dokonale poznat.

Lze však poznat jisté črty u jiných, které známe z vlastní zkušenosti. Ovšem, nenárokuji si znát druhé osobnosti - to nemohu ani chtít, ani být toho schopen. Čeho však mohu být schopen je znát druhé v jejich nejvnitřnějším prostoru, který jsem poznal v sobě. A detaily mne nezajímají, protože jsou u každého naprosto jiné.
Aha, ty asi narážíš na diskusi z jiného tematu. Tam se ovšem mluvilo jen o relativním poznávání jednotlivých vlastností podle zevnch rysů a pohybů, co je myslím něco jiného.
Vycházím z tohohle: co povaha a karmická situace - to jistý tonus, který se projevuje jak v citové přirozenosti, tak i v črtách obličeje (jak vrozených parametrech, rozměrech, zvláštnostech, tak v různých grimasách, které podle převládajícího duševního prožívání se na něm střídají). Vždy se jedná o konkrétní vnější projevy, které jsou permanentně ovlivňovány vnitřním stavem a prožíváním. V případě, že má kdosi permanentní a dominantní duševní vlastnost, pak tvář přijímá daný tonus té vlastnosti odpovídající. Pokud jde o silnou emoci, pak jde o výrazný rys, který se dá poměrně dob?e zjistit. Jemnou a nevýraznou, ač stálou vlastnost, může identifikovat jen zkušený znalec tváří a řeči těla. A jde p?itom o exaktní a vždy na základě zkušeností ověřené poznatky. V případě přmého kontaktu s dotyčným člověkem, je možné ověření i vhledem - pokud tento nástroj kdosi dovede v sobě najít a použít. Vhled má ovšem každý a záleží na míře smyslového vnímání, či je dobře ovladatelný, nebo jen intuitivně tušen.
Jak víme, fyzické tělo je kopií těla astrálního - jednotlivé emoce jsou svou přirozeností doma v astrálním prostoru, takže, změna astrálního těla prostřednictvím emoce se automaticky promítá do vzezření těla fyzického. Takže, je to celé jen o poznání vlastních emocí a jaký vliv maj na vzezření obličeje, jeho tonus a také na celkové vyzařování těla. Někdy vidíš daný tonus a pak tě to dovede například k pohnutce. - no, ale tahle krásná věc se dá samozřejmě zneužít (jak to zneužívají nap?klad jistí lidé ve vyššch pozicích v obchodní sféře) tak i využít ke komplexnějšímu poznání všech možných vztahů. Ono je to širší a není omezeno jen nějakým obličejem a tělem lidí, či jejich vlastnostmi, ale se to dá aplikovat na celou šíři přírody. To pak člověk začne rozumět a mluvit řečí přírody.

Takže můžeme, ale... - a také nemůžeme, ale...

A tak, jsou to vždy z větší, nebo menší míry jen indice, no vycházející "téměř" 100procentně. Téměř proto, protože jistého bludu není prost nikdo.

A cemu nerozumis? Nelye ycela pochopit druheho cloveka.. pokud snad moyno tvrdit o nekom, "ja ho znam", tak az po dlouhatananacke dobe a presto to neni uplnnym poznanim. Pokud nekdo vytvari soudy, pak je to dukazem nepochopeni, nikoliv poznani. To jsem chtel rici.

Loko, nepleteš to trochu? Nerozumim.

ono to odznělo někde v začátcích této diskuse.
Nepíše, ale možná ještě tady je. Zajímáš se o ilumináty a pod? - to ale nebyla jeho parketa.

Dik a pise zde ta Aureliana jeste?

Kazdy jsme prave tam, kde jsme :o)
Pan Heisenberg by rekl, pokud vim, kde jsi, pak nevim kdy jsi. Pokud vim kdy jsi, pak nevim kde jsi. :o) Ale muzeme si byt jisti tim, ze kazdy je tam, kde prave je. A o jeho tady a ted je natolik subjektivni, ze jakykoliv nastin kohokoliv.. v nasi mysli je jen ostinem jeho skutecneho ja z jeho subjektivniho sveta... tedy jake dotykani se a jake ublizovani si.. jake souzeni potom?

nebo tak, každopádně je jich víc, zajmavý((:.

Jen mne mrzí, že nepochopil, že nenapádám apriori nikoho a to co píšu a co jeho irituje, není v žádném případě nic osobního a tedy ani nemůže atakovat kohokoli. Mne nezajímají tyto hříčky na ega a neega... On to pochopil tak, že q. je tady proto aby se povyšoval nad někoho - to ovšem mě špatně četl, když to soudí. Mně zajímá jen to pochopení, zbavené přibarvení a zkreslení příliš lidskými předsudky a vrozená víra v mechanicismus. Nemá žádný smysl, abych opakoval jak jsem nedotčen, nebo dotčen - což nikomu neřekne nic. Mohu tady každý den vypisovat historky ze svého osobního života a udávat jména atd... kdy to bude mít konec...
Jinak, trochu jsem, p?iznávám, ultl nad rámc původního záměru, a p?spévky se mi dost rozmohly a ze stručných se stali obsáhlé. To však bylo dáno i tém, že různí lidé se ptali, nebo naopak, já byl zvědav.

Qellogathi,
a nepleteš si to náhodou s rčením, že čert nikdy nespí?
:))))

Evelyn,
duch nikdy neodpočívá... to nevíš((((:
On není jako my, lidé.

ani já nepamatuju. Možná se ale jedná o radu Aureliana pro Faith, nebo Awaiku, kteří (jeden z nich) sem přispíval dlouhými odstavci o iluminátech a pod. Citoval nějakou stránku, tak se mi zdá.

Qellogathi,
možná jen v neděli odpočívá.
:)

duch je už mimo hru...