Duchovní cesta

Buh bude existovat pouze do te doby, dokud my lide budeme potrebovat aby existoval.

Moc hezké:-)) A řekla bych, že pravdivé:-)

Krásný večer d.,
ty ses nám ale rozepsala :)))
Ano, cítím to stejně jako ty :) Je to o stavu vědomí.
:)

Evelyn,
ten klastor by som zvladla. akoby som s tym uz mala nejaku "skusenost". predstav si vysoku skalnu stenu, hladku, siroku, v nej kde-tu vyklenky, take male, akurat tak na jedneho cloveka. a ja v jednom z nich. ako keby som to prezila. ten obraz sa mi casto vracia. okrem inych.
asi preto mi samota v tomto zivote nikdy problem nerobila :)
nevidim rozdiel medzi ZA a PRED murmi klastora. je to ostave mysle. nie o mieste :)aspon pre mna urcite.

Klem,
:) mam.

Kopretina,
na jednom pleci anjel, na druhom diabol :)
to je normalne, taky je kazdy z nas.)

Bush bude existovat pouze do te doby, dokud my lide budeme potrebovat aby existoval.
Znie to skoro ako:
Buh bude existovat pouze do te doby, dokud my lide budeme potrebovat aby existoval.
:)

Ahoj holky:-)
S váma je dneska sranda...Takže rozdíl mezi nájemní smlouvou na dobu určitou a nájemní smlouvou na dobu neurčitou je nekonečno? :-)))
Nějak mi to mozek nebere:-))

Jinak souhlas... jenom nevím, kde jste zrovna na toto téma přišly? Vy znáte někoho posedlého? :-))

No jasně, protože když se něco stane celým tvým životem, kam se potom ztratí ten život? Asi umře, nebo jde jinam :-)) protože když se nějaká věc stane jím samotným, pro něj už tam není místo. Tomu teda říkám vyšší filozofie :-))

ahoj Evelyn :-)
obohacuje :-)
já myslím, že to trochu souvisí s tím mojím citátem...
...nic se nemá stát vaším celým životem....

Ahojky Klem. :)

Nevím, jestli to bude k tvému obohacení :), ale mě to zaujalo, je to z knihy Poslední země, kterou mi věnoval jeden kněz a popisuje výpravy na Antarktidu, i když odstaveček, který uvedu, je věnován pobytu v klášteře:

"Zvon je někdy k zešílení. Zrovna mám náladu se modlit a být s Bohem v tichu, a zvon určuje práci. Jindy si chci od meditací odpočinout, být na poli pod nebem a pracovat - a zrovna musím jít do kaple modlit se hodinky. Tak nějak vždycky naopak než člověk chce.
Nekonečný rozdíl je v tom, zda je duše v klášteře na dobu určitou nebo neurčitou. V prvním případě čas pomalounku ukrajuje z dohodnuté délky; pomalu, někdy nekonečně pomalu, ale jistě, minutu za minutou, den za dnem. Můj půlroční pobyt trval 183 dní. Druhý den to již bylo 182 dní, a i když za dlouho, existoval cíl závodu. Ve druhém případě mnich ví, že zde zemře, že žádné "venku" nečeká. Slyšel jsem příběh, v jehož pravdivost pevně věřím.
Vypráví o muži, který se velmi chtěl stát kartuziánským michem, ovšem byla zde rodina, manželka a děti. Celý život tento člověk po řeholním životě toužil, a když děti odrostly, trávil se souhlasem své ženy každý rok několik týdnů či několik měsíců v klášteře, a byl tam velmi šťasten. Nakonec manželka zemřela a celoživotní sen se splnil: muž vstoupil do kláštera a brána se za ním natrvalo zavřela. Muž vydržel tři týdny, pak klášter opustil. Být v klášteře půl roku nebo deset let je legrace. Navždy je k zešílení. Rozdíl mezi určitou dobou a věčností je nekonečno."

:)))

sny jsou někdy hezký a někdy děsný, já dnes v noci chránila nějaké miminko...
Evelyn,
konečně jsem si pořídila tu knížku Sofiin svět, je kouzelná :-)

Popolední citátek k zamyšlení:
Posedlost znamená: něco se stává vaším celým životem. Nic se nemá stát vaším celým životem. Vše má své vlastní místo. Život by měl být orchestr. Neměl by být jenom jídlo, neměl by být jenom sex, neměl by být jenom peníze, neměl by být jenom moc. Neměl by být jenom nějaká jedna věc. Mělo by to být mnoho věcí, celá škála. Všechny rozměry by měly zůstat k dispozici, tehdy budete bohatí.
hezký den a pište něco, ať se obohatím :-)

Krásné ráno všem :)

Na dovolené nejsem, jen jsem necítila, že bych sem měla něco psát.
:)))

Evelyn má dovolenou?Nevíte někdo?

ale to s těma pistolkama, to bylo moc kraaasný.

Poslední dobou se mi asi 3x opakoval sen: byla jsem ve válce (buď jako voják, velitel nebo jako reportér s foťákem), čekali jsme s jednotkou někde v úkrytu na útok. Všichni se loučili se životem, psali domů, plakali. Pak to vypuklo, s nepřítelem jsme se rozběhli proti sobě a najednou obě strany zjistily, že místo granátů mají tenisáky, místo bodáků gumové nožíky a místo zbraní pistolky na vodu. Všicni se začali hrozně smát a střílet po sobě tou vodou a házet ty tenisáky, vypukla nefalšovaná vodní bitva a všichni si hráli jako děti, šťastní, že je zubatá nedohnala.
No, a nedávno se mi taky zdálo, že jsem dělala jakési čarování s dušemi zemřelých a podařilo se mi přivolat démona. Už je to tak dva měsíce, a doteď si přesně pamatuju, jak vypadal. Sen končil tak, že na mě zaútočil jeho vlastním vytrženým jazykem jako oštěpem. Takhle už jsem se dlouho nebála. Zřejmě to mělo být varování, ať se nemotám do věcí, kterým nerozumím.
A jinak takové ty klasiky s nahotou na veřejnosti, zapomínáním, trapností atd. se mi zdávaly taky, ale poslední dobou se mi vyhýbají (asi jak jsem odstresovaná, patrně).

...tak to si měl mašinko hezký sen...domů půjdeme nakonec všichni nazí:-))
...to já jsem na tom hůř. Mně se opakoval sen, že stojím uprostřed ulice, chci jít domů a nemohu si vzpomenout, kde bydlím.

Jinak Tydíte:-) mám to podobně - absolutně jiná atmosféra, jiné pocity ve snech s "obyčejnou tématikou"- není tam přítmí, ale vše je nepopsatelně jiné, mnohem méně se tam mluví, víc je tam komunikace na pocitové úrovni...

Já mám někdy příjemné sny,to asi každý,ale tyto sny mívají takovou zvláštní atmosféru,že vždycky po probuzení vím,že se mi zase zdál sen,který k "těm zvláštním" patřil.V tom snu prožívám svůj obvyklý život,lidi kolem znám i prostředí,ale ta atmosféra je jiná,nádherná,zajímavé je,že se ty sny odehrávají v přítmí,buď je zataženo,nebo se stmívá,nebo úplná noc.
Stalo se vám něco podobného?

A to já míval sen, že jsem se uprostřed ulice uplně nahý. A musel jsem jít nahý domů.

.-))))))))))))))))))))))))))))))))))))

To je pak deprese viď.Máš tam bratříčka:-)