Duchovní cesta

Klementinko, je to smutné, kruté, nepochopitelné, ale přesto -je to pravda.

Jo Ifko,
ujednoho klienta v anglii, kterej byl autista sem mel neustale pocit, ze byl v minulosti joginem s velkym egem. Ale kdo vi, Mozna me ceka neco podobnyho.

Běžte to říct rodičům dětí na onkologii a nebo rodičům slepých dětí.
Určitě to pochopí :-(
A vědomí, že za to můžou jim jistě ulehčí v jejich těžkém osudu a bolesti jejich dětí je přestanou tak strašně bolet.
:-( :-( :-(

Ahojky všichni zde, nebudu jmenovat, abych někoho nevynechala. Moc hezky se mi četly Vaše příspěvky. Sama po této cestě jdu již několik let, od té doby, kdy jsem se "sesypala" fyzicky i duševně a nevěděla proč. Naštěstí mne "něco" nastartovalo a dnes jen mohu Vaše skvělé myšlenky potvrdit a doporučit všem dalším hledajícím.Nčejsem zázračně uzdravená, jsem trochu jiná, myslím, že ale je nutno pokračovat.
Jen ještě dotaz k Martince: Jaké oční cviky jsi prováděla? Já jsem zkoušela něco od pana Ing. Janči, ale nezadařilo se. Asi chyběl ten správný vnitřní přístup.
Tak se mějte všichni moc hezky a radujte se ze života, krásy,lidí a lásky. J.

Dobrý večer,
Danuschko, díky moc, krásná úvaha o odpouštění, i toto zapracuju do svých procedur (nenapadá mě teď zrovna lepší slovo, vím, že to zní ohavně), protože cítím, že je to důležité.
Jen jsem stále na vážkách, zda mám považovat ten původní spouštěcí důvod zhoršení zraku za stěžejní a pokusit se ho nějak rozšifrovat a zpracovat, nebo zda tomu nechat volný průběh. Uvidím, dám tomu čas a třeba na mě odpověď někde jukne sama. Jógové cvičení provádím spolu s dalšími asi 20ti cviky, a pomáhá to, zlepšení tu je. Zrovna tenhle by se měl dělat co nejčastěji, tak se snažím na to průběžně myslet.
Ještě jednou děkuji a pěkný večer všem.

Petře,
děkuji za vyčerpávající myšlenky. Mnohe jsem již realizovala, na některé jiné možná přijde také řada. Každopádně díky Ti.

OČI
Mám -1,5 dioptrie a před pár roky jsem také prováděla všechny možné cviky s očima a UŽ NĚJAKÝ TEN PÁTEK ČTU ZÁSADNĚ JEN BEZ BRÝLÍ, TÉMĚŘ ANI NEVÍM, ŽE JE NĚKDE DOMA MÁM :)

To všechno je stoprocentní pravda!Ještě snad bych dodala,že když se narodí postižený člověk,nese si z minula nějaké karmické zatížení a je na něm,aby něco pochopil.Nic na tomto světě,se neděje zbytečně.Každý člověk,jak píšete,má nárok na své nemoci a ten kdo se vydá na složitou cestu sebezpytování,je na dobré cestě k uzdraveníTa cesta je ovšem někdy neobyčejně trnitá.Tak hezký večer!

Ještě jsem chtěla přidat radu.
Vedla jsem jógu v denním životě a na oči
bylo dobré cvičení:
třeme dlaněmi o sebe až nás pálí,
pak přiložíme na oči jako dvě mističky
a chvíli čerpáme vytvořenou energii,
oči máme zavřené, pak promrkáme, dlaně oddálíme, zbytkem energie si můžeme potřít zbytek obličeje, krk atd.....
Chce to samozřejmě pravidelnost a myšlenku, že očím dodáváte nejlepší energii.

Hezký podvečer všem,

Evelynko, hezky jsi to napsala, souhlasím s tebou, co se týče zrakově postižených dětí,
rodiče by se měli nad tímto hendikepem svých dětí zamyslet sami.

Kdo vidí svět ve správném světle, ten má
zdravé oči. Nesprávné vidění spočívá ve vidění pouze vnější stránky života.

Co se týče různých nemocí souhlasím s názorem Petra.
Každý se může vyléčit sám, protože sám
do sebe přijal ´"špatné" myšlenky.
Všechny nemoci jsou výsledkem nesprávného myšlení. Přiznat si své chyby, to znamená
vyléčit si jakoukoliv nemoc.
Je nezbytné přemýšlet nad vlastními myšlenkami.Jsou to právě naše myšlenky, které tvoři náš život šťastným nebo nešťastným.Všude v duch.literatuře se píše "mysl je stavitel". Kontrolujte si co vypouštíte ze svých úst.
Co bych udělala já?
Uvědomila si vlastní chyby,
prosila bych za odpuštění své tělo.
Odpuštění je nejvyšší osvobozující síla, nehledat viníka kolem, ale v sobě.
Prosila bych své tělo za odpuštění, že jsem v něm hromadila, stres, strach, zlobu,závist,lež........a postupně jedno po druhém propouštěla ze svého těla na svobodu. Tak se uvolní místo pro energii lásky, radosti, krásy...
Odpuštění znamená osvobození.Osvobodí se pouze ten, kdo přizná, že udělal chybu.
Člověk nemá dar dokonalé lásky a dělá tedy chyby, a proto potřebuje odpuštění.
Nemocné tělo nás vlastně upozorňuje, přímo bije na poplach, abychom chyby napravili.
Měli bychom mu za to poděkovat.
Ale každý má právo odmítat své problémy a může se učit pomocí hořkého utrpení.

Nejdůležitější ze všeho je milovat.
Milujte sebe, manžela, děti, rodiče, lidi, zvířata, rostliny, práci a uvědomujte si, že toto vše je od Boha.

Jen tak lehce pro inspiraci o zraku od Louise Hay:
"Oči představují schopnost vidět. Potíže s očima často naznačují nechuť něco vidět, ať už se to týká nás samých, nebo něčeho v našem minulém, přítomném či budoucím životě. Nosí-li brýle děti, vím, že u nich doma se děje něco, nač se nechtějí dívat. Nemohou-li to změnit, raději rozostří zrak.
Mnohým lidem se překvapivě snadno vrátil ostrý zrak, když se odhodlali k návratu do minulosti a zbavili se toho, nač se odmítli dívat.
Odmítáte něco, co právě probíhá? Před čím uhýbáte? Bojíte se ostře vnímat přítomnost nebo budoucnost? Co byste spatřili, kdyby to šlo? Unesete pohled na to, jak se k sobě chováte? Zkuste se nad tím zamyslet."
:)

To mi nesedí, že příčinou špatného zraku je neochota něco vidět, já jsem se jako malá léčila se zrakem ve speciálním stacionáři a bylo nás tam spousta dětiček. Docházela jsem tam ještě ve čtrnácti a koukala na ty malinké, 2-3 leté děti, tak slabozraké, že téměř neviděli. Já jsem na tom proti nim zlatě, také jsem zkoušela vše možné cvičení, no nejvíc mi pomohl laser :-), díky za něj!
Ale opravdu, opravdu nevěřím, že ty malé děti mají v sobě neochotu vidět!! Kdyby jste je viděli jak berou do ruky předměty, ohmatávají si je a dávájí si je na centimetr k očím,
ne, ne, to není neochota!!

Evelyn, možná jsem se jen špatně vyjádřila. Chtěla jsem jen podtrhnout stokrát omletou pravdu, že když natáhnu ruku a čekám, kdo mi pomůže (doktor, kamínek, literatura či tibetská mísa - vše rovno), nestane se nic. Zatímco, zapojím-li všechno (jedno, zda uvnitř, venku či někde úplně jinde) do procesu uzdravení, výsledek se dostaví.
Vím, že příčinou špatného zraku je neochota něco vidět, pamatuji si z dětství, že jsem si velmi přála brýle nosit, ale proč, to už nevím a nemyslím, že by to bylo tak úplně zásadní. Zásadní je jasně definovaný cíl (tedy záměr),odhodlání a víra v dobrý výsledek a přání ten zvyk špatného zraku změnit. Cvičení - ano, je důležitou součástí procesu, ale ne tou nejpodstatnější.

Kočičko, stále ještě rozlišuješ mezi vnějším a vnitřním? Mezi kamenem a vlastním nitrem? Zkusila sis někdy, že pohled na květinu tě může uvnitřnit úplně stejně jako pohled do svého duchovního srdce?
A co myslíš, pokrok ve zlepšování zraku má na svědomí tvoje cvičení nebo tvůj ZÁMĚR si zrak zlepšit?
:)))

Petře, děkuji za ptačí tóny, slyším je a hladí mě po duši :)

Lokomotivko, s přívaly energie se opravdu spát nedá. Občas se mi to také stává, i když asi ne v takové síle jako tobě :) Lehnu si a najednou mi ze srdce projede hřejivá vlna po celém těle a spánek je ten tam. Od jisté doby nejsem schopná spát na břichu, mám pocit, že mě "něco" tlačí na hrudi, dusím se. Byla to má nejoblíbenější spací poloha, ale už to nejde. Takže asi chápu tvůj pocit, že nemůžeš být v místnosti a musíš pod širé nebe :)
Mě určitě tvé příspěvky neprudí, jsem za ně ráda :)))

Přeji všem hezký
> i když je zataženo a chladno, místní ptactvo se tím nedalo ovlivnit a vesele si ráno zpívalo, každý tu svou veselou. Jejich tóny působily léčivě tak vám je posílám přírodní poštou do vašich srdíček, zvláště pak Martině pro zlepšení nálady :))
>Evelyn, díky za vůni sedmikrásek, že by už zima předala vládu jaru? Vždy mě potěšíš:))
>Lokomotivko, píšeš zajímavě, rád čtu tvé příspěvky,máš zajímavý pohled na dění kolem sebe.
>Každá nemoc signalizuje, že u určité části myšlení, citů či ještě hlouběji v dané bytosti není něco v pořádku / disharmonie s vesmírem /. I když už tím, že je bytostí, egem, není něco v pořádku, ale prosím nechytejte mě za slovo :)))
>Je potřeba najít v sobě ten "vypínač"
někde a dát ho do správné polohy. Někdy, když se to vše na člověka najednou sesype, tak tu páčku člověk někdy přepne podvědomě v tom šoku automaticky. Pokud je ještě čas, je podle mě dobré použít všechny dostupné přírodní metody k tomu, aby nemocný zesílil a začal čistit své tělo i mysl. Obojí vede k cíli, je jedno, čím se začne, ale hlavně se musí Jít. Nevadí, že se tu a tam udělá chyba. To je Život, pokusy a omyly - a hledání cesty jak se z toho dostat do souladu s vesmírem. Pravda je, že z nás karmu nikdo nesejme. Můžeme však si jí vylepšit nebo i zhoršit přístupem k sobě samému, potažmo k druhým.
>Jsem rád za každý doušek mrkvové šťávy, za každé slovíčko, povzbudivé i kritické, určené pro mě. Jsem vděčný, že mi bylo dáno, abych vlastním úsilím si mohl zlepšit svůj zdravotní stav a předat druhým víru, že To jde.
>Je to o vytrvalosti, nenechat se odradit při prvním neúspěchu a o lásce jako takové.
>Martino,
>s tou první čakrou jsem tě přesně pochopil, jak jsi to myslela. Nejsi přece tak hloupá, že si budeš čistit jen jedinou čakru. Každé čakře věnuju pozornost a když jsem potřeboval posílit 1. čakru, soustředil jsem pozornost na kámen, který jsem si k ní přiřadil a vizualizoval jsem si červenou barvu kolem sebe chvilku déle. Toť vše a ještě mi to neuškodilo.
>Masáže jsou dobré jako hlazení, např. od manžela a dále jako rozpuštění toxických ložisek ve svalové tkáni. Toxiny v organismu sedají vždy do nemocných částí. Podobně jako ty jsem investoval do léčení hodně peněz, bez těch špatných zkušeností bych se nedostal do předu, jsem rád i za ně. Jonášovy léky mi taky nezabraly jak jsem očekával, nicméně ve svých knihách dokáže popsat mechanizmy "tvorby" nemocí tak, že se to dá pochopit. Beru si z něho to, co mi je ku prospěchu. Zkusíš to taky? /Já vím jsem hrozný, zvykli si na mě tady všichni, možná, že i ty / :)))
>Dr Walker se dá z netu vytisknout a můžeš vesele podtrhávat, pokud se ti bude chtít,
a ten výplach mi taky nešel podle knížky. >Jde o to, že v tl. střevě se nám v průběhu života časem vlivem nesprávné životosprávy / nevhodná strava, přejídání se spolu se stresy atd. / tvoří různé boule, do kterých se usazuje špatně strávená strava, zahnívá tam, vytváří jedy, které se přez to tlusté střevo dostanou přímo do krevního oběhu tam, kde to nejmíň čekáš. Játra to neumí zpracovat na užitečné látky, a organismus to nestačí vylučovat, tak se to tam usadí a dělá to paseku.Místy bývá naopak to střevo abnormálně zůžené, proto mi to taky zpočátku nefungovalo. Vymyslel jsem vlastní postup:
>Do irigátoru si dám jen asi tak 0,3-0,4 l. citronové vlažné vody a tu vodu jsem s citem vytlačil z toho zavěšeného igelitového zásobníku do sebe jednou rukou. Druhou rukou jsem držel tu hadičku v sobě. Je to tragikomické, ale co bych pro své zdraví neudělal :))). Jsou tam nějaké kontraindikace, ale spousta lidem to zachránilo i život. Někde jsem četl, že si tl. střevo čistí i modelky, aby dlouho vypadaly mladě. Tak se toho neboj Martino a pěkně do toho :))) Dobře o tom taky píše i Cingroš v knize "Sám sobě doktorem".
>Na lymfatický systém je dobré baňkování, ale už tě nebudu "bombardovat" :))
>Možná mi to omlátíš o hlavu. Pokud si z toho vemeš alespoň zlomeček, stojí mi to za to riziko, protože tě mám rád a dělám to pro tebe s láskou :)))
>Jsem zdravý člověk, plný síly a elánu, buď zdravá i ty a vy všichni ostatní :)))

te´d mě došlo, že takhle houkám už tejden.. a že vás tim musim prudit, tak promiňte.

Ten proud energie skrze korunní čakru a stav mysli s tím spojený. Hluboké meditace nebo naopak jasnomyšlení.
To se dá darovat. Když se to daruje, sem na chvilku v normě, ale pak to přijde silněji. Ale mám pořád sklon uvažovat tak, že by přeci jen bylo dobré občas spát.. ale nějak to nejde. Když se uvolním obklopí mě světlomodrá fialová a zlatá barva a najednou je po spaní, vyskočim jak skaut.

Vadí mi bejt v uzavřenym prostoru, venku pod širou oblohou to líp dejchá. A nejradši sem s lidma a povídám si s nima. Poprví mám pocit, že jim opravdu rozumím.

Mám zkušenost tu,že ač od dětství špatně vidím,po absolvování reiki a následném zasvěcení,jsem asi hidinu viděla doslova "až za roh"!Bohužel to trvalo u mě jen tu zmiňovanou hodinu.Obecně lze říct,že když špatně vidíme,je to proto,že něco nechceme vidět,když špatně slyšíme,tak něco nechceme slyšet atd.Jo,jo!Jen přijít na to,kde je ten "zakopanej pes"!Tak vydržte,jste dobrá a napište jak pokračujete.

Dobré pěkné dopoledne, milí přátelé,
Lokomotivo, co tu píšeš je fantastické. Jen tak dál a díky za dárek! Jinak souhlasím s Tebou, že opravdu podstatné změny neprovedeme sáhnutím ven (pro kamínek, mísu či literaturu), ale sáhnutím dovnitř. Všechna výše jmenovaná hmota může být užitečnou pomůckou, ale nikoli základem a podstatou konání.
Zažívám to teď na vlastní kůži. Rozhodla jsem se, že se zbavím brýlí (mám -4,5 dioptrie), takže už týden cvičím, medituji a provádím všechny možné psí kusy s očima, se zbytkem těla a především s hlavou a s duší, abych mohla vítězoslavně odložit koukací přístrojek. No, někdy to jde lépe, někdy hůř, ale výsledky se začínají dostavovat. Nejúčinnější a taky nejnáročnější se mi zdají ty techniky, při kterých s očima vůbec nic ndělám a vše se odehrává jen v myšlenkách. Je to velmi časově i jinak náročné, ale nepochybuji, že to přinese kýžené ovoce.
Proto se ptám, zda nemáte s nápravou zraku někdo osobní zkušenosti? Že bychom to zkonzultovali?

Lokomotivko, co myslíš tím "to"? :)

Hm.. teď jsem zjistil, že se to dá darovat. Daroval jsem to klukovi v obchodě, který stál přede mnou. Rodiče ho týrali a ve škole zažil šikanu. Tak jsem to vzal a daroval mu to. Ale za chvíli se to vrátilo, jemnější.

Tak to teď dávám vám, celému světu :o))