jsem milenka ženatého muže

Byla jsem sama několik měsiců a krom finanční stránky bych to zvládla, dceři budou 3 roky a jsme spolu celkem 6 let, za nedlouho nám oběma bude 30, takže jsme oba relativně mladí. Manželskou poradnu odmítá, v tomhle je tvrdohlavý, že se odmítá svěřovat někomu cizímu. Na což jsem mu řekla, že pokud má nějaký problém tak mi to musí říct, pokud dělám něco špatně ať to napravím. Nikdy mi nic závažného nevyčetl a na tu jeho nevěru mi řekl, že jsem za to nemohla, že si to nemám vyčítat a že jsme neudělala nic špatného.
Děkuji vám všem zúčastněným za rady i za kritiku, potřebovala jsem znát názory cizích lidí na to. Prostě se budu snažit, abych byla v klidu a vím, že nesmím nad tím moc přemýšlet.

Ano to je pěkně napsané smíšku:)

Anička - Bez manžela jsi byla jak dlouho? - uživíš bez problémů sebe a dítě/děti?
No a jak dlouho už to trvá?
Taky jsem nepostřehla, jestli píšeš kolik ti je, jak dlouho jste spolu a stáří dětí/dítěte.

Můžeš zkusit vzít svého muže do manželské poradny (ale jsou tam dlouhé čekačky a chlapům se tam moc nechce). Proberou problematiku s každým zvlášť a podle toho, co řekne tvůj muž, tě jemně nasměrují, co by bylo pro tebe vhodné.
Nebo se zkus porozhlédnout po jiných mužích (myslím okouknout situaci ne se hned hnát do vztahu nebo se zamilovat), může ti to pomoct v rozhodování.:-)

Podám doma návrh na stěhování a podle jeho reakce se rozhodnu co dál, protože to není jednoduché a vím, že se mám ráda a žádný chlap nestojí za zničené zdraví.

Aničko,tak já ti nevím.Tvé stíny pochybnosti tě doženou buď na prášky a nebo opravdu k rozvodu.Zkusit se odstěhovat bude to nejlepší.Pak uvidíš.

Nerozumíte mi, ten nůž na krk jsem mu už dala. A rozhodl se pro nás. Opravdu si myslím, že fyzický kontakt tam mezi nima není. Ona ví, že to mohu kdykoliv říct jejímu muži a to si ona nemůže dovolit.
Manžel se snaží v tom smyslu, že je to jako dřív než to vše začalo.

kopni ho do prdele hajzla kurevnickýho

souhlasím s některýma názorama-určitě tě má rád, ale ji taky, on to nezmění, proč taky?..u tebe má veškerý komfort, u ní nachází pochopení, proč by od jedné z vás odcházel... docela možná že ve výjmečných případech existuje čistě jen kamarádství mezi mužem a ženou ale je to úplně v jiné rovině než mezi tvým mužem a tou ženou. Nějak mi nedochází jak píšeš, že se max. snaží aby bylo vše v pořádku... kdyby se max. snažil, proč se od té dotyčné neodpoutá? Pokud se mu ona sama nepřestane ozývat, věřím tomu že on sám to neudělá a budete se točit pořád do kola. Byla jsem v pozici milenky-a nejsem z toho nadšená, ale stalo se- a z vlastní zkušenosti ti řeknu, že pokud bych já sama nedospěla do fáze, že je to k ničemu a přestala jsem se mu sama ozývat a skončila to já sama, nebyl by to až takový problém to jejich manželství přivést min. do krize. Tím chci říct, že ho bude muset ona odkopnout, pokud má tak "zatemělý" mozek, myslím že v této chvíli on nemá důvod ukončit tento trojvztah. Být tebou-to je jen moje rada-zkus mu opravdu ten nůž na krk-bud ty nebo ona-to opravdu není přátelství jak ti namlouvá-dát. Uvidíš co on na to a pak se podle toho dál zařídit. Přeju ti silné nervy a hlavně, ted se musíš rozhodnout hlavou a ne srdcem

J., jak jsme psala, on se maximálně snaží aby bylo vše v pořádku, ale to jsou jen moje myšlenky, co když není tam a tam.. nebo co když je zrovna tam a tam...ale děkuji ti za tvůj názor, vážím si toho...

Aničko,jen ti napíšu co bych udělala já ano?Je to jen můj názor.
Bereš ohledy na malou,dobře,ale co ty?Jsi ještě mladá a můžeš začít znova a s jiným co si tě bude vážit a malou bude mít taky rád.Budeš čekat na co?Já bych odešla,pokud máš rodiče i k nim,neříkej,že by tě nechali na ulici.Kdyby tě opravdu miloval,tak by ti tak neubližoval.Netrápila bych se tolik.Život je tak krátký na to abychom ho prožili bez lásky když ji nám může někdo jiný dát.Trápit tě tak jak on,to je hnusné a podlé.Ale to jen já bych odešla,ty musíš sama se rozhodnout.

Děkuji vám za podporu.
Vím, že to musím vydržet kvůli malé, ale všechno se to ve mě svírá.
Znám jí, jelikož znám všechny jeho kolegy. Původně nás manžel nechtěl nikdy představit (a to jsem nevěděla ještě o nich), ale musel. Jen jsme byly představeny, ale pak jsem šla za ní si s ní promluvit.
J., já už jsem tolikrát razantně zakročila, že to nejde ani spočítat. Vždy přišel, že jen nás miluje a potřebuje. Byly doby kdy jsem uvažovala i o vystěhování sama s dcerou potajnu, protože domů se tehdy vrátit nechtěl, ale nedokázal žít bez nás. Až jsem šla za ní, tak si vše ujasnil a ona mu asi taky řekla svoje.

Aničko to je mi moc líto,ale dala bych mu nůž na krk.Tohle není normální.Ten tvůj je peknej sobec a vůbec si neuvědomuje,jak moc ti ubližuje.To aby kůň vydržel co musíš snášet.Musíš rázně zakročit i za cenu toho,že odejde.A jestli odejde,tak už to bylo dávno v háji a on je pokrytecké hovádko.
A jí znáš osobně???

Aničko to je mi moc líto,ale dala bych mu nůž na krk.Tohle není normální.Ten tvůj je peknej sobec a vůbec si neuvědomuje,jak moc ti ubližuje.To aby kůň vydržel co musíš snášet.Musíš rázně zakročit i za cenu toho,že odejde.A jestli odejte,tak už to bylo dávno v háji a on je pokrytecké hovádko.
A jí znáš osobně???

Aničko, určitě Tě má rád, jinak by s Tebou a malou nebyl a odešel by. Spíše jen mu dělá dobře obdiv ještě někoho dalšího... Myslím si, kdyby se s ní nevídal v práci, časem by vše pomalu vyšumělo, protože stýkat se s ní dál, by představovalo překonávání nějakých překážek - dálky, času...a to mužský nemají moc rádi. Pokud máš možnost se přestěhovat a Tvůj můž s tím souhlasí(jde také o pracovní příležitost), šla bych do toho. Ale neřeš hlavně nic vše silou, pokud se budeš tvářit, že jsi nad věcí, bez výčitek a podezírání, budeš u něj to jedničkou Ty a vaše dcera.
Víš, mám zkušenost 51 let života, kdy v manželství zůstanou jen 2, děti odejdou a pak je to o toleranci, úctě, kamarádství. Láska vyprchá, ale ta úcta a vzájemná slušnost by měla zůstat.
Mám za sebou čerstvou zkušenost, kdy jsem hledala lásku náhradou za tu ztracenou v manželsví, byl také ženatý, trávili jsme spolu krásné chvilky, které patřily k těm nejhezčím v mém životě, nikomu tím neubližovali, naopak přenášeli zpět do svých rodin spousty energie...Ale pak jsem zjistila, že si hledá ještě vedle mne a manželky další, a ejhle - bylo po lásce. A život jde dál, já zůstala s hlavou vzhůru a je mi ho jen líto, protože je to člověk , který je v zajetí hledání. A já se pokorně vrátila tam, odkud jsem utíkala, naštěstí muž o mých útěcích nic netušil a já teď jsem ráda, že ho mám jako svou jistotu... A Tvůj muž určitě k tomu poznání taky dojde - že Ty a tvá dcera jste pro něho jistota v dnešním světě plném marasmu.

Chtěla bych se odstěhovat, ale na druhou stranu si říkám, vidí se v práci, nebudou mít potřebu se vídat mimo ní. Kdybychom odešli jinam, tak jsem si jistá, že by se chtěli vídat z důvodu kamarádství. Prostě nevím co dělat. Vím, že ona mu stále píše a volá když nejsme spolu, a nevím jak se k tomu mám postavit. Očividně můj muž potřebuje být s ní v kontaktu, i když mi říká že jsme my doma ty nejdůležitější pro něho.

Víte ono se to odsuzuje.Já třeba,když si začal ten můj bývalý s mou kamarádkou tak jsem je nenáviděla oba.K smrti nenáviděla.Ale oba. ona pro mě byla kurva a svině on hajzl největší.Jediné čím jsem ji pak ublížila já,bylo,že jsem to řekla jejímu manželovi.Asi jsem na tu bolest nechtěla být sama.Jenže pak po mě vyjel ten její muž a chtěl se se mnou vyspat jí a jemu na vztek.Dalo mi velikou práci mu vysvětlit,že tím se to neřeší.A taky to nebyl můj typ:)Říkal,že už dávno něco tušil a že se do mě už dávno zamiloval a teprve po tomhle dostal odvahu mi to říct.Jenže v tom jsem si uvědomila o co on je lepší než jeho žena?Tím,že dokázal potlačit své pudy vůči mě se vyhoupl nad ní,ale pak jsem to brala jako urážku mé osoby.Jak si mohl vůbec dovolit smýšlet o mě,že bych se snížila k pomstě sexem bez lásky?A jak to skončilo?Oni se také rozvedli.Ona se vdala a její manžel ji opustil kvůli jiné a to mu porodila dítě.Boží mlýny????Už v ně věřím.Proto přeji všem těmto dámám,aby se jim to nikdy nevrátilo.Sic v tom jsou tak nějak nevinně,ale to se k dobru nepočítá.Holky přeji vám aby jste narazily jen na hodné svobodné kluky.Nepřeju nikomu tolik bolesti v srdci,jako mají zhrzené manželky i milenky.

Určitě je třeba ozdravit vzduch - změnit prostředí, protože pokud se budou vídat na pracovišti, i kdyby mezi nimi nic nebylo, nenechá Tě to v klidu a stíny podezření budou stát mezi vámi.

Moc vám to přeji, že jste po tolika láskových pádech šťastná. Odsudky zde může psát jen hlupák,a je jedno, zda muž či žena.Zde platí, nikdy neříkej NIKDY. A souhlasím s milenkou 2, že jsou u toho vždy 2 - muž i žena.Průšvih je vždy v tom, že ženy (většinou)jdou do vztahu se srdcem na dlani a vírou...muži taky mají víru - v to, že se nic neprovalí a zůstane mu manželka, milenka, k tomu ještě další milenka - až je z toho celá valná hromada...

Jsme bývalá milenka,podváděná manželka,rozvedená znovu vdaná.Chápu zamilovanost milenek,ale chápu i zlost podváděných manželek.Já byla milenka,která se dozvěděla od cizích,že můj nejdražší je ženatý.Takovou blest jsem prožila když jsem se s ním rozcházela.Nikdy jsem se nevysmívala jeho ženě ani nikomu na odiv nedávala,že by dal přednost mě před rodinou,jak tu jedna psala.Byla jsem mladá moc mladá a spíš jsem se bála,ač jsem tu jeho paní neznala,aby na to nepřišla.Chvíli mi to trvalo se odmilovat,ale zvládla jsem to.Pak jsem měla pár známostí"svobodných"a pak se vdala.Milenkou mého manžela se stala vdaná žena a moje nejlepší kamarádka.Když jsem na to přišla,vše ukončili,ale má bolest v srdci a zrada od obou mne dohnala až k rozvodu.Ale to až po tom co jsem zjistila,že se opil a vyspal se s jednou dcerou mé jiné kamarádky.Prosil,sliboval,já už nemohla ani odpustit ani srdce uzdravit.Myslela jsem si,že se mi to vrátilo.Asi ano.Teď jsem vdaná opět a miluji a věřím.Jsme stále spolu a dělám vše proto aby neměl důvod mne podvádět.Zatím se snažila jedna,nepořídila:-)Dostala lekci od mého muže a já jsem za to na něho hrdá.Nemohu dát ruku do ohně,že se mi to nestane.To je život,ale další takovou bolest by mé srdce asi neuneslo.Ale nechci být neskromná,nebo vám dát důvod se mi vysmát,ale vím že dělám vše aby mi neutíkal jinam a zatím úspěšně.A to je o osm let mladší.Zatím vím na 100%ŽE JSEM JEDINÁ:-)

ještě k názoru,že si chlapy vybírají milenky,které jsou pod úrovní manželky :=))
Opět stačí ,rozhlédnout se kolem sebe.Mnohá "šedá myš" dokáže zaujmout více lidí/nejenom chlapů/,než atraktivní kráska,která má na starosti jen svůj mejkap a každé deko navíc :=)).Také jsem pochopila, až díky životním zkušenostem,že nejdůležitější je osobnost člověka.
Samozřejmě ,že jsou chlapi,kteří to strčí,kam se dá.To je opravdu jen o sexu a někdy ,asi ,i dost nechutném :=((.