jsem milenka ženatého muže

Karlo, protože jsme lidi.:D
Napiš tomu nahořa a možná ti v příštím životě vyhoví. Pak zjistíš že labutě mají labutí starosti a velryby zas velrybí.:D

Flegmo, věkem se chlubit nemusíš, my pochopily, že jsi starej jak hnědé uhlí.
Že děláš sice chytrýho, ale s problematikou nemáš na vlastní kůži zkušenosti, je cítit na 100 honů.:D Klidně piš, ale nemachruj, na to nemáš. Prozradily tě nejen seriály nevalné úrovně a kvality, které normální lidé nesledují.:D Moc dobrodružný život jsi nežil.:D

Aha i tak se to dá pojmout:-)Proč my lidi nejsme labutě nebo velryby.:-(

Že začla " zanášet"? :=D

Co je to slepičí nemoc?

Zdravím,moc té otázce nerozumím?Hledal,nehledal,věrný?No NEHLEDAL,mě stačila 1,já nebyl lovec,nic pro mne,já vzal-KRUHY-v 28l.a kdyby na mě nepřitlačila tak nevím?Po 10l.dostala-SLEPIČÍ NEMOC-a já byl sám a rád,my jsme ani nepotřebovaly psa Ona to vyštěkala sama!Já se v ženské mentalitě nikdy moc nevyznal,co vím,tak je to chůze na tenkém ledě/nikdy neví co ho čeká/prostě vo hubu!A já si jdu schrupnout,protože jsem se nevyspal,čumím na bednu,předržím spaní a ŠPATNÝ!Tak až se proberu,přečtu si NOVINKY? Čau!

Flegmo,nic si z toho nedělej,já už jsem také "baba".Když můj vztah začal,ještě jsem babka nebyla a ještě teď si někdo myslí,že můj vnuk,je můj syn :=))
Věk sem vůbec nepatří,protože láska,nevěra a sex nejsou jen záležitostí mladších a mladých.
Poradit může jen ten,kdo má "něco za sebou" :=)).

AHOJ FLEGMO, DOUFÁM, ŽE SES DOBŘE VYSPAL...JEDNA TAKOVÁ OTÁZKA -TY JSI VĚRNÝ MANŽEL,KTERÝ NEHLEDÁ A NIKDY NEHLEDAL?A NEBO PATŘÍŠ K TOMU MALÉMU PROCENTU VĚRNÝCH MUŽŮ?

Nevšiml jsem si,že by zde byl nařízený věkový limit?A ty budeš,taky dědek nebo baba,všeho do ČASU!!!:-(

tak co sem lezeš dědku?

To mi snad neuděláte,že byste to už utnuly?,té nade mnou,přesně to jsem měl na mysli!:-( Žádné téma nemá takové grády,já odhlásím.TV,ty ordinace a ulice,mě už neberou,tohle jsou ty správné ordinérní seriály! A aby Vám bylo jasné,já kopu za seniory! Ale nebojte,nebudu Vám dělat arbitra,sudího a.j.rád se přiučím,teď už vím,že muž je lovec a milenky posilují vztah/ty roztomilé návraty+usmíření/Vy jste de facto,LÉČITELKYa utužujete vztahy!Já nikdy OHAŘ nebyl,abych honil čubiny,ani jsem bejvalku nestopoval!ZDAR

TEEREZO, MOC SE MI LÍBÍ TVŮJ CITÁT, ŽE LÁSKA VŽDYCKY VÍTĚZÍ, KDYŽ SE O NÍ BUDEME STARAT...ZNÍ KRÁSNĚ, ALE REALITA JE JINÁ.POKUD JE CHLAP LOVEC, TUDÍŽ NEUSTÁLE NA LOVU, MŮŽEME SE STARAT HOREM DOLEM A JE TO HOUBEC PLATNÉ...

:-), Právě že mi vyhovoval ve všem a nikdy by mě nenapadlo, že se nám tohle stane. Myslela jsem si, že to je opravdu chlap, se kterým chci zestárnout a stále si to myslím. Uvidím jak se to vyvrbí. Pro dnešek už budu končit, tak se mějte všichni tak jak potřebujete a ještě jednou vám děkuji za rady, pomohly jste mi všechny a ani nevíte jak... Když se něco razantního stane, tak se ozvu a povím jak to dopadlo.

tereza - ale tos měla štěstí (i když já bych tvou cestu nikdy neabsolvovala). Ten tvůj je ta vyjímka, co potvrzuje pravidlo. A za mě, kdo něco udělá jednou, je menší jistota, že to nezopakuje než u toho kdo nepodváděl nikdy. Snad ti to s ním vydrží a budete si šťastně žít až dokdy budete chtít.:-)

Anička - nevěra se odpustit dá, ale nezůstávej s mužem jen kvůli dítěti, to nestačí. Dobře si zvaž všechna pozitiva i negativa, spolu či sama. Nakolik ti manžel vyhovoval před. A mysli hlavně na sebe (s ohledem na dceru)! Nech si poradit, ale rozhoduj se tak, abys byla spokojená ty.:-)
To co radí Nelly, doporučuju vyzkoušet před případným rozchodem určitě také. Trochu nebo hodně manžela dráždit (podle toho, kolik ten tvůj vydrží) nikdy není na škodu.:-)))

Aničko, neocházej ty ani náhodou. Máš pravdu, že peníze jsou důležité. Takovému hajzlíkovi bych řekla já, že je mi úplně fuk, jestli někoho má nebo ne. Já jsem dokonce jednou napsala manželovi, že mu povoluji kurvy, když bez nich nemůže být. Jak to měl dovoleno, už ho nic netáhlo a to je asi neměl, jen vyhrožoval. Naopak, ta tvá změna mu bude vrtat v hlavě a k tomu bych si nechala občas zavolat kamarádkou, pak to může položit a "jako bych telefonovala stále" a smála se u toho a laškovala a poodešla vždy pryč, jako že je do mě někdo blázen. Je to hra, ale to zabírá spolehlivě!!! Začne mít strach on, že tě může ztratit a užírat se. Jen ať si okusí, jaké to je. Nač si komplikovat život změnou práce a stěhováním, když to jde tak jednoduše. Zkus to! Heeeerečky umíme být všechny, ne?

Myslím si,že by se dva opravdu se milující lidé měli navzájem dělat štastnými.Od čeho by byl pak život,kdybychom dělali věci,protože musíme...Proč házet všechny chlapy na stejnou hromadu.Od doby,kdy si uvědomíme,že s tímto člověkem chceme srávit zbytek života si musíme uvědomit,co ten druhý potřebuje a jestli mu to dokážeme dávat pořád.Ženy se často nedokáží chovat pořád stejně.Tak jako když byly bláhově zamilované a změní se v nesnesitelné megery.Můj přítel byl také ženatý a já byla dva roky jeho milenkou.Seznámili jsme se v mých šestnácti letech.Jemu bylo třicet.Dva roky jsme spolu pouze spali a nevkládali do toho žádné velké pocity.Prostě jen sex.Mě se to s ním moc líbilo.Scázeli jsme se jedenkrát týdně,pak dvakrát,třikrát,začali jsme si psát,....Nakonec jsme se vídali každý den a trávili jsme spolu skoro celé dny.Já za školou,on jako podnikatel do práce chodit nemusel.Pak přišlo na zamilované smsky a první slova miluju tě.Zjistili jsme,že jsme se do sebe zamilovali a místo pouhého sexu jsme spolu začali chodit,a tak jsme spolu chodili další dva roky.Začátky byly krásné,pořídil mi byt a já se mohla odstěhovat od maminky,dokončila jsem školu a pak jsem neměla co na práci a začalo mi hlavou šrotovat,proč už není se mnou a už to nebyla taková pohádka.Začali jsme se trochu hádat,já se po večerech trápila,ale věděla jsem,že se jednou rozvede,já mu věřila a to bylo důležité.Jen vím z vlastních zkušeností,že se na chlapa nesmí tlačit,aspoň ten můj potřeboval volnost,ale nebylo to vůbec jednoduché.Jezdili jsme na dovlené.Začali jsme si povídat o domečku,a tak jsme začali shánět pozemek,který jsme po delší době sehnali a za krátkou dobu to doma Jirka oznámil a pak se do našeho bytu i odstěhoval.Celou dobu našeho tajného vztahu jsem znala jeho děti a oni mě.I můj táta s jeho ženou ho vzali,jezdili jsme k nim a měli ho rádi a mají i dnes.Dnes už máme postavený dům a jsme spolu šťastný.Ctěla jsem vám napsat jen můj příbeh,aby jste neházeli všecny na jednu hromadu a svému chlapovi věřili,pokud to půjde,protože láska vždycky zvítězí,když se o ní budete starat...

Anička - finanční stránka není v dnešní době zanedbaltelná a muži se do velkých alimentů moc nehrnou a i když je slíbí nebo nějakou dobu dokonce platí (obvykle do doby než si pořídí novou ženu a nové dítě), tak za pár let bývá vše jinak a dítě máš ještě malé.

Ani mě nepřekvapilo, že poradnu odmítl - dělá to hodně mužů a někteří i proto, že se cítí vinni a nechtějí to někomu říkat a rozebírat své selhání (částečně to chápu, nikdo se špatnými věcmi nechlubí rád). Můžeš do té poradny zajít i sama a poradit se s tamním psychologem/žkou jen za sebe.

Rozhodování je opravdu těžké a nezávidím ti ho. O věrnosti mužů si po svých zkušenostech myslím přibližně totéž jako milenka2. Jen s tím rozdílem, že najít spolehlivě věrného (doslova - s malým předpokladem, že ti bude zahýbat), snad nelze. Bývají to typy podpantofláků a o těch se v této rubrice určitě nedočteš.:-)))A pak je vysoké riziko nevěr u úspěšných - prachatých, společenských a galantních mužů (jako ten můj). Ale která žena touží mít doma nudného nezábavného chudého na slovo poslouchajícího manžela? :-)))))

Milenko 2 - Opravdu ho miluju, pomohl mi v době, kdy mi umřel přítel a v té době jsme se do sebe zamilovávali a nebýt toho co se stalo, byli bychom šťastní. Stojím o něho a on to ví.
J. - taky jsem si to kdysi říkala, když se mé kamarádky ocitly v této situaci, ale pokud to člověk nezažije, tak vlastně ani neví o čem mluví. Vždy jsem říkala taky, že bych nevěru nikdy, ale nikdy neodpustila.. a teď když máme holku je to něco jiného, nejedná se jen o mě, nemůžu se jen tak sebrat a odejít.

Přemýšlím o Aničce a jejím trápení s manželem.Je v těžké situaci,protože manžela, zřejmě,miluje a navíc mají dítě.V této době není rozvod nic jednoduchého,už jenom z finančních důvodů a také je ve hře jeho otcovská role.
Aniččin manžel je klasický,sobecký chlap,který to hraje na obě strany.Nezpochybňuji,že Aničku i dceru opravdu miluje,ale bohužel,potřebuje ještě něco navíc.
Můj názor je asi hodně pesimistický,ale myslím,že zahýbá většina chlapů.Někteří mají to štěstí,že se jim to daří utajit.
Vím,jak bolí podezření,že ženská není u chlapa jediná.Někteří chlapi zahýbají a ještě manželku týrají,což je ta horší varianta,také je možné se rozvést a potýkat se s existenčními problémy,další možností je najít si chlapa u kterého bude alespoň malý předpoklad,že nebude zahýbat,ale zase může mít jiná negativa.
Také zde zazněla rada,zkusit počkat,dělat,že jeho život mimo rodinu,je mi lhostejný,věnovat se svým zálibám,být milá,atraktivní,nedávat najevo svou citovou závislost,neodmítat ho sexuálně,smířit se s danou situací.Samozřejmě jen za předpokladu,že o takového chlapa stojím.Třeba je to jeho jediný větší nedostatek,který může vyřešit čas.
Hlavně,sebrat sílu a nehroutit se,nemusí vědět,jak je důležitý.Třeba tím,že jeho "kamarádství" je manželce lhostejné,tak ho přestane bavit.
Také je pravda,že někteří notoričtí děvkaři se usadí až na "stará kolena" a někteří vzorní taťkové teprve začnou.Takže ,každá rada těžká.

Aničko tak to ti přeji pevné nervy.Sakra já toho tvýho dostat do pařát,ten by viděl.:-)A to,že si nemáš co vyčítat je pravda.Vyčítat by si měl on sobě.Ach jo ti chlapi co?