jsem milenka ženatého muže

Sráč to byl v tom, že tvrdil jak je doma nešťastný, jaká je manželka fuchtle, jak se rozvede až budu chtít atd., klasika, sráč byl v tom, že když jsem pak trochu prozřela a poslala ho do prdele, tak to nerozdýchal, dělal mi peklo v práci a ponižoval mě. Já beru to, že ženatý chlap řekne na rovinu, je to tak a tak, doma to není úplně ok, ale rozvádět se určitě nebudu, nabízím ti to a to, víc nečekej. I takového jsem poznala a oceňuju to, tím spíš že narovinu jednal i s manželkou, měli volný vztah a nelhali si. Jinak ty, "ženatý muži" budeš určitě kretén z té první kategorie. Přeju ti abys na to dojel.

No Marto vždyť o tom jsem...no jasně že máš pravdu , ale proč sráč? brejle si nosila ty a on ti je nedal nebo jo? proč bych se rozváděl to bych musel být debil ,za rok to samí a okoukaný a když je o dost mladší ,tak časem dopadnu stejně jak moje žena , tak že žádný krávy to je hnus , ale krásný mladý prdelky a pořád dorůstají

Je těžké být mladá a sama, takže chápu, že jste podlehly. Je tu ale asymetrie ve vztahu, myslím, že ženatí by si měli začínat jen s vdanými, jinak ubližují hned dvěma ženám.
Jestli to dokážete, nedávejte svým vztahům žádné koncepce a naděje, neubližujte manželkám, jen si užijte, dokud jste mladé a pěkné, čeká vás doba, kdy to bude všechno jinak.
A čas letí jako blázen.

No Marto vždyť o tom jsem právě mluvila.Svobodných chlapů je nedostatek, proto některá z nás občas z nouze skončí v náruči ženáče, věřím tomu, že kdyby si mohla žena vybrat mezi dvěma muži stejných kvalit, vždycky dá přednost svobodnému. Já jsem tenkrát začla s ženáčem proto, že jsem byla přes rok sama, pořádného svobodného kluka jsem nějak nepotkávala. A stejně jako u tebe, nestála jsem ho žádné peníze, jen ten benzín a občas flašku vína. Dneska toho lituju, byl to sráč a já jsem měla růžový brejle, měla jsem ho aspoň nějaký peníze stát. Ono to samozřejmě panáčkům velice vyhovuje, mít naivní zamilovanou milenku, která je nic nestojí, nedělá problémy a oni si můžou v klidu užívat a doma lhát manželce. Nevím, jak jsi s ním dlouho? Nebude ti časem tvoje postavení vadit? Je to ztráta času.

Ano, asi je to možná náhražka, ale někde jsem tady četla ( nevím jestli zrovna v téhle diskuzi ), že svobodných je jako šafránu a je to pravda. Pracuji ve velké firmě a svobodných nebo nezadaných je tam opravdu málo, zato ženských, které nikoho nemají, ty tam potkávám na každém kroku. Tím ovšem nechci naznačit, že ženatý nebo zadaný je řešení. A nemyslím, že jsme nějak náročné. Já tedy rozhodně ne. Finančně svého tzv. partnera nic nestojím. Snad jen ten benzím a nějaká čokoláda. Jinak nic. Žádné dárky, placené výlety nebo večeře. Takže asi s ním nejsem ani kvůli penězům.

Mít ženáče je jen ubohá náhražka toho, když nemůžeme najít prima chlapa nezadaného. Já jsem byla též milenkou ženatého muže a už nikdy víc!!! Ledaže bych k němu nic necítila a měla ho jen pro prachy, ale to je málo pravděpodobné, že by se mi to podařilo, nezamilovat se. A to bohužel i přesto, že bych viděla, jakej je to zbabělej sráč, kterej lže na všechny strany.

Díky za pochopení. Máš pravdu v tom, že dlouho to takhle klapat nemůže. Já byla dlouhou dobu sama a hledala jsem nezadaného, marně. Pak se objelit ten "zadaný". Jiskra přeskočila hned. Ale musím přiznat, že kdyby se mi po tom společném večeru neozval on, já bych to neudělala ( ten večer ještě neskončil sexem, abych to uvedla na pravou míru ). Asi jsem chtěla někoho s kým bych si mohla promluvit, přitulit se atd. Hlavně jsem doufala, že to dokážu brát s nadhledem. Ale zamilovala jsem se. On mi to ale řekl první. Já bch mu to asi nikdy nepřiznala, kdyby to neřekl první. Nějak jsem cítila a cítím, že na to, říkat to, nemám právo.

Ze začátku jsem taky...Tomu rozumím Marto, jen postelový vztah brzy přestane stačit většině žen. Já jinde pracuji než bydlím a pracuji v velkém městě a s tím dotyčným jsem to měla sice i o sexu, ale nejen o tom, bylo toho víc a podstatně a na sexu ten vztah nestál. Bylo tam kino i procházky, příroda, les, výlety i sauna, večeře i posezní na kávě či pivku. Ale on byl nezadaný a já zadaná a klapat to podle mně může dlouhodobě za rovných podmínek-oba zadaní nebo oba volní, když jeden má závazky a druhý ne, skřípe to mnohdy za čas. U nás to byl on, kdo mně chtěl pro sebe víc a víc a zničilo to ten vztah.

Ze začátku jsem taky doufala, že si to oba užijeme a že to bude nezávazné. Vlastně jsem před tím, než jsem potkala tohoto "ženatého" chlapa dokonce uvažovala o nekomplikovaném vztahu se ženatým mužem. Teď ho mám a nějak mi to nestačí. Jak jsem psala ráno, o rozvodu neuvažuje a já ho k tomu ani netlačím. Jen jsem si tehdy, když jsem si toho ženatého snad i přála neuvědomila, že jsem sama a že to schovávání a všechny ty tajnosti nejsou ono. Že spolu nemůže jít do kina, na víno nebo večeři. Bydlím v malém městě a on kousek od něj. Prostě mi to schování nějak nestačí. Trávít čas jen pár hodin v posteli ( omlouvám se, že to píšu tak narovinu, ale jsme snad dospělí )není ono. Jenže nemám na výběr pokud chci být s ním. Možná kdybych byla vdaná, tak bych to brala jako zpestření, ale takhle to jenom víc boli

mně už je přes čtyřicet a dlouhá léta jsem byla věrná. Pak měl muž úlet,sice to skončilo, ale tak nějak se stalo, že se v mém životě objevil utěšitel ... bylo to dobře, aspń jsem se tak netrápila mužovou "zradou", výčitky svědomí se v mém případě pochopitelně nekonaly za daných okolností. Jenže dotyčný byl rozvedený a to, co jsem chtěla brát pro radost a nezávazně tlačil jinam, byl majetnický a chtěl se mnou trávit víc času, než bylo v mém případě možné. Dospívající děti bydlí stále s námi a jsem tím pádem dost časově vytížená i po práci. Musela jsem to utnout, ale přiznám se, že mi něco moc chybí. Doma už to po dvaceti letech není ono. Mnozí to znají. Prostě to není, co to bývalo a být nemůže. Brala bych fajn ženatého chlapa, se smyslem pro humor, diskrétního, zadaného a veselého, který by stál o pohodový nezávazný vztah, ale mám strach, abych si nějak nenaběhla, ten minulý vztah mohl být fajn, ale zkazil to prostě..

Sakra, tady je 6 tisíc příspěvků nebo kolik, každej má metráky zkušeností, ale mě to připadá skoro nemožné... Už tři měsíce nějakou milenku hledám a ne a ne ji nalézti :-). Studentka by byla fajn, ale tolik peněz, co ty holky chtěj... nebudu přece okrádat rodinu. A vůbec bych nerad prostitutku, to prostě neni ono. Chtěl bych s ní mít hezký přátelský vztah, abychom se jeden s druhým cítili hezky, odpočinuli si, odreagovali se, prostě bylo nám fajn. Jenže o ženatý holt není zájem, jak se zdá. Přitom myslim, že zrovna vdanejm by to vadit nemuselo! Je taky pravda, že ani já neberu všechno, leckerý holky jsou v mém věku už tak vyžilý nebo vyžraný, že to radši nic, než tohle... Takže tady nelamentujte, jak trpíte. Užili(y) jste si a neřikejte, že to nebylo fajn.

Měl jsem dva roky milenku- o 15 let mladší než já. V zásadě dbala na mou bezpečnost více než já a občas se divila, že mi nevadí jít po městě, držet se za ruce a podobně. Já to bral tak, že Praha je velká a je velmi nepravděpodobné, že by nás viděl někdo, kdo zná manželku.
Největší úlet byl, když mi telefon v kapse sám zavolal - naštěstí mému kamarádovi na písmeno A a ne podledně volanému číslu - manželce.
Co na mě viděla? Životní zralost, zkušenosti a možnosti, ale hlavně: do ničeho jsem jí nenutil. Studovala v Praze, když jsme chtěli, tak jsme se sešli nebo vyrazili na mou služební cestu. Ale nebyl jsem jako její bývalý, který se nutil, když se chtěla učit nebo neměla náladu.
bylo to skvělé, samozřejmě to jednou muselo skončit. Naštěstí ne průšvihem :-)

Holky, mám tohle pár let za sebou a bylo to velice bolestné.Nikdy bych nevěřila,že něco podobného udělám jiné rodině.Pak jsem byla tak zaláskovaná,že jsem nebrala ohledy. Naštěstí je to pryč, trpěla jsem a dnes je mi fajn..Už ženatého nechci. Já se shodou náhod mezi tím rozvedla-z jiného důvodu. Ted co žiju sama,bych si takovou věc neprovedla.
Jako ženy jsem tím moc ohrožené, dokážeme se moc zamilovávat. Radím konec a držím palce.

ahoj, ráda bych tu nasla...Milá Gito, taky jsem na to podobně jako ty, jenom s tím rozdílem, že můj partner ( jestli ho tak můžu nazvat ) o rozvodu neuvažuje. Začalo to jako u jiných, seznámení, jiskra, sex a já asi doufala, že nic dál. Snad poprvé a to je mi skoro 40 jsem se vyspala s někým koho jsem znala sotva pár hodin. Ale přiznejme si to, asi každý takový úlet občas potřebuje. Jenomže jsme si dali telefon a on se ozval jako první. Já bych tu odvahu asi neměla, protože jsem věděla, že je ženatý. Začali jsem se pravidělně scházet. A pak se stalo to co jiným, zamilovali jsme se do sebe. Jenže doma manželka a dvě děti a to malé. Miluju ho, ale nechci aby se to jeho žena dozvěděla. Tak jako myslím na něj, myslím i na ni. Nejsem žádná potvora, ale prostě se to stalo. Vím, že vdané tady napíšou, že si mám uvědomit, že doma má ženu, děti a já rozbíjím ( pokud by se to provalilo ) manželství. A já s tím názorem souhlasím. Taky mám dítě a měla jsem partnera. Vůbec mě nenapadlo, když jsem se do něj zamilovala, že bych po něm chtěla, aby se rozvedl. Vím, že by to neudělal. Tak tiše trpím a nedokážu ten vztah ukončit. Chtěla jsem Ti jenom napsat, že chlapi obecně jsou v tomhle zbabělí. Netlač na něj. Asi by to dobře nedopadlo. A rozhodně to něříkej jeho ženě. Přeju Ti, aby vám to vyšlo. Znám páry kde to klaplo, ale taky páry, kde muž do rozvodu nešel. Nevím jestli je to o síle citů nebo odvaze, protože tu musíš mít i ty. Okolí tyhle věci obyčejně odsuzuje.

Myslíte,že může mít...Milá Evo, přiznám se, že nevím. Sama píšeš, že máte s manželem volnější vztah. Tomu zase nerozumím já. Znamená to, že i ty máš milence ?? Je jedno proč. Za sebe. Nevím, jestli je možné aby měl muž milenku 2 roky pouze na sex. Já jsem 1,5 roku milenkou jednoho ženatého muže. A upřímě. Možná, že u mě hledal něco, co doma neměl. Nevím. Bohudík, ani mě to nezajímá. Pro mě je důležitý on. Vím, že je se mnou šťastnější ve svém životě. Ve vztahu se mnou, s manželkou a dětmi. Milujeme se, je to láska a úcta. Sex máme fantastický několikrát v týdnu. Proč ale musí muži takových žen, jako jsi ty patrně něco hledat někde jinde....a nejde jen o sex. Zaujměte si je, važte si jich a mluvte s nimi. Potřebují to stejně, jako my ženy. Neřeš, jestli je pojí sex. Zamysli se proč ji vůbec má ! Hodně štěstí. Věřím, že to zvládneš a dojdeš ke štěstí...nevím ale, jak to půjde dohromady s " volnějším vztahem "...

pry chudak zenac, mne se snad...jistěže ženáč není chudák, myslela jsem to jinak-že někdy chudák je, když si jde jen užít a pak na něj milenka ušije boudu, to je i pro nevěrníka situace, kterou nepřeju...podle mé životní zkušenosti jsou ženské větší mrchy než chlapi. Možná to bude tím, že mi víc ublížila rádoby "kámoška" než nějaký chlap v mém životě. Absolutní věrnost u chlapa je spíš rarita a ony si ženské dnes taky užívají a vdané nejvíc. Tak proč kydat jen na chlapy. Podváděná mnaželka být chudinka nemusí, může v klidu počkat, až milenka muže přestane bavit a vrátí se a vyčakt může příjemně stráveným časem - v náruči milence-o vdané je zájem enormní...a ženáč se vrátí tím rychleji, čím víc milenka tlačí na pilu, to je stará vesta.

Markéto, souhlasím. Když...pry chudak zenac, mne se snad sni...chudak je tu jedine podvadena manzelka, ktera je jen za sluzku tomu nadrzenymu pakovi, aby se mnel dobre doma i u nejaky luzy

Ženatýho chlapa si může...Markéto, souhlasím. Když si najde nezadaná ženáče na flirt, vždy hrozí, že se zamiluje a pak bude trpět-zákonitě. On se bude vracet ke své rodině a to hodně bolí, aspoň si to myslím, i když tu zkušenost nemám. Jsem vdaná. Postavení podváděné manželky je smutné, ale dlouholeté milenky svým způsobem taky, byť třeba je to bráno tak, že milenka je pro sváteční chvíle, ta přitažlivá, neokoukaná léty společného života a manželka je na žehlení košil, úkoly s dětmi, vaření a čekání s teplou večeří.... přesto bych v postavení milenky ženatého nechtěla nikdy být, hlavně ne jako nezadaná holka. A opravdu nejhorší, co ta milenka může udělat je dát ženáči nůž na krk a volbu-buď ona nebo já. Je to prosté vydírání. Pokud by ten ženáč miloval svou milenku a chtěl s ní žít, rozvede se bez ultimat a bez nátlaku. Takto to je o tom ho prostě uhnat. Jsou i takové, co vsadí na vysokou kartu, otěhotní, aniž by chudák ženáč tušil boudu a pak vydírají, ano i takové chudery chodí mezi námi.

jasně po roce 2012 :D to uz tu stejne nebudem... tak proč ne :))

proč by se rozváděl, když...a taky jí slíbil, že po Novém roce:-)) Šárko, až ten rozvod podá, teprve tomu věř!