Vláknina a nemoci
DIVERTIKULÁRNÍ CHOROBA je charakterizována zánětem střevních stěn a střevními výchlipkami (divertikuly). Několik studií ukázalo, že se této chorobě dá předejít stravou s vysokým obsahem vlákniny. V roce 1979 ukázala skupina vědců z Oxfordu, že divertikulární choroba je mnohem častější u všežravců než u vegetariánů. Obilní vláknina se zdá být nejdůležitějším ochranným faktorem. Strava s obsahem 30 g vlákniny nebo více denně je přínosem při léčení divertikulární choroby.
NA VZNIK RAKOVINY STŘEV působí mnoho faktorů, např. množství a typ tuků ve stravě nebo přísun vlákniny. U populace s vysokou spotřebou vlákniny se rakovina střev vyskytuje méně. Vláknina k tomu může přispívat tím, že rozřeďuje mutageny (substance, které způsobují mutace -změny v genetickém kódu buněk)a kancerogeny, a tím, že urychluje jejich průchod střevy.
V roce 1987 byla provedena studie na 12 mužích, kteří byli po 20 dnů živeni experimentální stravou. Ukázalo se, že když se živili veganskou stravou, pokleslo množství žlučových kyselin v jejich výkalech oproti období, kdy se živili masitou nebo vegetariánskou stravou. Vysoká koncentrace žlučových kyselin je spojena s rizikem rakoviny tlustého střeva a konečníku, stejně jako koncentrace cholesterolu ve výkalech, která byla po dobu podávání veganské stravy rovněž snížena. Autoři studií si všimli, že mezi všežravci je větší úmrtnost na rakovinu tlustého střeva a konečníku než mezi vegetariány a vegany.
Je také důvod věřit, že dostatek vlákniny ve stravě může ZABRÁNIT VZNIKU A OPAKOVÁNÍ DVANÁCTNÍKOVÝCH VŘEDŮ. Při jedné studii byla 73 pacientům s nedávno vyléčenými dvanáctníkovými vředy podávána po 6 měsíců strava buď s nízkým, nebo vysokým obsahem vlákniny. Vláknina byla hlavně dodávána ve formě celozrnného chleba, bezkvasého chleba, celozrnin a zeleniny. U 80 % osob ze skupiny konzumující stravu s nízkým obsahem vlákniny se opět objevily dvanáctníkové vředy, zatímco v případě skupiny konzumující stravu s vysokým obsahem vlákniny to bylo jen 45%.
SE VZNIKEM ŽLUČOVÝCH KAMENŮ je spojeno několik faktorů, ale jen obezita, pohlaví a věk byly potvrzeny jako rizikové faktory. V roce 1985 byla provedena studie srovnávající výskyt žlučových kamenů u vegetariánských a všežravých žen. Zatímco čtvrtina masožravých žen měla žlučové kameny, u vegetariánek to byla jen osmina. S přihlédnutím k rozdílům ve věku a tělesné hmotnosti mezi těmito dvěma skupinami se zjistilo, že všežravci měli dvakrát větší pravděpodobnost výskytu žlučových kamenů než vegetariáni. Hlavní roli ve stravě hrály tuky, cukry, cholesterol, energie a vláknina. Vegetariánky jedly méně saturovaných tuků a více vlákniny než všežravé ženy.
Mnoho studií ukázalo, že vysoký příjem vlákniny ve stravě nebo přidaná vláknina OMEZUJÍ VZESTUP KONCENTRACE KREVNÍ GLUKÓZY po jídle a mohou některým diabetikům (u těch, kteří onemocněli cukrovkou v dospělém věku) umožnit přestat aplikovat inzulín a u některých (u těch, kteří onemocněli již v mládí mohou zlepšit některé aspekty kontroly krevní glukózy. Strava s vysokým obsahem vlákniny může také snížit namáhání pankreatu u nediabetiků.
Vysoký příjem vlákniny a sacharidů ve stravě je nejsilnější FAKTOR SPOJENÝ S NIŽŠÍM VÝSKYTEM SRDEČNÍ KORONÁRNÍ NEMOCI - ISCHEMICKÉ CHOROBY SRDEČNÍ. Vláknina podaná ve velkém množství způsobuje snížení koncentrace krevního cholesterolu, který je známým rizikovým faktorem srdečních onemocnění.
Upozorňuje se na to, že enormně vysoký příjem vlákniny ve stravě, hlavně v dětství, může překážet dostupnosti dalších rozmanitých živin. Studie na dospělých ukázaly, že při nadměrném přijmu vlákniny docházelo k rostoucím ztrátám dusíku, sacharidů a tuků ve výkalech. Z tohoto i jiných důvodů se spekulovalo s tím, že veganská strava není vhodná pro malé děti. Ve skutečnosti je snadné zajistit, aby měly děti dostatek vhodně připravených a energeticky hodnotných potravin, jako fazole, zrniny a ořechy.
V mezinárodním měřítku doporučily poradní orgány v oblasti výživy zvýšení příjmu komplexních sacharidů z luštěnin, celozrnin, ovoce a zeleniny. Vegani jako určitá dietní skupina mají větší pravděpodobnost dosažení doporučené dávky. Příjem vlákniny z potravy by se měl v celkové populaci zvýšit nejméně o polovinu.
MÁTE-LI ZÁJEM NĚCO AKTIVNĚ UDĚLAT PRO SVÉ ZDRAVÍ A CHCETE-LI ZVÝŠIT SVŮJ DENNÍ PŘÍJEM VLÁKNINY:
1. Uvědomte si, že potřebujete zvýšit příjem vlákniny nejméně o 10 g.
2. Jezte více celozrnného pečiva, otrub, luštěnin, zeleniny a ovoce. U pečiva a ovoce si ale uvědomujte také jeho energetickou hodnotu.
3. Pokud se rozhodnete doplnit uměle denní příjem vlákniny některým parafarmaceutických přípravkem, kupujte vždy výrobky s čistým obsahem vlákniny rozpustné ve vodě (pektin, galaktomanan, glukomanan, psyllium, ispaghula, kys. alginová), protože pouze u těchto typů vláknin byl prokázán jejich významný vliv na trávení a lidský metabolizmus.
Komentáře
jirinabartosova"centrum.cz
Pro zájemce o další informace na požádání pošlu podrobnější komentář, jsem schopna i dodat kontakt pro objednání a koupi Chlorelly, stačí napsat na moji mailovou adresu.
Tak zdraví zdar a vláknině zvláště, mějte se, lidičky.
Danny
- Odpovědět
Pošli odkaz