Agresivita dnešních důchodců

Co se tu navážíte do důchodců, vy jste úplní blbci a nic vám není svaté. No však ono na vás taky dojde a budete muset stát a jen se koukat jak ta naše roztomilá mládež si vozí prdele, bodeť bych na ně nebyl nasranej,blbci.

Tato diskuze je opravdu úžasná! Po čtení vážných témat o psychických problémech jsem se tedy pro změnu teď velmi nasmála. Vidím, že čeští důchodci jsou v celé zemi stejní, viz. jakoby naschvál jízda MHD v době před a po škole, stížnosti na aktovky (almary na zádech) dětí, najíždění vozíky .... je to smutné, ale při představě těch nevrlých důchodců, kteří se chovají jako by to vyčetli v nějakém manuálu, mě to dohání k slzám smíchu. Jsem zvědavá, jaká otravná specifika si vymyslíme pro generaci našich vnoučat, že by konzervativně stejný manuál??

Život mladého člověka (rozuměj pod 50 let) ve velkoměstě není právě jednoduchý. Nejen, že se musí vypořádat s nájezdy důchodců na všech možných i nemožných úřadech, u lékaře a v mhd, ale teď už začala tahle sekta blokovat i obchody. Proč si třeba důchodci zásadně berou na nákup čítající 3 až 5 minipoložek maxinákupní vozík? No ano, všichni důchodci v albertu (a že tam nikdo jinej pomalu ani nebyl) měli nákupní vozík. Zablokovali totálně všechny uličky a šinuli si to neuvěřitelně pomalu.V Albertu sou klasicky fronty, protože jedou tak dvě pokladny. Dneska jely asi čtyři, ale od front to nepomohlo. Když sem se dostala přes blokující důchodce až k pokladnám, vydala sem se k tý, podle mojeho názoru, nejprázdnější (o tom, že tam byla zrovna zaučující se pokladní a tak to trvalo xkrát dýl než u jinejch megadlouhejch front, pomlčim). Najednou, kde se vzali, tu se vzali, začali se přede mnou šourat důchodci. Co sem měla dělat? Mohla sem přidat do kroku, zužitkovat trochu zkušeností se slalomem a probojovat se před ně. Bylo mi ale trochu žinantní zneužívat jejich nemohoucnosti. Prostě

Jediné spravedlivé je.Že všichni zestárnem.

Já bych starý báby mlátil,ale ono je to neslušný,tak na ně vymejšlím jinou fintu.Vždycky jim hodim do koše nějakou hovadinu.U lidla prodávají různé kraviny,třeba trenky pánský boxerky.To máte vidět jak taková bestie ječí u pokladny, co to je,že si to tam nedala.

Je to hruza kolikrat do vas v rade u kasy nabourj tim vozikem schvalne treba i 4 krat a kdyz se na ne otocite tak delaj jako ze nic . Stalo se mi to kolikrat ale zatim jsem skoro vzdycky vydrzela mlcet. Nadavj na mlady jak se neumi chovat ale pritom to neumi samy.Nebo jezdi busem ve stejnou dobu kdy deti ze skoly a nadavaj jim ze maj tasky.A to neni normalni !!!!!

A co to celé vzít jako nadsázku?

Pak je to spíš veselé.

Neni to vtipny a onen Cossack je debil, ktery z mysleni pubertaka snad jednou vyroste.
Bezpochyby i on, nebude-li v mladem veku treba prejet autem, jednoho dne sam zmutuje v "aliena" - dokonce mozna i invalidniho. Rovnes si treba rad bude chtit sednout, ale najde doufam na vyhrazenem miste Cossacka, ktery take nebude chapat,proc "alienum" invalidniho typu jsou nejaka zvlastni mista k sezeni vubec vyhrazena a jehoz sportem bude skodolibe obsazovani prave techto sedacek.

Je to smutne.

E. - tak dík za odkaz

Stalo se dne 20.5.97 v nejmenovanem autobuse prazske MHD. Vracel jsem se z prace kde jsem tvrde drel na svych 2500 mesicne a zmozen vysilujici cinnosti vyzadujici neustale soustredeni cele mysli (psani na Mamedia) jsem si dovolil usednout na mista pro invalidy. Ne nahodou. Myslim ted ta mista co jsou po prave strane autobusu ty ctyri sedadla tj. dve a dve proti sobe. Tato moje cinnost ma jeden prosty ale velice dulezity ucel. Pokud totiz dojde k totalnimu naprani autobusu zivym masem tj. cestujicimi (nekdy si pri jizde pripadam spis jako to zive maso... ) maji pristoupivsi neprubojni alieni pramalou sanci se probojovat az k vyse uvedenym sedadlum takze prestoze jsou nevim proc urcena pro invalidy tak mohu nerusene sedet dal. Problem ovsem nastava ve chvili kdy alien predvede netusene moznosti a zacne se prodirat jak vynalez zkazy smerem k vam a v ruce trima doklad dle ktereho ma pravo byt vpusten na sedadlo k tomu urcene. Nekteri alieni nejdrive slusne poprosi a zaroven ukazou prukaz. Tem rad misto uvolnuji a pokud takto slusne vypada alien bez legitimace poustim ho taky. Bohuzel takovychto alienu je velmi malo a tak se spis setkavame s tzv. "Alienem divokym vzteklym" "Alienus cvokus nasratus" a tam je kazda rada draha...

Presne takovy druh se mi vcera stal osudny. A nejhorsi bylo ze to byl alien zenskeho rodu (tedy maximalne tak za mlada) ted uz rodu spis neurciteho. Kazdopadne baba ale n.e.p.r.i.j.e.m.n.a.... Krome toho ze smrdela jak stado opicek Makak Rhesus mela s sebou nezbytnou tasku na koleckach vyzbrojena byla dale legitimaci a zejmena drzosti. Dalsi zbrane daleko vice nebezpecne jak se pozdeji ukazalo skryvala prave v te tasce na koleckach.

Uz kdyz nastupovala tak rvala "No tak snad mi uhnete ne? Sem invalida no slysite? Jezismarja ja mam pravo sedet tak me tam pustte!!!" Uz jeji hlas me vydesil a predznamenaval neco zleho... no a bohuzel to prislo. Nejdrive jsem ucitil za krkem horky dech a pak mi na kline pristala umastena legitimace ZTP (nebyl to prukaz Zdravotnika Technickeho Praporu...) a pred xichtem ruka ktera puvodne tu legilimitalici trimala. Ale jak baba asi postupovala davem tak skobrtla a legitka ji vylitla z ruky primo k jeji budouci obeti. "No snad me pustis sednout ne?" Zarvala mi primo do ucha... nemel jsem silu se vzeprit jejimu rozkazu a tak jsem popadl svou knizku, podal ji legitimaci, tedy spis se snazil ji podat, ale "Nesahej na ni!!!! Zlodeji!!!" zarvala baba a ja se vydesil jeste vic. Fakt se mi jeste nestalo ze by na me byla zena takhle zla. ;) Me zeny miluji (sice to jeste nevedi, ale to prijde...) a tahle madam me evidentne nenavidela uz jenom proto ze ziju. Kdyz jsem se zvedal tak teprve potom jsem si uvedomil ze Makak smrdi jak ne jedno ale dve az tri stada opicek... Baba si sedla a zacla nadavat dame co puvodne sedela vedle me ze pry ji utiskuje ze ona ma legitimaci a ... jenomze to uz cely autobus vedel a hlavne doufal ze akce zdaleka nebude koncit. Bylo tomu tak. Ovsem to nejlepsi melo teprve prijit.

Kdyz se zdalo ze se baba jakz takz uklidnila (skutecne se tak jen zdalo) a dama vedle ni nemela daleko k slzam tak zacalo lejt. Ne prset, ale lejt. No a v tu chvili to zaclo. Baba si toho vsimla a ve zlomku sekundy zacala "Operace hledani" Nejdrive byl na hlavu nasazen pytlik ve kterem bylo puvodne pet rohliku. Ty byly nemilosrdne vmeteny zpet do bordelu ve wheeltasce mezi kelimky od kolaloky a nedojedeny hamburgry ktere evidentne babe puvodne nepatrily... Po nasazeni pytliku jsem podle vzoru nasich starych brannych cviceni ocekaval dalsi pokracovani akce tj. nasazeni mikrotenaku na nohy a ruce a nasazeni plynovy masky a plastenky ktera mela nahradit klasicky atombordel. Kupodivu baba s pytlikem skoncila a nezdalo se ze by hodlala pokracovat v oblekani fetish wear. Nejspis zadne branne cviceni nasi skoly nezazila. Takze pote co se pulka autobusu vzpamatovala z prvniho soku z Makaka a zacala pomalu byt mrtva smichy tak baba zalovila dal a vytahla asi nejnovejsi vec kterou mela momentalne ve svem vlastnictvi a to byl destnik.

Mezitim musim zduraznit ze jsem si sedl naproti ni kde se uvolnilo misto (pochopitelne natruc) a bedlive sledoval co se bude dit.

Ze je destnik vystrelovaci jsem pochopil az pozde protoze vse co nasledovalo se sehralo strasne rychle aniz bych tomu mohl jakkoliv zabranit. Baba zacala se zarizenim manipulovat a nejspis se ho snazila otevrit. Nebylo mi jasne na co bude otevirat destnik v narvanem autobuse notabene kdyz prsi venku a ne uvnitr, ale shledal jsem toto nezajimave a sledoval daleko zajimavejsi veci ktere se dely vedle me a byly dlouhovlase blondate s krasnyma ocima. V naprosto neocekavany okamzik neco cvaklo a vzduchem proletela spice paraplete ktere hodno sve povesti vystrelilo. Jeho spicka smerovala neuprosne ke me presne tam kde jsme my muzi tak citlivi. Nevim zda v tom byl zamer baby, kazdopadne se vrazedna spice zastavila tesne pred a ja mohl konstatovat ze jestli me nekdy nejaka slecna jeste bude chtit ze ji mohu dat i deti. Ale lekl jsem se teda fest a mozna jsem i trochu zarval protoze baba se rozhykala co pry sem takovej sralputka ze se zas tolik nestalo. Nezucastneni rvali smichy, zucastneni se klepali vzteky. Pochopitelne z baleni slecny nebylo nic protoze ta se tez dusila smichy (tady vidite jak proradna stvoreni damy jsou ;).

Kdyz tedy doslo k uklidneni situace, baba prestala vrestet, ja prestal brecet, a slecna se prestala rehtat okolo cely hlavy tak uz jsem myslel ze je vsemu konec. Baba jeste parkrat testla vystreleni destniku mezi cestujici lid a s usmevem silence usoudila ze uz dostatecne vyplasila cely autobus a vzbudila si tim respekt.

Pote doslo jeste k nekolika neocekavanym vystrelum paraplete ktere ani baba neocekavala ale jinak byl klid. No a prisla zastavka kde baba hodlala vystoupit. Takze prvni co bylo ze vystrelila svuj destnik jakoby nahodou opet proti me a zacala se drat pres narvanej bus ven. Upozornuju ze furt s tim otevrenym destnikem. Stalo se neuveritelne, prosla prvni radou bez problemu, v druhe se zadrhla a nekdo spitnul ze by snad ten destnik mohla otevrit az venku ze by se ji lip vystupovalo ale byl uzemen tezkou smeci baby ktera zarvala at si svy kecy necha na doma...
Jenomze druha rada se holt stala pro babu osudnou. Z destniku byl chvili trychtyrek jak se ji otocil pak zas destnik a zas lehce unaveny trychtyrek. No proste kdo by hadal ze lidi ji do cesty lezli schvalne tak by hadal dobre. Ti okolo kterych uz prosla tak se dusili smichy ostatni napjate ocekavali jakyze to tvar babe z destniku vytvori oni. No a baba usoudila ze takhle to skutecne nepujde a tak destnik sklapla k uleve vsech protoze treti rada se ukazala jako rada zradcu kteri ustupovali uz jenom pred smradem Makaka. Kdyz se protlacila ke dverim a uz i ridic vedel co se mu deje za zady tak hodlala vsem na truc destnik vystrelit ve dverich aby na ni ni kapky nepadlo, ale ouha. Zde se nad nami slitovalo samo nebe a doslo k pomste na kterou vsichni touzebne cekali a kdo by tvrdil ze ne tak by kecal.

Baba zasahla svym jemnym prstikem spoust mechanismu vystrelujiciho obavanou a vsemi bedlive sledovanou zbran tak se stalo neco neuveritelneho. Destnik uz se na babu asi taky nas*al ci co, nebo to byl Czech made z Vietnamu a tak nemel asi ty kvality svych zapadnich sousedu takze sice vystrelil, ale misto aby se zastavil a vytvoril krasny obloucek hribecek tak sice obloucek hribecek vytvoril ale jeste predtim opustil rukojet a vyletl z otevrenych dveri autobusu ven a pristal na pomerne dooooost vysokem strome v korune. To uz rval smichy celej autobus protoze zadek se nejak domakl co se deje v predu a tak prostredni dvere byly okamzite stredem zajmu. Babe nezbylo nez s igelitakem na hlave vystoupit protoze ridic mezi zachvaty smichu procedil mezi zuby ze uz musi jet jinak nedodrzi rad... Baba lapla igelitak z hlavy a vztekle jim mrstila o zem a zacala po nem dupat.

Ten příběh je zkopírován z internetu, existuje tzv. Aliensí page a příběhy na ní píše jistý Cossack. V teenagerském slangu Alien=důchodce:)Koho to zajímá, můžete se podívat na http://www.mageo.cz/home/COSSACK/

Mě se z té stránky ještě dosti pobavil příběh Deštník, viz. níže:)

Aliení page - moc děkuju za psání :-))) Jako náplast na Vaše zhmožděniny snad Vám bude, že jste mi napravil den na h...o :-)))

Tak to je hezkej příspěvek, moc jsem se nasmál, když jsem si to představoval, jo fakt dobrý díky.
Tak kdyby tu to téma takhle pokračovalo, tak je to super.

To jsem zvědav, co k tomu pronese Gyspi, určitě to zase zkritizuje jako, že je to nějakej blbec, jak už má ve zvyku, nebo aspoň si svůj hněv vyleje na mě......nešť.

Jedu vám takhle autobusem pln očekávání z toho, jak zas bude ucpána Vrchlického ulice před Strahovským tunelem a jak vzteklej bude řidič. Tudíž při mé vrozené genialitě jsem usoudil, že rychlejší spojení na místo "M" bude tramvají. Po delším čekání na červeného draka v podobě tramvaje jakéhokoliv numera jedoucího na I. P. Pavlova, jsem si dlouhou chvíli zaplnil pozorováním kolemjdoucích krásných slečen s nohama až na zem. Nicméně záhy mě upoutala Alienka s deštníkem. Baba - tedy dalo se tak tipovat jenom dle naušnic - držela paraple v ruce a snažila se ho připravit na transport v tramvaji. Ať ovšem balila jak balila, ať lepila jak lepila, princip suchého zipu jí byl evidentně cizí. Neustále se pokoušela připlácnout tu chlupatou stranu sucháče na opačnou stranu té balící šňůrky. Touto neuvěřitelnou shodou náhod vznikly dvě plochy, které spolu absolutně nemohly součinit a držet. Původně jsem měl pocit, že když jí poradím, promění se v krásnou princeznu a bude mě milovat, nicméně pohled na její zlostně se chvějící knír a vypoulené oči mě ubezpečil, že bude jednodušší si starýho žabince nevšímat. Jestli by se v něco proměnila, tak ve všechno možné, jenom ne v to, co bych uvítal. A přitom stačilo tak málo: otočit šňůrkou deštníku na druhou stranu.
Když dorazila tramvaj, baba se do ní stejně tak jako já jala nastupovat. Normálně si nesedám (alienský komplex), nicméně byl jsem zmožen životem, a tak jsem si holt sednul. Už při dosednutí mi bylo divné, že má stabilita není z nejlepších a cosi mi říkalo, ať si z mírně uvolněného sedadla sednu jinam, nejlépe stoupnu. Ale má lenost zvítězila, což se mi mělo záhy vymstít... Ještě teď pláču, když si na to vzpomenu a určitě to ve mně hodně dlouho zůstane.
Přede mě si sedl dědek koleno. Vlasů měl asi 37, a to zejména nad očima. Tedy původně to nejspíš bylo obočí, ale postupem času si z něj mohl uvázat menší drdolek, jak to dělával jeho vrstevník Brežněv.
Sedim, sedim, sedim a čučim po sličné slečně ve vedlejší řade a zrovna ve chvíli, kdy jsem svými rentgeny spočinul na jejích krásných očíčkách, tramvaj cukla tak, že ostatní popojeli na sedadlech o dobrých dvacet čísel a ti, co stáli, se sem tam váleli po jiných, co stáli. Někteří i po těch, co seděli; jediný já jsem se posunul i se svou sedačkou. Vzhledem k tomu, že jsem v tu danou chvíli, okamžik a sekundu zíval, měl jsem pusu otevřenou co to šlo - nemít uši, tak odklopím celou hlavu - a můj chrup se setkal s kolenem dědka, i když jsem se tomu všemožně snažil zabránit.
Dědek zařval, já taky, v puse mi zapraštělo, v rákosí luplo, ve vrbě hrklo a dědek měl na kolenu obtisknuty dva moje mohutné přední zoubky. Rána to byla značná a dědek hned začal hulákat, že se mu už stalo leccos, ale aby ho v tramvaji pokousal spolucestující, to tedy ještě ne. Marně jsem se mu snažil vysvětlit, že jím leccos, ale jeho hlava mě tedy nepřitahuje. Marně. Naštěstí si na tu hlavu neviděl, takže netušil, co jsem mu tam vyrobil. Jízda po uklidnění situace pokračovala normálně. Jen některým cestujícím při pohledu mým směrem podivně cukaly koutky. Že to nebylo zdaleka všechno, co se mi ten den v té samé tramvaji mělo stát, jsem netušil ani v nejmenším. Možná mě měla varovat situace, kdy se mnou k dědkovi podivným způsobem odpilotovala i sedačka, možná divoká jízda řidičova - jestli tam tedy vůbec nějaký byl. V té trapné situaci mi to asi nedošlo, protože jinak si nedokážu vysvětlit to, co následovalo.
Driver tramvaje se nejspíš stal obětí únosu, neboť hnal svůj stroj neuvěřitelnou rychlostí po pražských ulicích a bylo jen otázkou času, kdy se předchozí situace bude opakovat. A taky jo.Opět křižovatka, zlobivý řidič, brzda, písek a opět se stojící vrhli na sedící. Někteří i vědomě, takže i ruka chlípníkova spočinula ne na babě s deštníkem, nad kterou původně stál, ale na slečně, kterou jsem předtím obdivoval. Já jsem se sice držel dědkova sedadla, tudíž jsem zamezil rozkousnutí jeho kolena nadvakrát a mé následné šavle, nicméně pohybu do stran můj úchop nezabránil. Cuknutí bylo tak silné, že jsem i se sedačkou odplul ze stojánku doprostřed tramvaje a jako na autodromu odjel po podlaze ke dveřím a následně se zalomil po schodech dolu s hurónským řevem a rachotem bortícího se plechu. Dobře, jenom s řevem, ale o to větším :-) Zdá se vám to neuvěřitelné, chápu, věřím, ale kdybyste tam byli se mnou, viděli byste vše v praxi.
Dveře se kupodivu neotevřely, jenže já se i se sedačkou zaklínil mezi schody a dveře, tudíž jsem nemohl ani tam ani zpátky. Trapná situace. Z mého původně důstojného vzezření a chování se rázem stalo ztělesněné zoufalství. Že lidi doslova řvali smíchy, někteří se smíchy i dávili, je nad slunce jasné. Že já jsem se neudržel a nadával jako černá ruka, je nad slunce jasnější, a že mi nikdo nepomohl, je holá skutečnost. Chápu, tramvaj byla plná Alienů, kteří soucítili s pokousaným dědkem, a tudíž mé utrpení bylo pro ně vysvobozením a mstou za veškeré útrapy, které jim působí mí vrstevníci. Konečně se dočkali ponížení svého nepřítele. V tu chvíli já už jen plakal... nikdo mi nepomohl, nikdo mě neměl rád, nikdo se nezvedl, aby mě vymotal z tý neuvěřitelný polohy, kterou jsem zaujal po krasojízdě. Nakonec přišla stanice, vůz zastavil a při otevření dveří jsem i se sedačkou vypadl jako katapultovaný pilot mezi stojící spoluobčany na ostrůvku. Ti naprosto nechápali, netušili... nevěděli, co se předtím dělo, takže na mě začali křičet, že jsem kazisvět a bídák, co popisuje zdi v metru a vožralej jezdí po tramvaji na sedačce. To už bylo i na mě moc: uchopil jsem sedačku a vhodil ji za nastoupivšími cestujícími nazdařbůh do tramvaje... Poté jsem vyklidil pole, aby si mě snad nevšiml řidič a neobvinil mě z krádeže zahradní sedačky.

Přijde dědek k babce a povídá:

Kde jste všici, nikdo nemá příspěvek?

gypsi, piš si to tvé blablabla, mám tě stejně na háku, chichi.
Až zmoudříš a přestaneš tu plivat na všechny kolem sebe, tak tě možná vezmu na milost. Achojky, moooooc mě to pobavilo, chachacha :o)))))))))

nemohu než s tebou souhlasit, Probere.

Fajn B. a buseš se mnou souhlasit, když řeknu, že omlouvat hulvátství stářím je blbost? Chci říct, že stáří samo o sobě není zásluhou, tou může být kultivované chování nebo moudrost získaná (nikoli automaticky) s léty.
?

každý agresivní projev mi vadí.
Ať už od důchodce nebo od pracujícího občana nebo od puberťáka.
Vyřádit se na doktorce je v pohodě,(alespoň se ostatní pobaví), ale in natura je to smutný příběh.