PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Dobré ráno všem! Tady svítí sluníčko a je všude sníh...no z okna je to paráda, ale včera když jsem takhle do obchodu, tak jsem musela mít skoro zavřené oči....to bílo bylo hrozně oslepující.
Romčo, já to ani nevzala špatně...to vůbec...já to všechno vím, jak by to správně mělo být...přesně jak píše Johanz, a kdybyste věděli všechno co se u našich děje, tak asi kroutíte hlavou , že jsou blázni...ano je tam alkohol, léčení nepřichází v úvahu...toto téma tam už padlo, jenomže alkohol tam hraje roli střídavě u všech:-( Na co si půjčoval těch 6.000 nevím, jelikož je bez peněz tak asi na cigarety, na hospodu, na kamarády....čert ví. Mamka už taky říkala té paní z Providentu proč takovým lidem půjčují...že jim musí být jasné, že to nemůžou vrátit...ale nějak se jí na to nedostalo odpovědi.No tohle nevyřeším, takových "exotů" jako je můj brácha bude pořád dost...a oni na tom zaručeně neprodělají.Roky se snažím situaci u našich řešit, jsem jejich vrba, jejich azyl...psala jsem do x poraden, až jsem pochopila, že ten zásadní krok musí udělat oni sami, já můžu být pouze ta jejich vrba. Vnitřně s tím sice nejsem srovnaná, že to nemůžu vyřešit...ale když to říkaj odborníci:-)
Lenko...ježíšmarjá moučný červy na stole.....když jsem to četla, tak jsem měla husí kůži po celém těle.Brrrrrrr!!!
Když jsme s manželem začínali spolu bydlet...jako hodně mladí nezkušení, tak jsme od někoho dostali krůtu, já jsem ji upekla, dali jsme si ji na oběd, ale protože jsme byli jen dva, zbytek se dal zpátky do trouby, že ji dojíme postupně...jenomže jsme na ni zapomněli. Oba jsme pracovali, takže přes týden jsem troubu moc nepotřebovala....a pak když jsem ji otevřela, fuj, na to nikdy nezapomenu, byla plná těch červů. Tak to tehdy musel odstraňovat můj, a od té doby už si dávám sakra pozor, aby se to neopakovalo:-)))A taky si vzpomínám jak byla kdysi v TV nějaká soutěž, kde za 10 000 musel někdo sníst misku těch červů...a on (nebo ona...už nevím) to snědli, fůůůůj.Málem jsem to nezvládla ani u té obrazovky:-)))

Johanz, jsem masožravec, nemusím sladké, ale masa se neumím vzdát, i když poslední roky jím téměř výhradně jen ryby a bílé maso. To, co píšeš o jatkách si zakazuju představovat, připomíná mi to koncentrák, prase je velice inteligentní tvoreček... Martina to napsala přesně tak, jak to cítím i já, jezme je, ale chovejme se k nim pěkně, i ten praseti vyměřený čas může být prožitý v čistotě a prvotřídní péči. Mrkev okopáváme, rajčata zalamujeme, přivazujeme, kropíme, jak se mazlíme s vinnou révou raději ani nezmiňuju, ale chovná zvířata jsou naše ostuda, i když taky ne všichni jsou takoví. Miluju jídlo ze zabíjačky, přestože jsem ze Slovácka, kde tato činnost frčí, nikdy jsem ji neabsolvovala, nebyla příležitost a teď už bych na to neměla, měla bych tendenci zachránit praseti život Mám kolegyni, jejíž tatínek chová prase, celý rok se s ním chodí mazlit, chápu, že ho pak zabijí, mně by to dělalo problém, ale takhle by to mělo být. Když na vánoce čekám s kaprem v náručí ve frontě na zabití, polykám slzy a v duchu si s ním povídám, utěšuju ho, že v téhle situaci po 2 měsících na sádkách, už by stejně nepřežil, že ho sním s láskou jako málokdo. Neumím si kapra odepřít a přitom mě lítost drásá, jak jsem napsal, jsem cvok.
Kdyby byla většina lidí vegetariány, klesla by produkce masa, nebylo by koho chovat, koho mučit, týrat, takže prase by nemělo ani ten rok života, nemělo by ho vůbec, nebyl by důvod, aby žilo bylo. Kdysi cca před 15 lety jsme dodávali klimatizaci na Masokombinát Martinov, strašné místo. Četla jsem pojednání o vejcích, Rakušáci říkají "vejce od šťastných slepic" těm, které jsou od pipen ze dvorku, ale v pojednání stálo, že ty ve slepičárně nejsou stresované jako ty na dvorku, protože se nemusí nervně rvát o zrní, každá dostane svůj příděl, na který sousedka nedosáhne. Optimum vidím v přirozenosti, ale na to je už na zemi asi moc lidí a přibývají.
No a co se týká lidí, jak o nich píše Martina, ti mají šanci vzít si právníka, změnit zemi, vybrat si, co se nejvíc blíží jejich představě. Tu možnost má prakticky každý člověk, i bez prostředků, když vymyslí, jak je získat. Náš sociální systém není nastaven tak, aby se zdravý člověk maximálně snažil postarat sám o sebe, dovoluje přepych nechat se za společné peníze vydržovat, přestože pracovat mohu, ale ono se mi vlastně ani nechce. A tohle je pak na úkor těch, kteří opravdu nemohou. Kdyby se nevydávalo za zdravé, mohly by se větší peníze vyplatit potřebným a to zdraví nepracující by ještě svou prací vyprodukovali další finanční prostředky. Jsem zastánce toho, že kdo pracovat chce, pracuje. Živnostenský list stojí tisíc korun a pak stačí nápad. V poslední době jsem zaregistrovala 2 šikovné mladé holky. Jedna začala obchodovat na internetu se zážitky. K tomu potřebuje počítač s internetem a telefon. Myslím, že byla vyhlášena podnikatelkou roku a druhá má firmu s úklidovými službami a rozrůstá se, chce otevřít soukromou mateřskou školku. Kvůli těm možnostem, které dnes lidi mají bych chtěla být mladá a podnikat. Každý mužský může zkusit být "manžel na hodinu" takový Ferda Mravenec a brouk Pytlík - práce všeho druhu, které občas potřebuje každá ženská. Je op nich stále větší poptávka, nejen ve velkoměstech.
Takže to je vše k prasatům :-)

DANDY
NEJSEM PRÁVNÍK ANI PSYCHOLOG ALE JEDNO VÍM JISTĚ DOKUD BUDE MATKA APODPOROVAT TVÉHO BRATRA DO TE DOBY NEBUDE MÍT SNAHU SE POSTAVIT NA VLASTNÍ NOHY....NEVÍM JESTLI TADY PADLO ZDA TVŮJ BRATR PIJE?
JSOU DVĚ MOŽNOSTI ZAPLATIT DLUH ZA TVEHO BRATRA A DÁT RUCE PRYČ NEBO SE POKUSIT NASMĚROVAT JEJ NA LÉČENÍ...SPOUSTA DEPRESÍ JE SKRYTÝCH A MY PP TO VÍME .
TAKY BY MNE ZAJÍMALO NAČ SI BRATR PŮJČOVAL TĚCH ŠEST TISÍC.....

DALČÍ VĚC JSOU PROVIDENT A JIM PODOBNÉ ZPOLEČNOSTI.......................................................................................TY TEČKY JSOU SPROSTÁ SLOVA.....SAMOZŘEJMĚ PATŘÍ MEZI NĚ I VZP A JINÉ KTERÉ VÁZ ZNIČÍ NDSTAVENÍM POKUT A NASLEDNÝM VYMAHÁNÍM.....DO TOHO TAKY PATŘÍ TI POLITICI KTEŘI TYTO ZÁKONY PŘIJÍMALI.........................................................................................TEČKY ZNAMENAJÍ CO BYCH JIM UDĚLAL A ŽE BY TO ZLATÝ PADÁK NEBYL SI MŮŽETE BÝT JISTÍ.....

TAK JSEM SE PĚKNĚ NASRALTOVAL DO NOVÉHO DNE...
PRO PP JOHANZ MEŠUGOV -2.5°C PIN 1- BMI MÍRNÝ POKLES...JO A SNĚŽÍ

PAJKO
JSI VEGETARIÁN NEBO MASOŽROUT...NĚJAK MI TEN PŘÍSPĚVEK O TĚCH PRASATECH S TOU PANIKOU NEŠTYMUJE.
DOVEDEŠ SI PŘEDSTAVIT JEJICH PANIKU NA JATKÁCH KDY V ŘADĚ ČEKAJÍ NA OMRAČUJÍCI ÚDER ELEKTICKÝM PROUDEM,ABY VZÁPĚTI UVÁZÁNÍ ZA NOHY NAPLNILI SVŮJ OSUD....
JEDEN MŮJ KOLEGA SE TAK STAL VEGOUŠEM JEN PROTO ŽE Z OKNA SVÉHO BYTU KOUKAL NA TY ŘADY TVORŮ,ČEKAJÍCÍCH NA SVŮJ KONEC A AŽ NAHORU DO PATRA SLYŠEL JEJICH ZOUFALÝ KVIKOT A BUČENÍ.........

Pajko,
kdysi jsem dělala v drůbežárně v kanclu. Ale když přišly nové slepice, tak jsme museli pomoct i my. Když jsem viděla slepice straší, jak jsou zavřené v menším prostroru, než mají králíci, a jak jim koukala ven jen hlava ohlodaná od šprušlí, za nimiž měly žrádlo, tak jsem byla na mrtvici.

Když už "musíme jíst zvířata" či živit se jejich produkty, tak sakra ať žijí důstojně! Ale důstojně tady nežije ani plno lidí, díky telatům na sociálkách, tak jak mohou důstojně žít zvířata.

!!Jak se stát, jeho politika a zákonodárci chovají ke zvířatům, tak se chovají i k lidem!! Jak se řadový člověk chová ke zvířeti, tak se k němu zachovjí třeba jeho děti...

Nad labradorem s VM jsem také jen kroutila hlavou.

*Lenko, Ty jsi taky číslo :-)

Romäno, nejsem hodná, chtěla bych se mu věnovat, jenom na to nemám dost odvahy. Mohla bych s ním chodit denně na procházky, utrhnout se z kanceláře a jít se projít, hned za firmou máme les. Jenže ta moje agorafobie a pak tihle psi jsou nevyzpytatelní, nejsem si jistá, že by mě poslouchal. Má mnoho pánečků, takže neví, čí je a je divoký, ale hodný. Jednou mě kousl, ale byla to moje vina, dávala jsem mu žrádlo a přitom jsem ho pohladila. Chirurg, který mi dával protitetanovku se smál a říkal, že to byla od vlčáka pusa z lásky. Jen tak instinktivně cvakl a poranil mi kůži na ruce. Nějak mi to vůbec nedošlo, protože naše fenka doma byla neuvěřitelně hodná a neagresivní, nikdy by se po nikom neohnala, takže už mám takovou opatrnickou zkušenost, prostě jsem pako. Tak jsem vyškemrala, aby jedna zaměstnankyně, která miluje zvířata, dostala příplatek k platu, aby se o něj trošku víc starala. Jenže ona je miluje taky docela svérazně, miluje hlavně koně, takže psa hladí tak jakoby poplácala po zadku koníka, ale on je vděčný za každou pozornost.
Víte, myslím si, že ani netušíme, kolik domácích zvířat za dveřmi bytů svých paníčků trpí. Jako příklad bych uvedla případ labradoří fenky z Výměny manželek. Vzpomínáte? Ta rodinka ji určitě denně pěkně venčila a nikoho ze sousedů by nenapadlo, že ji mají doma v kleci, do které sotva vešla. Když někdy v tv novinách ukazují záběry týrání zvířat, zavírám oči, uši, přístroj, dveře. Mě rozruší, když se vybourá náklaďík z prasaty a já si představuju tu jejich paniku, což pro člověka s PP není těžké. Mně je líto i těch stád krav, které vybíjejí kvůli nemoci šílených krav, možná proto, že jsem sama kráva šílená a je mně líto i pipen, které se udusí, když vypadne proud. Ta zvířata jsou obrovsky závislá na přístupu člověka a ten je v mnoha případech bezohledný i zákeřný, ale myslím, že stále častěji ohleduplný a láskyplný jako ten Bářin nebo Johanzův.

Dobrou noc

Ještě jsem si projela co jste tu za celý den napísali:-)
Báro, moc a moc díky za hafušu:-) pořád jsem na něj myslela.
A jak tady myslím Martina psala, jak hledala tlačítko z klábosnice ve vysavači, tak to mně připomnělo, jak já jsem takhle naháněla vysavačem štíra.... přežil to bez úhony:-) A jednou když jsem přinesla moučné červy pro agamy, tak jsem tu pikslu nechala otevřenou na vydlaždičkovaném stole, ale spáry ještě nebyly zamáznuté. A agamy byly rychlejší a celou pikslu vysypaly na stůl a červíci zapadli přesně do těch spár. Nejdříve jsem je dolovala pinzetou a pak jsem se nas..... a vysála jsem je.

Báro, udělala jsi dobrý skutek s tím pejskem, posílám i já díky moc. Starostovi se to určitě vrátí odjinud, jen já být na tvém místě, tak mi asi vadí to, že ho tvůj manžel nesprdnul, ale to tobě asi taky, jak jsem pochopila.
Pajko, díky za tip, zahraničí mě nenapadlo:)
Dandy, nezáviděníhodná situace, znám dobře. Asi před rokem mě psala Romana taky

Mažu do peří, nějak na klábosnici zírám jak sůva a písmenka se mi mihotají před očima. Byla jsem v práci a mám už oči nějak unavený. Mějte se moc hezky a dobrou noc.

Romčo, ale zvířata dokáží člověka přivést na jiné myšlenky a nabít energií. Když já si vzpomenu co zvířat prošlo naším bytem a to je manžel alergik a sám mi je sem tahal..:-)) Psy počínaje a ježky a ptáčaty konče ( a teď nemyslím jen kosáky a poštolky... měli jsme tu třeba najednou 6 malých kalousů ) a můžu Ti říct, že v té době jsem na nějakou PePinu neměla ani pomyšlení:-)

Pajko, ty jsi taky taková hodná na toho pejska :-) Já jsem dřív nosila domů opuštěná zvířata, ale od té doby co jsem měla PP už to nedělám. Já jsem se bála tenkrát tak hrozně všech nemocí, že jsem u každého zvířete viděla potencionální vzteklinu.
Ty cenové relace moc neporadím, ono je to různé. Třeba právní rady se pohybují v cenách asi tak od 800 Kč/hodinu.

Dandy, já jsem to tak nemyslela, já bych milovala svoje děti i kdyby udělaly horší věci než dluhy. Takže chápu rodiče, že ho z bytu nevyhodí.
Jen jsem myslela, že ty dluhy by si měl sám splatit. Anebo to rodiče můžou udělat tak, že za něho ty dluhy zaplatí a vlastně mu tím umožní nový start do života, třeba by ho to nakoplo, jen ale aby to nebylo zbytečné.

Díky moc. Tak aspoň trochu mamku potěším...střecha nad hlavou jim zůstane.
Achjo....achjo...achjo
Víte, že si kolikrát říkám...nechci žádnou vilu, tučné konto, každý rok na Kanárech...jen normální a zdravou rodinu...

Tak jestliže ho mamka odkoupila, tak je byt v jejím osobním vlastnictví a nemůže se stát předmětem exekuce. Je-li družstevní taky nemůže být předmětem exekuce, je-li městský, taky ne.
Jediná možnost, kdy by se mohl stát podíl na bytě předmětem exekuce by bylo, že třeba bratrovi náleží určitý podíl na bytě, což je nepravděpodobné. O byt se rodiče fakt bát nemusí, ať už tam má brácha trvalé bydliště nebo nemá.

Ahoj lidičky:-)
Dandy, no potěš Bůh... Tímto jsme si prošli s manželem, ale to bylo kvůli s.r.o. a protože sídlo společnosti jsme měli u nás doma. A můžu Ti říct, že jsme museli dohledat veškeré doklady ke všemu co nám chtěli zabavit. Měli nafilmováno a oblepeno i 150 CD a obrazy z dědictví po mém tátovi. Takže byla docela hoňka to všechno doložit, ale zvládli jsme to a po dvou letech konečně zazněl verdikt, že oblepené věci skutečně nejsou majetkem společnosti.

Byt je to družstevní...ale mám dojem že ho mamka odkupovala.

Romčo, dík za všechny rady...hned zítra to mamce zavolám a uvidíme. Já to taky vím, že musí nést zodpovědnost sám....ale mamka je na něj moc měkká...on je totiž doktor Jekyll, Mr.Hyde....a v těch lepších chvílích mu vždycky všechno odpustí...je to špatně, já to vím....ale je to její dítě, já bych byla to samé, i když hlava ví, že to není dobře. Samozřejmě se hádají, taky ho občas vyhazuje...ale nakonec se to zase nějak ustálí.On to brácha taky neměl v dětství moc lehké,u nás byly na pořádku hádky a bitky, jenomže já byla miláček, kromě mé dosavadní psychické újmy, se mi nic nestalo....ale brácha strašně moc dostával od taťky, řekla bych až neúměrně...ti dva se nějak nemají rádi (to je taky zvláštní vztah...nemají a mají, ale to je na dlouhé povídání). No prostě jsem naprosto prdlá rodina:-((( A já sama mám dodnes výčitky, že jsem jako o 4 roky starší ségra něco neudělala. Samozřejmě, už je dospělý a má svůj rozum, aby v sobě pořád neživil staré křivdy....

Dandy, chtěla jsem Ti poradit Romanu, je chytrá, studovala přece práva! Taky si myslím, že by vašim stálo za to, obrátit se na šikovného právníka v okolí a minimálně se poradit, nejlépe nechat profesionálně sepsat odvolání. Romana bude určitě vědět i to, v jaké cenové relaci by se taková investice mohla pohybovat, rozhodně bych neimprovizovala a šla na věc přes odborníka. Drž se, děvče, po čem nic, je hned... :(

Dandy o byt se nebojte, co je to za byt?