Proč se zastřelil Karel Svoboda

Pro paní Venkovanku : Vy mě neustále překvapujete. ;-) Pozitivně samozřejmě.

Jinak se chci se sklopenýma ušima omluvit za včerejší, nebo spíše už dnešní sloh. Přesněji za překlepy a přeťuky. Mám novou klávesnici s jiným sklonem a peru se s ní. Ale bude to lepší.

"Demente", tak jste se nazval sám, já bych si to nedovolila,Vám to asi vysvětlit nepůjde.

opravdu ti děkuji za příspěvek, máš srdíčko

hele můžete mi vysvětlit, proč si tady pořád jak trapáci děkujete za příspěvky?

Á Peta se snaží zapadnout,tak už začíná lézti do zadku!!!!!
Ještě něco Peta není Pani,není vdaná.

Peta : Díky za reakci a musím přiznat že rozumnou. Já jsem ale nikdy netvrdil, že by měla být žena přivázaná doma ke sporáku. Mám rád a vážím si žen které umějí být samostatné. Ale pozor, ne na úkor rodiny a změny chování ke mě jako k chlapovi. Karel nechtěl mít zaměstnanou ženu, alespoň ne tak, že by doma nebyla. On byl Karel v něčem hodně konzervativní a rodinu vnímal tím klasickým vzorem. Což už dnes tak úplně nejde, myslím že Karel to věděl taky, proto rozdýchal nakonec i práci v nadaci. V tom asi problém nebyl. Ten začal být až tehdy, kdy

Paní Peto, já s Vaším příspěvkem nade mnou souhlasím a vůči Vám podezíravá nejsem.

Oldo já se omlouvám,ve spěchu jsem to napsala jinak než jsem chtěla.Myslela jsem to tak že je obrovský rozdíl mezi dítětem v domě a bez něj. To nemám jen jedno a také nemám nikoho kdo by se staral o zahradu a další věci které k domácnosti patří,ale bez toho nejmenšího mám pocit že vlastně nemám nic moc na práci.Nechci dělat V.S. advokáta a hájit ji tu proti všem,třeba toho že má Jakoubka si podle mě moc neváží,já bych sekla se vším a užívala si kluka co se narodil.Ale ono spoustu věcí člověk chápe až asi s věkem a dojde mu že ten model rodiny kde je chlap živitel,ochránce a prostě chlap je docela fajn.Ale na druhou stranu se musí připravit na to že v dnešní době kdy se pořád tvrdí že žena by se měla seberealizovat,je pro mnoho lidí divná,prostě nic nedělá a je takovy přívažek na manželově krku.A také není jednoduché zvyknout si že v práci vás ocení penězi a doma je to normální co děláte.Tak doufám že vás zase nenaštvu a vezmete to jen tak jak je to napsáno.A jestli mám zmizet tak řekněte,ale docela se mi tu líbí i když to je s váma těžký,ale evidentně jste dobrý lidi,jen někdy tak trošku nedůvěřiví.

Pro Oldu:Z vašich slov je cítit velká bolest a stesk.Chápu vás,ale chápu také Vendulu když po smrti Klárky hledala zapomění v alkoholu a poté se začala naplno věnovat nadaci která pomáhá jiným dětem.A řekla bych že to vyžaduje hodně síly,když přesto že vaše dítě zemřelo začnete pomáhat jiným.Ruku na srdce dokáže si to vůbec někdo z nás představit? myslím že to udělala také proto že zůstat doma asi by dopadla hůř.Karel měl svou práci ale ona tankrát přišla o svou životní nápln.A ono také není jen tak zůstat doma a nepracovat,něktaří lidé na to pohlížejí že vlastně nic neděláte a necháváte se živit manželem a to není nic příjemného a je to taky třeba tím že nežijí s vámi a nevědí co máte práce.Vy jste upřímně napsal že nemáte Vendulu rád a já vám váš názor neberu,jen mi přijde že asi určitě nechtěla nikomu ublížit ale chtěla být užitečná i jinak než jako přívěsek na krku svého muže. A navíc jméno Svoboda bude navždy spojeno nejen s hudbou ale i s pomocí dětem,protože je rozhodně fakt že bez jeho jména by nikdy nebyla to co je.

To jste dobrý, já už nevím, která bije.

Zapomněla jsem na pana Vaška, pana Měšťana a pan/paní 007 a paní Pepinu. To bych nerada. Omlouvám se a díky !

Nebyla jsem tady dlouho,ale prokousala jsem se vším. Díky za všechny krásné příspěvky, (Pan Jiří, Ladislav, sudička Lidka, Venkovanka, PKrach, a další) Ještě jednou moc děkuji, docela mě to dostalo.

Dobrý den přeji všem ! Mockrát děkuji panu PKrachovi za velice pěkné povídání. Někteří, nebudu konkrétní, by si z toho měli vzít alespoň desetinu. A lidem kteří si na pana Karla alespoň vzpomenou též děkuji.

Ti, co pod takové texty píší zcestné (i kdyby dramatické) zprávy o rogalech a podobné příspěvky neznevažují autora, ale pana Karla a také sami sebe. Každému se to jeho vrátí, i s úroky.

Před časem jsem si tady prohodil pár vět s někým, nevím jestli to byl muž, nebo žena, ale jeho prvotní a vzpomínám že laskavý příspěvek byl určen paní Lišce. Nevím proč ale musím na jeho slova stále myslet a tak se chci zeptat toho dotyčného autora, zda ještě na diskuzi je, i kdyby mlčky. Děkuji.

Děkuji všem slušným lidem za pěkná slova, jevanským přátelům zvlášt. Přeji pěkný den.

KS,VS,Liška,rogalo,druhé rogalo a dítě v roce 1989 v 26 letech, vám už fakt hrabe.

Jevansti-ti co sem pisete ty blaboly jste blazni! Diky bohu to vidi hodne lidi! :-)

Panu P KR.:Vaše slova mě dojala,dík!Nejde být pořád jen ze železa..a taky je fajn,když je někde dobře,jako mezi Vámi

Ahoj.Já jsem měla první dítě až ve 26 letech.Bylo to v r.1989 a v té době na mě pohlíželi jako na starou matku.Je pravda,že jsem nikam nepospíchala.Ale stalo se,že syn se narodil postižený.A začal kolotoč péče o něj.Tenkrát nebyl takový přístup k informacím a ke službám jako dnes.Ke všemu to manžel nezvládl a odešel od nás.Na vše bylo najednou pozdě.I na to mít další děti.Já bych to dnes udělala vše jinak.Děti bych měla dříve a rozhodně víc než jedno.

Zprávu o první nehodě přijali hasiči v 18.42 a rogalo skončilo ve vodách třetího (dolního) jezera Vodního díla Nové Mlýny poblíž Milovic na Břeclavsku. Pilot přežil, mělo se prý jednat o nouzové přistání. Podle rybáře, který události přihlížel ve vzdálenosti kolem pěti set metrů, prý hrozilo málo a rogalista se srazil s jachtou.

Jen o padesát minut později přijali hasiči zprávu o dalším spadlém rogalu, tentokrát v těsném sousedství letiště u Staré Břeclavi. Tentokrát už neměl pilot štěstí a přes půlhodinovou snahu záchranářů musel lékař nakonec konstatovat smrt. "Jednalo se o pětapadesátiletého muže z Břeclavi. Na domněnky o příčině nehody je ale v tomto okamžiku příliš brzy," řekl Právu kriminalista Zdeněk Pudelka, který zasahoval na místě nehody.

Podle letců z nedalekého letiště se jeho nehoda ale dala čekat. Pilot prý patřil mezi značně neukázněné letce, který jim dělal problémy a kazil pověst. "U nás spadlo rogalo? Je mi jasné, kdo to mohl být," řekl Právu jeden z letců, aniž by tušil, kdo je obětí neštěstí. Muž prý často prováděl riskantní kousky.

Pane Petře díky,více slov není třeba.Hezký den všem fajn lidičkám.

Vážení, dobrý večer. Omlouvám se za pauzu, ve štychu jste Vás ale nenechal. A čím více se tady do nás strefují a snaží znehodnotit diskuzi různým zdržováním, posouváním některých komentářů, urážkami a příslěpky typu blablabla, tím pevnější kramfleky a dobrý pocit, že nedělám)e) zbytečnou práci. Bez důvodů to jistě z druhé strany není. Tak ať se snaží, každý potřebuje ke své práci dobrou motivaci. I já. Pro přátele : je to neuvěřitelné, ale ozvala se firma, která chce zdarma poskytnout své služby na určitou dobu jenom proto, že se jedná o pana Svobodu ! Pro nefandící této diskuzi : nebojte se, jde o telefonní služby. ;-) Nemusel bych to tady takto prezentovat (od paní Venkovanky bych mohl dostat "nářez", ale moje paní řekla že proč ne, prý naopak. Ať se ví, jakou měl pan Svoboda vážnost. Tak to také píši.

Paní Venkovanka : ten nářez je vtip, nemyslel jsem to doslovně. Také jsem si všiml jak jste poránu zabodovala. Tak to před dámou Vašeho formátu smekám. Kdyby každá obec, ves, vesnice měla takovou Venkovanku !

Pane Oldo, Vám díky za celodenní podporu, ale já jsem podpořit opravdu nemohl, byl jsem mimo dosah. Tak Vám moc děkuji.
Samozřejmě že nejhezčím květem každé společnosti jsou ženy, takže poděkuji i jim !! Snad je všechny nemusím vypisovat, ony se zde najdou.

Co mě dále leží na srdci, je paní Mirka.
Tato dáma je mě záhadou a možná to tak má být. Je to zcela jistě velmi inteligentní paní. Možná něčím vnitřně nešťastná a přesto velmi silná. Příspěvky byly velmi pěkné, dokud nebolely. Já opravdu nemohu říkat vše co si myslím, co vím. Nikdo to ze mě nevytáhne. Ani velmi chytré až psychologické testy, ani výhrůžky. (To není myšleno Vám Mirko) Zradil bych nejen lidi, kteří ke mě vložili důvěru, ale i sám sebe.

Karla jsem měl opravdu rád a můžete se smát, mám svůj vnitřní pocit že neodešel úplně, že neřekl svoje poslední nashledanou. Jenom pro upřesnění, dostávám od své ženy občas co proto, že jsem suchar, že nerozumím věcem takzvaně nadpozemským, že jsem možná hodně silný realista. Ten pocit ale mám. Možná tady kousek ze sebe z nějakého důvodu nechal a bylo by mu to podobné. Jistě, smějte se mi. Patří mi to.

Pro nikoho konkrétně : Je mi moc líto lidí, kteří zapomínají. Karel byl člověk který nezapomínal. Na věci, které slíbil, na lidi ke kterým měl nějaký vztah. Ať už osobní jako k příteli nebo pracovní, co se závazků týká. Nikdy by neslíbil někomu něco, když by věděl že to splnit nechce nebo nemůže. Že něco slíbil, naplánoval a nesplnil, není chyba Karla. Musel se vyskytnout hodně velký důvod či zásah, aby to co Karel chtěl udělat, aby nerealizoval. Ať uděláme, podnikneme, napíšeme v té věci cokoliv, život mu to bohužel nevrátí. Jediné, co pro něj můžeme udělat, je zachování důstojné památky. Pro výborného muzikanta, hodně silné osobnosti, ale hlavně pro skvělého člověka, partnera, přítele. Jděte do háje s napadáním lidí kteří takového člověka milovali, nebo jen obdivovali. Nezapomínejte, že jste taky lidé, že máte své blízké, přátele, partnery. Když Vám někdo odejde a budou toho plné noviny, internet, budou Vám nechávat obyčejní lidé za dveřmi květiny, musíte být přece hrdí na to, koho jste měli ve svém okolí. A pořád je to v uvozovkách lepší, než kdyby po tom Vašem blízkém neštěkl ani pes. Říkám si že Karel neměl život jednoduchý. Pan Ladislav tady velmi pěkně a stylově jeho život přirovnal k notové osnově. Bylo to o velkém úspěchu pracovním a velkém smutku a vnitřní samotě v srdci po stránce osobní. A kdyby jen rok, pár měsíců, týdnů cítil radost, dobrý pocit, šanci na lepší další den, je to něco co se nezaplatí. Je to dražší než sklidit úspěch z dalšího profesního projektu. Já to Karlovi od srdce přeji zrovna tak, jako by on přál mě. Karel nebyl modla, měl svoje mouchy a chyby, však to také byl živý člověk. Neznám ale člověka, kterému by schválně ublížil. Znát takového člověka je jako získat památeční stříbrnou minci do svého osobního alba. A proč ne zlatou ? Zlatá je dětí. Petra, Jany a Kubíka. Tuhle "minci" by měli opatrovat, ctít, hájit, nezpronevěřit svým vlastním potřebám a náladám, nezapomínat že jsou a budou vlastně jediným odkazem svého otce pro ostatní. Byl jsem dnes inspirován několika lidmii událostma a výsledek musel ven. Pro příště tady bude zase zaclánět ten podezíravý realista Krach. Přeji všem noc podle jejich představ, zdravím jevanské přátele, lesním šelmičkám zdraví a sílu, Pro ostatní jen hezké vzpomínky na Karla pro jeho ostatní blízké.