ŘÍKANKY,BÁSNIČKY,POVÍDKY-PRO RADOST!

Lásku Tvou si až do soumraku duše své v srdci uchovám-tuto,co tu mezi námi je-ale ve skutečnosti Tvé srdce pro někoho jiného bije,v životě to tak chodívá...Za poslední rok,z toho co potkalo mě-cit Tvůj-to je to nejkrásnější pro mě,všude se mnou poputuje...

Bobánku tohle mi nedělej,
srdce mé netrhej.

Bludička noční jsem,navždy rozkmotřená s úsvitem.Tak ráda koketuju s vládcem a strážcem mým-Měsícem,nahotou svou mě svádí k věčným hrám,ptám se ho,ptám,sestoupíš někdy k zemi,můj ochránče,dáš mi ze sebe něhu ochutnat,byť jen krátce?
Čas k Tobě neúprosný bývá!
Paris plující se svou družinou na nás výstražně prstem kývá.
Miluju Tebe,noci,vracíš mi,co ve dne ztrácím!
Svým klidem a rozvahou,necháváš mě na měsíčních paprscích,bezpečně plout ztichlou krajinou.
Slunce,vládče dne,proč se hněváš,i Tebe miluju,tolik mi ze sebe dáváš!Bez Tebe mě po těle i na duši zebe a to Tvé modré nebe,Království Tvé přenádherné,myšlenky mé neopustí,však v době kralování Tvého,spánek úlevný mi do těla,přítel Paris, vpustí.
Je to můj úděl,zbloudilá průzkumnice království bohyně noci jsem.
Toužím po tom,bloudit věčným tichem a tmou,snad už brzy-bozi na mě prstem kývnou??
Očistím duši svou,mocnou silou,ubitou??
Čeká mě útrpná prázdná noc,bude branou na věčnost?A den příští,Můj černý anděl,paprsky slunce roztříští.....?Večer rozhodnutí pronese,má mysl jen kladný verdikt unese....

Chtěl-li bys Richardem být,
má mysl dokázala by to ctít.
Pak Ti tedy k včerejšímu svátku přeji z lásky mé "sladkou oprátku",smyslnou gratulaci ráda bych Ti předala a celého,celičkého Tě, s ,nesmírně vášnivou chutí,zlíbala.Gratulace by pokračovala dále,neboť má chuť,vášeň a láska je Ti oddána stále.
Nemám nikoho na nespoutaný,nechráněný sex,uvadám tím,jak ke konci léta,polní květ.
To,co probíhává,jen pro zachování čisté hlavy a loajality,bývává.Půjdu si buchtičku pohladit a budu se opájet slastí nebeskou,
že do mně zaséváš voňavou,horkou šťávu svou..
Co jsi chtěl říct poslední větou,myslím správně,neb se mé úvahy pletou?
Přijdu zas i kdyby za mnou pádil"pouštní ďas"

opak

Víte jakým jménem bych Vás nyní vítal?
Richard!Osud tomu chtěl však jinak..
Soprán čistý-dnes hluboký alt zpíval.
Otec syna nedostal,nebo pravda opak..?

Majore Magore,tak tady Tě mám!
Ať budu,kde budu,v mysli si Tě ponechám!
V nejbližší době řešit musím problém jistý,
v okamžiku tom musím vše ostatní,na chvíli,pustit ze své mysli!
Jakmile to půjde stočím sem ihned oči své,
možná dnes v noci,ještě zítra-snad to vyjde?
Budu-li ještě moci pomazlit svou štěrbinku,
ulítne mi při tom myšlenka jen na Tvojí Mohylku!Těším se,jak dítě malý,na své narozeniny,jakpak mě překvapí-major můj jediný?Sladce smyslnou vášeň Tvou bych teď potřebovala,rozzářenýma očima bych Ti poděkovala,budu si o tom snít,díky tomu,podaří se mi povinnosti bez problémů přežít......vrátím se......

I Tobě krásné snivé noci..
snad brzy..o půlnoci..:-)

Majore Magore-tys můj favorit,
vždyť jen pro Tebe chtěla bych věčně žít,však víš,kdo jsem-poznáš mé "paskvilky",jsou prosycené Tvým i mým stínem,
v řádku posledním-krásné "znáčky",
podivné,ale ráda to mám a často nad tím přemýtám,teď se musím rozloučit a zanedlouho snad budu o těch verších ( a nejen) sladce snít.....
a těšit se,že budu tu moct brzy být.
.....Krásné sny.....

-pouštní čtvrti,nechť mě rozčtvrtí

Dal bych Ti cokoli..
každý den přeji nám..
nevnímám okolí..
k Tvým narozeninám..

Jen poodhalým..,
né rovnou celý..

Drahý,dáš mi k narozeninám dárek skvělý?
Stáhneš konečně kalhoty a rovnou celý?
Poodhalíš svou Mohylu?
Rozmysli se,ještě máš čas, než sdělíš mi tu "novinu".
Já bych Ti dala dárek nejkrásnější,
pravda,nesměla bych cítit zneuctění,
lidskou důstojnost nelze pošlapávat,
ale Mohylu stále schovávat.....to také zdravé není,....však já vím,jiné teritorium obšťastňuje a rozkoší plení....

Ve svitu Luny,měsíční bouře písečná..
klid mé struny-začíná být nejasná.
Přeženou se polem měnivé Ty mračna,kdo stínem za topolem,duše má je lačna.

Stupně vibrační pohledem zastavím..,
Z tvarů písečných hradby postavím.
Vysoko ve věži princezna zasněná..
Vím co mi odpoví,i když je němá.

V měsíčních hradbách uschovám kamínek,
pro lásku,čaroděj zapálí plamínek.
Svým dechem ve vichru rozpoutám žár,
pro Tebe-to je mé přání,jediný Dar.

A při druhém čtení,
cítím horké chvění...

Jdu pod déšť...

Mrazí mne po celém těle...
Vidím tu krásu...

Majore Magore,podívej se na ten magický měsíc......pro Tebe......
V pohádce snad jsem,
Rub-al-Cháli(psáno a čteno česky),
pláštíkem přívětivé noci mě zahalí,
mámí mě mocí kouzelnou,
děkuji Vám,bohům,za tu krásu na kolenou!
Měsíc již koncert svůj započal,
hraje se mnou hru stínů a magických čar,
jsem tou krásou exotickou zcela opilá,
mozek zmateně velí i měsíc,
strážce můj,mi napovídá-strň,princezno,
čí snad,utíkej přec,pohnout se nemohu,
opilá jsem exotickou extází,
mozek mi dopřává chvilku snění-velí stůj,
přece stůj,zde nebezpečí není!
Byť musím být bezpečně zahalena,
ta nepopsatelně mystická vůně,je kolem,všude,
vnímám jí veškerými smysly,
vůní tou je má kůže zcela prosycena!
Miluju ten jemný písek,
jak něžný umí být,
že jsem v náručí Tvém,s ním si můžu snít!
Ale,když se bozi nazlobí,
pěkně mě jím pozlobí,
toť je vůle přírody
i v tom musím hledat shody....
Měnící se tvary písečné vždy roztlučou i vystrašené srdce mé,do klidu ho uvedou klidnou voňavou důvěrou.
Máš-li čím se podívat,žasneš,
kolik života nalezneš
v pásmu zdánlivě neživém,
celou duší vstřebávám dojem ten!

Krásu tu nelze slovy popsat,to já neumím,jednou Tě tam možná zavedu....možná....ráda si sním....

Krásný název..
Já marně scháním po světě Green love..

tak se jmenuje můj parfém z Egypta..
Pouštní sen..

A na Tvuj svatek,
toz ja se rada napiju:-)

PROČ NENAPÍŠEŠ NAPALICI
DRAHÉ KASÁRNICI