ŘÍKANKY,BÁSNIČKY,POVÍDKY-PRO RADOST!

Za verše to neber,radši na to s.r!
Já tomu říkám paskvily,duševní prázdniny!

tohle sou nekdy "verse" za kazdou cenu tady...

Kdopak to tu dnes dělá státnice,
nebo to psala jen "přidrzlá vopice"???

Ach jo zas já musím být ta "chudinka",
co by se z toho .... měla poblinkat?

To,ač spokojeno,
názory přátelsky-nepřátelského Žida bylo velmi nasráno,za neaktivitu v procvičování AJ přátelsky zbuzerováno,knížkou vybaveno,
už nepůjdu celou noc spát,neb muselo bych stejně nejpozději v 5,30 h. vstát a to není nic pro To,bez spánku líp přežije to.
Že by To celou noc masturbovalo?Místo AJ si radši fyzičku utužovalo?
A někdo se přidá?Nebo Vás už Paris ovládá?
To půjde spát,až popolední žár slunce bude vzduchem plápolat.Teď si To dá sprchu,večeři a ...to cvičení.

Taky si chci pořídit další děťátko-nové,krásné,osobní,černo-šedé "notebookčátko".Musí geniální být a dostatečnou pamětí mou děravou hlavu krýt.
Nakupuju nerada,to zas bude paráda!Vybízení,přemítání,snažícím se prodejcem "senzačníma nabídkama" mozku vymývání!
Aktivita k uzoufání!Co nejdřív se k tomu musím dokopat a miláčka v náručí pohoupat!Jaké jméno mu dám?Asi jsem divná,ale všechny blízké věci,některé veřejně,jiné jen v duchu,si pojmenovávám.

Orálek bys´mi udělal,buchtičku mou si vychutnal?Přilož mi špičku jazyka na poštěváček a bude z něj v tu ránu tuhý "macek" a vazmeš ho mezi rty?Saj ho jemně,z růžové se změní do rudé barvy.A ke štěrbince sjeď,mokře tam je,jen na to pohleď,ochutnej šťávu čirou,těžko se ovládám,chtěla bych do pusy i tu Tvou!Teď mi objeď dírku jazykem,ochutnej,ale dovnitř nevnikej!
Chci si jí nechat rozevřít až Tvou Mohylou,bez gumy,chci cítit vlhkost Tvou-horkou,mazlavou,nevyčerpatelnou-promísíme svoje šťávy,nepustím Tě ze sebe,dokud do mně nevytečeš,vychutnám si Tvůj střik.Ne,ještě ne,slyším v hlavě křik-ještě ho chci do pusinky-ochutnat,kroužit rty po žaludu,Tvou prýštící šťávu rozkoše si vychutnat.Celého ho pojmu,pulzuje-výstřik signalizuje,ale do dírky to chci,lačně na sperma čeká,až "nadoraz" mi ho tam zašoupni.Ještě ve mně pár minut jezdi,jedna vlna za druhou přichází,zdržuj to,ještě nechci cítit vlnu poslední,nitro mi rvoucí extázi,když cítím stahy Tvé Mohyly,stříkající hustou šťávu do mé,v tu chvíli,dodělané,taky stahující se buchtičky.Sakra,už mi to nemyslí-drahý,je velmi vlhká a teď mi nezbyde,než má ruka,pomůcky já ráda nemám,dej mi ho už konečně...a sebe....

...Je to krásné,
když v lese objevíš kanape
z loňské trávy utkané...
...Zcela se do něj položíš,
oči proti jarnímu Slunci přimhouříš,
mysl zcela vyprázdníš
a když vstaneš, tak novou nadějí zavoníš...

Zvířátka-ta já ráda! Jezdívala jsem na krásné místo,
kam chodívaly srny s koloušky spávat.
Zvířátka se pranic nebála,
já vedle nich tiše ležela,
hvězdy pozorovala a sčítala...
Pak jsme si s kamarádem dali túru nočním lesem a za svítání jsem se rozloučila se "svým stádečkem"-pomyslným dotykem,kolušci začínali očka otvírat a mámin pamlsek s chutí sát.
To jsem se zasnila,
bohužel,je to snad už přes 2 roky,co jsem na tom kouzelném místě naposledy byla.
Mám cit,v souladu s přírodou žít,
kéž by to tak jednou mohlo být!

Za tu pomoc od zvířátek,
ušetří jim na kabátek.
Nachystá dobrot, panečku,
a ještě dá plno dárečků:-)

Liška nese, na mou duši,
šišek vrchovatou nůši.
Z kamen budou skřítka hřát,
nemusí se zimy bát.

Společně s datlem, ťuky, ťuk,
opraví střechu, vypadlý suk.
Jezevec se také snaží,
rád ZAMETÁ na zápraží.

Když do chaloupky někde teče,
veverka nikdy neuteče.
Přestane dělat neplechu,
rychle vyleze na střechu.

Králíci, ježci, havrani,
žádné práci se nebrání.
Té je tady všude dost
k užitku i pro radost.

Ráno skřítek u vrátek
vítá spoustu zvířátek.
Všechny je má stejně rád,
chodí mu sem pomáhat.

V háječku kousek od doubku
má skřítek lesní chaloupku.
Je hezká, i když maličká,
sedává na ní sovička.

VRACÍM SE ZPĚT
MÁM TU VYHLÍDNUTOU OBĚT
VESELÉ VELIKONOCE NAPALICI!!!!!!!!!!!!

A co Ty,jak žiješ?Možná on-line jseš?
Jaký je život Tvůj,jen co chceš,mezi nás vpusť,
Já nemám nikoho-rodinu,rodiče,nic,"jen" kamaráda blízkého,ne kecám,je jich o trošku víc.Rodiče se kdysi vykašlali na mě,nebo snad já na ně?Už ani nevím,šla jsem si za svým,nevím,jestli přes mrtvoly,ale určitě přes jejich falešné rodičovské city.
Vrátit jsem se chtěla,ale jejich hlava rezolutní ne-vrtěla.Ne,tak trošku kecám,tam,kam jsem vkročila-duše má uvízla,
k rodině se pak už vrátit nemůžeš,ale to předem víš,můžeš už pak žít jen,jako zatoulaný pes.Je to neuvěřitelný,dokud to nezakusíš,neuvěříš,že za sebou zbouráš mosty a můžeš být bez těch citů,prostě jiný...
Jenže,čas Tě začne dohánět,ba,přímo předhánět,v hlavě Ti rozjede hodně starý a zrezivělý kafemlejnek.
V poslední době jsem párkrát známou tvář zahlédla,no,možná je poslední,v kom bych se, ještě,jako v zrcadle shlídla.
A Ty,nemáš-li náladu dobrou,nic hnusného mi nepiš,spíš dej rozhřešení,nekárej víc duši mou.Nevím,jestli tu dnes během dne budu moct být,když,tak asi jen na kratičký mžik,v úterý-ono samo napoví,ve středu,pokud "rozhodčí" neonemocní,čeká mě,kdo ví,jaké rozhodnutí,ale určitě má reakce ať pozitivní,či negativní,k situaci dané,adekvátní bude-sladkou dobrou noc!

Láska hory přenáší
a trpělivost růže přináší,
chci tomu věřit a s potěšením,den za dnem-přežít???

text