ŘÍKANKY,BÁSNIČKY,POVÍDKY-PRO RADOST!

..Je mi sedm..stojim uprostred ledove horske bystriny a lovim mezi zlatymi kameny ten belostne zarici s rudou zilou..
Mam ho dodnes, stejne jako vasen pro loveni zvlastnich kaminku..

.....sam , svuj a omsely,
rad bych se nabidl do klinu zen tedy;
Jsem jarni osenni, jez schova se pred zlymi
v belostnem Ve.....

Kamen zbrouseny v potoce malebnem
u dna sedi, pomoz sestro ma, voda studi;
Sestricko, sestricko,
k hladine nevstahnu paze,
jiz nejsou kde byli,
ty v dal odnesl proud ledovy.....
.....bubla sam balvan omsely.....

Vzpominas, jsem Tvuj bratr dest,
Ty slecna z Trnkovy a Bobulka tez;
Nez ono topeni, radej bych stal suchy
na poli kdes, prijal svuj trest.....

Zivotem omsely, Ja jarni osenni
v zahrade makove,
vydechnu naposled, vydechnu rad,
zde vladnes Ty pani, Panenko zahradni,
odpust mi zle...............

Brou,brou...

..To mi byly asi tak čtyři roky..stála jsem na posteli uprostřed tmavého pokoje...vůbec nic se nedělo...jen jsem slyšela tikot hodin a cítila jakýsi intenzivní pocit...snad jako kdyby skleněné okno, za kterým běží svět se náhle otevřelo a mne ovanul průvan života...
řekla jsem si, že tento moment si musím navždy zapamatovat...a tak počalo mé vnitřní cvakání momentů...

Dobrou noc K3 a všichni Vy...:-)

Necítí se nově Vyčesáno,
starým rokem stále ještě pronásledováno.
Až s příchodem jara většinou,
se mé baterky nově nabijou.

Slunce opět prohřeje
promrzlé zdi domů
a každý květ
bude zpívat,
že Naději má stále ještě svět...

.....prchajici rok naposledy procitit.....
Jak mnoho rozumim.....

V onech ulickach obepnu prsty chladny kamen domu, chlad prchajiciho roku,
ptam se zda-li stale chladi i v roce prichozim.....

Ptam se proc svazuji se minulosti, pritomnost znevazim a pominu, pote ona zevcerejsi a ja ji k sobe privinu.....

Strezme momenty soucasne,
neb vzacnymi vzpominkami se stanou.....

Co tu šašíte,máte oslavovat,
no a jak je,cítíte se nově?
Nechápem to šílenství,přehoupnutím dne v den další se toho příliš nezmění.... Pocit novosti vězí v nás a nepůsobí naň určený a nalinkovaný čas,
Tak brou noc a nebumbejte moc!!!
My dem zbaštit rybu, bude plavat ve vodě,ne v lihu...

Tak co? Přejedeno, rozvaleno, do nového roku naladěno?
Jak to s váma vypadá?
Starý rok se pomalu rozpadá
a mne zatím žádná novoroční zdravice
nenapadá..
Snad jen: Do nového roku na plný plyn tradá!!!
Poněkud ujeté Vyčesáno:-)

Hezké,spokojené,šťastné Vánoce vám přejeme,
snad nezemřete na přejedení
a před koncem roku se tu ještě sejdeme..??

Celýmu světu hrabe,Doktorka též nezklame.

..buď už hrabe mne nebo počítači...nejspíš obojí..

..Určitě máš pravdu...a moc bych teď potřebovala zahřát...však pouze 5 dní volna mi je dáno...snad budu chytat jiskry sluníčka ve vločkách...
Já sněhu zatím nikdy moc neužila...uniká přede mnou a víš jak v Praze...jen mezi půlnocí a pátou hodinou ranní je možno se bílou polevou kochati, pak se rychle promění v špinavou nechutnou kaši...
Jestli Tobě a Vymaštěnu bude slunce dopřáno, tak si ho hodně nachytejte, ať máte zásobu do nového roku...

asi máš pravdu Makovice...prohřát bych dozajista potřebovala...snad kdyby více volna než 5 dní mi bylo naděleno v tomto čase uzávěrkových a inventurních shonů...však já zbožňuji i jiskřivý odraz slunce ve sněhových krystalech...
Sníh se mi však od dětství vyhýbá...vždy zahlédnu jen poslední smogem potřízněné zbytky...ale stále doufám, že uzřu čistoskvoucí křupavou peřinu..
Víš, jak je to se sněhem v Praze...jen mezi půlnocí a pátou hodinou ranní se můžeš kochat bílou polevou...která pak záhy v nechutně špinavou kaši se přemění...

Růže,budiž ti to přáno,
sníh a mráz nenávidím,možná kdysi jsem spývala i s tím,pokud ano,je to hrozně dávno.
Ten les-to jo,ale bacha i v čase vánoční svátotosti v něm číhává,po krvi lačnící,zhmotnělým přízrakem,se jevící-Běs!!!
Vím o jeskyních,kde spává
a lidský otisk nohy se mu pranic nepozdává,
je to na území města,
ještě v Beskydech jsem potkala podobného mezka,celé dny za námi šmejdil po lese,
slabší nátura ten stres neunese,
však se tam ročně ztratí lidí,
nechápu,proč si své jeskyně s jejich kostma stále sviní.....
Nemyslíš,že hřejivé slunce a špouchání mořských vlnek,ticho soumraku a všudypřítomný písek zahřeje a ozdraví duši líp,než hnusně mokrý, ze stromu za krk spadnuvší sníh,brrr,fuj!

...Pravdu máš, též mne to nebere...Miluji nečekané dávání dárků a nejvíce těch nehmotných... Však teplou dálavu si naordinuji jindy Makovice.
Tentokráte půjdu do lesa v horách a budu naslouchat dechu a křupání sněhu pod nohami, jenž naruší posvátné Ticho.. To ticho a klid budou dárky, které si budu chtít přivlastnit...Jen tak budu moci dál naslouchat písni srdce...
Dobrou..

Růže,neblbni!
Nechce se mi věřit,
že by lidi byli tak zblblí a měli místo mozku předvánoční bakelit?
Jsou takoví tupci,že se honí za fikcí?
Vánoce dobrých 10 let nesplňují účel svůj,
jediný,kdo si předván.čas vychutnává je ten bezdoma,který na Staromáku v ohrádce pro zvířátka spává a hřeje ho odspod sláma a hnůj.Tohle mě nebere,
byť postřehla jsem,
že z mnohého občana stalo se komercí zasažené tele.
Nejlepším lékem,Růže,je odletět do teplé země a vysr.t se na Vánoce cele..!

..Nediv se Makovičko, všichni opět podlehli vánočnímu šílení, shánějí dárky, gruntují, vymetají firemní večírky, hlavy mají z toho shonu úplně vyfoukané..
..Snad i hvězdy hlubokým myšlenkám nyní nepřejí..
..Též v sobě tento měsím cítím paralýzu, se kterou bojuji sic by bylo asi moudřejší podlehnout a v nicotě se vykoupat..

Sakra mrtvo tu páchne,
nikdo nekecá,
nicota v síti sladce vládne...

Vymaštěno, já teď hlavně kašlu samo na sebe. A z toho už mi jebe. Zase jsem se nechalo osobou pomatenou vysáti, takže potřebuju novou šťávu někde nasáti. Leč nechat se strašit, když již nyní se třesu... nevím, myslím, že to již neunesu. O víkendu se pojedu položit do lázně, abych ještě měsíc vydrželo, než ukončím spojení s upírkou rázně. Pak se konečně do zubní přestavby pustím, snad duši při tom nevypustím...
A ty si potři dásně citrónem...dezinfikuje a stahuje! Je důležité udržovat terén pro implantáty!

Vyčesáno!Úplně na mne kašleš!
Mé srdce tím chytá stesk!
Ti řikám,pojď do toho lesa,
necháme se postrašit pařátama lesního poděsa,
dostaneš z toho tak silný průjem,
duševní průsery vyhodíš za nejbližším stromem!
Na zuby se vyprdni,stejně ti je vytlučou,
až se dostaneš na protiradarové demošce do vřavy.
Tak spinkej a dudliček dudlej!
Já už dodudlalo,dásně jsem si rozdrásalo!