Panická porucha PP7

Já jsem se totiž teď dala na sebevzdělávání. Nakoupila jsem spoustu knížek o relaxaci, meditaci, sebepoznání, psychologii a takové ty ostatní bláboly. Nejdřív jsem se tomu smála, ale pak jsem jen tak něco z toho začala zkoušet a nad ostatním přemýšlet. A ona to taková hloupost není. Člověk se líp pozná a pak se diví, že vlastě něco, nad čím ani nebádal je jeden z problémů, které jsou pro něj vnitřně nedořešené. Začala jsem organizací dne. Která část je pracovní, která pro domácnost a která jen moje. Až se pak divím, jak jsem mohla v tom chaosu existovat. Sice stále nestíhám, ale to je tím skluzem po operaci. Ale je to lepší, jsem uvolněnější a je mi o moc líp. Jako vždycky i u PP asi platí "co si člověk neudělá sám..." :o))

Jitko, to mluví víno :o)) Merlot :o)) A pohodová domácnost. Pak mám i povznesené myšlenky :o)) Ne, vážně, píšu to jak to cítím.

Dášenko, snažila jsem se, alespoň z vlastní zkušnosti nebo názoru, ale myslím, že si to Jitka přebere po svém. Ale já si nemyslím, že je její situace tak marná, všechno z toho se dá naučit. Jenže to chce čas a mnoho síly. Ale když se Jitka nepřestane podceňovat, bude to stále stejné. Tuhle práci člověk musí dělat s láskou, což asi je případ Jitky, proto by se neměla ohlížet na ostatní a jít do toho po hlavě. Viď Jitko :o)) Neboj ono to půjde, bude to lepší a lepší. Taky jsem měla období kdy jsem si říkala, že je všechno marné a zbytečné a nezvládnutelné. Ale není.

Evíčku - dávám ti s hvězdičkou jedničku:-)
Vážně píšeš moc krásně.

Evíčku , hezkej příspěvěk jsi napsala pro Jitku

Víš Jitko, já co jsem měla psychické problémy, také jsem měla děravou paměť (teď je mi 30). Pro mě to bylo hrozné v tom, že jsem dřív hodně četla, luštila křížovky, zajímala se o různé věci. Jenže pak jsem o všechno přestala mít zájem, neměla jsem do ničeho chuť, měla jsem trable s psychikou.Jak to trvalo dlouho, pomalu jsem zakrňovala. A to doslova. Nepamatovala jsem si o čem je jaká knížka, když jsem se snažila luštit křížovku, nevzpomínala jsem si na základní věci. Pak jsem začala mít potíže i při čtení - neudržela jsem oči na řádku, kde jsem četla, měla jsem problémy se soustředěním. Tenkrát mi psycholožka poradila, ať začnu eliminovat z hlavy věci nepodstatné, nezatěžovat se jimi, ty podstatné řešit od nejsnadnějších k nejvíc stresujícím. Měla jsem takový sešit, kde jsem si vše sepsala, obodovala podle složitosti a k tomu dopsala ev. řešení. Docela to byl dobrý nápad, pak mě každý problém připadal menší a řešitelnější. Čím víc jsem jich řešila,tím víc jsem cítila úlevu a hlavně zase jsem si začala vzpomínat na věci, které jsem si jen myslela že jsou dávno zapomenuté. Nemyslím si, že pro vychovatelku v družině je tak strašně nutné hlídat si spisovnou mluvu a plynulost hovoru. Děti asi víc ocení, když se jim věnuješ, něco je naučíš, baví se a nenudí. A když to vezmu podle sebe, já měla v družině nejraději vychovatelku, která si s námi hrála, zpívala a tancovala a malovala s námi než paní, co se chovala komisně a pole "pravidel". A rodiče jsou pak spokojení když je spokojeno jejich dítko. A Ty jsi tam především pro děti, ne pro rodiče a učitele. Děti cítí, když jim rozumíš a jestli to cítí rodiče, to není podstatné, když se o jejich děti dobře staráš. Bohužel, líp Ti poradit neumím, i když bych moc ráda. V životě zažiješ ještě spoustu věcí které budeš řešit, ty které jsou těžké a ty co se vyřešit dají, i když stojí hodně sil.

No jo Evíčku, ale když já jsem to tak dřív nemívala. Mám strach, že se mi začíná zhoršovat paměť. V mém věku mi to přijde předčasné. A ještě k tomu si uvědomuju, že tento způsob komunikace neodpovídá vychovatelce ve družině. Ta by měla jít dětem příkladem, hovořit správně spisovně a plynule. Trapně mi není jenom před vychovatelkama, ale i před rodičema. Na něco se mě zeptají a já začnu

Jitko, tak jestli myslíš to víš co, tamto :o)) tak tomu moje mamka říká "přemíra informací v mozku" :o)) Já to mám taky a manžel též, tak si asi dovedeš představit naše občasné rozhovory v tomto duchu.

Ditus,jednomu nasemu znememu posledni tydny nebylo dobre,pak si tady parkrat zmeril tlak a vudycky ho mel vysoky,ted naposledy mel 165/118,tak jsme ho konecne premluvili,aby sel k doktoroj.Udelali mu vsechna mozna vysetreni a pricinu nezjistili.Vse OK.Musi uzivat leky a uz se citi lip.Myslim,ze vysoky tlak by se mel vzdy vysetrit,muze to byt nebezpecny.

Evíčku - díky za přání. Schůze se dělají jen v rámci družiny. Takže představená před celým učitelským sborem jsem nebyla.
Já bych se taky ráda smála mým nesmyslům, které říkám a drobným trapasům, které se mi stávají, ale nějak mi to nejde.
Neřekla bych, že divně mluvím, protože o tom přemýšlím. Je to spíš naopak. Nejsem pohotová a když si něco nepřipravím, tak jsem mimo.
Jsem kvůli tomu docela naštvaná, protože na vysoké jsem neměla problémy s referátem před celou třídou studentů nebo s vyjadřováním u zkoušek. Mám pocit, že to jde se mnou z kopce. Asi mi klesá inteligence závratnou rychlostí. Mluvený projev vypadá asi takto

Oli,
o tvarohu uvažuji, dnes odpoledne krk zatím poslouchá.

Evíčku,
Imudon moc dobře znám, ale nezabírá bohužel ani mně ani synovi - ale chutná dobře :-)

Dituš,
můj muž užívá léky na vysoký tlak od 27 let - každý den ráno, večer a je mu už téměř 40 roků. Bez léku by nevstal ani nešel spát. Před 13 lety mu bylo tak zle, že ležel týden v nemocnici a už by to nechtěl nikdy zažít, proto je na sebe v užívání léků na tlak velmi opatrný.

Dáši,
moc Tě zdravím, jsem ráda, že se Ti ve školce líbí.

Jitko,
co takhle si nabarvit vlasy nebo změnit účes ostríháním a trošku se malovat - decentně tužkou? Barevných tužek je habaděj, sama je používám nejraději.
Znám dvě učitelky, co léta bojovaly se svojí mladostí, kdy se ztrácely v davu dětí - nejsi v tom sama :-)

A na závěr - VÝBORNÝ RECEPT mojí mamky

ZELNÝ SALÁT:
- v horké vodě povařit 3 min. na kostky čerstvé zelí a trochu mrkve, slejeme přes cedník a prolejem studenou vodou

- zalejeme sladkokyselým nálevem a kysanou smetanou nebo majonézou

- na konec TROCHU ČERSTVĚ STROUHANÉHO KŘENU

Dobrou chuť!

Jitko, možná by bylo dobré při komunikaci nemyslet na to, že se "zase zakoktáš", protože právě to asi děláš. Předem si zafixuješ, že se něco nepodaří. Když jsem začala prvně pracovat, vůbec jsem před tím neměla zkušenosti jako komunikovat s cizími lidmi. Na prodejně jsem byla sama a měla jsem vždy šílený strach, že se otevřou dveře a někdo vejde a já nebudu něco vědět, že se zakoktám, že něco špatně spočítám. A to jsem myslím člověk komunikativní. Jenže po čase jsem zjistila, že ti zákazníci vědí větší prd než já a když jsem byla nejistá, prostě jsem začala jen tak plácat - o čemkoli. Pomohlo mi navázat s tím člověkem bližší kontakt. Pak jsem začala dělat věci automaticky a za krátký čas jsem se vůbec nebála že něco zvořu a když, tak jsem to obrátila ve vtipnou situaci a se zákazníkem jsem se tomu ještě zasmála. Tak přestaň řešit, co si o Tobě myslí vychovatelky, přestaň předem řešit, že se zakoktáš a prostě se chovej přirozeně. A problém se zdravením vyřeš jednoduše. Jestli se dělají ve škole nějaké schůze, kterých se také účastníš, prostě požádej ředitele, nebo nevím kdo je Tvůj nadřízený, ať Tě všem představí. A bude po problému. Taky budeš mít potom jasné postavení v kolektivu zaměstnanců, což je důležité a budeš sama sebou jistější. Ale myslím, že každý začátek je náročný a že se do toho brzo dostaneš. Moc bych Ti to přála.

Ahoj všem.
Omlouvám se, že si budu zase stěžovat, ale nemám nikoho, s kým bych mohla mluvit a musím to ze sebe dostat.
Připadám si jako totální blbec, protože neumím mluvit! Nejsem schopná dát dohromady větu bez přeřeknutí nebo zakoktání. Třeba vysvětluju dětem pravidla hry a v hlavě je mi to úplně jasné. Ale když promluvím, tak ze mě jdou takové nesmysly. Vychovatelky si musí myslet, že mám snad zvláštní a ne vysokou školu.
Další věc, která mě štve je ta, že pěkně slušně zdravím všechny učitele a jaká se mi dostává odpověď? "Ahoj". Jsou přesvědčeni o tom, že jsem žečka základní školy. Pravdou je, že když vidím nějaké holky z 9. třídy, tak vypadají mnohem dospěleji, než já. Ale co s tím mám dělat? Mám začít nosit kostýmek, když si hraju s dětma na zemi? Obávám se, že by mi ani ten kostýmek nepomohl.

MARTINO, na bolavý krk jsem od doktora dostala pastilky (tabletky) imudon. Je to jen na předpis a obsahují směs bakteriálních lysátů. Prostě se ty bacílkové v krku sežerou. Je to báječné, hodně mi to pomohlo, ani jsem nevěděla, že něco takového existuje. Jenže by bylo rzumné navštívit lékaře, protože bolesti v krku můžou mít i vážnější příčinu, já měla nakonec streptokoka a byla jsem ráda, že jsem za doktorem šla.

Dášendo já tohle vim, ale teda ty moje reagujou nějak extrémě:-)
Je tak to se EvaKrk má.
Ibri ahoj, gratuluju k bydlení, konečně vid?

NIKO , vždyť přemíra radosti je taky vlastně stresor i když v pozitivním smyslu , ale taky je to nápor na nervičky a ty v našem případě REAGUJOU :(tak ať je Ti brzy OK!!!

omlouvám se, odešlo mi to dvakrát....

Ještě jednou ahoj všem než se vrátí synek a zabere do zítřka do večera počítač. Zítra večer zase odjíždí na tři dny. Vrací se s bolavým zubem, tak prý ještě zajde k zubaři než pojede domů.
MARTINO, od včerejška přemýšlím, co ti poradit na bolavý krk, ale zřejmě mě Hanka předešla, taky jsem myslela na TVAROH, je to pro mě universální lék a téměř vždy zabere na kdeco bolavého.
Dášendo, Evakrk je na Slovensku v lázních, kde poslala agoru do pr.... a chodí prý denně 15 km a má se skvěle.
Ditušo, bezva básníš a před sebou vidím tvou malou jak žvýká IKEU..
Zatím všem ahoj a mějte se co nejlépe....

děkuji za podporu holky. No zatím sjem to snad rozdychala.Dášendo stres - spíš v opačném smyslu - ten měsíc mám nového přítele, ale právě, že všechno je skvělý,krásný....no a tak si holt Pepka vzpomněla, že mi to bude kazit:-( se ale nedám. Zítra vyhrabu číslo na doktorku, co mi doporučoval tady TOm, a zavolám jí. AD do sebe cpát hned nechci, ale aspon aby mi napsala Neurol nebo něco, už skoro nic nemám.

Ještě jednou ahoj všem než se vrátí synek a zabere do zítřka do večera počítač. Zítra večer zase odjíždí na tři dny. Vrací se s bolavým zubem, tak prý ještě zajde k zubaři než pojede domů.
MARTINO, od včerejška přemýšlím, co ti poradit na bolavý krk, ale zřejmě mě Hanka předešla, taky jsem myslela na TVAROH, je to pro mě universální lék a téměř vždy zabere na kdeco bolavého.
Dášendo, Evakrk je na Slovensku v lázních, kde poslala agoru do pr.... a chodí prý denně 15 km a má se skvěle.
Ditušo, bezva básníš a před sebou vidím tvou malou jak žvýká IKEU..
Zatím všem ahoj a mějte se co nejlépe....