Panická porucha PP7

text

text

Hani, mohu ho posuzovat jen jako odborníka a tam bych řekla, že je výborný. Jako člověka bych si ho netroufla hodnotit ani kdybych ho znala. Ale pro lidi, které agorafobie trápí, nejen pro ně i pro jejich okolí, je ten pořad velice výmluvně, srozumitelně a s nadějí ve vyléčení natočen.

Deniso, prostě to tak je. Buď ráda, žes v minulém roce nemarodila delší dobu. Na druhou stranu může posudkový lékař ve zvláštních případech dobu pracovní neschopnosti prodloužit i přes tu dobu a je myslím i dáno, o kolik. Neměla bych strach, že Tě budou nutit předčasně do invalidního důchodu. Poraď se s někým přes pracovní právo, předpisy se pořád mění.

Lily...víš co jsem tu krátce a hodně lidiček mi tu pomohlo..tak mě napadlo,Já mám taky problém vzít ten rivotril a štve mě to ale jinač to nejde,tak ho prostě vem a písnem si jak to zvládáme jo? kolik toho bílého kolečka vemem...co Ty na to?Třeba Ti pomůže že nejsi sama s podobným problémem stejného léku...držím palečky Ira...BUDE LÉPE...

Lily----------------beruško,děti mít budeš,neboj,a já osobně si myslím,no nevím jak dlouho jsi před tím Rivotril brala,ale nebylo to vysazení moc prudké.A proč ti vymněnili ty léky to pořád nechápu.Ale musím říct,že vím o více lidech,kteří takhle dopadli po návratu.Takže Lily,bude to v pohodě,neboj,a nepřemýšlej prosím o tom kolik sníš Rivotrilu,alespon ne ted.Jo?
Pajko.....Praško dobrý mám absolutně všechny jeho knížky,ale také mám k němu určité výhrady a nejen já,ale jako odborník dobrý,jako člověk ,mě osobně zklamal,nechci to rozepisovat,byla jsem s ním v kontaktu.

Báro nevím proč by ti gynekolog neudělal testy na hormony?Mně je udělal automaticky,ale moje stavy se stejně neslučovaly s výsledky,nevím ,jak to dělaly ženy dříve,říkám si,že jsem prostě bábovka

Mohl byste mi prosím Vás někdo poradit? Vím, že tady byla o tomto už jednou řeč a že se tu psalo, že pracovník může podle zákona marodit rok, ale že se započítává všechna pracovní neschopnost v tom roce. Já jsem na neschopence od 20. 3. 2007, tak jsem předpokládala, že mi bude neschopenka končit za ten rok. Ale z bývalé práce mi poslali dnes dopis, kde mi započítávají do neschopnosti, za které mám nárok na podpůrčí dávky - ještě i moji nemoc z minulého roku - od 30. 11. 2006 do 17. 12. 2006 a o to mi podpúrčí dobu krátí. Nevíte jak je to možné? Budu vděčná za radu, děkuju.

Lily, nejen kvůli tobě, abych Tě víc pochopila, si teď přehrávám pořad o PP a taky o agorafobii, který se mi jeví jako velmi dobrý. Průvodcem je tam MUDr.Praško a mluví velice chytře. Řekl jednu, podle mne klíčovou větu na dotaz, jestli se může agorafobie vrátit:
"Kdo se jednou se naučil mít strach, může se to naučit znovu"
Podle mě v té větě je řečeno vše. Dodala bych snad, že pokud se někdo už jednou naučil strach potlačit, může se to rovněž naučit znovu. Jen je to mnohem těžší, je přece tak snadné nechat se unášet na vlnách strachu a současně k zešílení...
Talže Ti vlastně děkuju, žes mě nepřímo vyprovokovala po letech ty pořady přehrát, cosi pozitivného mi daly :-) a vyplakej se. Lily, všichni, kdo sem často chodíme a čteme, jsme byli myšlenkami u Tebe a fandili Ti, abys terapii zvládla. jsem přesvědčená, že nebyla zbytečná. Máme Tě opravdu rádi, protože jsi velice laskavý člověk.
P.S. A co Michal? Jak zvládal on?

text

Lily, musíš, prostě musíš odhodit výčitky a sebelítost. Strašně si tím škodíš!!! Ber teď Rivotril a snaž se zaklidnit, pokud Ti zabírá, nebraň se mu. už sis vyzkoušela, že dokážeš existovat i bez něj v léčebně, postupně, až se dostaneš zpět do kondice, začneš ho zase po trošinkách vysazovat a budeš bez něj i v reálném životě. Potřebuješ se především zbavit úzkosti, atak a pocitů nereálna. Před námi a před nikým na světě se nemáš za co stydět, NESELHALAS !!! naopak, vydrželas celou terapii. Vzpomeň si, s jakým strachem jsi tam jela a překonalas ho. Teď se uklidníš a pak, až Ti začne zase fungovat více rozum, začneš aplikovat vše, čemu ses tam naučila. Možná by Ti pomohlo, kdyby sis na stránkách www.diagnozy.cz přehrála pořad o panické poruše, je natočen v centru, odkud jsi se vrátila...
http://www.ceskatelevize.cz/program/detail.php?idec=202%20327%2027421/0002

text

Ahoj z hor všem.
Pořád rostou. Poslední dobou mi připadá, že nedělám nic jiného než zavařuju, suším, mrazím. Co zpracuju, to z větší části rozdám a jedu nanovo. Jsem utahaná jak kotě, ale pepka mi dala zatím pokoj. Před chvílí jsem dorazila z lesa s plným košem. Ježiš, jak tam bylo nádherně. Sice to už tady u nás je na zimní bundu, ale v lese je úžasně. Chodím tam dobíjet baterky.Taky to potřebuju. Minulý týden jsem se zas přehoupla o krůček blíž k padesátce. Dito, vzpomínala jsem na Lindu. Je pár dní po mě. Vloni jsem se vyhřejvala na Krétě, když mi od tebe přišla sms, že se narodila. Jo, je to taky malá váha.
Jak tu probíráte ty AD. Mám doma nové do doktorky, zěmnila mi je po těch atacích, co mě trápily od léta a ještě jsem je nezačala brát. Pořád se mi do nich nechce. Vymlouvám se na všechno možný, ale až doužívám ty starý, tak mě nic jinýho nezbude, protože už žádný nemám. Jen by mě zajímalo, co se s člověkem děje, když přestoupí z jedněch na druhé. Jak dlouho ještě působí ty staré a jestli se to mezi sebou nějak nemele.
Dnes jsem našla takový krásný praváky. To snad nikdy v říjnu tady na horáh nerostly. Hned jsem si je taky vyfotila, sice jen mobilem, ale nedalo mi to.
V kuchyni mám všechno připravený na nakládání do octa, ale nějak se mi nechce.Jsem hodně unavená poslední dobou, ale kolem mě si stěžují i zdraví, tak proč ne my, že jo.
Lenko, jak pokračuje stěhování?
Naše kočka je chudák nějaká divná. Nikam nechodí, jen občas k sousedce na zahradu. A to je taková vrána pitomá a minulý týden přijela z odpolední a teď jsme doma slyšeli, jak ta naše prďola zvědavá venku hrozně kříčí, tak manžel vyběhl a donesl ji domů. Byla celá vyplašená a druhý den se ji udělala taková obrovská boula na páteři. Ona ta čůza ji musela něčím praštit. Byl tu i veterinář, prý se z toho dostane. Nejdřív ji v loni přiotrávila a teď tohle.
Kdyby to šlo, tak ji taky vezmu prknem, potvoru. Ach jo, ty sousedský vztahy. A když se ji zeptám, tak uražená všechno zapře.
Takže teď pouštím ven jen kocoura, ten se nehne ze zahrady. On ten zmetek, jak vycítil, že ta malá prdlavka není v pořádku, tak si na ni troufá. Jinak dostal vždycky na frak.
No, půjdu na ty houby. Já nevím. Pořád se honím, něco zavařuju, suším křížaly. Melu něco o vitamínech na zimu, zdravým mlsání křížal u televize a stejně mám hubu pořád mastnou od bůčku. Ten jsem právě dojedla takový dobrý uzený, mňam.
Doufám, že se máte všichni dobře, už asi zpátky nic nedočtu, ale jak začne být venku šeredně, jsem zpátky. Ahoj všem.

Báro nevím proč by ti gynekolog neudělal testy na hormony?Mně je udělal automaticky,ale moje stavy se stejně neslučovaly s výsledky,nevím ,jak to dělaly ženy dříve,říkám si,že jsem prostě bábovka

ahoj, tak jsem se sem konečně na chvilku dostala. Lilly, takže když jsi byla tam, bylo ti líp a po návratu se to zase zhoršilo? Můžeš napsat aspoň v kostce, jaký je tam zhruba denní řád-nemyslím tím přesně na minutu, ale co asi tak každý den obnáší, já vůbec nemám představu.Jinak

Lily, možná, žes dovolila strachu, aby dominoval. Mívám to tak taky někdy v krizi, úplně cítím, jak balancuju jakoby na hraně mezi rozumem a emocemi. Udržet se na straně rozumu je vyčerpávájící, ale to lepší řešení, protože člověku nakonec vrátí sílu, optimismus i víru v sebe i budoucnost. Ale mívám chuť povolit a popustit uzdu emocím a zhroutit se. Což se mi vlastně nikdy nestalo, ale co není, může být :( Vždycky, i když mi bývalo hodně zle, někde v koutečku mozku pracoval rozum a hlídal, abych se totálně nezbláznila. Jsem přesvědčená, že jsi se v léčebně dostala mnohem dál, než my všichni tady a že se to brzy projeví zhodnotí. Napadlo mě, jestli bys nemohla s lékařem, který Tě tam ošetřoval, tedy dobře zná, prodiskutovat telefonicky své současné stavy. My tu laicky iprovizujeme s radami, možná špatnými, ale to jsou profíci a nejsi určitě první ani poslední, komu se po návratu projevila hluboká krize a určitě vysypou z rukávu praktické a účinné fígle, které pomohou. Drž se, překonáš to, už bylo přece hůř...

Lenko, asi si seženu taky ptáka a budu mu vyprávět ptákoviny, protože ptákoviny miluju :-) Nakonec, možná bude stačit, když se porozhlédnu ve svém okolí, možná objevím ptáka volně žijicího naslouchajícího :-) Zahrádka snad má vždycky ptáka aspoň jednoho. :-) Přeju Ti brzké uzdravení!!!

Katko, no to není jednoduchý úkol a taky není deprese jako deprese. Asi bych se pokusila konzultovat jeho stav i bez něj s odborníkem, který rozliší, jde-li o sezónní depresi, momentální stav smutku anebo nemoc. Manžela dobře znáš i jeho obtíže. Pokud se opravdu a vážně brání, šla bych zatím aspoň tímto směrem. Jsem si jistá, že pro psychiatry není nic neobvyklého, že se lidé, kteří potřebují jejich pomoc, brání návštěvě a mají i pro takové pacienty scénáře a řešení. Nakonec i tady už byla spousta lidí, kteří si uvědomovali, že odbornou pomoc potřebují, ale z jakýchkoliv důvodů ji odmítali.

Hani, to máš pravdu, že lékaři se docela liší v pohledu nejen na AD, ale i na jiné léky, případně metody.

Oli, Ty se nezastavíš, pořád v akci :-)

Marti, jojo fernet je hořký, ale já tvrdý alkohol téměř nepiju. Ani ten burčák mi zase nesedl, probděla jsem nakonec kus noci a dospávala až ráno. Ještě, že jsem nemusela být v práci brzy.

Ditko, nemá Linda dnes rok? Přeju jí drobečkovi, aby byla zdravá a šťastná holčička :-) Jo, kesi jsem teď četla názor odborníků na přebíhání dětí do postele k rodičům. Psalo se tam, že pokud je takové dítě odmítané a azyl u rodičů nemá, vyroste z něj úzkostný jedinec. K nám přebíhával v předškolním věku jen syn dyslektik, ale vždycky jsem si to jeho těličko přitulila (teď mě napadá, že jsme spávali v obývaku na rozdělaném gauči, takže místa opravdu nebylo nazbyt, naopak). Přemýšlím, proč jsem to neřešila jinak, asi proto, že jeho dva sourozenci tohle nedělali a nějak podvědomě jsem to brala jako jeho emoční potřebu, cítit se v bezpečí pod křídlem...

Tak jsem dnes byla u nové doktorky na psychiatrii a mám z ní strašně dobrý pocit. Neschopenku mi sice nedala, ale doporučila mi denní stacionář na Praze 8. Ale ta čekací doba je tam vážně až půl roku. Do vánoc budu chodit na terapie 1x týdně a pak se uvidí. Každopádně jsem ráda, že sem s tím začala něco dělat. Snad mě to brzo pustí, hlavně bych chtěla opět začít žít, tak kde jsem přestala. Ale to bušení srdce mi vadí, cítím ho denně i bez paniky, k tomu mi je blbě. Fakt docela hnusný stavy. Tak se držte a mějte se.

Iro mně zase říkala známá,že jí řekl psychiatr at B komplex nebere,tak se v tom vyznej,moje doktorka praktická mi řekla at si koupím Supradyn,předtím jsem měla B12 injekce a nic,já už mám pocit,že to abi bez těch pomocných léků,já tedy nezvládnu nikdy,ale je pravda,že můj psychiatr říkal,at se s lékama tak nezaobírám,že lidi z pp a uzkostí se tak léků bojí,že tam nějaké závislosti sice jsou ,ale když to jinak nejde,proč to pořád pitvám.Má pravdu.

Lily...Já jsem dostala AD a k nim nejdřív neurol AD mi zabrali po 2 měsících...to vše před 5 lety .Teď mám zpět PP i když jsem AD nepřestala brát akorát ten neurol jsem brala jen asi 1 měsíc.Takže AD dlabu k tomu jsem sem tam zobla rivotril na uzkost a třes ale teď mám takové stavy...cuky u srdce,zimnice,pot,třes,pálení hlavy,nervozita atd....že mám ten rivotril brát 3x denně ale je mi po takové dávce divně až na zvracení...tak jsem si to sama snížila ,koupila jsem B-forte ,hořčík a zkouším to takto,štve mi to že bez léků mi nejde racionalně myslet ale na druhou stranu co se dá dělat Já věřím že postupně léky snížím a bude líp,a podobná jsem v tom s Tebou že se tím zabejvám...čtu příb.letáky a tak blbnu,držím palce...všřím že to je přechodné období jak u mě tak u Tebe

Lenko děkuji,to neva já mám práce dost,ale tohle mě baví,i tak díky,že jsi si vzpomněla Hanka

Hanko, ptala ses mě na tu práci domů. Mám pocit, že už jsem Ti to psala, ale jelikož trpím čím dál víc sklerozou, tak to nevím jistě. Malování hlaviček domů nedávají, mají raději malířky pod kontrolou a taky jde o to, aby se hlavy zbytečně neomlátily. Občas dávají domů šití, ale to jen v případě, že to švadleny nestíhají. Ten kontakt na lidi, pro které jsem kdysi malovávala už jsem nenašla, je to přeci jen už dost dávno. Asi jsem Tě moc nepotěšila, je mi to líto.