Jak na HUBNUTÍ

Alenko, tak ještě doplním míry: prsa 93 (bez podprsenky :-)), pas 73 (fuj!), boky 93 (nechápu, to nevypadá tak hrozně, že jo?, ale skutečnost...)

Hanko, já do toho s Tebou klidně jdu! Bude to můj první pitný režim v životě! Ale všechno je jednou poprvé, né?Co budeme pít?? :-))

Dito, ale to je přesně ONO. Obličeje, pohrdavý ksichty a řeči. Věta "to jako mám bejt bez večeře, jo?" - v člověku celkem vyvolá i výčitky, viď?Připadne mě to až nemožný, ale u nás padla tatáž věta nedávno! I s tím "jako a bejt" (ne kvůli hubnutí ale proto, že k večeři byl chleba s pomazánkou, kterou si měl sám namazat). PRVNÍ moje vteřinová reakce byla "co by se mě stalo, kdybych mu to nachystala" - výčitka sama sobě. Navenek ze mě vyšla ale věta "to záleží na tobě). Následoval uraženej obličej, hifina víc nahlas, protože ví, že to nesnáším. Včera si koupil tu pizzu a kolu (přece si nebude sám ohřívat guláš, kterej navíc moc nerad). No dobrej pokus, příště to zaplatí ze svýho. A já se snažím nemít výčitky, protože jsme si jasně vysvětlili, že je nebudu obskakovat, POKUD se k jídlu neslezou všichni naráz. Oni s tím souhlasili. Takže ať si hází obličeje jaký chce, domluvili jsme se! No a já čekám každou chvíli, že to už nevydržím a jednu mu vyšiju. Ty děcka nás prostě zkouší, a tlačí nás do rohu. Ale kurňajz, v rámci jejich dobra (snad), to musíme vydržet a nedat se.

Ahoj holky,jak vidím, rozvinula se tu pěkná debata na téma hubnutí dětí

Dito, já sice nemám zkušenosti s vlastníma dětma, ale mám 12ti letýho bráchu, kterej už teď váží víc než já (asi 65 kg), což je docela síla. A taky pořád žere. On fakt nejí, ale žere. Cpe se neustále a nedonutíš ho,aby přestal. Prostě nedonutíš. mamča je z toho šíleně nešťastná. Neví,jak ho to zbavit. Dokonce už to dochází tak daleko,že před ním jídlo schovává,zamyká..A kdyby jste viděly ty jeho ksichty,když mu řeknem,že už prostě nic nedostane! To se pán urazí a naštvanej odchází do svého pokoje přičemž si samozřejmě "pro sebe" povídá něco o tom,jak ho terorizujem a nedáme mu ani najíst! A on má tááákový hlad (chuť)!Chudinka. No,neuvěřitelný. Taky jsem zkoušela různé motivace,ale ani to snad nemá smysl:Vždycky se mu hrozně líbilo karate a tak jsem mu slíbila,že mu zaplatím kurzy a koupím kimono,když se o sebe ale začne trochu starat a kontrolovat to jídlo. To bylo v létě. Tak se chvilku snažil, jel navíc na vodácký tábor, kde se jedlo jen to,co si sami uvařili a měli spostu pohybu a tak.. no a shodil 5 kg.A já mu pak fakt zaplatila kurz karate - začal v září. Hrozně ho to bavilo, byl úplně nadšenej. Chodil 2x týdně a shodil do listopadu další 2 kg. Koupila jsem mu kimono! Chodil dál,ale začal se zase cpát a snad víc než kdy předtím. No, teď je situace taková, že karate ho pořád baví, pořád tam chodí, ale cpe se tak strašně, že už je zpátky na svý váze... Prostě miluje jídlo a všechny pokusy o jeho hubnutí jsou vtahu. Osobně jsem už dospěla k takovýmu názoru, že dokud on sám opravdu nebude chtít, tak prostě nezhubne a nemá smysl ho k tomu nutit. Normálně si s ním o tom popovídat se prostě nedá, zakazovat nepomáhá - prostě musí asi chtít.Snad až přijde střední škola, nebo nějaká slečna, nebo tak, tak si to uvědomí, ale teď má takovej telecí věk...Jinak, Alenko - můžeš si mne přidat do tabulky: Kačka 23 let, 160 cm, 60 kg. Míry dodám ještě dnes. Úbytek - zatím 55 kg (ale výhledově chci mít max. 50).Ájko, držím palce u zkoušky,napiš pak,jak jsi dopadla! A co včerejší kalanetika?Já jsem normálně tak pilná,že jsem včera byla opět cvičit - tentokrát jsem byla na aquaaerobiku. A dámy - VŘELE DOPORUČUJI VŠEM!!!Kromě toho, že v tý vodě neni vůbec,ale vůbec nic vidět, takže se nemusíte stydět, tak jsou to moc jednoduchý a ne příliš namáhavý cviky a vůbec nezatěžujou klouby,takže jsou víc než skvělý pro ty z nás,který nemají rachitický postavy. Když jsem tam včera šla,tak se mi vůbec nechtělo,ale přemluvila mne kamarádka a nakonec se mi tam moc líbilo. Myslela jsem si, že v plavkách nikam nevlezu a měla jsem představu,jak tam budou takový ty 30ti kilový štíhlý holčiny poskakovat a já tam budu trapně hekat. Ale nakonec jsem tam byla skoro nejštíhlejší!! A prostě - v z tý vody vám fakt kouká jen hlava a není nic vidět!No,a ještě vás nakonec všechny musím povzbudit - začala jsem intenzivně hubnout teprve před 4-5ti dnema a dnes ráno jsem poprvé zjistila výsledek - když jsem si zapínala kalhoty, tak jsem poprvý po x-měsících neměla pocit, že jsem v nich přes břicho "narvaná",ale prostě jsem je normálně v pohodě zapla. dobrý né?Váha sice pořád stejná, ale to jsou ty rostoucí svaly :-))Tak se držte, holky, já si jdu dát salát a pak už musím makat..:-(

Tak jsem se holčiny před chvilkou málem natáhla, šupajdila jsem si to po ledíčku a nožička mi podklouzla. No ještě jsem to ustála, ale musel to být pohled pro bohy.Dito nevím, jak poradit. Moc bych to dceři asi neříkala, je tu riziko anorexie, a nebo si bude kupovat mlsky tajně a nebo taky ne. Co jí vytáhnout na nějakej sport, jít plavat, bruslit, nebo třeba pěšky do kina. Nebo jí zkusit nalákat na nějaký kroužek, já nevím, třeba nějakej moderní tanec, neměla by pocit, že jí dotoho nutíš a mohlo by jí to i bavit.

Ahoj Dito,s dcerou Ti naprosto rozumín, mám doma stejný problém ( dcera 11 let a 65 kg). Prostě nejí ale rovnou žere. Je to hrozné, zkoušela jsem to s ní po dobrém - vysvětlovat, jít příkladem atd., ale marně. Ani po zlém to nešlo. Děti se jí smějí, oblečení jí žádné nejde, z obchodů odcházíme s brekem, ale stejně se v jídle omezovat nechce.Od vánoc zkoušíme rotoped, snad to bude o malinko lepší, ale myslím si, že dokud se jí nezačnou líbit kluci, tak nebude ochotná s tím nic dělat. Je to smutné, ale když zpívá na koncertě, tak se za ni stydím, je tam prostě mezi tintítkama jako slon. Hrozný pohled.

no děvčata moje odhodlání zatím trvá ale bojím bojím. Ale ten rotoped je opravdu výborná aerobní zátěž. Takže alespoň něco.Jinak k těm holkám. Já taky nevím jak motivovat k hubnutí. Přesně když jim to řeknem tak jim to bude líto. Dcera teď taky šlape občas ji vidím na břicho cvičit. Jídlo jí ráda, ale večer jí vidím, že se snaží hodně ubrat. Když je třeba někde déle večer nějaký kroužek apod. tak už se snaží opravdu nejíst a vydržet to. Najednou jsem na ní koukala a říkám, že zhubla a ona měla 5 kilo dole asi tak za 4 měsíce. Ale teď vánoce plus kilo. Ale včera jsem se vystřídaly na rotopedu, tak nevím jestli spolu když vidí mě. Ale to né že bych ji byla příkladem. A MIlu taky doufám, že z těch zmetků vyrostou úspěšní spokojení lidé, ale někdy už propadám panice. Takže musíme to vydržet. Hlavu vzhůru. Holky já chci tak strašně za rok napsat, a nyní jsem u cíle a dokázala jsem to co po čem jsem toužila celý život. m.

DITKO, já jsem si představovala, že jí slíbíš koupit něco co by normálně opravdu nemohla mít. Neznamená to, že jí nekoupíš ani rolák do školy. Ale třeba ji vzít do nějakých super obchodů, kde mají megamódní hity, ve kterých bude před ostatníma holkama strašná kočka. Třeba tady v Brně mají parádní věci na skoroslečny v LaHalle, Benetton taky není špatný, jsou to samozřejmě dražší věci, ale zase si na ně budeš mít čas odložit než holka zhubne:-)) A pak jí řekneš, že to co si právě vybrala jí opravdu okamžitě koupíš, jen co bude mít tuhle velikost. A až bude chtít zase večeři tak jí to připoměň... Práci zdar, já jdu do školy, dělám zkoušku, tak mi držte palce - naštěstí jednoduchou...

Ne Ivanko, nemlč, máš pravdu. A Ajka taky, jenže upřímně řečeno, kdybych čekala s nákupem nových věcí až zhubne, tak by asi chodila nahá, momentálně je pro ní jídlo větší lákadlo než paráda. Když jsme na začátku školního roku sháněly kalhoty, měla jich na sobě asi 20 a všechny malý, já vzteklá jak pardál, nakonec jsem skončily u dámských (a drahých), tak ten den byla zaražená a prohlásila, že nebude večeřet, nebo jenom málo. Jenže jí to vydrželo jen ten jeden den. Já se taky utěšuju, že ještě nějakou dobu a začnš jí víc záležet na parádě a na tom jak vypadá, momentálně jí prostě víc záleží na tom, aby se najedla. S tím, že budeme držet spolu, jsem zatím moc neuspěla, ona je sice pro a souhlasí, jenže přijde doba jídla a vídí, že já třeba nevečeřím (já pokud nemám žrací záchvaty, tak se snažím večer nejíst, většinou to vydržím, protože pak mně bývá těžko), ale ona začne nepříjemně - to jako mám bejt bez večeře jo??? no na zabití. Snažila jsem se to řešit v klidu a mírně rozumně, ale nějak to nejde. Tak se utěšuju, že na to jednou přijde sama, já jsem na to přišla asi v l6. Jenže jak jsem psala, mám strach, aby to pak neskončilo u nějaké anorexie.Mimochodem, včera jsem jí donutila rotopedit. Nasadila příšerný výraz, na hlavu narazila wolkmena, do ruky časopis a šlapala jak o život. Pohled pro bohy.Ivanko, 5 kilo je opravdu jen blbech pět kilo, ale já mám pocit, že pro mně je každý kilo dolů nemožný, mně ty kila nějak milujou a držejí mně.Dneska tady jen čtu a píšu doktorku, hrabu se v internetu a přitom mám spoustu práce, pak tu asi budu muset zůstat dýl. Jenže jsem tu teď sama, to nebývá často, nikdo nevidí co dělám tak toho využívám. Takže jdu fakt makat. D.

Nó, Dito, to je nápad, co píše Ajka. A když v tom budete obě, tak to by šlo ne? Motivace. Chceš rifle, tak jo, až se vlezeš do menších. Mamka chce halenku, tak jo, až se vleze do menší. Chceš večeři šlapej na rotopedu, mamka chce večeři, tak jo, ale až bude mít odšlapáno mamka. UŽ MLČÍM (a pracuju,fakt).

DITO - k razeni s vychovou deti moc kompetenci nemam, protoze zadne vlastni jeste ani nemam, ale myslim ze s dcerkou by se melo neco udelat. Beru to totiz sama podle sebe. Kdyz se podivam zpatky, tak si myslím, že někdy v tomhle věku začaly moje problémy s tloušťkou, kdy jsem byla vždycky ve třídě "ta silnější". Pamatuji se, že mi máma taky nedávala večeři ačkoliv ji mí bratři dostali a já se z toho cítila strašně frustrovaná a nejednou došlo na slzy, čokoládové tyčinky a tak. Nevím, jestli by mi pomohlo mi to tehdy rozumně vysvětlit, že se nebudu líbit klukům a tak... ale... určitě (jako i pro dospělé) si myslím, že je potomka dobré motivovat. Nevím, co může být dostatečným motivem pro tvoji dceru, ale představuju si to nějak takto: Líbí se ti tady tyhle úžasný džíny s cvočkama a motýlkama?? OK, koupím ti je, ale o číslo menší až zhubneš... A budeš vidět jestli opravdu chce nebo nechce... Měj se moc hezky Ajka

Dito jasně, dostat do léta dolů blbejch 5 kilo nemůže být tak strašný problém. A do konce roku mých vysněných 7 a pak udržet přece taky ne. Tak sakra proč mám pocit, že to nezvládnu! Poradit jak na dcerku neumím, ale ta večeře po rotopedu mi nepřijde jako špatný nápad,(ani to omezení délky pobytu u babičky, když je to tak jak píšeš). Jen by to možná mělo být po domluvě s mládětem, aby neměla pocit, že je to od tebe rozkaz. To se těžko v jejich věku přijímá. Pokoušely jste se třeba domluvit, že na to hubnutí vlítnete spolu? Tak nějak jakože "ty seš buclík, já jsem buclík, kdo bude lepší ve výsledcích?" Nechat ji vymýšlet jak na kila a i vyzkoušet to, co napadne ji? Prostě vyčíhnout tu správnou chvilku, domluvit se na něčem a pak chtít, aby se domluva dodržovala? To už pak není jenom - musíš, nesmíš - ale domluvily jsme se, tak nemel a makej. Už bys nebyla diktátor, ale partner a nebyl by tak moc vystrčenej cíl, ale spíš to, že "co se slíbí, to se splní"? Já fakt nevím, s tímto problémem zkušenosti nemám. To se mě to pak kecá.Babčo, tak už jsi to rozjela? Dobrý, dobrý, dobrý, jen tak dál. Tys byla mým impulsem do posilovny, tak pokračuj prosím, já se pak s tím pohybem přidám. Puberta - přesné.Ano ano Januško, i v tvém popisu vidím své drahé potomky. Jdu dělat, od rána se flákám u počítače (šéf byl na jednání v zasedačce, tak se to flákalo), ale ty zatracený papíry na vyřízení nemaj nožičky, takže neutečou, tak jdu na ně. Pa.

Ahoj po ránu, konečně jsem se dostala k internetu. Včera jídlo docela OK, příjem tak okolo 4000 KJ, odpoledne 20 km rotoped a prvně po 3 týdnech 1 hod cvičení, ale dalo se to zvládnout. Když jsem přišla domů, tak jsem byla docela utahaná, tak jsem si napustila plnou vanu teplé vody a dala do ní několik kapek takovýho toho voňavýho olejíčku do koupele. Můžu vám říct, že takovou slast jsem už dlouho nezažila, byla to paráda. Ani mi pak nevadilo chování mých dvou chlapečků. Tím navazuju na ty vaše príspěvky ohledně pubertálních dětí. Ty naši pitomci jsou úplně stejní, hlavně starší - 17 let (za měsíc). Ti dva se prostě nesnesou mezi sebou - jeden je puberťák a postava po tatínkovi, tedy hubený, druhý - 12 let - taky skoro puberťák, ale při těle, tedy po mě. Takže u nás se ti dva titulují a oslovují např. špekoune, špeku nebo beďare, jebáku apod. Když jsem se jich ptala, kde je bratrská láska, tak starší mi řekl

Teda babčo, 40 minut šlapat, DOBRÝ !!!Máš můj nehynoucí obdiv, já se dokopu tak k 20, maximálně 30 minutám a mám pocit, že umřu.

Ahojky kočenky. Tak se musím pochlapit. Včera jsem dokázala zasednout na rotoped (s těma upravenejma sluchátkama) a 40 min. jsem šlapala.Ne o závod, ale pro pohyb.Lepší něco, než nic. Včera bylo v novinách, že 30 min. chůze denně za rok navíc, než jsme zvyklí, udělá 10 kg dolů. No tak 40 na rotopedu by bohatě odpovídalo,že.V jídle je můj problém, což víme všichni. Dokázala jsem trochu hýbnout tělem dokonce i ve vodě, ale veškeré snahy jsou k ničemu, když se nedokážu zkočírovat u jídla. Jako bych byla ztělesněním Zdeňka ženy.Dojíme normálně, hned, nebo předtím, nebo za chvíli ještě NĚCO zezobnu,uzobnu, SEŽERU.Nevím,proč to dělám. Ale dělám.A nejím málo. Když začnu, pracky by mi museli urazit, abych přestala. Včera v Natoč to byl pergfektní záběr té boubelky u ledničky. Neviděli jste? Vyžraná lednice a u otevřených dvířek chrní ženská macatá.(No, snad se jenom chladila, ne?) A při záběrtech jakéhosi amer. fotbalu můj muž nesmírně fandil, prej hele - mamka hraje.Taky baculka padala na ústa v zápalu boje.Po dlouhé době jsem se zasmála a dokonce bez obav, že to zase slíznu za všechny obezitky.Tak čauky, jdu prácnout na panské. Babča.Jo, a poberťáci jsou bezva. Víte, kdy bezpečně poznáme, kdy jsou naše děti v pubertě? Když žasnou nad tím, jak tak inteligentní a perfektní děti můžou mít tak nemožný rodiče! Ahoj.Babča.

Ahoj holky,tak jak jsem měla včera pusu do úsměvu po včerejším Monině příspěvku o měření "s" a "bez", tak se mě obličej protáhl po mém měření pasu ráno a večer. Já tušila malér, proto jsem večer už hódně dlouho centimentr do ruky nevzala. Věřte nevěřte dámy, rozdíl + 6,5 cm, tj. večer pas 91,5 cm. A to bez ňader. Čistá míra. Boky i večer stále 102, což znamená, že břicho "dole" je stabilní a břicho "vejš" je aktivní. JE TO VUBEC MOŽNÝ? Nebo je to jen nějaká moje anomálie? Že by to chtělo cvičit VÍM, dokopat se k tomu NE a NE. Zato fňukat, to mně jde. Sylvo, jak dopadl včerejšek? Vyhrálo spinkat nebo káva a něco k tomu. Bolavýho manžela je mi líto. Bolest a trápení partnera člověku na náladě nepřidá. Spánek to taky spíš odpudí. Takže typuju to kafe. Vydržte oba. To bude dobrý, určitě!Madlo, na prima vařečku UŽ nekoukám. Nemá to na mě dobrej vliv. Dělám pak blbosti a když to nezvládnu jsem frustrována. (to je slovo co? ani pořádně nevím co znamená ale tak nějak jsem se rozhodla, že to je právě ten stav do kterýho jsem se dostala, když jsem místo vejce nalila do polívky tu sodovku).Áno Alenko, frustrována jsem i po zveřejnění tvé tabulky.Věrko, další zveřejnění mír je příští pondělí.Mílo, věty jasné, krátké, výstižné. Jak ty dovedeš napasovat do pár slov romány. I když v sobě mají smutek, tak nějak mě hladí. S kilama máš pravdu - musíme a chceme, jen to dostat do reálu. Teda Martino, fakt seš dobrá. Jseš příkladem, že rozum a tělo jedno jsou (tak to bylo v tom jednom povídání ze včerejška, žejo?). U mě to zatím nefunguje tj. rozum velí, tělo se fláká. A k zoufalství mě přivádí jen to slovo "rotoped". Jak já nerada rotoped. Když jsem v posilovně byla trenérem nucená odrotopedit před vlastním cvičením 15 minut, tak to bylo k uzoufání. Máte můj velký obdiv děvčátka rotopedící.Delo, taky jsem se v jedné fázi hubnutí dala na čištění zubů. A teď si opět říkám, jak jsem blbá, že jsem i na tuto pomůcku zapoměla. Tak sedřeným dásním zdar, zoubky se nám budou blýskat jak zrcadlo. S kabátem se netrap. Určitě ti sluší.Jé Milu, taky píšeš o frustraci. Tak to asi bude znamenat to, co si myslím.Holky ještě že vás mám.Pa a pěkný den.

teď jsem si to po sobě přečetla a těch překlepů!!!! hrůza, omlouvám se..

Ahoj holky zlatý,včera jsem se sešla s kámoškou a daly jsme si obě závazek, já jsem si slíbila, že do léta prostě budu mít 65 kg a hotovo, prostě budu!!! Nejsem přece až tak blbá, abych to nedokázala, chce to jen se ovládat. Jó kecy, kecy, to by mně šlo, ale přece shodit 5kg za několik měsíců, to přece musí jít. A pak si koupím nový plavky a dvoudílný, já si poslední dobou pořizuju furt vcelku, mám pocit, že když si sednu na deku a vyvylej se ty břišní špeky, že je to prostě hnusný. A holka mně to taky pořád připomíná, když mám žrací záchvaty (jako v sobotu), tak mně říká - mami nejez, víš že si chceš koupit dvoudílný plavky. No ale od ní to sedí, sama je poněkud oplácaná a to jsou pořád nekonečný debaty. Já v jejím věku byla taky taková a vím, jak mě to pak mrzelo. Ona hrozně ráda jí, ale nemá táda pohyb. Tak jsem teď od novýho roku zavedla, že nedostane večerři, pokud nebude alespoň 15 minut rotopedit. Nevím, jestli dělám správně, ale ona se opravdu pořád jenom povaluje, hlavně teď v zimě a já mám docela strach z následků. Zase jí nechci pořád říkat nejez nejez a omezovat jí v jídle, nechci, aby jednou skončila u anorexie, ale už si s ní fakt nevím v tomhle směru rady. Je jak divá po sladkým, ale i když doma nic nemám, tak není problém pro ní si někde sehnat (mimochodem, kvůli tomu mám velké hádky s mými rodiči, když je s nimi v létě nějakou dobu, tak vždy přibere a to můžeme probírat donekonečna a oni se jenom hloupě usmívají a je jim to fuk)- Letos se budu snažit zařídit jí prázdniny tak, aby s nimi nemusela být, ona je má sice docela ráda ale už se s nimi nudí. Tak já jenom tiše doufám, že snad pochopí, jaká je situace a nedojde to do extrémů. Holky, nemáte s tím někdo zkušenost, jak na to, jak jí to rozumně vysvětlit???Mimochodem, je jí 12, takže to s ní taky už pěkně mlátí, skoro denně je na přesdržku. |Ach jo, dětičky......Holky, jdu makat, je nás tu teď míň a víc práce (pochopitelně, že za stejný peníze)Hezký den všem, D. ě

Ahoj, potěšila jsem se tabulkou (Álo,máš ohromnou pochvalu za vedení), jestli správně počítám, je nás 36 odhodlaných,to je opravdu paráda. A některé jsou šikulky(třeba Babula), tukové ztráty jsou obdivuhodné!!Jen ty Vánoce (žravé a frustrující.Zasmála jsem se popisu synkapuberťáka, také mám něco podobného doma (a hned 2x) a někdy si musím dodávat odvahy s Bety McDonaldovou a jejím popisem "milých"dětiček.Hlavně se upínám k tomu, že z jejích dcer se staly úžasné a šikovné mladé ženy (utěšuji se, že to mě také čeká a hlavně doufám, že to bude brzy, protože moje nervy mají už také své odslouženo a omezenou výdrž - a obalovat si je tukem do nekonečna nejde...)papa Milu