Panická porucha PP7

Jitko B.neber to jako poučování 51 leté paní,jsem uplně normálně střelená a asi kdybys mě viděla ,jak poletuju v atelieru a nebo točím na hrnčířském kruhu a přitom se řehtám s dětma,řekla by sis tahle ženská ,že má VS a 51?není možná,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

Jitko B.,promin kolik ti je let,asi jsem to přehlédla,ty jsi samotářka?Víš pro život ti opravdu stačí i jedna dobrá kamarádka a známých ,těch můžeš mít plno.A co se týká snů,to je správné,snít musíme,,,,,,,,,,jsme přece od mala princezny,jen se srovnat pak s tou realitou ,vid?Já jsem třeba snila o své práci a ta vyšla,pak jsem snila o blondaté dlohovlasé okaté holčičce a místo toho jsem měla černovlasého synka,pak černovlasou dcerku,ne že bych je měla méně ráda a vidíš sen se splnil v 39letech se mi narodila moje pricezna,které je už dnes 12,blond vlasy do pasu,kukadla jak pomněnky a zatím báječnou bohemskou povahu.A pak jsem snila o Francii a světe div se byla jsem tam studijně,pak na dovolené a pak pracovat.A pak jsem snila o tom,že budu mít kamarádku na život a na smrt a mám.Pár snů se nevyplnilo,a ted sním jen třeba i o tom,abych trochu pokořila agoru a došla tam a tam,sním o malé školičce pro děti.Já když nějaký sen nevyjde ,hned vysním nový sen.A ty Jituško říkáš,že realita je tvrdá,souhlasím,někdy fakt moc tvrdá.Ale snaž se z těch svých představ trošku ubrat,bud na lidi hodná,vstřícná,pomahej jim,zapoj se třeba do nějaké charity at máš pocit,že to má smysl.A neříkej mi,že v celém městečku není holka se kterou bys mohla kamarádit,vždyt je jedno,jestli má mrně nebo ne,naopak.A nemusíš mít kámošku stejně starou ,ani s VS,a zkoušela jsi se s někým seznámit jinak,ne všichni na inzerát jsou lotři.Mně se takhle vdaly dvě známé a obě mají fajn rodiny.Vše je osud.A raduj se z maličkostí,máš nějaké koníčky,já neznám stav,že nemám co dělat,vždy je něco co je,mám spousty zájmů,činností.Až mi doktor nadává ,že neumím odpočívat.Ale to není o workoholismu.Jsem typ tvůrčího člověka a mám radost i z toho ,že ušiju vnoučkovi hadrový vláček.Rozumíš mi,co ti chci říct?Musíš mít radost z maličkostí a umět si jí vytvořit sama,to nemůže dokázat nikdo za tebe.Jsi chytrá holka máš VS,nevím co ted děláš a kde?Ale co třeba doučovat atd.?

Ahoj lidičky jsem tu nová a měla jsem pauzu neboť jsem měla pc v opravě
Pajko...jsi takový malý léčitel na dálku myslím že tu všem moc pomáháš...a to je super!!Já stále marodím a počítám že tak do konce října budu,léky zobu ale malý efekt ...stále mám takové přeskakování a cuky u srdce,jsem ze všeho nervní,a v hlavě myšlenky na prd které se snažím ohazovat ale ony tam mršky lezou nazpět,v po chci jít ke své psychiatričce asama požádat o výměnu léků na sklidnění nebo snad beru malé množství beru rivotril 0.25 dvakrát půlku...má někdo zkušenost jestli více???jinak dlabu adp.Coaxil 3x denně už 5 let...ten rivotril jím tak 14 dní ale nějak se opravdu nesklidňuji a Já to tak potřebuji,v práci se mi trochu vyřešili problémy tak mám takovou dobrou vidinu do budoucna...jen teď načerpat klid a upevnit si nervy ...mám na to měsíc...chci zkusit kyneziologii...myslím že mám tu neurozu už od dětství ani jsem o tom nevěděla jen tak probírám dětsrví a něco tam je...
Míšo odpovídala jsem Ti zde že mám podobný problém ale zatím jsi neodepsala jak se pereš s tou myšlenkou o srdíčku??
Dnes je mi docela dobře ale jen tak se ulejvám,oběd bramborové placky a bramboračka ale manžel i syn to milujou ...mějte se všichni

Hanko - nepleteš se. Cítím se často sama. Bydlím na malém městě. Moc spolužaček ze základní školy už tu nebydlí nebo bydlí, ale mají rodiny a já si s nima nemám co povídat. Ze střední mám jednu kamarádku, se kterou se vídám, podle toho, jak má čas ona. Bývá to tak jednou za půl roku. Takže nic moc. A z vysoké mám kamarádek asi 5, ale nejsou z okolí, tak si snima jen píšu maily.
Co mě vlastně trápí? Nejvíc asi to, že jsem si svůj život vysnila úplně jinak a realita je moc tvrdá.
A už zase slyším Martinu, "nelituj se, dělej s tím něco...

Evi-čko,
souhlasím.
Jitka, bude-li žít s rodiči a neprojde psychoterapií, aby změnila názor na smysl rodiny a hormonie v člověku, tak zůstane stará rozmrzelá panna.

Má ještě trochu času, ale psychoterepie může zabrat až za rok či více let, což se jí bude přibližovat k 30. roku věku a to už je alarm pro její život.
Možná by mmohla opravdu zajít i do kalsické MANŽELSKÉ PORADNY.

Jitko B.ber to tak ,že každá máme své problémy,se kterýma se snažíme bojovat.
Oční klinika,já jsem ti to napsala o sobě ,že jsem si naběhl,ty můžeš mít štěstí a narazit na lepší kliniku.Potravinové doplnky,asi tedy baštíš vitamíny a nastydlá jsi zřejmě často byla z čeho?Máš sníženou imunitu?Moje dcera byla také často,mimo to má astma ,dávám jí obyčejný Pangamin,hodně ovoce a sama imunoložka na můj dotaz co bych jí měla kupovat za vitamíny pronesla vše přírodní-ovoce,zelenina,v období chřipek přidat C ,otužovat,hory,pokud to půjde moře.Snažím se to tak dělat.Jitu třeba jsi neměla štěstí,nemusí ti sednout hned první terapeunt.O tom ,abys opustila rodiče nevím nic,ale jako matka 27leté dcery,myslím,že je lepší,když se osamostatníte a pak nás máte tak nějak raději.Máš kamarádky?Kde bydlíš?Píšeš si alespon s někým po internetu?Já z toho stále mám pocit ,že je ti smutno,že jsi nějak sama,nebo se pletu?Já tě rozhodně nesoudím,ani nekritizuju ,jen se snažím pochopit,co tě vlastně trápí?Hanka

Ahoj.
Jenom chci pár věcí vysvětlit.
Hubnout jsem nepřestala, právě jsem byla na hodinu na bruslích.
Nejsem momentálně ve finanční tísni, jen chci něco našetřit do budoucnosti.
Na soukromou oční kliniku chodím kvůli vysokému nitroočnímu tlaku, protože "normální" očaři u nás nemají potřebné vyšetřovací přístroje.
Potravinové doplňky jím na doporučení doktorky, protože když jsem je nejedla, tak jsem byla každou chvíli nachlazená.
O tom, co mi terapeutka rok říkala, jsem přemýšlela hodně, ale stějně nevím, kam mě vlastně chtěla nasměrovat.
Mimochodem, většina z vás mi radí, abych opustila rodiče, ale na terapii mi naopak říkala, že na tak radikální změnu nejsem připravená.

Martino, trochu jsem čekala, že na můj příspěvek Jitce zareagují jinak především maminy. Já jsem nad tím pak přemýšlela, měla jsem spíš zdůraznit co jsem Jitce chtěla říct především. I když se tu vyskytnu jen občas, příspěvky čtu. A u Jitky mě zaráží, že když přijde s jedním problémem, samozřejmě se jí snažíme poradit jak umíme, popostrčit, dodat jí sebevědomí. Jenže ono to jde 2x, 3x. Jenže Jitka pak přijde s dalším problémem, klidně z úplně "jiného soudku" a ten předešlý v té chvíli není zas ten hrozný, který před pár dny měla. Proto si myslím, že by nějaká intenzivní terapie pomohla. Já sama jsem to napsala jak to cítím - prostě bych v této chvíli nebyla schopná se postarat o dítě i když jsem na tom mnohem lépe než Jitka a dítětem bych si prostě nemohla řešit své potíže. Každý jsme jiný, každý se k tomu stavíme podle svých možností. Ale já sama vím, že nemůžu dělat problém z každé maličkosti, která se dá určitým způsobem řešit, protože jinak bych se z toho musela pomátnout. Jitka ty své problémy neřeší, ona se vždycky na něco vymluví, hledá si argumenty proč tohle dělat nebude. Jako s tím jejím hubnutím. Nejdřív jí vadí že má nadváhu, samozřejmě jí poradíme, co má dělat. Pak čtu příspěvek Jitky o tom, že si asi tělo řeklo, že nemá hubnout ani cvičit. Prostě to řeknu na plnou pusu: Jitka je líná se sebou cokoli dělat a jeden komplex si vyřeší tím, že si najde jiný. Teď je to například finanční situace. Neznám nikoho ze svého okolí, kdo by se v dnešní době nepotýkal s počítáním peněz na placení účtů. Jsou lidé, kteří třeba nemají vůbec nic, třeba přijdou o zaměstnání, pak nemají na nájem, na jídlo, mají děti o které se starají. Tomu já říkám finanční potíže. Jak správně poznamenala Hanka, tak zlé to u Jitky asi nebude, soukromá oční klinika, drahé brýle, při správně zvolené stravě nemusí ani vyhazovat peníze za potravinové doplňky. Pokud vysloveně něco chybí, dá se pořídit doplněk za pár korun místo doplňku za hodně peněz se stejným efektem. Psychoterapie se také dá zajistit bezplatně, například Poradny pro rodinu a mezilidské vztahy bezplatné jsou a dají se najít v každém větším městě, např. tady na Kladně jedna je a tak zlé to tam není. Sice to nebývá žádný luxus, ale každý psycholog stejně vychází z toho samého. Je to o přístupu terapeuta a ne o tom, jestli je soukromý nebo ne. Vím že je terapeutů málo, někde to prostě jinak než za peníze nejde, ale pokud ta možnost je, měl by člověk hledat to, co si může dovolit. Jitka by měla své problémy řešit postupně. Já se vždycky posunu vpřed, když vyřeším nějaké své trable a mám radost, že jsem to zvládla a pak i chuť řešit další. Někdy to taky nejde, ale většinou těch problémů co se řešit nedají je minimum. Jestli Jitka na terapii nevěří, její problém, terapie je na dlouhou dobu, není to o tom, že bude čekat zázraky. A žádný terapeut ať sebelepší nepomůže člověku, který o to vlastně ani nestojí a nemá zájem ani přemýšlet nad tím, co mu terapeut říká. Ten terapeut je jen od toho, aby nás nějak nasměroval. Ne aby nás zázračně vyléčil.

Ahoj všichni, nemám ani čas vás číst, nemám přístup na net, takže vás všechny jen v rychlosti zdravím a všechno si přečtu v pondělí.....ahoooj

Leno,
ale Jitka o tu přítelkyni ani nestojí, víš, to je to.

Pajko,
klobouk dolů s tím koncertem. Mé střeva se ještě trochu bouří, místo koláčků jím Bebe sušenky :-( Ale na druhou stranu tolik nepřiberu, chich!

Jitce,
jsem vl. nechtěla přímo radit určitého terapeuta, ale psychika je její problém č. 1, tak by se tomu měla věnovat a investovat do toho jak snahu tak peníze. Což její blok v hlavě odmítá - asi je jejímu mozku tak spokojeně.

Pajko ty ,že máš agoru,dávno jsi jí už poslala na vandr............koncert?co to je?Jsi fakt skvělá,,,,,,,,,,,,,,a hezký výlet v ZOO

Dobry rano vsem,
Jitko,ja te docela chapu. Tak strasne bys chtela neco zmenit,ale nevis kudy do toho.Soucasny stav ti nevyhovuje,ale mas strach z neznama...Mas to o to horsi,ze nemas pritelkyni,s kterou bys mohla vse probrat.Doufam,ze brzy najdes to,po cem touzis a budes spokojena.
Dnes byla hrozna noc,pri usinani nabeh na ataku,hrozny buseni srdce,pocit ze se udusim, zas jsem tady poletovala jak blazen..potom jsem se bala usnout,chtela jsm mit vse pod kontrolou a ted rano jsem jak prastena.Snad se brzy nejak proberu a budu normalne fungovat.
Pajko,ses dobra,zes zvladla koncert a dnes ti preju pekny vylet s vnoucaty,uzijte si to,i kdyz pocasi vam moc nepreje.
Mejte vsichni pekny vikend.

Jupííí, zvládla jsem to a ani to nebolelo. Koncert Dana Bárty a Balzar Tria na stojáka. Agora nešla, nebavilo by ji to asi :-)
Zítra akce zoo,jako šofér, bavič a pečovatel vnoučat. Budu venčit i druhou babi, tak to bude taková srandovní sestava :-)
Jejich rodiče si vyjeli na víkend do San Fransciska, když už se jim stalo, že jsou v Californii. A jdu spát, abych byla čilá a nebojácná rybka.
Všem dobrou a především klidnou noc...

Tak koukám,že dnes všichni drží sváteční večer,já píšu na počítači nějaké dějiny umění a občas sem juknu a nikdo nikde,to byl ale dnes propršený den,včetně krup,no dost ošklivo,snad bude líp

Jitko já si myslím ,že je ti prostě nějak smutno a trošku nevíš ,jak z toho.Práce dobrý,zdraví jakž takž a najednou není nikdo,kdo by tě podržel,rozesmál,vid?Studená nejsi,to si nemyslím.Jen i já vím,když je někdy člověk sám není to prostě ono.Kdybych se měla spoléhat na podporu svého muže a velké dcery.........................no uf,,,,,,,,ale naštěstí se snažím spoléhat na sebe a také vím,že mám přátele co prostě v tu pravou chvíli řeknou Hani zase bude líp a to je myslím v životě strašně důležité.

Hani, myslela jsem terapii v širokém smyslu slova, tedy zahrnující i tu individuální. Takže jsme se vlastně shodly. :-)

Marti, Hani, Evíčku, všechny jste to Jitce dobře napsaly. Rozumím ale taky její nedůvěře, sama s tím mám problém. S odstupu vám musím dát za pravdu, že ji potřebuje.

Jitko, Ty by sis při své inteligenci už měla dokázat upřímně přiznat, co vlastně v životě opravdu chceš a bez čeho klidně dokážeš žít. Teď mám na mysli partner, dítě, manželství, rodičovství. Už je Ti dost na to, abys v tom měla celkem jasno. Není podstatné, co si přeje Tvá matka, ale jak vše prožíváš a vnímáš Ty. A taky není nikde psáno, že to, pro co se rozhodneš, se nemůže ze dne na den změnit. Člověk se vyvíjí a nejen své okolí, ale často i sám sebe překvapuje... Na potravinové doplňky se vykašli a čerpej z přirozených zdrojů. Jestli Ti ze mzdy zůstane na terapii, tak to aspoň zkus. Přece zdraví je ta nejjistější deviza k zajištěné budoucnosti, protože Ti umožní pracovat, být nezávislá na kamkoliv a čemkoliv. Nikdo tu něříká, že děláš věci špatně, ale pokus se aspoň jednou udělat je jinak, podle dobře míněných rad.

Konečně je mi líp. Už jsem byla konečně v práci a přemýšlela o tom, že se tam těším, že to asi není workoholismus, ale možní workofilie :-) nojo, vždyť práce šlechtí a dělání smutky zahání :-) Dokonce jsme byli na otočku v Rakousku, kde dne žádný svátek nemají... Večer mám jít na koncert, nevím, snad to risknu, už jen kvůli té agoře, aby věděla, kdo tu rozhoduje, jak věci budou...

Jitko, já tuhle diskuzi obvykle jenom čtu a nepřispívám, jenom jsem ti chtěla říct, že tě chápu (strach z budoucnosti atp), nějak mi z toho vyznělo, že tě Martina trochu odsuzuje za to, že nechceš na psychoterapii kvuli penězům-at už je to kvůli čemukoliv, důležitý je, jestli si chceš opravdu pomoct-pokud ano, myslím, že se prostě něco objeví a i když to bude něco stát, tak do toho půjdeš-když ucejtíš, že je to pro Tebe to pravý...prostě si zkus odpovědět na otázku, jestli to chceš mít tak, jak je to ted a pokud ne, co bys s tím mohla dělat-právě ted, a nemusí to být hned nějaký radikální řez, nejdůležitější je začít a chtít. Martina to určitě myslí dobře, ale taky myslim, že je hrozně jednoduchý o někom jen tak říct, že je studenej, Martina to tak možná cejtí, ale já myslim, že pokud působíš studeně (nemyslím, že taková jsi-myslím, že člověk nikdy do toho druhýho úplně nevidí), tak ze strachu, vlastně si myslim, že nikdo neni ve skutečnosti jenom studenej, v každým je velká paleta všeho možnýho a záleží na nás co s tím uděláme. nechtěla jsem vám tu rušit diskuzi, ale tohle jsem ti Jituš prostě chtěla napsat, tak držim palce...

Peníze v mém životě opravdu hrají velkou roli. Ale ne tak jako u některých lidí, kteří potřebují drahá auta, drahé oblečení, kosmetiku, exotickou dovolenou...
V tomhle ohledu jsem skromná. Jenže mám strach z budoucnosti. Bojím se toho, že třeba někdy nebudu moci pracovat (ať už z psychických nebo jiných zdravotních důvodů), stát se o mě nepostará a co budu dělat? Vím, že bych budoucnost neměla řešit a měla bych žít teď a tady, ale...
Mě už to vlastně taky nebaví, něco psát, protože všechno dělám špatně.

Žádný potravinový doplněk by se neměl užívat denně, po celé měsíce stejně. A také, jakmile je dražší, než 7 Kč za jeden kus potravin. doplňku, tak je to mrhání penězi.

Jitko,
bohužel se svojí psychikou už víc dělat nechceš, tak se vymlouváš na peníze a pak stejně napíšeš, že na psychoterapie nevěříš. Ale Ty ji stále ještě potřebuješ asi jako sůl, protože máš zkreslené náhledy na lásku, rodinu, porozumění atd. Ale to se nedá stejně naučit, to se cítí. Jsi hodně studená, bohužel asi ne vlastní vinou, ale špatným rodinným prostředím. VŽDY JE CESTA K NÁPRAVĚ, ALE KDYŽ SE NECHCE A VYMLOUVÁ SE, TAK JE TO ZBYTEČNÉ TI NĚCO VYPISOVAT. Kdybys alespoň chápala, co sis přečetla v chytrých knihách a použila to v praxi - NEVĚŘÍŠ SI, NECHCEŠ DÁVAT LÁSKU, ABY SES NEZKLAMALA, I PENÍZE VE TVÉM ŽIVOTĚ HRAJÍ VELKOU ROLI JAKO U TVÉHO OTCE - VIZ. TOPENÍ APOD. Ale už jsem unavená, Ti něco vysvětlovat, s Tebou je to těžké, máš sto padesát výmluv.

Jitko B.já platím i psychiatra 30minut.za 25o,-kč,ne že bych chtěla,ale nemá smlouvu s VZP,takže bych musela přejít k jiné pojištovně a tu zase nemá moje praktická a gynekoložka a imunoložka,a psycholožce za terapii 300.kč za 1 hodinu,ta také nemá smlouvu s VZP,no taky nejsem nadšená,ale řekla jsem si nekořím,nepiju,nekupuju kafe a zdraví je důležitější a tak to platím.Vím,že je to smutné,když si platím zdr.pojištění,ale je to tak