Kdy jste se naposledy pokakali

Zuzko a Vašku, díky za...Tak se na přítele nezlob. Taky by se Tě mohl začít štítit. I takoví pitomci někteří z nás dovedou být, viz moje reakce na přípěvek na Lucky ohledně inkontinence po porodu. A to by bylo horší ne? Třeba je z toho taky trochu vykolejený a tohle mohl být jakýsi pokus o humor a odlehčení situace. Hlavně nevyrážej po každé z domova upnutá na myšlenku, jak mu ukážeš, že ty pleny nepotřebuješ. Nebo začne pracovat psychika a výsledek bude takový, že se původně nevinné zaškrundání v břiše díky stresu nakonec rozvine v pohromu, a vrátíš se s nákladem v kalhotách domů zase. Za chvíli se potom budeš mát vylézt z domu, aby ses nepokadila.

Když je to bez souvislostí,...Jo, tyhle problémy nejsou legrace. Po porodu to postihlo jednu moji kamarádku, se kterou jsem si užil pár báječných vandrů a podobných akcí. Strašně bezva dívčina. Byla z rodiny, kde peníze díky úspěšně rozběhlému podnikání nechyběly. Mohla si vybrat ty nejluxusnější destinace, ale ona byla nespokojenější, když mohla s báglem na zádech na vandr. Mohla být oblečená i obutá ve značkovém, ale ona šla v šortkách, v tričku a starých sandálách, které se stejně většinu vandru nacházeli přisuchnuté na báglu, protože milovala chodit bosa. A zrovna tuhle dívčinu to muselo potrefit. A aby toho nebylo málo, tak ten její partner, oni myslím nebyli svoji, se jí potom začal štítit. Blbec jeden. Hlavně že se neštítil, když jí to dítě dělal.

No Mě se to stalo naposledy...Lauro, hodně zdaru v životě bez nehod tobě i mamce.

Zuzko a Vašku, díky za...Andreo, doufám, že tě třetí malér nepotká. Také máš můj obdiv v souvislosti s jízdou v buse. A o těch tangách a kalhotkách (jako dospělácké plíny) jsem také slyšela. To tvrdí asi jenom ti, co to nezažili. Ty to také můžeš potvrdit, že je to jenom částečná pravda, protože i tobě se to vyvalilo do nohavic. Chtělo by to asi lepší obtažení stehen, aby to nikam nemohlo.

Trochu nechápu to že se...Když je to bez souvislostí, tak to může vyznít nepochopitelně. Příčin může být více - třeba poporodní. Vím, o čem mluvím. Taky se mi to bohužel po porodu občas stalo. Kdo pleny potřebuje, tak se tomu neubrání. Někdo zase potřebuje berle nebo brýle. Pleny jsou jen zdravotní pomůckou.

Vašku, možná Tě to...Zuzko, taky mi to přijde zvláštní, aby to někdo pustil dobrovolně do čistých kalhotek. Já jsem taky bojovala a bohužel jsem prohrála. Pokud pak přijde další fáze, tak to už je pak jedno, protože se stejně musíš osprchovat a prádlo také čeká očista. A také je jasné, že tu další fázi člověk nemusí udržet a než se osprchuješ, tak to asi neudržíš a pustit to do vany, to bych nechtěla zažít. A před sprchou jít na wc v tomto stavu, to by byla pohroma na prkýnku. Takže souhlasím s tím, že potom při další fázi není jiného řešení, než se znovu podělat.

Alex(a) tam jasně psala, že...Zuzko a Vašku, díky za obdiv mé odvahy k nástupu do busu. Ono také asi sehrálo roli to, že mi to sjíždělo až do kozaček. Byla jsem z toho v šoku, protože jsem si myslela, že to musí zůstat v kalhotkách. Musím ale říct, že Jak jsem se zmínila o tom mém povánočním maléru, tak to jsem se batolila kolébavou chůzí z místa činu až domů, protože do busu bych už nevlezla. Tentokrát nohy nebyly moc zasaženy, protože jsem měla úzké přilnavé rifle, tak to zůstalo v rozkroku. Chůze sice nic moc, ale pořád lepší takto s boulí na zadku, než když to máš až v botách. Zuzko jak jsi psala o tangách versus kalhotkách, tak v práci někdo říkal, že kalhotky jsou dospělácké plíny a tanga si můžou nasadit jen ty, které se nepodělávají. A po tom mém druhém podělání se mi dal přítel pod stromek balík plen. Tím mě dost naštval. Doufám, že to byly dvě nešťastné náhody, a že mu dokážu, že pleny nebudu potřebovat. P.S. Předchozí příspěvek reagující na nehodu Laury psala nějaká jmenovkyně. Pokud sem budu něco ještě psát, napiši si Andrea I.

No Mě se to stalo naposledy...Trochu nechápu to že se tvoje mamka Obcas pokadi takže třeba jednou za měsíc? To snad ne?!

No Mě se to stalo naposledy asi před 5 lety v 9 třídě. Seděla jsem v lavici při poslední hodině a najednou jsme cítila že potřebuji na zachod. Do konce hodiny zbývalo asi 5 minut tak jsme si řekla že to vydržím. Cítila jsem že si potřebuju prdnout. Tak jsem si tiše prdla a všechno v pohodě. No a za chvilku jsem cítila teplo. Uvědomila jsme si že si kakam do kalhot. Myslela jsme že to bude jenom takový to šprknutí,ale kalhoty s plnily k prasknuti. Nejhorší bylo že to bylo hodně řidky takže ti hned prosáklo. PaK zazvonilo Já se bala zvednout a když jsme to nakonec udělala tak se mi všichni začali smát. Pak následovala cesta ale na narozdil od Alexy jsme si nesedla. Ale vsichní se mi smaly nebo meli blby poznámky. Doma nikdo nebyl tak jsem se očistila a všechno bylo v pohodě. Takže se to muže stát každému třeba moje mamka se občas taky pokadi Já taky ale bracha a tata ne

Heli, já myslím, že tady...Taky mi to přijde. Je to na tom poznat co se opravdu někomu stalo nebo co si tena člověk vymyslel

Já bych skoro hádal, že si...Vašku, možná Tě to překvapuje, ale tohle není nic výjimečného. Když jsem měla to problematické období, tak jsem samozřejmě hodně hledala po internetu, zda někdo trpí podobnými maléry. Tady u nás se toho moc najít nedalo, ale v cizině jsem našla hodně obsáhlé diskuse. Dost holek tam psalo přesně to, co tady Aneta. Zkrátka a dobře když se dostaly mimo riziko ostudy, tak rezignovaly na přemáhání svěračů a pustily to do kalhot. Někdy to byla rezignace z důvodu, že viděly, že to fakt nemají šanci vydržet a že stejně skončí pokálené. Ale někdy se tam skutečně objevila jakási podivná zvědavost zažít jaké to je, když se dospělý člověk pokálí anebo i zvrácená chuť to udělat právě navzdory tomu strachu a vědomí, že tohle přece velká holka anebo dospělá žena nedělá. A chlubili se tam tím i chlapi, abych to nevztahovala jen na naše slabší pohlaví.
Já tohle mám jinak. Já vždycky bojovala až do poslední chvíle. Raději být celá zpocená ze zoufalého přemáhání toho tlaku a těch náporů na vyprázdnění než si ulevit za cenu toho, že se budu matlat ve svých výkalech. Na druhou stranu, když už se stalo, že jsem prohrála, tak už jsem většinou nebojovala ani s tím dalším. Zkrátka už jsem nějak neměla chuť se dál trápit a bojovat, když mi bylo jasné, že mne stejně čeká důkladná očista a prádlo kýbl s vodou a pračka. Ostatně nevím jak u Tebe, ale u mne už to bylo většinou pak řidší a natlakované tak, že bych to stejně dlouho neudržela. Ale pustit to vědomě do ještě čistého prádla, tak to ani ve snu. To mi taky hlava nebere.

Zuzko, taky mi to přijde...Alex(a) tam jasně psala, že do těch kalhot nejprve asi minutu nekontrolovatelně kadila a pak přišlo ještě čurání. Takže nejprve měla plné kalhoty, ve kterých se dokonce posadila, což už samo o sobě muselo být šílené a pak se do toho navrch pomočila. To je snad ten nejhorší scénář a celkem spolehlivá cesta, jak být zaneřáděná od pasu dolů. Ostatně zkus si sama na základě svého maléru představit, kdyby ses do toho podle všeho asi pěkně řídkého nákladu v kalhotách měla ještě pomočit, jak by to asi vypadalo. I tak máš odvahu, že jsi vlezla do toho busu. To já bych při vědomí jak smrdím nedala.

vašku co nosíš trenky...Proč se na tohle ptáš? Ono to má nějaký velký význam? Jo, u nás holek je sakra rozdíl, jestli kalhotky anebo tanga. Protože pokud jsou to ty tanga, tak je prakticky hned všechno navalené v kalhotách nebo v silonkách a pohroma je ještě horší.

vašku co nosíš trenky boxerky nebo slipy?

Zuzko, taky mi to přijde...No, ona to nemusela být minuta v kuse. Mohlo to být ve více vlnách, které dohromady zabraly ten minutový interval. Já měl tu druhou fázi podobnou. Vždycky křeč, něco ze mne vyletělo - s nezaměnitelným zvukovým doprovodem - podobně píšeš Ty, pak pár sekund pauza a zase znova. Trvalo to možná i více než minutu a absolutně se to nedalo zastavit. Následky děsivé. Zesral jsem se během téhle fáze doslova jak batole. Máš můj obdiv, že jsi šla do toho autobusu. To já bych nedal. Já smrděl už po té první fázi jak rasu pytel. Nic to ovšem nemění na tom, že tak, jak to napsala Alexa, to působí krajně nedůvěryhodně.

Zuzko, taky mi to přijde...Spíš si myslím Zuzko, že na to sedadlo si po ní nikdo ani sednout nemohl, protože na tom sedadle neseděla a na 99% Alexa vymyslela.

Ne se střevama, ale hlavně...Zuzko, taky mi to přijde ujeté a vidím to také na hlavu než střeva. S tím pinďourem bych to viděla taky stejně. Zažila jsem to před svátky na vánočních trzích (tak to mám čerstvé) a čerstvější kvůli mé další příhodě, která se mi stala ještě po svátcích. To co ale píše Alexa mi přijde značně zvláštní. S mhd máš taky poměrně pravdu, ale podle sebe si myslím, že i normální holka se může pokusit popojet pár zastávek, ale K nastoupení do autobusu to chce velikou duševní sílu. To vím moc dobře, protože jsem ji měla k tomuto činu, ale sednout si do toho,jak píše Alexa, to už je pěkná magořina a hnus. A chudák ten, který si po ní na to sedadlo sedl. A pokud byla k tomu pomočená, tak to už žádná holka nepřekoná duševní bariéru - to akorát ten ožralý bezdomovec. Já jsem se snažila s tím hnědým zadkem v autobuse postavit tak, aby na můj zadek vidělo minimum lidí, ale stejně mě nakonec prozradila poslední fáze, která se ze mne vyvalila se zvukovým doprovodem. A taky jsem byla cítit. Na přespříští zastávce jsem kvůli obrovskému studu celá červená vystoupila a zbývající úsek jsem raději šla pěšky.Já jsem to měla taky hodně urgentní, než jsem se zorientovala, kde jsou toi toi budky, tak to ze mne letělo. Taky mi přijde divné, že Alexa kadila minutu. Ze mne to množství vyletělo natotata.

Takže stačilo málo a...Já bych skoro hádal, že si byla vědomá, že už jí nikdo neuvidí, že to bude bez ostudy, a že jí ta myšlenka, že bude posraná, začala nějak přitahovat nebo rovnou vzrušovat. Jinak si fakt nedovedu vysvětlit na základě čeho se dospělá ženská může rozhodnout, že si cíleně nadělá do kalhot.

Stalo se to v roce 2017 kdy...Počkej, smířila jsem se, pustila jsem to, to jako chceš říct, že jsi vědomně přestala přemáhat svěrače a začala srát do kalhotek? Vůbec nechápu, jak ses mohla takhle rozhodnout. Nikdy přece předem nevíš, jestli bys to nakonec neudržela až domů. Zažil jsem situace, které vypadaly naprosto beznadějně a přesto jsem to nějak ustál. A pak taky situaci, kdy už jsem si myslel, že už je vyhráno a najednou byl ten tlak takový, že jsem doslova pár kroků od spásného křoví už jen bezmocně vnímal, jak se mi hovna valí do slipáčů. Ale určitě jsem nepovolil vědomě. Možná máš pocit, že jsem drzý, ale nevzrušovala tě náhodou někde v koutku duše ta představa, že zažiješ jaké to je se posrat a mazat se v hovnech?

Stalo se to v roce 2017 kdy...Takže stačilo málo a stihla bys to.