Kdy jste se naposledy pokakali

Patriku co nosíš trenky...Jak kdy. Dříve spíš slipy, teď boxerky.

Patriku co nosíš trenky boxerky nebo slipy?

Patriku a kde sis nadělal do...Při té sázce venku.

Patriku a kde sis nadělal do kalhot? ve škole?

Trochu zvláštní sázka...To je tak, když si je člověk naprosto jistý, že vyhraje a pak mu nezbývá než si užít co si nadrobil.

Jo jednou jsem to pustil do...Trochu zvláštní sázka užil sis aspoň pořádně následky?

Jo jednou jsem to pustil do gatí po prohrané sázce a to teda byla ostuda. Podruhé jsem se pokadil na výšce, taky to nebyla žádná slast.

Hele to jsi tak naivní anebo se jen takovým stavíš? Máš vůbec alespoň rámcovou představu, co to znamená se pokadit do kalhot? Když už tě něco takového potrefí, tak logicky není jiná možnost než se dostat co nejrychleji domů anebo někam jinam do bezpečí, kde se můžeš vysvléknout a dát do pořádku. I když se nakrásně smíříš s tím pocitem, jak se ti to všude (zadek, rozkrok, podbřišek, stehna) lepí a rozmatlává, a také s tím šíleným zápachem, co se kolem Tebe line, tak pořád zůstává zvětšující se riziko opruzení, pokud v tom zůstaneš delší dobu.
A k tomu si přidej ještě další problém, který se týká nás holek. Vy kluci totiž máte v takovéto situaci obrovskou výhodu. Vám se to vaše nádobíčko může matlat ve výkalech, jak chce, a kromě toho, že to zrovna nebude asi moc příjemné, tedy pokud náhodou nemáte nějaké zvláštní záliby, tak nehrozí jiné riziko než to opruzení. Naproti tomu u nás holek hrozí navíc i riziko vniknutí nečistot do pochvy a s tím spojené možné komplikace v podobě zánětů, výtoků a tak podobně. Navíc se v takovou chvíli nemůžeš ani úplně zbavit myšlenek na to, aby tyhle komplikace třeba jednou nezpůsobily daleko horší problém s otěhotněním nebo udržením těhotenství.

Ne, záchod v dosahu nebyl a...No ale aspoň's měla štěstí, že se ti to nestalo cestou do práce. To bys asi v tom stavu šla spíš zpátky domu, ne?

Takže se ti to stalo dvě...Ne, záchod v dosahu nebyl a jaksi jsem jej ani nevyžadovala. Tak náročná jsem při hledání záchrany při těch mých občasných střevních obtížích nebývala. Mluvím o střevních obtížích, ale ono se to navzdory řadě někdy ne zrovna příjemných vyšetření, která jsem absolvovala, vlastně nikdy pořádně nezjistilo, co bylo za problém. Ale když to nastalo, tak to někdy byla fakt hra o minutky, kdy jsem buďto našla někde záchranu, kde si šlo ve skrytu ulevit, anebo byl malér. Tady to byl jen takový plácek, kde byly nějaké navezené hromady, rostlo tam nějaké křoví a bodláčí. Nic moc, ale v krajní nouzi víc než postačující. A nejspíš bych nebyla první, kdo si tam v tísni ulevil. Jenže jsem tam prostě nebyla schopná dojít. Ve finále to byl takový nápor, že jsem už nemohla ani jít. Jen jsem stála, zoufale tiskla půlky k sobě a čekala, aby ten tlak trochu povolil a já mohla ještě ten kousek dojít. Dočkala jsem se a on skutečně povolil, ale bohužel mě do kalhot.
Jestli mne během té hodiny někdo viděl, že jsem zřízená fakt jak batole? No, naštěstí ne. Ono už se začínalo šeřit, nebylo nijak super počasí, takže lidi byli spíš zalezlí doma a hlavně jsem se naštěstí mohla docela rychle dostat ven z té ulice. Pak už nebyl problém si volit trasu mimo hustou zástavbu. Jen to znamenalo, že místo nějakých 30 minut půjdu cca dvakrát tak dlouho. Ale fakt jsem se raději smířila s tím, že strávím půl hodiny navíc ve svých výkalech, které jsem vhledem k jejich konzistenci měla během chvilky stejně rozmatlané prakticky všude, než riskovat, že to někdo pozná a bude ostuda. Smrděla jsem tak, že to muselo být cítit na metry okolo mne a každému, komu bych se nevyhnula několikametrovým obloukem, by muselo být jasné, že jsem se musela naprosto totálně posrat. Jediný problém byl s měchýřem, který se v závěrečné fázi cesty začínal dost rezolutně dožadovat vyprázdnění, a já se začala děsit, že se do toho mazlavého nadělení v mých kalhotách ještě počurám.

To jsi řekl velice dobře,...To je nejhorší, když člověk ví, jaké by byly následky, kdyby to pustil a pořád věří, že to udrží a pak už prostě síly dojdou a je to ostuda jako hrom.
Pokud člověka vidí někdo neznámý, tak to ještě jde, ale mezi známými je to mnohem horší a často se to s člověkem dlouho táhne.

To jsi řekl velice dobře,...Takže se ti to stalo dvě nebo tři minuty předtim, než bys bejvala došla na hajzl?

A viděl tě během tý hodiny někdo posranou?

Gábino, neblázni. Posrat se...To jsi řekl velice dobře, že když to musí ven, tak to zkrátka jde a nic člověk neudělá. Já to jednou tak zoufale držela, že jsem se u toho až celá zpotila a dokonce i kousla do rtu, protože mi bylo jasné, že pokud v dané situaci prohraji, tak to bude fakt malér. Nakonec to ale stejně bylo všechno marné a skončila jsem totálně pokaděná.
A pak jsem s tím hrozným nákladem v kalhotách musela jít hodinu pěšky domů, protože dojet pro mne neměl kdo a jakákoli veřejná doprava nepřicházela v úvahu. Zážitek z kategorie nezapomenutelných. Šíleně se mi to všude mazalo a lepilo. Postupně se to rozmatlávalo dolů po nohách. Jít ještě o něco dál, tak bych to snad měla až v botách. A to jsem ještě navíc poslední kus cesty měla hrůzu z toho, že nevydržím a ještě se do toho počurám, což by byla vůbec katastrofa. Na ten pohled, když jsem se ve vaně vysvlékla z těch totálně zaneřáděných kalhot, nezapomenu. Byla jsem zadělaná v podstatě od pasu dolů komplet. Šílený zážitek. A přitom by bývalo stačilo vydržet tak dvě nebo tři minuty, abych situaci zachránila. Ale prostě to nešlo.

Děvčata, jasně, že mi...No, kdyby ses v podstatě neptal pouze na to jestli se Gábině matlala v hovnech píča a jestli jí to proniklo i do pochvy, tak by to možná divně nepůsobilo, ale takto poněkud ano. Máš vůbec představu, jaký to pro ženskou musí být hnus? Ono to není na ejchuchů ani pro chlapa, když se mu koule a péro matlají v hovnech, ale u ženských to při vědomí, že se jim to nmůže dostat dovnitř a způsobit i další problémy, musí být nejspíš ještě horší.

Pavlo, taky bych myslela, že...Gábino, neblázni. Posrat se můžeš v jakémkoli věku. Peristaltiku střev vůlí ovládat nelze. Ovládat jde pouze vnější svěrač a ten při déle trvajícím a narůstajícím tlaku prostě nevydrží. Proč si myslíš, že staří lidé říkávali, že snázej zastavíš šnelcůg než srajdu? Když je revoluce ve střevech a to, co v nich je musí ven, tak to prostě jde a neuděláš nic. A je potom úplně jedno, zda jsi poslední uklízečka s pomocnou školou nebo vědkyně s vystudovanou prestižní univerzitou. S prdelí a v horším případě i píčou zamatlanou v hovnech to skončí tak jako tak.

Je to sranda, chlapi se tady vydávají za holky a jiní chlapi si nad jejich příspěvky honěj vocas.

Chlapi si tu nad tím beztak honěj ptáky :-DDD

Kolik Ti bylo let Pavlo,...Byla jsem v 8. třídě, takže do konce devítky jsem si užila výsměchu až až.

Vůbec si nepřipouštěj,...Pavlo, snažím se nepřipouštět si, že bych se znovu po... Díky, dodala jsi mi sebevědomí.

Člověk by řekl, že na...Kolik Ti bylo let Pavlo, když ses pokadila ve škole?