Reklama

Jak na HUBNUTÍ

iva (Po, 7. 4. 2003 - 13:04)

teda devcata, zavidim vam. ja vazila 58-62 kg, pak behem 3 mesicu jsem ztloustla o 16 kg (uraz-pul roku nemohla chodit, starosti, zkousky). Pak jsem postupne kynula dal, az jsem se ocitla na 94 kg. (merim 174 cm). Pres vanoce jsem zhubla - nejedla jsem - na 84,5 a uz mam zase 87 kg. Kdyz jsem zkousela diety, mela jsem teploty okolo 39 stupnu, takze jsem je radeji prestala drzet. Kdyz jsem jedla 1x denne, mela jsem pocit, ze tloustnu stale vice, ted se snazim jist hodnekrat a po malych davkach. Snazim se jist zdrave. Mam vsak problem, stresove situace resim tim, ze zeru cokoladu ve velkem. Behem 5 minut snim studenskou pecet (20 dkg) a ani o tom nevim. Hruza. Zacala jsem zase cvicit, piji hodne - vodu a ne a ne zhubnout. Kdyz nejim, nejsem schopna pak pracovat. Mam vsak kliku - obalila jsem se rovnomerne zhruba 20 cm sadla. Stydim se vsak potkavat lidi, kteri me znali hubenou. Mohu schodit cca 10 kg tak do 2 mesicu bez nasledku na zdravi? diky

Iva (Po, 7. 4. 2003 - 13:04)

Tak já jsem si to našla. Začala jsi hubnout v září 2002 z váhy 97kg. Zhubla jsi za 6 měsíců 12kg, což je 12,37% původní váhy. Úbytek se zastavil 3.3., tedy před měsícem. Úplně to vychází na všechna doporučení. Teď bys měla mít 2 měsíce přestávku v hubnutí a jen udržovat těch 85kg. Potom se do toho obout, jak jsem psala, malou změnou ve stravování nebo přidáním pohybu a váha zase půjde dolů. Nesmíš být netrpělivá, jestli ti to pomůže, je to zcela NORMÁLNÍ. V téže situaci se ocitla Marcela-Macek, předtím Tina a jiné. Bojuj, stojí to za to. Kolik jsi vážila nejméně v dospělosti?

Petra (Po, 7. 4. 2003 - 13:04)

Všem přeji dobrý den!Vidím, že jsem tady správně, že všichni chceme zhubnout. Hledám morální odporu, protože se mi to samotné nedaří. Poraďte mi, jak to děláte vy? Já jsem loni zhubla za nesmírného vypětí 9 kg, ale vše jsem nabrala zpět a těď mi to nejde dolů! zatí děkuji a všem držím palce. Petra

Iva (Po, 7. 4. 2003 - 13:04)

Adriano, kolik jsi už zhubla a jak dlouho ti ta váha stojí na místě? Jestli jsi zhubla už 10% původní váhy a váha stojí na místě 1-2 měsíce, neber to jako tragédii a vydrž, prosím tě. Tělo se přizpůsobuje nové váze a drží zuby-nehty nynější váhu. Pokus se změnit taktiku, zařaď kontrastní den /nebo dva/, vyměň snídani na týden jen za ovoce, večeřej třeba jen zeleninu. Udělej jakoukoliv změnu, abys zatřepala zaběhaným systémem. Někdy pomůže malá změna a pohne se to dolů. Ale nedělej rychlé závěry a nevzdávej to. Přece nepopíráš fyzikální zákony?

Januška (Po, 7. 4. 2003 - 12:04)

LISBYS, já to asi napsala blbě, samozřejmě voda a čaj se pije u obou, ale buď máš kefír nebo džus, nejlépe ředěný a to tak 1 - 1,5 l za den. Já jsem si na to tak zvykla, že poslední dva už jenom piju právě čaj nebo vodu, občas si udělám i zeleninový vývar a je to příjemná změna. Míchat oba dohromady se nemá, i když by se možná až tolik nestalo, ale četla jsem, že se to nemá kombinovat, buď ten nebo ten.

Petra (Po, 7. 4. 2003 - 12:04)

Ahoj holky,jsem moc ráda, že jsem našla tuto stránku s diskuzí. Hledám psychickou podporu ve svém snažení o hubnutí a těší mě, že nejsem sama s takovými problémy. když jsem si to tady četla, jako bych to sama psala. Vloni jsem zhubla (s velkým úsilím 9 kilo) a znovu jsem je rychle nabrala zpět. Chci je zhubnou znova, ale nejde to! Četla jsem o nějakém pitňáku-co je to? Zatím se mějte a držím všem palce.Petra

Adriana (Po, 7. 4. 2003 - 12:04)

Dobrý poledne.Do tabulky hlásím 85 - a nehne se a nehne. A to makám na rotopedu, makám na úpravách bytu (aby se líp prodával), jídlo do 5000kJ a marnost, vše je marnost.. :-(Já vím, že na ledacos si člověk zvykne a později už mu to ani nepřijde. I na časné vstávání jsem si zvykla, byť za cenu toho, že teď nemůžu dospat ani o víkendu. Ale s jídlem a hubnutím se dostávám za hranici únosnosti a děsí mne nevyhnutelnost toho, že je to napořád. A taky to, že jedno "napořád" jsem už absolvovala, bylo to těžké, ale dokázala jsem to a byla spokojená. A najednou to nestačilo, najednou si moje tělo duplo, že takhle ne a že ono to svoje sádlíčko prostě CHCE a aby ho nemělo, mám před sebou o hodně přísnější "napořád", než před několika lety. Co bude příště...???

LisBys (Po, 7. 4. 2003 - 12:04)

Januško, to jsem z toho pitnáku jelen. Já myslela, že voda se pije tak jako tak, jenom se může kombinovat bud s kefírem nebo s džusem. Kdybych měla pít celý den jenom kefír, tak by mi dobře určitě nebylo, ale jestli to dělám blbě, tak nevím :-( V každém případě od rána jsem vypila 0,5l kefíru a 2l vody. Kefír mi už leze ušima, tak jsem chtěla po obědě přesedlat na ananasový džus s vlákninou ředěný vodou, no maximálně se pořádně vyprázdním :-)))Lis

Januška (Po, 7. 4. 2003 - 11:04)

Ahoj holky, šéf mě právě vystřídal na poradě, tak to je povel, všeho nechat a hned sem spěchat. Počasí se zbláznilo, my ale musíme vydržet. Víkend proběhl docela v pohodě, i když v sobotu jsem se zase rozjela ve velkém stylu a celé odpoledne hubu nezavřela. Nebylo toho sice nijak velké množství, asi i v KJ jsem se vešla do 6.500, ale to složení. Neděle skoro to samé, i když odpoledne byl hodinu a čtvrt rotoped, tak jsem něco vypotila. Radši jsem se včera nevážila, dneska mám už tradiční pitňák, takže se hlásím LISBYS, jsem v tom s tebou. Míchat dohromady kefírák s pitňákem by se nemělo a možná to bude lepší i pro tebe, protože nevím co by se stalo, kdyby ses na kefír nalévala čajem nebo vodou. ALENĚ hlásím sobotní váhu 75,5 kg, je to skok 2 kila, ale myslím si, že za minulý týden jsem větší úbytek, i když váha to neukázala. Možná zadržená voda či co, ale hlavní je, že tam úbytek je. MADLO, můj starší kluk prodělal neštovice tím způsobem, že když se ve školce mluvilo o neštovicích, tak jsem ho tak zkusmo prohlídla a zjistila mu 2 stroupky, skoro zahojený. Zato mladší jich měl plno, i v puse.ADRIANO, je to všechno v hlavě. Já teď zjišťuju, že mi v pohodě stačí 1 rohlík, dřív bych skousla klidně i 3,zjišťuju, že ty sušenky mít vůbec nemusím, vypiju klidně kafe bez "ničeho", k obědu si vařím pro sebe něco jinýho. Ale věřím tomu, že jakmile jednou v něčem popustím, tak jsem v tom zpátky. Jsem beran, dokážu si poručit, ale zrovna s takovou silou si umím dopřát. Chce to asi nějaký čas, abych si to zažila. Vůbec mi nepřipadá, že si něco odpírám, vyberu si jídla, který jsou dobrý, ale málo kalorický, ale stejně mám někde v mozku červa, který hlodá. Je to ten stav, kdy se lituju a odměnou by mě mělo být jídlo. Snad se mi povede ho vypudit navždy, protože jak ne, jsem za pár měsíců na začátku.Jak jste tu rozebírali, kdy jste začali nezvládat váhu, myslím že většina z vás mluvila za mě. I já nebyla nikdy štíhlá, teda v čase od dospívání. V dětství jsem dokonce brala hnusný rybí tuk, protože jsem byla chcípáček hubenej. Jak můj milující mužík prohlásil, že mě asi předávkovali a začala jsem se "vylepšovat", takže ve 13 letech jsem měla už 65 kg a tak to šlo vzestupnou křivkou nahoru. Když měly moje vrstevnice 55, tak já měla 65 a tak dále. No a konec bylo první těhotenství, po něm taky začaly mé neustálé diety, shozená kila a opětovné nabrání zpět. Teď ale nic zpátky NECHCI, chci si váhu udržet, NECHCI BÝT TLUSTÁ!!!!MIRKO, koukám, že s těma chutěma jsem v tom nebyla sama. Místo aby mě můj úbytek motivoval tím správným směrem, tak si takhle popustím uzdu. Ale asi je to normální, jinak by jsme se z toho zcvokli.MARTINO, i já byla vychovávaná všechno dojídat. Měla jsem hodnou babičku, která mě vychovávala od 3 měsíců a ta nedopustila, aby holčička strádala, v ničem a nikdy. Tak mě krmila a vykrmila až do dospělosti. Slovo dieta bylo u nás něco zakázanýho a životu nebezpečnýho. Proto jsem tam, kde jsem. Teď musím sama přestoupit na tu správnou kolej, sice to bude asi fuška, ale musím to dokázat.Ještě k těm fotkám, mě se taky nezdá až tak hrozná její postava, je hodně štíhlá, umocňuje to ještě její výška, ale vadí mi spíš ty pózy, které je schopná předváděž kvůli penězům. I když, když jí to její sebevědomí dovolí, proč ne, má na čas vystaráno. Budu končit, jdu si do tý zimy koupit nějaký jiný druh čaje, ty co tu mám, mi lezou už i ušima. Mějte krásný den a od konce týdne tu bude zase jaro, tak hurá na tuky. J.

IVANA (Po, 7. 4. 2003 - 11:04)

Ahoj holčičky, moc vás zdravím a narychlo hlásím, že jdu chořet. Vůůůůbec se mi to nehodí. Kšefty rozjetý, toto počasí k tomu, v práci taky blázinec, ale není čas na hrdinství, jednu ztluštělou chlopeň po přechozené angíně už mám a o nic dalšího tlustýho vevnitř nemám zájem. Všem vám moc děkuji za krásný přáníčka k svátku a Mirce ještě jedno dodatečně připojuju.Ze srazu jsem byla nadšená, holky jsou skvělý a bylo to moc fajn. Fakt moc fajn. Holky, musíme si dát repete, třeba za pět kilo, jo?Mějte se krásně, moc jsem nestihla číst, tak jen Maxe přeju hodně síly a ať to sestra nevzdává (jde to uzdravit se i u tak hnusné nemoci a držím pěsti).Adriano, cvičení ti pošlu hned jak vyzdravím, jen mi napiš kam, mám to ofocený z časopisu, takže mailem to asi nepůjde. Pa děvčátka.

LisBys (Po, 7. 4. 2003 - 10:04)

Ještě jsem se chtěla zeptat, držíte dnes někdo pitnák? A můžu si to rozdělit na dopoledne kefírák a odpoledne džusák? Díky,Lis

LisBys (Po, 7. 4. 2003 - 10:04)

Dobré ráno milé dámy,všechny vás zdravím při té zimě, snad už je to opravdu jenom poslední záchvěv a to jaro tu už s námi zůstane. MIRKO, díky za rekapitulaci "očistnáku", ta minus tři kilča tam zůstala a kupodivu se drží dodnes, asi to bude tím zvýšeným výdejem přes víkend. Nachodili jsme v Jizerkách snad 30km (za sobotu a neděli ráno), sice byla zima jako v psinci, ale já byla vybavena péřovkou, šálou a rukavicemi, takže mě nemohl žádný sníh zdolat! A dnes ráno o minus 1cm na všech hlavních mírách, mám radost :-) (Jenom ta "záda" by už se nemusela zmenšovat.) Včera večer jsem oprášila svou letitou knížku kalanetiky a jdu do toho, jsem rozhodnutá. Na hromadné cvičení v tělocvičně nemám odvahu, to už jsem tu psala, ale doma to dříve šlo, tak to zase zkusím. Nemáte někdo zkušenost se cvičením na videokazetách? Přemýšlím, jestli do nějaké investovat, jestli to má cenu. Taky jsem vám chtěla říct, že kámoška, co s námi byla o víkendu chodí na power jógu do paláce Metro na Národní a tvrdila, že je to super, prý silové cvičení, něco jako kalanetika, ale s prvky jógy. Zajímalo mě to a napadlo mě, že bych mohla chodit s ní, ale je to ráno a to nestíhám do práce a kdyby náhodou bych občas mohla, tak se musí koupit celý kurs, nedá se tam chodit jenom občas, když to časově vyjde :-(ALENKO, Dianu jsem skoukla. Nepřipadá mi vychrtlá, je hezky štíhlá, jenom trochu obscénní - na druhé straně se na to ale nemusím koukat, že :-)Mějte se krásně a nenechte se zdeptat počasím, bude líp.Lis

Alena (Po, 7. 4. 2003 - 10:04)

MADLO - projeď si PC nějakým antivirákem - asi máš zavirováno a odesílají se od tebe maily všem, koho máš v adresáři.Alena

Babča Helena (Po, 7. 4. 2003 - 10:04)

Ahoj kočenky, všechny vás moc zdravím. Ze srázku ve Svitavách informovala Madla. Holky jsou obě perfektní, Madla má pusinku hubeňoučkou (ale zato pěkně prořízlou, ta toho napovídala! - ale dobře tak,dobře!!) jako moje Ivčulí, vůbec mi nepřipadlo, že někdy byla víc při těle. A samozřejmě tomu nevěřil ani můj muž, s kým jsi to měla sraz, takhle vypadá "tlustá"ženská? Dokázala ujít velkej kus cesty, jde na to "po svým" a jde jí to. Je to živel.Ivana je usměvavý hodňoučký sluníčko.Sice trošku smutný,(máme toho určitě všichni až až) pod skořápkou, ale sluníčko.Celou dobu před srazem jsem si připomínala, že bude mít svátek, nakonec jsem to zasklila "skoro" jako její manža.Ale on to napravil, viď?(PS: viděly jsme, kupoval kytí)A působila na mě jako ta moje sestřenice - o které jsem už psala. I Ivčulí, která mě přišla vyzvednout říkala, ta paní byla jak teta Miluška.Bylo to móóc príma.Jsem ráda, že jsem vás viděla naživo. Taky jsem s holkama mluvila o tom, že musím přestat myslet na to, že můj cíl je v nedohlednu 42 kil. Prostě teď chci zhubnout 2 kg. A hotovo. A pak znova ... . Dostala jsem naložíno spoustu sice ne moc náročné, zato ale velké na množství, práce, takže se tu budu v tom teď hrabat, asi nebudu mít čas jukat, takže valím na panské a mějte se.Babča Helena

Hanka (Po, 7. 4. 2003 - 10:04)

Ahojky po víkendu!Holky, viděly jste některá Pupendo? Jestli ne, tak fakt doporučuju!Už je to druhý týden, co se nějak nedokážu ovládnout co se týká sladkého, jsem na sebe naštvaná, ale ta vůle je při nejlepším v Prčicích

Iva (Po, 7. 4. 2003 - 09:04)

Ještě pár slovíček k vašim zpovědím.Sylvo, píšeš, že se cítíš špatně, od té doby co hubneš, že se ztratilo to "živočišno". Myslím, že by právě teď ten pocit měl být lepší. To, že více vnímáš své tělo je logické, dochází ke změnám. A že myslíš jenom na to jídlo? Je to otázka pár měsíců, než si zvykneš. Pokud máš naplánované jídlo předem, nemusíš přece přemýšlet, jestli snís to-či ono a kdy. Víš přece, co si můžeš dovolit sníst. A když si dáš v 8 večer něco navíc, nemůže to přece ohrozit tvůj dlouhodobý plán.Srovnejte si svůj současný a minulý režim. Když si představím, jak jsem jedla předtím, vlastně stále jsem strkala do pusy nějaký chleba, rohlík, sušenky, tak jsem si opravdu jistá, že teď je to právě přirozenější. Že přemýšlím o svém zdraví a tedy o tom, co jím, to je mnohem blíže přírodě.Myslím, že tak, jak jsem jedla, bylo nepřirozené, jen jsem si na to zvykla. Bylo to pohodlnější a příjemnější.A samozřejmně nezdravější.Zabila jsem tím přirozenou schopnost vnímat pocit sytosti, zabíjela jsem tím nějakou prázdnotu,beznaděj a vlastně tak vyvolávala další. Chci být zdravá a štíhlá a za tu chvilku práce a soustředění to přece stojí,ne? Je to jako studium cizího jazyka /nebo čehokoliv/. Když to slyšíte poprvé, nevnímáte vůbec nic. Naučíte se první nová slovíčka, dáváte dohromady první krátké věty. Pak občas uslyšíte v rádiu písničku a zachytíte první slova. No a po dvou letech jste už schopni bez velkého soustředění dát dohromady nějaký ústní projev. Už se nemusíte tak namáhat, jde to lépe a lépe. A se stravováním je to totéž. Mozek i žaludek jsou jenom orgány, které jde vycvičit vlastní vůlí a snahou. A navíc, úzce spolu souvisí, neboť hubnutí začíná právě v mozku.Tak do toho, půjde to, uvidíte. Iva

Alena (Po, 7. 4. 2003 - 09:04)

Viděli jste na netu fotky Kobzanové? Ty, co za ně dostala 5 milionů. Odkaz je od webmastera na Zhubneme. Včera jsme nad nimi vedli polemiku na icq, ale to byly zajímavý reakce. Já obdivně zírala, ženský tvrdě pomlouvaly a chlapi tvrdili, že se jim nelíbí, že nemá nikde nic. A na moje obdivné, že ji má jak čistá panna :-) mi bylo odpovězeno, že ji má jak na suchý zip :-)). A pak mi řekněte, jak to tedy je s tím ideálem krásy ženského těla.http://www.autohifi.cz/forum_rep.php3?a_id=1&g_id=6&range=0&show=50&r_id=1564Alena

Macek (Po, 7. 4. 2003 - 07:04)

Tak jsem se zase zahalila do zimáku, jak jinak při tomto počasí. Asi mi jde na ruku, ještě ty mé tvary nejsou v normě a tak snad to počasí počká až se mé obliny trošku narovnají. Myslíte že bude takovéto počasí do léta, to bych asi mohla i zvládnout, dostat se pod tu mou děsnou hranici osmdesátky. Ale to by se vám jisto jistě nelíbilo, takže budu se kát, no kát raději ne, budu na sobě pracovat.Přes víkend jsem zas kdeco prostudovala, kde co přečetla a jsem opět plna optimismu na definitivní ničení tuku ve svém těle.Právě jsem vykoukla z okna

Iva (Po, 7. 4. 2003 - 07:04)

Kránsý začátek nového týdne. Venku je jako před Vánocemi, minus 10 a sníh. Celý ten víkend byl takový zblázněný, moc se nedalo sportovat. Ale bylo to alespoň na několik vycházek s kulichem a rukavicemi - na duben hrůza.V pátek jsem si nechala navíc udělat už letní střih, jsem "na kluka", po cyklistickou přílbu, tak mi mrznou uši.Přečetla jsem si vaše krásné úvahy, moc zajímavé a hezké čtení.Já jsem už od těch dob dospívání měla strach, že budu tlustá, takže když jsem šla do tanečních v 17, vážila jsem 45kg, ve 21 jsem se vdávala s váhou 57kg. Pak začaly působit hormony, pravidelný manželský život a váha šla pomalu nahoru. Těhotenství se na mě nepodepsalo jenom díky tomu, že bylo rizikové a ležela jsem celou dobu v nemocnici. Přibrala jsem 7kg, po porodu jsem měla 10kg méně. Poprvé jsem ztloustla ve 29letech, myslím, že to bylo změnou zaměstnání, šla jsem do mzdové účtárny. A pak začal celý ten kolotoč různých diet, jak to všichni znáte. Největší zlom nastal až v těch 45 letech. Mohlo to být vlivem začínajícího přechodu, ale především pocit prázdnoty. Syn se odstěhoval do vlastního bytu, měla jsem časově náročnou práci, nebyl čas pravidelně a vyváženě jíst. A pak jsem to už popisovala.ADRIANO, mohu tě ale potěšit. Když vydržíš dostatečně dlouho zvládat jídelní a pohybový režim, tělo začne reagovat "normálně". Tím myslím, že teď, po dvou letech změny režimu, už to hlídání není tak intenzivní. Možná je to opravdu tím, že se mi to zarylo pod kůži, že nemohu být bez pohybu a nedovedu si představit k obědu smažený vepřový řízek a bramborový salát. Že po obědě bych do sebe nedostala 2 tatranky a nesním na posezení celou bonboniéru. Trvalo to fakt celé dva roky, ale stálo to za to. Neberu to jako újmu, spíše jako vítězství ducha nad hmotou. Jako své vlastní vybojované vítězství. A taky ne jako pouhou štíhlou línii.Byl to velký krok k celkovému zdraví, síle a energii. A to bych brala, i kdybych měla o pár kil více. V té mé tlusté podobě jsem byla stále unavená, bez energie, špatná nálada. Teprve teď mám pocit, že žiju naplno. Že se mohu radovat z pohybu, ze všech těch zážitků.Pokud to ale budeš brát jako ztrátu něčeho, cos měla ráda, potom je to samozřejmě deprimující. Pokud myslíš hubnutí vážně a napořád, udělej si z toho svůj smysl života, jinak nebudeš úspěšná. Ne, že nemůžu, ale nechci si dát toho buřta, protože je to jen samý tuk a mouka. O co více mi dá ten grep plný života. Tak to musíš brát.Maxo - tabletku na snížení tlaku určitě nevynechávej, pokud ji musíš brát pravidelně. Ale při půstu ti tlak poklesne sám. Uvidíš, jak se budeš cítit. A ten kvasnicový výtažek, já používám sušené droždí TEBI. Jestli ho ale nemáš ráda, nemusíš ho použít, mě ten vývar lépe chutná. TEBI používám i na dochucení jiných polévek mimo půst.Polemika k čínské medicíně. Myslím, že tady došlo k mírné záměně pojmů. Něco jiného je tradiční čínská medicína, která je založena na principu jin-jang, akupresura,bylinky, atd. Tu uznávám a věřím jí více než naší západní medicíně. Ale Janula zmiňovala spíše, že životní styl Číňanů nemá s tou medicínou co dělat. Je to určitě něco jiného, než chtěla Alena říci. Čínani, stejně jako lidé na celém světě, nežijí všichni stejně.Někteří se drží zdravého stylu života, včetně aplikací starých metod, jiní už žijí naprosto nezdravě, jako jinde ve světě.Pokrok bohužel zasáhl i takové oblasti života. Kdybychom žili u nás, jak žili naše prababičky, taky bychom byli zdraví a štíhlí.Jarkito, tobě se ozvu na mail.Mějte všichni krásný den a hledejte v něm jen to krásné. Že venku sněží, no a co? Poslední záchvěv zimy a od středy se zase vrátí jaro. Nemůžeme to ovlivnit. Ale můžeme být v pohodě a usměvavé. Dejte si dobrý čajík, zakousněte k tomu jablíčko nebo grahamový rohlík a říkejte si:"Všechno, co se teď děje, děje se k mému prospěchu a k prospěchu všech okolo mě." Iva

Martina (Po, 7. 4. 2003 - 07:04)

Madlo, moje obě děti měly neštovice a jestli měl syn 5 pupínků tak je to moc, dlouho pořád doktorka nevěděla zda to jsou neštovice nebo ne. Až když měl jet na tábor a já se ptala zda ano nebo nebo ne, tak rozhodla ano jsou to neštovice, ale určitě to tak bylo protože dcera to dostala do 14 dnů a ta už měla větší příznaky. K té čínské medicíně, já svým laickým mozkem si myslím, že je rozdíl čínská medicína a životospráva v Číně. V Česku jsem známí knedlem zelem vepřem a já to třeba nejím. Je to filosofie a životní styl, se kterým se třeba Lehule nemusela setkat. Ale stejně to musí být zajímavé tam žít. Hned bych tam jela, ale to je vzhledem k mému příbuzenstvu

Reklama

Přidat komentář