Úmrtí pejska

Zdeňku, naprostý souhlas. Ale Dalmatin musí sám vědět, kdy přijde pro něj ta vhodná doba na koupi nového štěněte.'

Ahojky, taky to znám. Když umře zvíře
(jakékoliv), strašně to bolí. Taky mi mi připadá jako ,,zrada" vůči původnímu zvířátku kupovat si hned nové, ale mám vyzkoušeno, že to pomáhá. Přeju co nejvíc radosti s jakýmkoliv chlupáčem...'

Dalmatine, je teda pravda, že já jsem nové štěně kupovala až po půl roce. A myslím si, že na tuhle nikdy nezapomeneš, ale nebude jediná. Vidím to podle sebe. Asi je to sobecké, nebo je to život, ale já tohle nové štěně mám ještě radši. Každý pes je jiný a jedinečný. Uvidíš.'

Díky Ivet i Petruš za podporu. Pejska rozhodně ale teď kupovat nechci, je to moc brzo a přišlo by mi to jako sobectví vůči Bessy (tak se jmenovala)že bych ji hned nahradil někým jiným.. Ani rodiče by s tím stejně nesouhlasili, kupovat tak brzo druhého pejska... Ale moc díky za vaše dopisy. Myslím, že tato fenečka, kterou jsem měl, byla, je a bude pro mě jediná.....'

Jůůůů,Dalmatinku.To je vždycky smutné.Co na to říct....já jsem dostala pejska když mi byly 4 roky...fenku křížence.A zemřela,když mi bylo 22.Uctyhodný věk.Měla jsem v srdci stejnou bolístku jako Ty.Maminka se z toho skoro zhroutila.A když jsem si přečetla tvůj příběh,měla jsem slzičky v očích.Dalmatinku,co si pořídit nového pejska,který ti sice tvou fenečku nenahradí,ale bude ti dělat stejnou radost?Moc držím palečky.'

Ahoj, nejsi v tom sám. Znám tu bezmoc, kdyz ti umírá pejsek a neskutečně trpí a ty mu můžeš pomoci jen tím ,že ho necháš uspat. Tohle jsem zažila před rokem. Měla jsem fenu dobrmama 14 let a také mi umírala doma. Je to hrozný pocit, když vyjdeš na zahradu, a tam to ticho a prázdno. Já bych ti poradila, abys co nejrychleji koupil štěňátko nového pejska. Přivede tě na jiné myšlenky a zase bude dobře. I když tenhle ti z tvého života nezmizí nikdy a budeš na něj stále myslet. Ale takto jsem to řešila alespoň já. Ahoj.'

Dobrý den, vím, že tohle nebude moc veselé téma, ale včera večer mi zemřel pejsek - fenka dalmatina - měla necelých 10 roků. Asi tak před půl až třičtvrte rokem začala kašlat (takové jako by vykašlavala něco suchého) - po návštěvě lékaře byla diagnoza - má hodně zvětšené srdíčko a trochu vody(tekutiny) na plicích - dostala léky. Po těch se stav poměrně zlepšil, ale poslední týden (celkově asi tak měsíc) byla občas nesvá, jindy zas vpohodě... Až včera začala rychle dýchat, nějak se ji přitížilo.. Myslel jsem, že to přejde, dal jsem jí léky a nechal v klidu v garáži. To bylo tak nějak navečer - 9-10 hodin... myslel jsem, že se to zlepší asi po desáte jsem šel poslechnout, jestli ještě tak dýchá,už to bylo lepší no a jak jsem ji šel zkontrolovat v 23 hodin, tak už chuděrka ležela u schodků na rohožce mrtvá.. Bylo to hrozné. Ten pocit, že mi zemřel milovaný pejsek. to nejde ani slovy vyjádřit.... Musel jsem ji řepravit ven do kotce a ráno pohřbil v humně (za domem). Byl to ten nejhodnější pes(sice jsme měli jsme jen jednoho)co jsem kdy znal,vůbec neštěkala, vůbec nikdy v životě nikoho nekousla (jen jednou mě když jsem s ní dováděl, ale za to nemohla - bylo to v zápalu boje a kousla jen tak slabě) Jak jsem kopal ten hrob, tak jsem ji tam měl u sebe... takový pocit nikomu nepřeju.. ztratit pejska, jestě k tomu tak hodného, se kterým člověk žije takovou dobu a je to vlastně člen rodiny... budu se s tím muset dlouho vyrovnávat, ale u mě v srdci,a určitě i v srdci mé rodiny, bude pořád....'