Úmrtí pejska

Ten,

Ahojky,jsem ráda ,že někdo má stejnou víru jako já a také nejsem věřící.Mirku já nechci nikomu vnucovat mé názory a někoho soudit, na to nemám právo ,ale ještě jednou ,vím co prožíváš a já sama jsem si také prošla peklem ,když jsem přišla o tu mou lásečku.Ta slova známého jsem si vzala k srdci-i když je to těžké a hlavně jsem se zamyslela a řekla jsem si.Co když vážně uxistuje jiný svět,jiná forma života.Mirku prosím,dejte mi vědět že jste v pořádku.Vím je to těžké.Jinak Jani také souhlasím s tím co jste zde napsala.Přeji vám oběma klidný život a hlavně Míro ,nečekej na to ,až to tu ukončíš a uvidíš tu svou holčinku.Ona se na Tebe dívá a hlídá tě a je stále s tebou na každém kroku,nečiň ji bolest.Určitě když jsi šel třeba na nákupy,nebo do zaměstnání a nebo po úřadech,čekala na Tebe doma a věděla ,že se vrátíš.To samé je teď.Čeká ale v úvozovkách.Neukazuj ji své slzy a netrap se,určitě se také trápí,když budete veselý ,bude veselá i ona.Tak mi prosím napište a mějte se jak jen to jde nejlépe.Radka

Chápu tvé truchlení a...Radus, to co jsi napsala Mirkovi... s tim plne souhlasim. Take se zajimam o tajemno uz delsi dobu, o dusi, energii ktera je v kazdem zivem tvoru,nevyjimaje nasich psich mazlicku. take verim ze takovym pocinanim jake dela mirek svoji Alku nenecha v klidu jit do jineho verim ze lepsiho sveta a trapi sebe ale take ji. Urcite by sveho panicka nechtela takto videt,vlastne ona jej vidi a tezko se jiji duse odpoutava z tohoto sveta. Vim je to težke, dokazu se vzit do pocitu ktere proziva mirek a ostatni, dnes je to jeden tyden co nam necekane odesel do nebicka Endyšek. Udelali jsme mu pomniček s nahrobni deskou, kazdy den si s nim povidame, ale ne tak ,i kdyz je to tezke, aby se vratil ,co nam to provedl...ja mu povidam jak moc jsme ho mela rada, ze na nej budu vzdycky vzpominat, na jeho psi kousky, povidam mu co delame, kde jsme ten den treba byli atd. Protoze ja vim ze nas hlida i ted tam z psiho nebicka a neni tam sam jak napsala jedna mila pani, jsou jich tam stovky, tisice a vsichni spolu dovadeji. :-)
Clovek ktery v neco veři ( a to podotykam ze nechodim do kostela) verim ale na nesmrtelnost duse) tomu se pak o neco lepe zije a take se podle meho nazoru lip vyrovnava s odchodem svych blizkych. Janina

Dobrý den, vím, že tohle...Ahoj Mirku,já jen doufám ,že se na mne nebudeš zlobit co jsem ti napsala.Budu ráda když mi napíšeš pár slov jak se máš .Klidný večer ti přeji .Radka

Mirku, nevím, kolik je vám let, ale cítím vaši velkou bolest a uzavřenost.Nevím, zda žijete sám, nebo s rodinou?Máte internet, to je cesta, jak si najít přátele třeba jen k dopisování.Víte, já žiji sama, jsem dost nemocná a když mi zemřela moje milovaná fenka, nespala jsem, hubla, onemocněla.Také jsem už jiného psa nechtěla.Ale přátelé a děti mi pomohly, já jsem si na netu vybrala psa a oni mi ho dovezli.Takové 2 měsíce to bylo ještě všelijaké, ale pak si mě nový psík získal.Můj život dostal zase řád a deprese zmizela.Také bych vám to moc přála.Jednou se se svojí fenečkou jistě shledáte, ale nečekejte na to, žijte.

Chápu tvé truchlení a smutek v srdci a zlobu na celý svět.Ale zavírat se před světem není dobré.Kolikrát jsem si říkala,co kdybych umřela dříve ,než má Zuzanka?Určitě by sama nezůstala a byla by někde v útulku a nebo u znamých nebo příbuzných.Musela by a určitě by cítila stejný smutek.Zrovna tak si představ i tu tvou ALINKU.Musela by dál žít mezi lidmi.Ale každopádně tě chápu.Víš něco ti řeknu.Setkala jsem se s jedním člověk ,kterej se už dál nemohl koukat ne ten můj hluboký smutek.Víš zajímá ho tajemno.A povídá mi:Holka ,ty jsi ale sobec.Nedovolíš, aby ta tvá holčička v klidu opustila tento svět-je to jako by jsi ji tahala za nohu aby neodcházela do světa kde není trápení a sobecky ji stahuješ zpět.Určitě ji z toho dobře není.A já ti povídám , udělej s tím něco.Vsadím se, že neměla ráda když jsi byl smutný a nebo jsi plakal.Já jsem také citově dost labilní, ale uvědomila jsem si to.Nikdo nám nikdy nedokázal říci ,kam jde každá duše,když odejde z tohoto světa a co když zrovna to je tak ,jak mi to ten známej řekl.Musíš se odpotat od ní ale ne zapomenout na ní.Je stebou .Promin ,že ti toto píši ,ale cítím to same do dnešního dne,že bych se nejraději zakopala pod zem,ale musím fungovat.-------Umožni ALKUŠCE ať postoupí další cestu a nevolej ji zpět . S pordravem Radka

Mirku, zamysli se nad tím,...KATKO,JANO asi bych to nezvládl,srovnával bych nesrovnatelné a do lesa může pes až po svodu a zkoužkách.Však věřím že to nebude dlouho trvat a s mojí ALKOU se opět setkáme.Toto je má jedinná komunikace se světem jinak se snažím všemu vyhýbat,nenám už potřebu s někým komunikovat krom ALKY

Ahojky všem.Už je to třetí rok co mi umřela Zuzanka.Byla to pudlička a věřte, že do dnešního dne jsem na ni nezapomněla.není dne abych její jméno neměla v ústech a mám po ní myšáčka kterého měla ráda a spí semnou v posteli.Od té doby co umřela ,mne žádný jiný psík neoslovil.Já mám jen jednu radu.Každý jsme jiný a každý truchlíme jinak a trvá nám to různě dlouho.Já jsem si do čtrnácti dnů po smrti moji Zuzanky -na radu kamarádů-koupila novou a chtěla jsem ji vrátit zpět,nešlo to.Každý si to musí odtruchlit a potřebuje čas.Ta pudlička kterou jsem si koupila má moje maminka a kdykoli se na ní podívám tak se musím sama za sebe stydět.Je sice jiná povahově ale díky mé mamině má nádherný život a lásku.Já bohužel dnes vím,že nejsem schopna mít dalšího psíka.Mimochodem ta má Zuzanka umřela náhle.Měla zánět dělohy,doktor mi doporučil operaci,tu podstoupila a vše v pohodě.Až po čtrnácti dnech začala krvácet,brala Pambu a ta ji také nepomáhala.Vykrvácela:-(((.Do dneška se s tím nedokáži vyrovnat .Moc mi chybí. Tím jsem jen chtěla říci ,že není dobré poslouchat kamarády a poslouchat-měl nebo měla- by jsi si koupit nového psíka.Je potřeba truchlení ,jinak se s tím nikdy nevyrovnáte.

Lidičky,nesmutněte po svých zemřelých pejscích, i když i já vím, jak to umí bolet a srazit na kolena.Podívejte se na stránky všech psích útulků i s fotkama pejsků a najděte si své nové kamarády, všichni čekají na vaši náruč a jsou připraveni vám dát veškerou svojí lásku a život. http://www.dogs-overboard.net/
Já už mám taky pejska nového a je to úplně jiný život, vyléčí vás, život vám přece nekončí, milujte psí dušičku.

Mirku, zamysli se nad tím, co jsem Ti ráno napsala. Alečku Ti ikdo nevrátí, ale třeba bys mohl si pořídit opuštěného jezvčíčka z útulku. Hodně jich tam čeká na citlivého, hodného pána. A věř, že Alečka by Ti to jen schválila. Ty se týráš a někde v útulku žije jezevčík, kterému zemřel pán a taky se týrá. Chtěl by znovu chodit ven, být v lese, chce aby ho někdo měl rád. A věřím tomu, že Alečka by Ti to jenom schválila.

Janino občas zajdu na tuto...No Mirku, to by s tebe měla Alečka radost. Jestli tě z psího nebe sleduje, musí se trápit. Koukej začít žít. Mysli na ní a né na smrt. Odpoledne Ti ještě něco napíšu, teď už musím do práce. Měj se jak nejlépe to jde. A udělej Alečce radost, přestaň se týrat!

Dekuji za tvoji radu a...Janino občas zajdu na tuto diskusi, a můžu ti říct že bolest nejde zapít ani zajíst, ALKA mi odešla 23.4 a já schodil 44kg měl jsem 104kg ale už nechodím s kulovnicí jako dřív jen přežívám a čekám kdy se zas s ALEČKOU setkáme,neberu od její smrti mobil nechodím mezi lidi samota je mi bližší než vlídné slovo,už jen čekám kdy se spolu setkáme,hrozně to vše bolí a já už nemám chuŤ se dál vláčet životem!Měl jsem svou Alečku teď jsem sám se svou bolestí na srdíčku a tak pokud je ještě bůh spravedlivý vezme mě za mou milovanou fenkou,tam kde nám oběma bude spolu dobře.

Dekuji za tvoji radu a...Janino, opravdu vím, co cítíš. S manželem jsme o tom taky moc nemluvili, ale bylo to spíš protože jsme si nechtěli navzájem sypat sůl do rány. Brečela jsem tajně. Až po pár týdnech jsem si dovolila u hrobečku poplakat aniž jsem brala ohledy na muže. Nemůžeme mít děti, o to to bylo horší.
Jeho ťapkání po podlaze jsem slyšela i měsíc poté co zemřel. Pořád jsem se ohlížela, kde je, kde spí. Držela jsem naivně dveře a čekala...Také se bál bouřky a petard, to si mi vždy vyskočil do klína a čekal, až to přejde. Byl s náma 14 let. Hrobeček má na zahradě a jsem ráda, že je u nás. Jsou to tři roky a dá se říct, že s ním denně mluvím.
Časem to nejhorší přebolí a zůstanou hezké vzpomínky.
Druhého pejska máme dva roky, jsme zase šťastní, ale vím, že na Toníka nikdy nezapomeneme.
Dej tomu čas a nestyď se plakat, jinak to ze sebe nedostaneš.

Janino, chápu moc dobře jak...Dekuji za tvoji radu a zkušenost. Mne to boli, ja potrebuji o Endyškovi povidat, zil se mnou 10 let ale posledni 2 roky zije i s mym novym manželem a ten o tom mluvit nechce, vim ze ho mel rad ale ja kdyz nemuzu mluvit o tom co cit tak to je strasna bolest, vetsi protoze to mam v sobe a chci s nekym mluvit o tom co citim, ted jsem byla u jeho hrobecku ktery jsme dnes dodelaji, ma moc krasne mistecko pod stromeckama, kvetinky a svicka sviti uz z dalky, chodim mu davat klidnou noc. Ale uvnitr mne to strasne svira, ze ja jdu domu a on zustava venku, kde nikdy predtim nybyl, zil nejdriv v opave v byte a pak tady v dome take v baraku. Bal se moc bourky a take deste ,kdyz umrel prisla strasna bourka a lijak a mne to rvalo srdce porad jako bych ho slysela za dvermi at jej pustim domu tak jak to delal kdyz zacalo venku poprchat

Moc za tvoji nabidku dekuji...Janino, chápu moc dobře jak ti je. Přidám svůj názor, se kterým samozřejmě nemusíš souhlasit.
Když mi umřel pejsek, zažívala jsem to samé co ty teď. Bohužel jediná rada je, nechat to přebolet. Nemyslím si, že pořizovat si hned nového psa je vhodné. Ano, určitě někomu to pomůže. Jsme různé povahy, někdo je citlivý tak, druhý tak.
Když nám umřel pejsek, musela jsem si projít těmi nutnými fázemi. Truchlení a vzpomínání je velice důležitá fáze. Pořízením nového pejska je jakoby přeskočíš, ale v hlavě ti to zůstane jako nevyřešená věc. Je to nefér i vůči novému psíkovi...budeš je srovnávat a vždy z toho jako ten lepší vyjde Endik.
Smutni, choď ke hrobečku, vzpomínej...až přijde doba pořídit si štěňátko, tak to poznáš. U nás to nastalo až po roce a jsme zase šťastní.
Měj se co nejlépe.

Milá Janino, vím jak Ti...Moc za tvoji nabidku dekuji ale ja si zamilovala pudlika, a vim ze pokud si pejska poridim chci aby to byl pudlik středni cerne barvy stejne jako byl Endik, nevim jestli je to tak dobre, ale tohle psi plemeno mi strasne prirostlo k srdicku. Stresne rychle se uci a chape. Endik od malinka nikdy neudelal louzicku v byte, hned od zacatku jsem jej co 20 minut nosila ven a velmi brzy pochopil kde ma čurat.Jokširek je pekny pejsek to ano moc se mi libi ale ja mam bliz k pudlikovi, I presto moc dekuji za tva slova a nabidku. Pekny večer

Je to velmi bolestive a nevim...Milá Janino, vím jak Ti teď je. Loni jsem pohřbila svou fenku po 2éti letech. Moc mi pomohlo to, že jsem si pořídila hned nového pejska a pro mě úplně novou rasu, vím že je to těžké, ale ta péče a radost ze štěňátka aspoň trošku přebije tu bolest. Teď mám 2fenky yorků a neumím si už život bez nich představit, i když velmi často vzpomínám na mou bývalou fenečku, která se mnou prakticky vyrůstala.. Máme zrovna štěňátka a je radost koukat na ty nové živůtky. Vím, že nikdo nenahradí Tvého psíka, ale pokud bys chtěla...

Je to velmi bolestive a nevim jak se s tim vyrovnam. Ve ctvrtek nad ranem kolem čtvrt na pět jsem nasla sveho tolik milovaneho Endyška mrtveho. Pořad tomu nemužu uveřit že muj psi kamarad tak nečekaně odešel.Bylo mu necelych 10 let. Nejevil žadne znamly nemoci. Ještě cely den ve ctvrtek i vecer byl vesely dovadel, jedl, koupili jsme mu nejake dobroty tak si na nich pochutnaval. Ve 2 hodiny v noci byl jeste v poradku a pak prisel ten šok.
Nevim jak dal, jak bez nej žit, byl takove hodne cerne zlatičko, pochazel z Ostravy...nekdy jsem mu rikala ..Ty moje černe zlato.
Ted trpim tak jak se řika jako zvíře. Endik se od malinka bal deště a bouřky,ve čtvrtek kdy zemřelpřišla odpoledne a večer silna bouřka a lijaky. To co se ve mne odehravalo se nada ani popsat, jedine ze jsem porad slysela Endika jak za dveremi nařika at ho pustim domu. Prostě ho všude slyšim a vidim.Je to strašna bolest,promitam si celych 10 let co jsme spolu prožili od jeho 6 tydnu. A ted nevim jak dal, přestal mne všechno bavit.7 a pul let jsme bydleli v Endikem v Opave a ted 2 a pul roku zijeme v Teplicich v čechach. Mam pocit ze mne tu nechal uplne samotnou i kdyz mam manzela a s nim jsem vyvdala kavkazkeho pejska..fenku Aju. Take ji mam rada ale nedokaze mi nahradit Endika to pudli čertidlo ktere jsem tolik milovala. Je to 3 dny co umrel, ma uz hrobeček a ja mam nutkani u nej porad byt. Asi tak jako on kdyz tady jesšte byl, at jsem se hla kamkolov vsude mne doprovazel.Tak jak se o pudlicich rika, ze je to velmi společenske plemeno a neustale vyzaduje pozornost sveho pana. Je mi opravdu tezko u srdicka, chtela bych vratit cas, vim ze to nejde, že uz je navzdy v psim nebicku. Prosim vsechny hodne lidicky co prozili tuto bolestivou situaci aby poradili, co treba jim v tom velkem smutku pomohlo. Moc vam všem dekuji. Mužete mi psat i na mejl [email protected]

Je to měsíc ale je to jako...Je to už téměř tři roky, co můj drahý pejsek spí svůj věčný sen a já se s tím faktem dosud nesmířila. Moje štěstí odešlo s ním... Čas nepomohl, jen jsem se tím naučila žít.

Za všechno může naše vláda Č.R..My zdecháme na jejich politiku,že nás okradou lichvou a pak exekucí zabijí.Co pak potom mají dělat naši domácí mazlíčci.Ti jsou závislí na nás,ale jak mohou přežít naše zvířátka,když nás jejich pánečky a paničky cílevědomě vyvražduje den co den od sametové revoluce ten zákeřnej dobytek z Pražskýho hradu.Tam je zakopanej pes jménem pan prasák president predátor Č.R. Václav Klaus!!!!!!!!!!!!!