Dá se odpustit nevěra?

poslední dva tři roky na mně dlabe a žije si po svém, celkem ho nezajímají moje potřeby, únava. Já se nechci rozvést kvůli dětem. A nedokážu to nechat být a poslouchat, jak mají hlad a není tu jídlo, brodit se bincem a kupami nevyžehleného prádla - obrazně. Obrátilo by se to nakonec proti mně, tím si nepomůžu, ani nechci lenošit nebo běhat po doktorech, chybí mi především pohlazení, popovídání s někým, kdo podobně strádá, člověk, na kterého bych se mohla těšit a on se těšil na mně. Možná někoho potkám. Snad. Doufám. Manžel by to asi nepostřehl, je zahleděný do sebe, svých zájmů. Stejně mi řekl, že když si myslím, že bych se měla jinde líp, ať si jdu za svým štěstím. Ale ví, že nepůjdu, kvůli dětem - to spíš až odrostou udělám radikální řez, když se nezmění, což těžko. Děti se jednou postaví na vlastní nohy a já nejsem na něm finančně závislá, vydělám si na sebe v pohodě. Samoty bez něj se nebojím, s ním jsem sama víc. On ví, že neodejdu, kdybych jednou odešla, asi by to pro něj byl velký šok, nevěří tomu. Kdybych potkala spřízněnou duši, bylo by mi a světě zase přece jen trochu jinak, měla bych se jak dobít, měla bych se nač těšit, proč žít. Takže o tom zatím sním. Napsala jsem jen proto, abych dokázala, že nevěra nemusí být jen rozmar - může pramenit z velké samoty - i po boku životního partnera - bohužel.

Ahoj Evi,a jak to bylo po začátku manželství?Jak dlouho se "nějak"snažil?A odkdy je to jak to je?A to ti vůbec nepomůžou?Tak vypni,jako ulehni,nech je v tom poplácat měsíc..déle..Nedones nákup..nevyper košile..neuklízej..nevař..dělej nemocnou..Pomůže ti psychiatr,vypni -ale musíš to vydržet a zvládnout na delší čas/nehnout prstem ať se děje co se děje/,jinou radu nemám

asi bych si radši už i nabila zobák, než promrhala takto, jak žiju, další léta. Co jako, když partnera nezajímám ? On i děti, které dospívají, čekají jen na nákup, připravené jídlo, vyprané prádlo, uklizený domov. On mluví o tom, že má právo užít svůj volný čas jak uzná za vhodné a jedná podle toho. Předpokládá, že mi k život stačí léta moje práce, péče o jeho pohodlí děti, dům, zahradu, povinnosti, které nikdy nekončí a s přibývajícími lety čím dál víc vysilují. Už si říkám, kde vlastně bere tu jistotu, že tak dožiju zbytek života než odejdu na věčnost a budu spokojená. Cítím se strašlivě sama a kdybych mohla plakat, asi bych probrečela dny i noci. Jenže mi to nejde, uvědomuju si, že jedu jako skutečný robot, který má rozplánováno každých deset minut dne a tak nějak přežívá a nežije. V duši mám bolestný údiv, že tohle by mělo být všechno ...

Vis jak, chytremu napovez, hloupeho kopni. Neni nad to zatahnout rucni brzdu ve 130, toho vsimne i slepy. A kdyz se rozjede a pokracuje stejne dal. Tak je tu i druha kolej, jenom je treba si dat pozor na vykolejeni.

Evo, schvaluju. Až budeš zamilovaná tak život najedou bude strašně fajn. Já jsem zamilovaná, mám v podstatě totéž co ty, a je to super. A nic si nevyčítám, na lásku a pěkný sex mám právo.

nezbavím se pocitu, že můj partner si o mou nevěru koleduje. Od rána do večera jen makám, v práci, pak na vedlejšák, doma, kolem něj a dětí, servis - on má svoje koníčky, na mně kašle zvysoka a dal mi najevo, že koníčků se nevzdá, má prý na ně právo. Jistě má. Jenže-já mám zas právo na lásku. Já ji potřebuju. On potřebuje koníčka, já pocit, že ještě žiju, nejen dřu od rána do večera. Život mi protéká mezi prsty a já bezmocně přihlížím, už nejsem ženská, jsem je robot a jedu nadoraz a čím dál častěji se ptám proč vlastně ? K čemu ? Žijeme vedle sebe a míjíme se. Hlavně, ať mi nikdo neradí, že s ním mám o tom promluvit - nevedlo to k ničemu, jen ztráta času a energie. Jsem přesvědčená, že takových žen, ale i mužů, kteří dávají a nic nedostávají a citově strádají, je víc, určitě ano. Každý to nějak řeší. Ani mně se nechce nechat si zbytek života protéct mezi prsty. Možná jednou najdu lásku nebo aspoň přátelství. Budu brát, nezaváhám ani chvilku. Nechci takto dožít.

Jak se od nej odpoutat? Musis delat veci bez nej, abys prisla na to, ze neni jediny. Delat dobre sobe, ne se trapit. K tomu se hodi i pratele, kteri pomuzou prijit na jine myslenky.

Odpusti nejde, můžete o tom však pomlčet. Je to v každém případě velké nabourání sebevědomí toho druhého.

Odpustit jednorázové klopýtnutí kdesi v opilosti nebo na služebce. Ale rozhodně neodpouštět dlouhodobou vypočítavou nevěru a faleš. Každý kdo to dělá si partnera neváží a ponižuje ho. Ono se všichni diví, že je tolik lidí nevěrných. Aby ne když není tlak na změnu. Nekompromisně vykopnout a hotovo.

Odpusteni je zakladni krok ke spokojenosti. Jak uz odpusteni sobe, tak druhym. Jenze, odpousti se strasne tezce to, co nas nejvice boli a to, co nas moc zasahlo. Pak uz si clovek musi pouze srovnat priority. Stoji mu to za to, ci ne...chce takto dal zit, atd. Pokud ne, tak to utnout - ale, odpustit by se melo, jinak se nemuzeme pohnout dal. Pokud to odpustit nejde, nema cenu v takovem vztahu vytrvavat, ublizujeme pouze sami sobe.

tak o to se marně pokoušim, ale bezvýsledně. vydržim to bez něj max.2dny. je to šílený potřebuji to nějak dostat ze sebe ven ale nevím jak... Jakto,že se dějí takové věci, že jeden miluje příliš a ten druhý vůbec??? Pro boha poraďte mi prosím! Co mám dělat?

Co ti musi provest, abys ho prestala milovat? Pokud ti dela takove veci ( "občas i nějakou schytám"), tak urcite neni normalni setrvavat v blizkosti takoveho cloveka.

Dobrý den prosim vás potřebuji poradit nebo alespoň slyšet jiný názor. Mám problém s přítelem(nepřítelem). A to takový, že mi dává odpornými způsoby najevo, že mě nemiluje. Jde o to že mi stále snad i denně tahá před nos své bývalé přítelkyně , s některými si zalézá dokonce i sám ven do auta a mě tu nechá samotnou v pokoji. pak když se vrátí a já mu vynadám pak občas i nějakou schytám. Ale když řeknu že odcházím napomáhá často tomu abych neodjela.Ze sexuální stránky .. ještě stále je schopný semnou do té postele vlézt a mazlit se. tak jak to mám chápat? Jde o to, že ho šíleně miluji a každá nová hádka mě fakt ničí, navíc jsem po operaci, je to už pul roku ale ja mám stále bolesti. Prosim vás pokud víte někdo o způsobu jak by mě ten rozchod co nejmíň bolel nebo alespoň méně nertvoval napište mi to! Děkuji

Odpustit se dá jednorázové klopýtnutí. Dlouhodobý druhý vztah - to je asi problém.

NEDA nikdy uz nezapomenete ze to ten druhy udelala tu neveru,zklame 1zklame vzdy

Děkuju

Děkuju

Možná se nechtěl zbavit ani jedné, možná se nemohl rozhodnout, možná si myslel že si bude užívat na dvou stranách, možná je to bezohledný prevít, možná něco jiného a možná na tom není co chápat. Kašli na jeho důvody!
Až se oklepeš, začni s někým jiným.;) Přeju ti lepší trefu.

Děkuju, nejsem člověk který jedná bez rozmyslu, tomuhle už něco předcházelo. Ale na kolena mě to srazilo at tak nebo tak. Nechápu proč se k ní nevrátil a zkoušel to znovu semnou

Do cizího soukromí se sice neleze, ale pokud nemáš chuť žít ve třech, nech ho jít za svým bývalým štěstím, ať si ho užívá. Pro sebe si najdi jiné štěstí.;)
Výhoz je v tomto případě nejlepší řešení.