Dá se odpustit nevěra?

No Jitko, do jisté míry pravdu máš, otázkou ale je co je středobodem vašeho vztahu. Jak jsem již uvedla , v posteli to bylo vždy nádherné, ale hold ty hádky to také kazily. Od té doby se hádáme méně o všelijaké nesmysly a i ty důležitější věci se dají řešit klidněji. Najednou je tam něco co dlouhé roky nebylo a je to podobné jako když jsme spolu chodili a nic neřešili. A že bych to chtěla oplatit zatím nehodlám , aspoň jsem nepoznala žádného , který by mě přitahoval .Vím jen , že můj muž by moji případnou odplatu velice těžce nesl , mnohem hůře než já. Co se týče té jeho přítelkyně , tak by mu to bylo naprosto jedno, byl by rád, že má důvod se jí zbavit. Protože ho psychicky vydírá, že si něco udělá apod. Je to slepice..To by mě nikdy nenapadlo abych si takovýmto způsobem udržovala vztah.

Nevěrná jsem nikdy nebyla, ale jednou jsem si měla potřebu dokázat, že bych být mohla. Zkrátka jsem svedla chlapa a když mě chtěl před svým pokojem začít líbít a zatáhnout dovnitř, odešla jsem.

Vím, že to vůči němu i příteli bylo asi hnusný, ale zkrátka jsem si potřebovala něco nesmyslně dokazovat.

Myslím, že nevěra se dá odpustit, ale ne zapomenout.

Jsem vdaná již přes dvacet let a můj manžel mi je už tři roky nevěrný. Dozvěděla jsem se to jak jinak jako poslední a vůbec by mě nikdy nenapadlo, že zrovna on to udělá. Pravdou je , že již pár měsíců předtím se mi zdálo jeho jednání podivné, nicméně jsem to přičítala spíš tomu, že je unavený z podnikání. Když jsem tedy na něho neustále naléhala , aby přiznal pravdu, tak se mi po tom najenou ulevilo, že už nejsem za blbce, který to ví poslední.Jelikož jsem Štírka a ty prý rády odplácí, napadlo mě, že se náležitě pomstím. Tedy ne viníkovi manželovi , protože ten mohl tu přítelkyni odmítnout, ale hlavně jí. V čem tedy jsem jí zkřížila plány?Sama rozvedená si dělala iluze, že by si jí mohl můj muž vzít. To že se nerozvede jí ani náhodou nenapadlo.Nechala jsem si to všechno pěkně povyprávět a o co méně jsem věděla předtím o to více pak. Samozřejmě včetně podrobností ze sexuálního života a ty byly žalostné. Mohu tedy napsat a můj muž říká stále, nehledal milenku, ale spřízněnou duši. Sex nám klapal a klape velice dobře, tudíž jsem byla přesvědčená, že se tohle nikdy stát nemůže. Ovšem co neklapalo tak asi jako ve většině vztahů byly spory o výchovu dětí, finanční problémy atd. Byla jsem velmi arogantní, myslela jsem že nade mě není a manžel bude skákat jak já pískat.On často upozorňoval nato, že pokud nezměním své chování, tak si najde jinou ženu.Našel, ale tedy jak sám řekl nesahá mi v ničem ani po paty. Vzhledem , inteligencí, v sexu. Tato "dáma je minimálně o třicet spíš o čtyřicet kilo těžší a prostorově výraznější je všude, tedy i na těch intimních místech. Je líná, no škoda psát. Tak jsem si řekla " no počkej potvoro".A daří se aspoň to, že jí to nevyšlo a sama to začíná chápat. A věřte tomu pomsta pro Štíra je sladká.Ponaučení z toho je, že já jsem si svého manžela začala víc všímat, ovládám se a jinak se milujeme stejně vášnivě a rádi jak na počátku vztahu. Ono totiž ty na druhé straně nejsou milenky jak se jim říká, v tomto případě už vůbec ne, ale hlavně vlezdoprdelky. A to my podvedené ženy se musíme naučit. Pěkně jim ztrpčit život, aby věděly, že budou stále hrát jen druhé housle. I když jisté je, že pokud by se jim přání splnilo, byly by ještě stokrát horší než my.No nic, rozepsala jsem se a holky pište.

Ano, Pro xy, byla jsem téhož názoru, neuměla jsem si to ani představit. Nevěra = nemá mě rád, nefunguje naše manželství. Až do... Pak procházíte hroznou estakádou emocí a citů a najednou nevíte jak z toho. Kloubí se ve vás nenávist s láskou, zoufalství s hrdostí. Záleží hodně na tom druhém, "viníkovi", zda chce uchovat váš vztah, jak vám pomůže překlenou toto zoufalé období. Ano, je to extrémní, ten, kdo vám nejvíce ublížil, vám může pomoci, jen on. Buď je trpělivý, snaží se a bojuje s vaší nedůvěrou nebo jde dále a vám zůstane samota a nepříjemná zkušenost. Po pár letech již nechápete své reakce. Nevěřte, že to přebolí rychle, stopa zůstane ve vás navždy. Ano, dá se odpustit, ale nedá se zapomenout. Všem přeji věrné partnery!

Tento rok to bude 10let co jsme s manzelem svoji.Neverou jsem prosli ne jednou v minulosti hlavne z me strany.Nas vztah to posililo a dnes vime ze to byla velka chyba a ze uz bych si nedokazali predstavit zivot jeden bez druheho!NEVERA SE ODPUSTIT URCITE DA!!!!!!!!!!!!!!!!

Nevěra a nemanželské dítě, ještě k tomu utajené, dejme tomu, je takový krutý zásah do vztahu, že taková jizva se nezahojí a taky svědčí o nízké kvalitě vašeho soužití. Já bych šla svojí cestou dál sama, už bych mu nedala šanci. To ho nemůžete už milovat, ale znám případ, kdy jde spíš o prachy a chytristiku dotyčné.

Věk by nemusel být překážkou, ale ty jsi ještě hodně mladý muž, tak se do ničeho nežeň a ani se nežeň- užívej si hezkého vtahu, ale měj oči otevřené co ona, jestli je ta prava?
K nevěře- když mám fungující vztah, tak nevěru neuznávám. Přečtěte si diskusi na téma: "Jít na kafe, i když mám přítele/manžela?" a to jde jen o kafe...

Ještě k tomu dodam...že sam nejsem ochoten nevěru akceptovat...ale zase pokud by se mi stalo...že bych si momentálně našel přítelkyni-což se mi vubec nehce-protože chci jí...tak bych tuhle neopustil..

Prominte-ale raději sem nenapišu ani svoje meno:)..zaživam ted opravdu zvlaštní situaci..a v podst. by mě nikdy nenapadlo,že ji zažiji..ve své podt. jsem se seznámil s jistou užasnou slečnou okolo věku 30let..která žije už pěknou řadku let se svým přitelem..ja jsem zhruba o 9let mladší.-ale už jenom ve svém okolí znam mnoho paru které jsou od sebe tolik let...mnoho lidí si po přečetění řekne: ,,hmm ,zajička si našla" ,ale ja to tak neberu..v přepočtu se známe asi tak pul roku..je to užasne..rozumime si..ve všem..chdíme ven -spime spolu..atd..vše co k tomu patří..je to uplně něco jineho než vztahy co jsem doposud ve svém věku zažil.Vubec neivm co si o tom mam myslet...asi bych si lhal do kapsy..kdybych řikal,že jsem se do ni nezamiloval...je to v podst. neco užasneho...na druhou stranu nevim co mam dělat...je bezdětná..a v součastné době..není ani vdaná..a vdaná nikdy nebyla..Ona v tom take plave..-nevim co ma dělat..asi jsem vam tady toho moc nenapsal...ve své podst.-ani nevim jak bych měl naš vztah-mezi s sebou pojmenovat?...Prosím za nějaké vyjádření???Dík moc..rad si to přečtu:)

Mylím, že nevěrou si člověk zvedá sebevědomí a hledá to, co doma nemá. Přemýšlela jsi, co chybí tvému muži ve vašem vztahu? Něha, láska, pozornost, chvála, porozumění,...? Něco určitě. Každému něco chybí. A někdo to řeší nevěrou, protože je to možná jednodušší, než říct narovinu do očí, co mi chybí. Možná to ani sám nedokáže definovat, co přesně. Možná jen jde o stereotip. Možná fakt miluje vás obě. U Tebe má tu jistotu, to teplo rodinného krbu a u ní to vzrušení, co bývá vždycky na začátku. To, které by chtěl každý ještě zažít.

Jako řemeslník chodím po své dlouholeté klientele, tak vím, kde se co stalo ...nevěra i nemanželské dítě atd.., a vím tedy, že to museli nějak vyřešit, když jdou spolu životem dál. Otázka je co se mnohdy děje "za dveřmi"

dokazali byste krome nevery odpustit i neman.dite?

Z okolí vím, že nevěrou ten dotyčný řeší svůj domácí problém. Hledá to, co doma nenajde - pochopení,porozumění a možná na prvním místě hezký sex,to všechno,co se za leta soužití vytrácí, všední a odbývá. osobně nevěru nehledám a vím,že bych jí nedokázal odpustit.Je to zklamání a dlouho to bolí...

trdlo. Kolik ti je roků prosím tě?

ahoj .... ja mam takovej problem ve vztahu... mam pritele s kterym sme se porad hadali. on nikam nechodil a moc sme se nevidali. ja zacala chodit s kamaradkama na diskoteky a chtela se trosku bavit. jeden vecer sme se pohadali hodne a rek mi ze nas vztah nemam cenu... byla sem z toho v soku. tak sem se opila. sla sem na diskoteku a tancovala sem tam s jednim kliukem opravdu jen tancovala. jenze pak s toho vznikli drby ze sem s nim nekam odesla a ze sem se tam libala ze trema klukama . on mi neveri ze to neni pravda. ja sem opravdu nic takoveho neudelala. ja nvm co mam delat. mam si ho nevsimat mam ho ignorovat? mam mz list di zadku? myslite ze se vrati? poradte mi ja nvm co delat dekuju

udělát to také a ještě mu říct s kým to bylo .

milé čtenářky - za Vaši podporu děkuji - upřímně a ze srdce. Máte pravdu - je to moje poslední příležitost vzít si pro sebe od života taky něco hezkého, něco, co já chci, ne to, co musím. Přemýšlela jsem dlouho a poctivě o tom, co bych chtěla, o čem sním a zda bych realizací svého snu trpěla výčitkami svědomí. Upřímná odpověď je - ne neměla bych dnes už po tom všem výčitky svědomí. Do rodiny jsem investovala neskutečně mnoho práce, citu, energie, lásky. V současné době už mi nikdo stejnou mincí neoplácí, dokonce nikoho ve své rodině nezajímám. Proto bych neměla žádné výčitky svědomí. Po práci pospíchám den co den rychle na nákup, abych svým blízkým uvařila večeři a stihla taky vyžehlit jejich prádlo a poklidit po nich to, co jsem nestihla ráno před úprkem do práce ... možná bych nemusela hnát schváceně kus přes město k autu, které mně odveze do sousedního města, kde žiju, možná bych mohla zvolnit krok, obrátit směr, dojít pomalu k příjemné kavárně ... možná by tam někdy mohl čekat někdo, kdo by si dal kávu se mnou a ani jeden z nás by v tu chvíli nikam ani trochu nespěchal ... možná ...

Evo, cítím s tebou, ale změnit tu situaci musíš ty sama. Myslím, že nikdo nemá právo po ženách žádat, aby se obětovaly, ale některé to dělají celkem svědomitě, protože to tak dělaly jejich matky a babičky.
Prostě s tím přestaň a začni si dělat radost.
Nejraději ihned - a neposlouchej ty chlapy, které sem začnou psát něco o tom, že máš roupy a pod.
Prostě žij, zítra může být pozdě.

Evo máš pravdu , ty jen dáváš a nic nedostáváš , zkus začít žít jinak , začni chodit mezi lidi, najdi si i milence a užívej si života , dokud není pozdě , tvůj muž se asi nezmění a jednou , až budeš stará si řekneš , proč jsi byla tak hloupá a obětovala své mládí pro člověka , který za to nestál.