Dá se odpustit nevěra?

Jmesser ty jsi bezmezný hovado co okupuje všechny diskuse a všechny názory na píču.

Jmesser tady ti nikdo nadávat nebude, já tě spíš obdivuju, že seš tak silnej a dokázal ses s tím vyrovnat.

Katko! Nesrovnávej podvod a nevěru..... Pokud si jen tak užil, o nic nejde! Skus být raději lepší než milenka! Polykej, dovol mu anal, vzdychej při orgasmu, pochval mu pindoura..... a máš vyhráno!

jsem mladá, nejde o manželství, a jsem hodně ovlivněná společností, která bere nevěru jako nepřípustnou a věří tomu, že když to udělal jednou udělá to znova..
možná mám i jiný žebříček hodnot, tak je to pro mě ted hodně těžký se smířit s tím, že mě podvedl člověk, kterýmu jsem nejvíc věřila.

Já nevěru odpustil, asi před 3mi roky.A to dokonce vícečetnou. Problém s tím nemám, manželku miluju. Tak se do mě pusťte! Zkrátka asi jen nejsem hysterka...Přeci snad jde o soužití , vztah, porozumění... nebo jde o to, komu kdy kdo kam co strčil??

Děkuju moc za vaše názory, opravdu si nevím rady. Přijde mi že ho trochu bráníte, co jsem slyšela názory kamarádek, tak všechny by ho hned poslali do háje, asi záleží na úhlu pohledu. z toho mého to podělal fakt hodně. nevím, jetli mu dokážu ještě někdy věřit. myslela jsem, že volný vztah mi pomůže se na nevěru dívat jinak, když to uvidím i z té druhé strany, myslím si, že bych to dokázala, pokud bych to měla takhle dovolené. ale máte pravdu, že to chce asi prodiskutovat, jestli jsme na to oba připravení.

katko,volný vztah funguje pouze pokud jste o něm přesvědčeni oba.JInak je to pro jednoho pohodička,pro druhého utrpení.

Jeho jsem nemyslela jako jeho vztah, ale jeho jako osobu:-).

Katko, věřím, že to bolí, ale zase tak těžký prohřešek z jeho strany to není. Do volného vztahu bych se nepouštěla, když tě mrzí jedna jeho takováto nevěřa, jak by tě asi zranila nějaká další? Nevidím v tom nic pozitivního. Leda že by ten volný vztah platil jen pro tebe, ale to už jsme pak někde jinde... Zkus na to nemyslet a postupně odpustit. Důležité je, jestsli to s ní skončil? A máš co ztratit: jeho a váš vztah - úplně.

Volný vztah navenek vypadá moderně. Ale zvládnete to? To vědomí, že chodí a spí i s jinými než s Vámi? A dokážete Vy mít i jiného muže kromě něho? Myslím si, že volný vztah funguje v minimálním počtu případů. Lidé mají spíš sklon, aby byl partner jenom jejich a nikoho jiného, nechtějí se o něj dělit.

jsem s přítelem 2,5 roku, prožili jsme hodně krizí, ale žádná nebyla tak velká jako tahle. dělala jsem něco do školy na jeho kompu a všimla si v dokumentech jedné nahé slečny a tak mi to nedalo a hledala jsem dál.. postupně jsem zjistila, že se schází s jednou holkou cca jednou za půl roku ale skoro celou dobu co spolu chodíme, na každý schůzce se líbají a objímají, ted o vánocích se spolu vyspali. tvrdí mi, že to pro něj nemá větší význam, že mu de hlavně o mě a že to udělal hlavně proto, že to chtěl vždycky zkusit. trápí mě hlavně to že to byla dlouhodobější záležitost, dost ted pochybuju o jeho citech. ale nechci o něj uplně přijít, moc si rozumíme a tak mě napadlo, že zkusíme VOLNÝ VZTAH, a ten to za nás vyřeší, jestli v budoucnu budem spolu nebo ne. má s tím někdo zkušenosti? prosím poradte, jestli to mám zkusit. už v podstatě nemám co ztratit.

Nevěra se odpustit dá, já bych to ale neudělala. Ztratila bych totiž důvěru v přítele a jakmile bych mu nemohla věřit, tak by šel vztah stejně do háje. Proto mám pravidlo, jakmile zjistím nevěru, neberu na nic ohled a vztah ukončuji, stejně by k tomu časem došlo.

Jenže když někomu jednou projde nevěra, tak se o ní časem pokusí znova. V podstatě nemá žádnej trest. Řekne se: "Však on/a mě stejně neopustí, tak jako minule, jen si chvilku bude nadávat..." atd. Asi tak nepřemýšlí všichni, ale z vyprávění mých kamarádu vím, že se takhle dá uvažovat. A to nakonec vede k další nevěře. A to nemluvím o nedůvěře, jak zmiňujete. Já bych taky měla problém věřit, žila bych asi ve strachu, kdy mě zase podvede nebo jakou nemoc na mě přenese.

Samozřejmě,že v prvé řadě člověk při provalené nevěře myslí na to jak hluboké to pouto mezi "nevěrníkama" je.Znám to z vlastní zkušenosti,kdy od své přítelkyně jsem čekal spíše podporu a dočkal se podvodu.nezměníme ale nic a věřte,že to ničí citovou vazbu v našem vztahu.Nikdy to nebude už ono jako předtím,však to určitě znáte vy "ublížení" také.Z této zkušenosti pak akorát ve vztahu zůstávají výčitky a jen výčitky.Nejvíc ale vím,že už jí upřímně nevěřím!!A to mi je fakt moc líto..

Tak jak píše ER. Také jsem zůstala s mužem po provalené nevěře a neudělala jsem dobře. Je to už rok a půl a pořád nemůžu znovu najít důvěru k němu.Přesně-ubližuju hlavně sobě.A to není dobře.Když člověk nemůže odpustit, je lepší to zabalit.Přemýšlím o to čím dál častěji a asi to brzo udělám.Nejsem už nejmladší a myslím si,že ztrácím čas.

Hm zajimava otazka, co je vlastne nevera?
Pro nekoho citove pouto, pro nekoho i kdyz tam je sex.
Nekdo to resi, jinymu je to jedno.
Ja mam na to nazor takovy, ze mozna bych ji dokazal odpustit, nevim totiz jak bych se opravdu zachoval, ale musela by mi o tom rici sama, nesmel bych se to dozvedet z SMS, jinych stran, musel bych videt, ze toho fakt lituje.
A to me privadi na otazku, bude-li nekdy vubec nejaka partnerka pro me, rici ji o tom, ze kdyby nekdy nedejboze byl nekdo z nas neverny, ze to radej rici a vysvetlit si, proc k tomu doslo nebo to radej nerikat?

Dle mého, přikládáte nevěře přílišnou váhu. Hlevně prosím je potřeba dělit to, zda se jedná o sex, nebo když vznikne citové pouto. Pokud jde jen o sex, prosím odpouštějte. A hlavně, netrapte se! Tím se nevyřeší nic, stejně tak jako oplácením nevěry....

moc hezky napsané ER.

znám to z vlastní zkušenosti,můj přítel mě podvedl s kolegyní od něj z práce a o to to bylo horší,že se stejně tam dál viděli,bylo jí 20 let a to mě uráželo,říkal mi,že se mu líbí,nikdy se mi nepřiznal a ty sms prý nic neznamenaly,jenže já ho stále milovala a moc mě to trápilo....nevěděla jsem co dál,při sexu ta představa,že to tak dělal i s ní mě nervovala,ale jak se od něj odpoutat?Hledám jiného přítele,abych se zamilovala a tak možná na tohodle snáze zapoměla,jinak to není možné a trápila bych se asi dál

Mandy, Lindo píšete velice rozumně.

Teď, když jsem Vás četla, představila jsem si tu situaci, kdy bych si s K. sedla na terasu, načaly bychom víno, bavily se a já najednou měla říct: Musím ti něco říct a je to hodně blbá zpráva. Mám z toho husí kůži.
Doufám, že nic takového jí v životě nebudu muset říct. Ani nic podobného.
A je pravda, že ostatním kamarádkám bych to neřekla, musela bych to nechat osudu.
Navíc, my s K. jsme stejně let vdané - 18 let, a už jsme prožily takových životních proher ze kterých jsme se vzpamatovaly, že si myslím, že ona by ten průšvih přijala. Asi lépe než já. I když své priority jsem po nemoci hodně změnila, takže už jsem také více otrnulá.
Jenže nikdy neříkej nikdy:)).

Moc Vám přeji, aby jste byly šťastné. Vidím z příspěvků, že svým soukromým peklem jste si také prošly. Květinami cesta dlážděná není asi u nikoho...
Mějte se krásně, ať se Vám nový rok vydaří dle Vašich přání. Ahoj Petra.