Dá se odpustit nevěra?

Hmm, taky si myslím... Já bych se nevěšel, kdyby mi mi oznámila, že se jí prostě nelíbím. Nebyla první ani poslední.Aspoň bych věděl, na čem jsem a mohl bych napřít síly jinam.
Ano, vím, že ženy potřebují aspoň zdání lásky, ale vnitřně tomu nerozumím. Podle mne by mělo stačit "obyčejné" přátelství a důvěra, pak přece již nic nebrání intimnostem a příjemným prožitkům. Alespoň v mém případě sexuální vzrušení znamená, že v ten okamžik tu ženu oravdu miluji, cítím silný ochranitelský pud, atd..., nemyslím tedy, že by byly na místě nějaké obavy či důvody k nepříjemným pocitům.
Stran toho chození "naproti": já bych tedy neměl mít problémy při sexu samotném. Psychologie situace je pro mne osobně daleko důležitější, než ten tělocvik okolo. Dokonce mne onehdy dost iritovala jedna profesionálka, když se mi snažila udělat dobře neustálým zvyšováním tempa, jako bych byl nějaký králík :-). Kromě toho to nebylo ono i z toho důvodu, že některé techniky "dávání" ženě nepřicházely v úvahu už z hygienických důvodů...
Horší to bude s tím předcházejícím zpracováním, s "ukecáváním"... Fakt, že v tomhle neumím a nechi lhát, je skutečně vážný hendikep.. holt špatná výchova, s tím už asi nic neudělám. Snad se mi podaří to napravit aspoň na svých dětech :-).

moc se omlouvám za vypadené "S"

Yardo, myslím, že když...Máš pravdu asanko, v otázce zlenivělých mužů dvojnásob.

V čem přesně empatičtí a...Yardo, myslím, že když perfektně zafunguje chemie, tak nějaké ty projevy jako povídání a dárečky klidně oželíme.
Ženy ale určitě chtějí být klamány, ostatně podobně jako muži a jako celý svět.
Jenže neznám tvou přítelkyni a můžu mluvit jen za sebe. Já bych takové okolky dělala v případě, kdy bych si nebyla jistá, jestli moje volba je správná. Tím nechci nalomit tvoje sebevědomí, ale ona to třeba dělá poprvé a neví, jestli je to dobře, když tuší, že ji nemiluješ. Potřeba citů při sexu, nebo alespoň zdání, že jsou, je pro ženy důležitá.
A muž, který jde naproti?
Pro mě je to takový muž, který dokáže prozkoumat potřeby ženy, uspokojit je, a při tom ji dovést k tomu, aby uspokojila ona jeho.
A protože muži pojímají většinou sex podobně jako atletickou disciplínu, málokdy lze na toho správného narazit.

jo, jo v našem věku už...Tak to asi v každém věku, ne? Předpokládám, že je zbytečné ptát se po definici :-). O to zajímavější je sledovat, kdo podle vás žen charisma má a kdo ne. Z takového pozorování mimo jiné vyplývá, že se charisma neslučuje se ctí upřímností a už vůbec ne s průměrným či ještě nižším přijmem.
To jen abychom tu zbytečně neromatizovali.

Abych to vyvážil, musím uznat, že stejně tak se muži vykašlou na sebelepší holku, když je ošklivá a naopak mnohé prominou pěkné kočičce :-)

Renato, jsi rozumná...V čem přesně empatičtí a jdoucí naproti?
Ptám se, protože mne už poněkud unavuje, že si každá žena (co znám) chce přece jenom hrát na lásku, i když tvrdí, že ne. Například: má potenciální milenka je zadaná a nespokojená. Dal jsem jí na jevo, že mne vzrušuje a že bych jí to rád vynahradil, ale to se trochu vylekala a naznačila, že by to chtělo trochu toho tokání (večeře, hodiny povídání, možná dárečky, ...), zkrátka očekává, že se budu chovat jako bych ji miloval, i když hned na počátku akceptovala, že jí jakožto ženatý muž nemohu nabídnout plnohodnotný a persprektivní vztah. Takže já mám živý dojem, že bych jí dokázal být dobrým společníkem v posteli, ale na to možná ani nedojde, protože nehodlám předstírat, že ji bezmezně miluji. (Kdybych byl parchant, zahrál bych divadýlko a dosáhnul bych svého :-), ženy chtějí být klamány).

No ano, kolem dvacátého roku nejde ani tak o prožití sexu jako o vybití, podle toho pak vypadá kvalita.
Renato, máš štěstí, že sis vzala muže, se kterým jsi prožila v sexuální shodě jistě hodně let. Spousta z nás to štěstí neměla. Okolo padesátky ale muži leniví a potřebují nové, mladé podněty - tím tě ale nechci lekat. Někteří zleniví tak, že už chtějí jen teplé večeře - a ty si poraď jak umíš.
Tak to bohužel je.

Nemám podle mně libido ani...jo, jo v našem věku už požadujeme, aby měl chlap cosi jako charisma

Renato, fakt nic ve zlém,...Nemám podle mně libido ani silné ani slabé a předřazuju kvalitu kvantitě. Jsem normální baba středního věku, která si už sex, jídlo, dobré vínko umí určitě dobře vychutnat, požitkářka jsem určitě. Z chování člověka se dá možná poznat, jaký bude v posteli, ale ne vždy a občas se může dojít k závěru, že tak trochu šlo o klamání tělem. Letmý závan hormonu mně do postele nedotlačí, musí jít o něco více. Určitě kvůli závanu nepůjdu do postele s člověkem, o kterém vím, že ojede kdeco jen proto, že mi bude vonět, líbit se mi a budu s ním mít společnou chemii. Mám jisté priority. Prvně zdraví, děti a rodina, pak radovánky, láskování a láska, pak práce a přátelé, nakonec peníze, zájmy a vše ostatní....

Renato, jsi rozumná...Sasanko a Yardo-já doufám, že se ten úlet z vejšky vypracoval. Dozvěděla jsem se o něm po letech, že je dvakrát rozvedený a platí na čtyři děti. Jinak si nemyslím, že by byla jeho pasivita v posteli jen moje vina, neboť on uměl žvanit a to mu šlo velmi a budoval si s oblibou pověst postelového borce. Hodně holek na kolejích to chtělo prubnout, znám názory několika, holky si hodně věcí řeknou a všechny se shodly-katastofa.
Jinak pro mně je sex důležitý a naučila jsem se vychutnávat si ho postupem let a poté, kdy k tomu už byl kvalitní a dobrý partner. Stal se později mým mnaželem, problém je v tom, že po pětačtyřicítce zlenivěl a já ne. Ale není to nijak fatální problém, prostě jen ty potřeby se mění s věkem a to u každho jedince jinak.

Renato, fakt nic ve zlém,...jj - muž a žena si prostě musejí "sednout", tak to je.

Renato, je mi líto, ale moje...Konečně žena, která si rozumí, díky :-).
Čistá pravda.

Rozumím Sasanko. Kus...Renato, jsi rozumná ženská.
Pokud nejsi jakkoliv zahnaná do kouta, nehledej bokovky, správné to není.
A samozřejmě, že to, co jsem psala, není pravidlo bez výjimky. Tvůj spolužák se zřejmě přiliš brzy uvázal a potom hledal, jestli to někde není lepší. Nezralé vztahy nezralých dvojic končící svatbou byly před rokem 2000 skoro pravidlem.
A ještě k intimnostem - mezi muži jsou velké rozdíly (nemám na mysli žádné rozměry!!) v empatii, a dobří jsou ti, kteří nám jdou naproti, kteří se zajímají, jak co prožíváme my. A aby tohle dokázali, asi musejí poznat větší množství partnerek.
Třeba se tvůj tehdejší přítel ze studií později "vypracoval".
:-)

Rozumím Sasanko. Kus...Renato, fakt nic ve zlém, ale tyhle racionalizace jsou jen zástěrka. Prostě nemáš tak silné libido, tak se ti do toho nechce, no, na tom není nic divného. Samozřejmě existuje spousta rozumných důvodů (zdravotní rizika, morálka, atd.), ale ty dokáže lehce zlikvidovat i jen letmý závan hormonu. Je dokonce možné, že ten Casanova tenkrát nepodal skvělý výkon, protože neměl dobrou spoluhráčku. Pochopitelně tě neznám a tak to nemohu vědět, ale už ze tvého tónu ta pasivita tak trochu zavání. A jestliže skutečně nebyl dobrý milenec, opět se ptej sama sebe jak to, žes to nepoznala? Nezapomeň, že je to vždy žena, kdo si vybírá a je zajímavé, že některé prostě mají "čich" a některé ne, neboli opět libido.

Rozumím Sasanko. Kus pravdy...jsou možná výjimky potvrzjící pravidlo. Jako mladá holka na studiích jsem měla úlet s klukem z jiné vejšky. Šokovalo mně pak zjištění, že byl od devatenácti ženatý a po čase jsem přišla z povídání o jeho osobě na kolejích a ve studentských klubech, že spí s kdekterou trochu pohlednou studentkou široko daleko. Sand si v těch zářezech na pažbě liboval. Neříkám, že jsem byla tehdy velezkušená v oblasti sexu, ale sex s ním byl děs. Skočit na věc, hotovo, bez předehry, bez nápadu, bez pořádného používání rukou a tak dále...nuda, nuda...ale jak říkám asi jde spíš o výjimky. A souhlasím i s dalším tvým názorem. Takového chlapa do postele na povyražní, pro život nic moc-tedy pro mně ne. Nestála bych o to ani za cenu fantastických nocí a milování. Kamarád mně lákal, ale to už jsem znala jeho život a upřímně řečeno se do vztahu s promiskutními lidmi bojím jít ze zdravotních důvodů. Navíc taky moc nejsem nakloněná bokovkýám, co nechceš aby druhý činil tobě, nečiň ty jemu...

Sasanko, dík za...Renato, je mi líto, ale moje životní zkušenosti jsou takové, že "dobří samci" jsou i promiskuitní.
Mít takového doma je možná fajn na začátku vztahu, později je to očistec.
Orla prostě nespoutáš.

Renato, s první částí...Sasanko, dík za názor....píšeš...jsou v tom tak dobří, že nevydrží nevyužít příležitosti. Máš tím na mysli, že v sexu jde kvantita ruku v ruce s kvalitou ? Ten, kdo prostě žije promiskuitně je dobrý milenec potažmo milenka ?

On je rozdíl mezi...Renato, s první částí tvého příspěvku naprosto souhlasím.
A k té druhé - jsou muži (ale i ženy), kteří se snad narodili proto, aby se milovali. Jsou v tom tak dobří, že nevydrží nevyužít příležitosti. A všechno další, co s tím souvisí, je už na jejich ostatních vlastnostech. Pokud mají soudnost, tak dělají vše tak, aby se jejich manželky nic nedozvěděly. Pokud jsou to pitomci, ublíží svým nejbližším.
My všichni jsme vybaveni odlišnou potřebou sexu a odlišnými vlastnostmi. A jak se tyhle dvě složky poskládají, na tom pak závisí naše chování k lidem okolo nás.

On je rozdíl mezi jednorázovou nevěrou někde na firemním věčírku a dlouhodobým vztahem bokem. V prvním případě jde spíš o fyzično, v druhém se do toho často zamíchají city. S přítelem bych se rozešla i po zjištění jednorázovky, to nemá ve vztahu co dělat, když dva jsou milenci a nic zbudovaného je nepojí, aby měl vztah šanci, měli by se milovat a kdo miluje opravdu, nemá potřebu podvést, navíc hned na začátku. V manželství, třeba po letech, kde jsou děti, společný majetek, tam už není tak jednoduché to utnout a nevěra by se měla rozlišovat i pohnutky, které k ní vedly....
ale hodím do placu otázku-co si myslíte o chlapovi-jedná se o mého známého, s kterým proberem o životě dost věcí, který byl dvakrát ženatý a měl úlety. Například v lázních nebo s kamarádkou své ženy. Nepovažoval to za nic, co by ohrozilo jeho manželství a za zcela přirozený jev. Ne z legrace, ale vážně tvrdil, tvrdí a tvrdit bude, že jiná cesta nebyla, když to dotyčná žena chtěla a ony v jeho případech údajně chtěly. Když řeknu, že to je rozhodnutí dvou, že měl taky svou vůli a snad i něco jiného než povinnost nadržené kamarádce manželky vyhovět, nechápe. Když žena dá najevo zájem, podlehne jí podle jeho názoru naprosto každý chlap, pokud ona není žádné vyslovené strašidlo do zelí nebo nemá stodvacet kilo. Docela mi to přišlo jako smutný názor na vztah dvou, ale nechávám mu ty jeho postoje, řídil se jimi celý život a bude řídit, dokud bude žít. Souhlasíte s takovým pojetím jednorázové nevěry, případně nevěry na týden, dva, kde je časové ohraničení jasné ? I tohle může sklouznout do vztahu...ujet může každý, ale podlehnout při každé možné příležitosti s tím, že to bude jednou, protože to tak chci a mít filozofii, že když je příležitost, musí se využít mi zcela normální nepříjde. Možná jsem jen moc konzervativní ? Ale nechtěla bych tak žít sama a ani mít takového partnera...

No - čistého vína si nalejme. Dá se s nevěrou (vlastní nebo cizí) žít dál. Ale vztah už NIKDY nebude čistý. A Róbert - to sdělení "...nie je pravda, že kto raz podviedol, urobí to znovu!..." vyjadřuje jen Váš osobní a navíc momentálni názor, přání neudělat TO zase - nic víc, nic míň.