Vzpomínky na totáč :-))

Vzpoměla jsem si že za dětských let měla dětská Dr ve své čekárně takovou houpací židličku ve tvaru kohouta.A když jsem měla horečku neexistovalo,abych šla k lékaři.Dětská Dr přišla vždycka k nám domů (a totéž u spolužáků),do ordinace mě maminka dovedla až na kontrolu,když mi bylo líp.Dětské vysoké stoličky byly u kadeřníka.Byly ve tvaru zviřátek a nejspíš ne všude,ale pamatuju je z Prahy v kadeřnictví v Černé růži.

Měla jsem rozbitý PC a po...Tak už tu chybí jen Moravák a byli bychom tu o5 celá "stará parta".
My jsme doma měli co pamatuji už plynovou karmu, ale onen koupelnový válec jsem viděl ještě u 1 staré sousedky tady v domě.
Co se však té karmy týče, tak já tu pořád snad snad tu samou značky Mora. Bydlím stále v tomtéž bytě a nevzpomínám si, že by se tu kdy měnila, stejně tak jako plechová smaltovaná vana. Akorát cca před rokem se mi u ní ulomila klička a tak jsem musel zavolat opraváře. Když jsem mu však řekl, že se pokusím požádat o výměnu této staré karmy babičky za novou moderní, tak mne vyloženě zapřisahal, abych to nedělal a byl rád, že mám to, co mám. Opravil kličku, vyměnil propálenou membránu a babička zase šlape jak zamlada, takže mne tu možná i přežije. Holt ještě kvalitní socialistické dílo a žádný současný kapitalistický šunt (jen ať má taková jedna a spol. vztek :-D).

Tak to já si pamatuji z doby...K pohřebním průvodům-naproti prarodičům na malém městě bydlel pan Zajíček-pohřebák.Ve stodole měl klasický pohřební vůz,takový černý kočár se stříbrnými ozdobami,ve stáji černé koně,kterým na pohřby nasazoval černé chocholy.Když chystal koně a vůz,moc se mi to líbilo,měl všechno naleštěné a vypadalo to přímo pohádkově.Kdoví kam se ten kočár poděl...

Zdravím skalní diskutéry,...Ty jsi musela nakukovat ke mě domů.Jak mi nešel PC,třídila jsem staré fotky.Na jedné z nich jsem jako malá s maminkou a obě máme háčkované rukavičky.
Na smuteční pásky pamatuju,já je nenáviděla.
Já osobně zavěšení párů do sebe neměla ráda,ale na těch fotkách co jsem třídila jsou moji hezcí a mladí rodiče do sebe zavěšení a moc jim to sluší.

Zdravím skalní diskutéry,...Tak to já si pamatuji z doby dětství na venkově i smuteční průvody městečkem na hřbitov. V průvodu šla i smuteční kapela a hrála. Když nám umřela babička, nosily jsme se sestrou 6 týdnů smuteční pásky na rukávě a máma chodila těch 6 týdnů ve smutku.
Že nosili mladíci (a nejen vojáci) dívkám kabelky, si taky pamatuji.
Taky valchu, ale tu měli naši jen pro případ, že se porouchá pračka. V kotli se vyvářely cíchy atd., jednou za čas bylo tzv. velké prádlo a to se celý den pralo a sušilo na šňůrách na zahradě.

Zdravím skalní diskutéry, tak jsem si uvědomila, že dřív byla móda nosit milované slečně kabelku. Většinou ji nosili vojáci(záklaďáci) v uniformě, když měli se slečnou rande při opušťáku. Také se zamilovaní, více než dnes, vodili za ruku, případně zaháknutí malíčky rukou. A také byly na ulici ve velké míře vidět líbající se páry. To už také dost vymyzelo. Moji rodiče a jejich vrstevníci, chodili po ulici do sebe zavěšení. Dokonce snad bylo nějaké pravidlo, kdy jde žena vpravo, či vlevo. Odvíjelo se to od toho, zda byl pár sezdaný, či nikoli.Hluboký smutek se nosil půl roku, pak existovaly, na znamení smutku, černé pásky na rukáv a do klopy. Maminka nosila i v létě háčkované rukavičky.

Jé, Vy sbíráte valchy? Tak...Valchy nesbírám,je to náhoda :-).Ale náprstky jsou supernápad-už kvůli tomu místu.Dcera s rodinou je nesbírají,aspoň ne cíleně,ale z dovolené si náprstek obvykle přivezou.
V neckách jsem se nekoupala,ale v té plechové vaně ano.I v těch prádelních kotlích,u nich bylo hezké,že voda nechladla,naopak byla čím dál teplejší,jak se pod nimi topilo-jak u čertů v pekle :-))

Měla jsem rozbitý PC a po...Jé, Vy sbíráte valchy? Tak to by se mi také líbilo. Bohužel, nemám místo. Tak sbírám alespoň náprstky.
Také jste se někdo koupal v neckách?

Měla jsem rozbitý PC a po dlouhé době jsem opět nakoukla.Takže zdravím Důchodče i ostatní.
Valchu pamatuju i pračku s vrtulí.valchu mám dodnes na chatě,dokonce v různém provedení.Klasickou-tj plech ve dřevě,"moderní"-takové varhánkové udělátko z prastaré umělé hmoty,nasazvalo se se to na ruku,protože to bylo malé.A raritu-valchu z mramoru,vyrobenou z už hotového,ale nevyzvednutého náhrobního kamene.
Pamatuju nejen stroječky v tramvajích,ale i průvodčího v takové kukani přímo v tramvaji,u kterého se kupovaly lístky-tuším že dospělé stál (i s přestupem) 60hal,děti od 6let polovic.
Vzpomínám i na kotle,kde se ohřívala voda.Pamatuju 2 druhy,i když jich možná bylo víc.Jeden byl kovový válec,to většinou v koupelnách.A babičky měly-obě dvě-ještě prádelní kotel-takovou obezděnou škatuli,kde se dole dalo topit.Nahoře se pak dal vsadit vyndavací plechvý škopek,kde se ohřívala voda.V prádelně ještě byla kovoví vana na nožkách-tu nám v létě vyndali ven,napustili vodou,která se v plech rychle ohřála a to byl "bazén".Hezké časy,zrovna nedávno jsem z té doby probírala fotky :-)

Pamatujete na strojky na...Taky byla přestávka ve vysílání každý všední den, kolem poledne. To mě vždycky štvalo když jsem ležel doma s chřipkou.
Ty strojky na štípání pamatuju, na tak procvaklé lístky se dalo jezdit neomezeně, když si člověk zapamatoval tramvaj. Pokuta za jízdu na černo byla 50kč. Což hrubým odhadem odpovídalo dnešním 400kč.

Pamatujete na strojky na štípání lístků v tramvajích?
Měl někdo z vás Trabanta? Mám pocit, že tenkrát stál nějakých 37 tisíc, Škoda 100 stála cca 45 tisíc.
A co závěrečná hymna v televizi a konec vysílání až zase do druhého dne, ani už nevím, od kolika hodin.

Holky prala jste některá na...Snad se tím nikoho nedotknu.

Synáček se ptá matky:
Mami, proč jsou svatební šaty nevěsty vždycky bílé?
Matka se zamyslí a povídá:
To všem svatebčanům a přátelům říká, že nevěsta je čistá...
Syn se zamyslí a jde s toutéž otázkou za otcem.
Tati, proč jsou svatební šaty nevěsty bílé?
Otec se na něj překvapeně podívá, pak jej vezme za rameno a provede ho po bytě.
V kuchyni ukáže na lednici a ptá se, jakou má barvu.
Syn odpoví:
Bílou.
Ukáže na myčku nádobí a znovu se ptá, jakou má barvu.
Bílou, odpoví syn.
Totéž udělá otec v koupelně s pračkou a sušičkou.
Potom povídá:
Vidíš, chlapče, všechny domácí spotřebiče jsou přece bílé.

Tenkrát na Západě....se...Nic není jako dřív, nic není,jak bejvávalo... V dobách ještě velkých kotoučových magnetofonů patřily k těm naprosto špičkovým, po jakém jsem marně toužil, 3 hlavé a 3 motorové magnetofony Akai se skleněnými hlavami. Nedávno jsem v nabídce jistého elektromarketu našel tzv. "jezevčíky" s CD přehrávačem a analogovým(!) tunerem a se značkou Akai v té naprosto nejnižší No Name kategorii. A já jsem si vždycky myslel, že zavedená značka si střeží svoji reputaci jako oko v hlavě. Sakra, kam to ten svět dneska spěje?

To mi připomnělo. Když...Je mi 52 a ještě si pamatuji na společné prádelny. Potom se máchalo v řece. Jsem holka od Vltavy. No a doma se na trávě bělilo. Směla jsem kropit malým kropáčkem.
Dnes to vypadá jako středověk.S mladýma by to praštilo.

Holky prala jste některá na...To mi připomnělo. Když jsme kdysi v dobách mého dětství jezdívali na letní byt do Jevan, tak tam ti domácí občas vytáhli na dvorek kotel na ohřívání vody, pod kterým zatopili dřevem a prali na valše v neckách! Takto vyprané prádlo pak věšeli na roztažené, bidly podpírané šňůry. Ještě teď cítím, jak krásně to tam tenkrát na tom dvorku vonělo. Sakra, to byla pračka se sušičkou.

Skákající Tatramatku jsme...Tak to my jsme asi měli nějaké štěstí na vyjímku, potvrzující pravidlo. Nám stačilo mít mezi nebožkou Tatramatkou a vanou vloženo několik špalíčků polistyrénu a žádné držení pračky jsme nepotřebovali. Ždímání sice bylo značně hlučné a pračka se při něm celá třásla, ale na žádné excesy spojené s jejím skákáním si nevzpomínám. Kdysi jsem kdesi četl o jakémsi páru, který onoho vibrování Tatramatky údajně využíval při svých sexuálních hrátkách coby jakéhosi Superrobertka. Osobně to však vyzkoušeno nemám.

Holky prala jste některá na nejznámější automatce české výroby, zvané valcha? Jednou se mamince rozbila pračka, taková ta s vrtulí uvnitř a pralo se na valše. Ještě dnes mě bolí klouby na prstech.

Něco by na tom mohlo být,...Tenkrát na Západě....se vyráběly fakt kvalitní věci. Slintali jsme oprávněně. Jenže jak se začaly zvyšovat daně a přitvrdily podmínky pro podnikání, firmy i z jiných důvodů přestěhovaly výrobu na východ, a tady je výsledek. Koupíte varnou konvici Phillips nebo Braun- což bývaly značky! A zjistíte, že je to plast Made in China.:-))Nemluvě o autech a elektronice.

Skákající Tatramatku jsme měli taky. Jednou přinesl manžel s velkou slávou tzv. kolíbku, do které se ta pračka měla dát a zajistit stabilitu. Pračka samozřejmě z kolíbky při prvním ždímání vyletěla jak kulový blesk a kdybychom nebyli bdělí a ostražití, tak nám rozmlátila snad celou koupelnu. Tak už jsme to nikdy s onou kolíbkou nezkoušeli a zase pračku při ždímání drželi. Pravda ale je, že byla nezničitelná a měli jsme ji velice dlouho.

Upřímnou soustrast. POkud...Něco by na tom mohlo být, protože mi v obchodě byla nabízena, samořejmě za zvláštní příplatek, prodloužená záruční doba právě na 5 let. Že by byl již výrobcem do výrobku zabudován jakýsi mikročip "načasovaný" na 5 let? Dnes bych se nedivil ničemu.
Ale vzpomínám si, jak tehdy prakticky téměř všichni měli doma stejnou "skákající" Tatramatku a toužili po "západní kvalitě" Zanussky z Tuzexu. A tak to Bylo i u jiných druhů tvz. spotřebního zboží. Já osobně jsem tehdy "slintal" u výlohy Tuzexu nad pár Hi-Fi věžemi a BTV Sony jak jsem tu o tom již kdysi psal), přičemž v běžných obchodech byly prakticky jedinou "konkurencí" naší Tesly polské v licenci Grundigu vyráběné magnetofony Unitra a sovětské BTV Rubín. Tak dnes máme, co jsme tehdy chtěli.