Vzpomínky na totáč :-))

To jsou přesně ta rezidua socialismu. Hlavně nemakat, jen popíjet a běda, když vás někdo za tyto nedostatky vyhodí z práce. Socialisticky pracovat, kapitalisticky žít. A nadávat.Každý musel práci mít, byla to jen taková stínohra. Po tomto způsobu zaměstnání se fakt některým nemakačenkům stýská.

To, že se skoro pořád něco slavilo a mezi tím se občas i trochu dělalo, bylo sice příjemné, ale není to tak důležité. Důležité je, že každý musel práci dostat a nemohl o ni jen tak pro nic za nic přijít. Takže každý měl zaručeno, že bude mít kde bydlet a že bude mít peníze na nájemné a na jídlo. To dnes nikdo jisté nemá.

Já jsem tu dobu prožil a...Je fakt, že nás bylo na projekci okolo padesáti a slavily se každé narozeniny a svátky a občas i něco jiného, tak si spočítejte, kolik dnů v roce se prosedělo a propilo. Tak se divím, že ten socialismus vůbec trochu fungoval. Asi tak od 1985 se u nás začal pracovní režim zpřísňovat a v 1988 jsem se stěhovala a v nové práci se nepilo a nekouřilo vůbec a jen se dělalo, tak by to v práci mělo vypadat. Slavit se může i po práci. Ale jinak na to vzpomínám dobře, měli jsme fajn partu a zažili jsme různý srandy.

Však on tu letošní podzim bude ještě pořádně horký. Konečně.

Nejsem a nikdy jsem nebyl žádnej nemakačenko ani flákač. Ale jen mám rád jistotu, že když chodím dobře do práce, tak mne nikdo nevyhodí. Tehdy oprabvdu stačilo jen do práce normálně chodit a nevynechávat směny a nemusel se nikdo bát že ho vyhodí. Dnes vás vyhodí i když makáte jak otrok, stačí, když najednou není práce a jste na dlažbě. Tohle se tehdy nikdy nikomu nemohlo stát. Základní lidská práva jsou mít kde bydlet a mít co jíst. Tyto dvě práva byla opravdu dodržována. Nájem byl cca 100 Kč měsíčně a jídlo za pár korun a zaměstnat a platit vás vždycky některý podnik musel, dostal to příkazem z národního výboru. Když jste neměl práci, zašel jste na odbor pracovních sil ti vám poslali do nějakého podniku a dali vám do ruky papír, což byl vlastně příkaz pro ten podnik, že vás musí vzít do práce. Ne jak dnes, když vás nikdo zaměstnat nemusí a stačí abyste se někomu nelíbil a jste bez práce.

Politické vraždy byly...Bodeť bys nějaký pocit měl, když jsi byl furt nalitej. Nemakačenka a flákače nemám rád, což ti může bej samozřejmě fuk, ale přesto jsem ti to musel sdělit.

Politické vraždy byly akorát v padesátých letech a tu dobu jsem nezažil. Neměl jsem pocit, že by mi někdo omezoval svobodu. Naopak, dnes mám například omezenou svobodu už tím, že mi zaměstnavatel nezaplatí a tím ztratím svobodu si nakoupit jídlo. Tehdy, když byla práce, dělalo se, když nebyla, tak se třebas něco oslavovalo, popíjelo se, prostě veget, a hlavně to bylo zaplaceno, jakoby se dělalo. Dnes, když není práce, pustí vás na dlažbu a nedají vám nic nebo jen almužnu z úřadu.

AA-ty jsi toho asi moc nenamakal-jak jsi psal,proto ti to dneska nevoní.Takže chceš vrátit zpět totalitu,politické vraždy,omezování svobody?

Já jsem tu dobu prožil a...Jo, ale peníze jsme vždycky dostali v termínu a brali jsme peníze dokonce dvakrát za měsíc. Dnes člověka jen honí do práce a nemá jistotu že dostane zaplaceno.

Já jsem tu dobu prožil a...Proto se taky socialismus položil.

Tedˇje jistota že zdechneš nic jiného.

Meleš píčoviny.Já jsem tu dobu prožil a pamatuji si, že jsme často v práci celý den nic nedělali, jen se chodilo do obchodu pro pití (vždy tam jeden z nás šel) a žádný vyhazov nám nikdy nehrozil. Tak nevím, co považuješ za pičoviny. Kdybych to nezažil, nepsal bych o tom.

Na totáči bylo bezvadné, že jsme se měli dobře a měli jsme jistotu zaměstnání. V práci se toho moc nedělalo, každou chvíli nějaké oslava, nikdo nás do práce nehonil jak dnes a nehrozil nám vyhazov. Všechno se dalo v pohodě domluvit. Dnes vás vyhodí z práce i bez důvodu, tehdy aby někoho z práce vyhodili, tak to by musel alespoň několik měsíců nechodit do práce, nevyhodili totiž ani ty, co pravidelně vynechávali směny a místo práce sedávali v hospodách. A výplata vřdycky byla, nestaloí se, že by podnik nezaplatil, jak se to dnes děje běžně. Jo, byl to dobrý život, teď to stojí za velké H.... Kdo neremcal a chodil alespoň do průvodu na 1. máje, ten se měl dobře. Dnes aby se člověk udřel za pár korun a ještě to nestačí.

Tak to je dobrá náhoda a...Z oné cukrárny je nyní pizzeria, ale jinak je to tam pořád stejné. I podstavec pomníčku na návsi je stále stejný, jenom místo busty J.F. je na něm teď busta T.G.M. Akorát chat je kolem Jevan nejméně 2x tolik. I tam, kde dříve bývaly širé družstevní lány.

Jak tak koukám, tak "všechny cesty vedou do Jevan", nikoli do Říma, jak se říká. Moje spolužačka a tehdejší nejlepší kamarádka se vdávala v Jevanech a svatební hostina se odehrávala právě v té hospodě Na statku, kterou zmiňuje Majda. Byla jsem tam za svědka té svojí kamarádce, která si vzala Jevaňáka a pak jsem tam ještě jezdila nějaký čas na návštěvy. V létě probíhalo koupání na pláži někde u nějakého docela velkého hotelu, nevím už, jak se to tam jmenovalo.Pamatuji si ale stanici autobusu, kterým jsem tam jezdila - u Křížku.

"Jevanská sekce"...Tak to je dobrá náhoda a svět je skutečně malej. I já trávila dětství a mládí v Jevanech. Také na Vyžlovce, ale spíše v těch Jevanech, kam jsme už jako dospělí např. chodili do hospody Na statku. Hned vedle bylo kino, tam jsme také chodili.Naproti pošta a vedle ní na rohu příjemná cukrárna s bezva zmrzlinou. Ani nevím, jak to tam vypadá teď, už léta jsem tam nebyla.

Jéé :-) - co je to..."Jevanská sekce" bylo myšleno v nadsázce. Před nějakou dobou jsme tady s jednou paní kolegyní zjistili, že jsme oba v dětství trávili prázdniny v Jevanech či jejich okolí a vyměnili jsme si tu na Jevany té doby pár vzpomínek.

Vítám Majdu, již 3....Jéé :-) - co je to jevanská sekce a kdo v ní je?

Manželova babička byla...Vítám Majdu, již 3. členku do naší "Jevanské sekce".

Taky jsem byla v Rumunsku u moře. Kdybychom neměli v hotelu polopenzi a při snídani si jako "správní" Češi s sebou neodnesli aspoň žemli, tak jsme tam přes den neměli vůbec co jíst. Absolutně se tam nedalo koupit nic k jídlu, jen ovoce a zeleninu u stánků. V obchodech měli jen sterilovanou zeleninu, alkohol a odporně chutnající sušenky, jinak nic. U benzinek bylo skoro pořád zavřeno, protože nebyl benzin, TV hrála z úsporných důvodů jen 2 hodiny večer. Před hotelem bylo několik kiosků, kde se prodávala keramika a trička.Jen moře a písčité pláže byly příjemné. Jídlo v hotelu bylo dobré, jen nevím, kde na to brali suroviny. Zřejmě do "cestovního ruchu" nějaké ty peníze dali. Čím se tam živili domorodci, jsem za celou tu dobu nezjistila. Jen jsem tam viděla rodinku, která si před baráčkem pekla nějaké placky. Bylo to v r. 1985.