PEKARNA U ZLATE MAMY

amazonko a co dát ještě šanci

..amazonko a si si jista, že se ten druhý netrápí...třeba to jen neumí tak dávat najevo nebo to nechce dávat najevo před tebou...nikdy nemůžeš úplně vědět, co cítí druhý...

moje trápení...ted začínám mít pocit že koncem ledna se na mě začne trápení valit ze stran,už ted začínám mít nervíky....jako by jedno nestačilo.....ale tady je mi krásně a hrozně dobře...

Viď bezejmenná, mne se to také moc líbí...však občas mne štve to, že jsou známé, neznámé:-)

jako se říká že nikdy není tak špatně aby nemohlo být ještě hůř....člověk nemusí být nahoře aby byl dole a někdo nebo on sám si nabil hubu...

amazonko, mluvím všeobecně, nejsem zasvěcená do tvého trápení

..no nahoře je někdy velý strach, že spadneš dolu...nejlepší je to asi při cestě nahoru...

pokud se jeden trápí tak to pro oba dobře nebylo ale pro něj...správný čas,nasprávný čas já nevěřím....

Je moc hezké, když se známé, neznáme bytosti setkají vždy a všude:-)).Tato diskuse je toho důkazem.

..některá rozhodnutí jsou jednoduchá...některá jsou velmi težká..

amazonko, pokud jsi úplně dole, pak jsi musela být úplně nahoře. Možná si to ani neuvědomuješ.

No právě, vše se ukáže zpětně. Potom vše vidíš jinak. Ale nejhorší je se v ten daný okamžik rozhodnout. To je těžké.

..já jsem zvláštní žena já i když mě někdo nebo něco raní tak se nezlobím nebo právě odpusit dokážu...protože vím že zlobením si nepomůžu....vím že je normální být jednou na hoře a jednou dole...ale někdy mám pocit že mě lidi nepustěj ani nahlédnout jaký je to nahoře...no to je jedno....

né ančí,né ty tou příčinou nejsi fakt né....

..jo třeba časem uvidíš, že ten člověk v ten moment nemohl jinak...a že to bylo pro vás oba dobře..že třeba nebyl ten správný čas..

amazonko, omlouvám se jestli jsem příčinou

...ty jseš fakt jak já...já také jdu z extrému do extrému...ale jen emočně...vědomě to mám jako Anči, že vím, že vše je tak jak má být a že to je normální být jednou dole a jednou nahoře ...a že přání duše se většinou vyplní...jen člověk nesmí tlačit na pilu...

...ale když mám splín, tak mi také toto vědění moc nepomáhá...

Pravda amazonko, některé jizvy se nikdy nezahojí. Některé křivdy ani nezapomeneš. Ale je důležité se naučit odpouštět, přestože nezapomeneš. Nenést křivdu sebou.
Je to těžké.

no někde něco mě něco připomělo pak onde mě zas něco přpomělo...rozesmutnělo....do toho ůnava přiběěhla.....no náhle toje....

..Evelynka je jedna moudrá osoba..

..Amo tobě nějak dnes hodně poklesla nálada, copak se stalo?...skoro jako kdyby náhle :-))) vystřídalo:-(((

o tom není ani tak život jako lidi v tom životě...někdy tě to tak srazí na zem že se těžko vstáva a rány se hojí blbě jsou tam jizvi který máš deně na očích když máš zdolávat překážky,někdy se to obejít nedá,někdy to tak už prostě je a ty musíš čekat jestli časem to nebude jinak a jen doufat...