Reklama

Jak se o sebe postaráte, když zestárnete?

Jaroslav (Út, 29. 1. 2008 - 11:01)

Cituji : Tom: ,,něco podobného (abych je měl na krku každý den) by rodiče nepřipustili."
Až budeš mí na krku ležáky po mozkové mrtvici, už to nebude o tom, jestli někdo něco připustí, nebo ne!

Oldřich (Út, 29. 1. 2008 - 11:01)

Myslel jsem to silně ironicky a doufal jsem , že to většina pochopí. Je mi líto, pokud to tak není. Taky bych si nevěděl v podobných situacích rady.

Respitní péče (Út, 29. 1. 2008 - 11:01)

Respitní péče
Vytisknout stránku
Respitní péče je poskytována pouze občanům České republiky

Poznámka: S ohledem na velký zájem o tuto službu jsou možnosti v roce 2008 až do konce roku vyčerpány. Zájemcům doporučujeme obrátit se na jiné subjekty např. na " SUE RYDER " - pouze pro ženy. Na závěr prosíme zájemce o tuto službu,na které se nedostalo, o pochopení, že nemůžeme jí poskytnout - na její realizaci nemáme žádné dotace ani granty.

1521 x přečteno

Lenka (Út, 29. 1. 2008 - 11:01)

Ivono, a nenapadlo tě třeba, že někdy se tahle péče o bezmocného člověka protáhne na roky a někdo tuhle péči zkrátka psychicky nezvládne?

Renata (Út, 29. 1. 2008 - 11:01)

Chápu, ale není to jednoduché a... Mám ten samý problém. Naše babička (86) je po úrazu kyčle, nemůžeme ji nechat doma, tak si jí k sobě nastěhovala máma (62). Je to psychicky vyčerpávající, tím spíš, že babička už není úplně při smyslech, a já můžu pomoct jen občas, protože chodím do práce a mám malé dítě. Myslím, že je to jen otázka času, kdy se máma z toho položí.Zajímalo by mě, jak ostatní řeší tuhle situaci, která určitě není ojedinělá. To se tedy každý zhroutí, nebo všichni dávají své zestárlé příbuzné do ústavů? Nebo mají všichni tak nadstandartní příjmy, aby jim mohli financovat odbornou pomoc?

ivona, dcera.. (Po, 28. 1. 2008 - 23:01)

pokud můžeš a máš sílu, postarej se o rodiče.Vím, že si nikdo nedokáže představit, co to obnáší a jak je to těžké.Ale kvůli dobrému svědomí to stojí za to. Je to jen část toho, co pro nás udělala naše maminka a neptala se, zda ji někdy něco vrátíme, zda se o ni postaráme, až nebude moct. Já jsem to, bohužel, neudělala a budu si to do smrti vyčítat. Často na to myslím, ale nedá se to vzít zpátky. Máme dvoupokojový byt a manžel s tím nesouhlasil. Jenže on to neřekl rovnou, uměl to zabalit a já jsem to spolkla. Maminka byla po mozkové příhodě, částečně ochrnutá, tak mi namluvil, že musíme počkat, až ji naučí trochu chodit, až připravíme byt,aby se mohla svépomocí pohybovat...Nedočkala se toho. Až později mi došlo, že to byl jen manévr, protože je sobec a nechtěl mít doma postiženého člověka,musel by brát na ni ohled, ... chtěla bych to vrátit a postarat se o maminku i za tu cenu, že bych od něho odešla, ale, bohužel, je pozdě. Nikdy si to neodpustím.

Dcera (Po, 28. 1. 2008 - 19:01)

Moje matka se už o sebe postarat nemůže. Bez pomoci se nedostane z domu. Jinak někdy když je doma sama tak má v dosahu hrneček talíř mikrovlnku a jde to.
Domov důchodců máme blízko ale je vytížený.
Příspěvek má tedy zatím na tu amputovanou nohu. Ale teď přišel nějaký dopis a mám obavy že o to přijde.

Tom (Ne, 27. 1. 2008 - 20:01)

Dcero: a zkusila si matka požádat o příspěvek na péči?
Já nechci moralizovat, ale moji rodiče se zatím snaží o sebe maximálně starat sami, přestože matka je dost nemocná, ale něco podobného (abych je měl na krku každý den) by nepřipustili. chtělo by to opravdu nějaký domov důchodců někde v okolí hledat.

pro Dceru (Ne, 27. 1. 2008 - 19:01)

dejte si do vyhledavače RESPITNÍ PÉČE
je to pro takové, jako jste vy. Týden i více, abyste mohla někam sama na dovolenou..........

Dcera (Ne, 27. 1. 2008 - 18:01)

Mám invalidní maminku. Nejdřív mozková příhoda (rok93) a cukrovka. Před třemi lety amputace nohy. Je doma na vozíku.
Někdy už taky nemůžu, ale co mám dělat? Dovolená jen na chalupě a matka sebou. Víkendy taky. Někdy bych chtěla jet jinam a nestarat se. Nemůžu nic musím být k dispozici pořád.
Připadám si jako nevděčná ale i já bych chtěla mít svůj život.
Zatím to zvládám ale bojím se že až matka nebude moct tak co bude? Matka má moc malý důchod a já taky nemám moc. Taky už jsem v důchodu. Na nějaký ústav kde je dobře, nemám peníze. Nevím co bude dál.

Ivona (Ne, 27. 1. 2008 - 17:01)

Mám stejný problém. 40 let jsem jezdila jako hodná dcera uklízet, prát rodičům. Oni to brali jako samozřejmost. Nikdy nebrali ohled na to že mám svoji rodinu nebo že jsem nemocná. Mám ještě 2 bratři, jeden pomáhal většinou občes něco kolem baráku a druhý žije v cizině. Před rokem a půl jsem si vzala rodiče k sobě do bytu. Otec 88 a maminka 86 let. Nemám to vůbec lehké, maminka je strašně nepořádná, protože byla zvyklá, že za ni všechno udělám. Nejhorší je ale, že bratři mají zájem jen o to co po nich zbude. Je mi z toho nanic a často nemůžu spát. Známí mě ale říkají, že na mě se potvrzuje pořekadlo "Za dobrotu na žebrotu"

Všem se omlouvá (Út, 22. 1. 2008 - 14:01)

Prodám RENAULT-Clio II 1.2, rok 1998, najeto 77 000 Km, je to auto s komletním ručním ovládáním /brzda,spojka,plyn/ pro vozíčkáře nebo amputáře. Velký pomocník pro spojení se světem. Garážovaný, jako nový. Cena dohodou. Volat 607 921 818, e-mail louda.josef"seznam.cz

dandula (Po, 21. 1. 2008 - 00:01)

Oldříchu, pokud tohle myslíš doopravdy,(ne)chtěla bych se dočkat, až Ty budeš seniorem.Nechtěl bys radši nás, seniory rovnou posílat do plynu jak Hitler Židy do plynu, nebo nást postavit ke zdi a raději zastřelit? Každý člověk má právo prožít svůj život jak nejlépe dokáže a pak důstojně zemřít.Ti "necharakterní" senioři, když byli v produktivním věku pracovali na vás a neflákali se, jak někteří z vás, "zlaté mládeže", protože se vám (ne všem ale není vás málo),nechce dělat a jste líní. Nemyslím ty, co neseženou práci, ale ty, co jim vyhovuje žít z podpory a na tu vydělali pro vás ti "bezcharakterní" senioři. Styď se, něco takového říct. Na tebe taky dojde, pokud se dožiješ, taky budeš seniorem, který těm mladým bude na obtíž. Zamysli se a uvažuj.!!

dandula (Po, 21. 1. 2008 - 00:01)

Milá Wendy, to si myslíš teď, ale čím budeš starší, i když ten(nebo Tvůj) život nebude stát za moc, budeš na něm viset za každou cenu. Z jednoduchého důvodu - člověk neví, co ho čeká a proto se bojí zemřít,třebaže je nemocen nebo bez zájmů.Uvídíš.

xz (Ne, 20. 1. 2008 - 20:01)

Léta jsem chodila týdně rodičům uklízet, obstarat prádlo a tak, co bylo většího potřeba. Pak jsem se starala o nemocnou matku, necelé tři roky bez jediného dne přestávky. Nebylo to tolik náročné fyzicky, jako psychicky. Když už jsem byla zlá, protože jsem nemohla, stejně máma skončila v domově důchodců a já na práškách. Dodnes se budím hrůzou, co jsem to udělala. Už to nenapravím. Náš systém je bohužel nastaven tak, že vám nikdo v tom nepomůže, jediné doporučení od všech je - nezvládneš to,zničíš se, tam se o něj/ni postarají. Zvládá se to opravdu těžko, ale málokde se postarají.

Robert (Pá, 18. 1. 2008 - 13:01)

Tak pak o tom rozhodne místně příslušný MěÚ ve správním řízení...

Oldřich (Pá, 18. 1. 2008 - 09:01)

No jo, ale co s těma necharakterníma seniorama, co nebudou s euthanasií souhlasit?

Wendy (Pá, 18. 1. 2008 - 08:01)

Naše město má obyvatel nad 60 let 38%.Radnice ale domov důchodců nestaví, už se asi 10 let dohadují, jestli je to potřeba.Nejsou schopni ani vyřídit dotaci, na kterou by měli nárok.U nás se čeká na pečovák v jiném městě třeba 15 let, tak si dám žádost už teď.Třeba se dočkám.Ale chtěla bych tam být jedině sama na pokoji, nechci se trápit s cizím člověkem ještě před smrtí, chci mít svůj klid.Mrzí mě, že si člověk nemůže koupit smrt v injekci a ukrátit si fyzické utrpení.Vždyť na co to prodlužovat?

Uba (Pá, 18. 1. 2008 - 01:01)

Vážně dobrý nadpis diskuze..když zestárne...jinak řečeno-pokud nezemřete,lepší název-AŽ zestárnete..

Bobina (Pá, 18. 1. 2008 - 01:01)

Jo, Terezo, presne tak.
At mi tady nikdo nevyklada, jak babicka byla na dvouluzaku spokojena. Musela by byt uz vsech smyslu zbavena. Pak snad clovek neciti smrad toho druheho, kdyz se podela, pruvan, horko, neslysi nic, chrapani, narikani toho druheho, televizi, kterou nechce, atd. atd. Jak se muzou dva cizi lide dohodnout, aby jim vyhovovalo spolu sdilet 1 mistnost.
Ale je fakt, ze lezak ma problemy se i najist a postupnym hladovenim sejde tak jako tak, protoze zadny personal nema snahu ho hodinu krmit.

Reklama

Přidat komentář