Jak se o sebe postaráte, když zestárnete?

Věřte mi, že se mi moc...140 klilometrů není žádná legrace. Pantáta žil 160 km od nás a jezdili jsme tam tak jednou za šest týdnů. V zimě vůbec. Ten moc dobře věděl co je to únava z práce a jak volný víkend přijde k chuti. A to nebyl ani telefon, jen jsme psali, když bylo něco nutnýho zavolal nám z výboru on nebo předseda.
Teď v týhle době telefonů jsou staří nějak moc rozmazlení. Ale taky za to může socík, jak tu někdo zmiňoval. Lidi nenaučil samostatnosti.
Vnučka má malý děcko. Jsme domluvený na pondělí a čtvrtky, že malý si přeberu před vchodem a jdu jezdit, ona si zařídí věci kolem nákupů a mně doveze těžší věci. Není toho moc, jednou týdně dvě mlíka a velký jogurty. Navzájem si vyhovíme, ale je potřeba jasná komunikace. Její muž mi zařídil internet, naučil mě psát ty maily, tak jsem s rodinou pořád v kontaktu. Jen psát na telefonu mi nejde, tak to podle toho vvypadá. Za ty chyby se omlouvám.

Když má máma ovdověla,...Ano, pamětníku, pokora je to správné slovo. Dík za připomenutí. Moje máti totiž není pokorná.

Věřte mi, že se mi moc...Ani se nedivím. A navíc, teď, co máti skončila v domově pro seniory, tak vidím, jak se najednou o sebe dokáže postarat a jak byla sobecká a vymlouvala se na své nemoci.
Např. jsem ji zajistil paní, která měla auto a jezdila s ní k lékaři, počkala a zase zavezla domů. A furt k tomu měla máti nějaké připomínky, že čekala dlouho ap. ¨Teď ji ráno naloží sanitka, saniťák ji vyhodí před oddělením a zpáky jede, až jsou všichni ze sanitky hotoví. Třeba i po obědě. A jde to. Najednou.Prostě jí nic nezbývá.
Jo, tchyně, to byla jiná bojovnice, 7 roků se prala s rakovinou a skoro nic po nás nechtěla. Pomaličku , s přestávkama si všechno kolem sebe udělala.

Věřte mi, že se mi moc...Kdo by se ti divil.

Když má máma ovdověla, začala po nějaké době žít s chlapem, co měl nemocnou mámu. Směnili byty, sestěhovali se do menšího 3 plus 1 a vzali si domů jeho starou mámu. Právě tenkrát jsem si uvědomil co starý člověk by měl dělat. Ona byla hodně nemocná, měla silné revma. Ale byla klidná, usměvavá, do ničeho nemluvila. Pokora, to je asi to slovo. Poseděla v kuchyni, najedla se, chvilku se podívala na tv a šla spát. Skromná paní. Bylo jí umožněno umřít při odpoledním spánku. Takovou klidnou smrt si zasloužila.

Věřte mi, že se mi moc nechce...

příběh, kterých jsem od...Jo to jsem zažival taky... Přišel jim nějaký dopis od úřadu, pořádně si ho nepřečetli, vyvodili závěr, a máma volala. Přijeď rychle zítra, nebo bude malér. Je to moc důležité... Já 140km od nich v práci, horko těžko vyhodim službu, jedu tam, a je to úplná blbost!!! Ztráta času, nervů. Už jsem se zasekl, a přijedu jak můžu, a chce se mi.

Je mi 50let,jsem ženatý...S tím toho nemůžeš nic moc dělat. Oni se k tobě zachovali dost divně, jen mysleli na sebe. Nedej se vydírat a udělej totéž. Na kecy se vykašli. Domluv jasná pravidla, že třeba přijedeš jednou za 14 dní a ať ti nachystaj co chtěj nakoupit a peníze.
Oni tě nerozmazlovali, tak to ty nedělej jim. Jestli jsou hodně nemocní, ať si zapkatí pečovatelku.
Musíš si dupnou, tohle by nebylo k životu.

příběh, kterých jsem od...ze současné starší a staré generace

Je mi 50let,jsem ženatý...příběh, kterých jsem od jedné psycholožky slyšel mraky. Bohužel na to vždy doplatí ten slušný, který se neumí vzepřít. Řada lidí, zvláště ze současné generace, si navykla na socialistické manýry a jsou neskutečně sobečtí i za cenu zničení jiného člověka.
Znám jeden dokonce tragický příběh, kdy si takoví rodiče vyžádali příjezd syna z jiného města, nečekaně večer, skrz nějakou kravinu. Ale to doslova. Ten syn se při cestě zabil. No a výsledkem je, že snacha zcela přerušila s těmito lidmi kontakt a řekla jim, ať klidně chípnou sami a bez pomoci.

No chce to pohlídat dokud je ještě člověk schopen si nechat jeden , dva náboje , starou pistoli , ale hlavně dokud může zmáčknout kohoutek - spoušť ...

Je mi 50let,jsem ženatý pracuji na dráze, tím pádem turnus, nepravidelné směny, ranní nastupy. Jsem někdy několik dní z domu...
Mám rodiče, co bydlí v jiném městě, kde nejsem 24let...
Mám i mladšího bratra co bydlí tam kde rodiče, ale neudělá pro ně skoro nic. Rodiče jsou nemocní, otec si to zavinil jako silný kuřák sám, jen sedí, a nic nedělá, jen kouká na TV a nic neřeší. Matka je v důchodu,je taky nemocná, ale vše je na ní. Bohužel, 20let se nelecila, protože by dle ní ji doktoři nepomohli, a bylo by to horší... Proč to píšu? Protože pořád volají, musíš přijet, nakoupit, na poštu, do banky,pro to či ono... Nepochopí, že nedělám ve fabrice za komunistů, a že na dráze nemůžu jako od stroje ve fabrice odejít... Když řeknu že nemůžu, tak výčitky, citovky atd. Přitom bratr je tam ale nedonuti ho. Jednou za dlouhou dobu s kecama. Oni měli byt od fabriky, novomanzelskou půjčku, vše za hubičku. Nedovedou si představit, jaké je to,vše si pořídit sám, při dnešním pracovním tempu. Často jsem rád, že se vyspim... Už jsem to hodně omezil, protože to už nešlo. Když sem to chtěl řešit s bratrem, osobně či prez úřady,tak ne to nedělej, nebo mě to zabije, a bude to horší. Nikdo s tím nic neudělá. Hubu jsem mu rozbít také nesměl. Ale zařídit vše... Za každým slovem jiné děti rodiče to a ono... Ano, pokud rodiče dětem připraví start, že bydlí ve společném domě, atd. Já od nich neviděl nic. Já nic nechtěl, ale jen pro dokreslení... Navíc mají po dědovi malý domek se zahradou, který je prázdný a chátrá, a když jsem před lety chtěl že ho opravím, a Budem tam se ženou bydlet, a mužem se o ně postarat, nešlo to... Rodiče bydlí v bytě. Táta pokud mohl, tak tam vegetil, a od roky 1990 se tam nedala ani koruna. Před časem rodiče vyhodili bratra z bytu, protože jim neprizpival, a byl v domku. Asi za odměnu... A dodělal to tam. Zajímal by mě váš názor.

bych byl opatrný. Ono např....Musís si k tomu přičíst matčin důchod.

Tím myslím, že mu daj...bych byl opatrný. Ono např. 8800,- za třetí stupeň příspěvku při 24 hodinách denně, no nic moc. Ano, pro nevtdělanou ženskou, která by dělala někde za minimálku to ještě může být řešení. Ale varianta, že místo výdělku dejmu tomu 30 hrubého se budu za 9 tisíc měsíčně starat 24 hodiny, tak to ne.

že jsi uvedl následující:...Tím myslím, že mu daj jídlo. A jestli se toužej starat celý den, zaplatí jim to stát.

Mně to nepiš. Že jsou...že jsi uvedl následující: "Odpoledne a ráno člověka obstarají děti. Když je nejhůř, můžou být doma a pečovat sami za peníze od státu."

Bohužel, jsem to zažil i u vlastní matky. Před skoro dvaceti lety se situovala do pozice absolutně nemocného člověka, totálně terorizoval s péčí mého otce. Po jeho smrti jsem si ji vzal do našeho města, s tím že měla vlastní malý byt. Bohužel, místo seznamování se se sousedkama (75% je ženských, vdov, v baráku) chtěla, abych ji dělal společnost já. Nebyla si ochotna ani sama povysávat byt.
Naštěstí si idealizovala domovy pro seniory a měla představu, jak tam budou kolem ní kmitat. Na její žádost jsem jí to vyřídil a to byl fičák. Dokonce se pokoušela upoutat pozornost zvracením v prvních týdnech, ale nakonec, po roce! se socializovala a jde to.

nerozumím, proč všichni...Mně to nepiš. Že jsou geronti rozežraný to tvrdím pořád. Proto si chválím, že můžu zůstat mezi dědkama a babkama. O psychice to není. Buď jsi samostatnej, tak budeš i ve stáří, nikomu se nebudeš věšet na krk, nebo jsi rozmazlenej a budeš furt fňukat a pomlouvat mladý.

nerozumím, proč všichni...Ta změna psychiky čeká na každého.U někoho dříve, u jiného později.

Protože byla umělá...nerozumím, proč všichni pořád opakují nějakou mantru, brát si domů rodiče. Proč?
Každý žijeme svůj život. Něco jiného je zajistit péči ap. Ale jak někteří staří furt krákorají, že jsou sami? No a co? To mají lidi být do pěti odpoledne v práci a potom do osmi večer dělat zábavu? Ideální cesta skončit ve cvokhausu.
Oni totiž někteří staří lidé jsou značně rozežraní, sobečtí a nereální. Místo své vrstevníky by nejraději pořád chtěli, aby se jim věnovaly jejich děti.
Doufám, že takový nebudu, nicméně přičítám ty blbé vlastnosti určité změně psyxhiky ve stáří.

Vážený byl. Ano,...Nebyl, na gymplu nás strašili, že když se nebudem učit, skončíme jako dělníci. Tak to bylo vždy.
Vážený byl dobrý řemeslník, fachman, který si ručil za svou práci.
A když nylllo všechno téměř zdarma, nevím proč starouši pořád remcají. Plat jim zůstal v ruce, byt dostali, tak ať drží pusu. A důchody nezvedat, když jim zůstali peníze za nehty.