Reklama

PANICKÁ PORUCHA PP8

Honza (Čt, 24. 1. 2008 - 07:01)

Ahoj všem. Jsem tu nový, měl jsem panickou poruchu , alespon jsem si myslel, že jsem se ji zbavil. Posledni dobou mam vsak problemy. MAm problemy se srdcem, nerikam, ze ne, mam vyssi tlak a chodim na kontroly, ale ja si nejak vtloukl myslenku do hlavy, ze kdyz mi zacne busit srdce tak se mi muze neco stat a jak na to myslim tak se bojim vic a timpadem mi busi vice srdce:( ja uz nemuzu ani spat a nic.. Rano se klepu strachem, ja uz to nechci :( Je mi 21 let dari se mi na vejsce mam skvely kamose, ale proc se mi tohle stava? Obcas si ve vzteku nadavam, ze jsem debil a blazen nebo se rozbrecim jak mala holka.. Ja uz to fakt nedavam. Nikomu jsem to nerekl. Pripadal bych si trapne. Honza (prosim poradte nekdo cokoliv, co mam udelat jako prvni krok). Dekuju moc

olga (Čt, 24. 1. 2008 - 07:01)

Ahoj všem na osmičce!!!
Evikrk, jsi vědec, žes to dokázala založit.
Lenko, až budeš mít chvilku, vyfoť nového kocoura nalezence a pošli, jsem zvědavá na tvůj nový přírůstek. Mě náš veterinář taky nabízel místo Jekylla kotě-kocoura, ale odmítla jsem, protože ta můra Žížala by ho nepřijala , tady je to její. Minu nesnáší dodnes a to ji máme 5 let, taky ji přinesli jako kotě. Dokud jsou každá v jedné místnosti, tak to jde, ale jakmile se sejdou, je to velký syčení a vrčení a fackování, kolikrát mám pocit, že se vzájemně zabijou. Ale taky bych chtěla kocourka....
Míšo, ty nespavče, jak vidím po ránu poslední příspěvek ve 3-4 hodiny, hned si říkám, jestli to nejsi ty. A moc ti přeju, aby toho běhání po úřadech bylo co nejmíň.
Včera tu u mě byla ségra, bydlí taky na vesnici, ke mně musí vlakem a autobusem. A tak jsem se jí svěřila, že bych potřebovala do "Prahy"na finanční úřad,že na to myslím už týden a sama se zase neodvážím, tak to rozhodla za mě a jela se mnou. Sice ve mně byla "malá dušička", ale vyložená úzkost, na kterou jsem zvyklá, to nebyla. Jely jsme autobusem tam, šla se mnou i na ten FÚ a zpátky mě vyprovodila na autobus a pak jsem už v pohodě dojela sama. Kdybych nebyla posera, měla jsem to zvládnout sama, bylo hezký počasí a vůbec. Ale zase jsem se provětrala a snad trochu zahnala ty pocity naprosté neschopnosti po posledních neúspěších.
TAk vás všechny zdravím a ať co nejlíp to jde... ahooooooj

Dituša (St, 23. 1. 2008 - 23:01)

Pani(c)káři všech zemí,hlaste se!
Koledy své noste sem.
O tom,co se vskutku stalo,
že se blbě udělalo
všem, nám všem...
...a kte rý den.

Dituša (St, 23. 1. 2008 - 23:01)

To jo:-).To budem.pápá

evakrk (Út, 22. 1. 2008 - 15:01)

Buďte tu jako doma.

Silva (Po, 6. 10. 2008 - 21:10)

Jitko, tak já jsem to asi blbě pochopila. Ale nějak mě to není jasný. Ty píšeš, že kdyby se tě nějaký chlap dotkl, že se pozvracíš a že ti chlapi nic neříkají a pak napíšeš, kolikrát jsi byla zamilovaná a že jsi dokonce kradla fotky z tabla. Tak ti asi ti chlapi až tak hnusní nejsou??
A proč by jsi neměla šanci se svým vzhledem? Vždyť tady každý píše, jaká jsi krásná holka. Krásná, mladá, inteligentní, v dnešní době by mě ležel svět u nohou.
Napsala bych ti -seber se!!! Ale asi je to tak, jak když mi celá rodina říkala v té mé nepochopitelné depresi-musíš se snažit.A já kdybych se nesnažila, tak jsem do práce nedolezla, když jsem začala brát ta AD.Kolegyně byla se stejnou diagnózou půl roku na neschopence.U paniky se mi podařilo to vůlí zvládat ale u deprese to prostě nejde. Ta prázdnota, únava,vše ti přijde nesmyslné, zbytečné,jsi unavená, jednáš jak automat a jektáš u toho zubama.
Neznám tě a nedovedu se vcítit do tvých pocitů a schopnosti to ovlivnit.Ale každopádně bych s tím zkusila dělat trochu víc, zvlášť kdybych byla tak mladá jak ty a život měla celý před sebou i s tím vším, co krásného ti může zvlášť v mládí nabídnout.

Hanka 1 (Po, 17. 11. 2008 - 19:11)

Baru ahoooj ,já tě tak obdivuju fakt ,moc a moc ,tohle bych já z agoškou nezvládla

Niky (Út, 18. 3. 2008 - 18:03)

Katka,
asi bys nemala mysliet na to - čo stihneš /počet dětí atd./, ale mala by sas zameriat na Tvoje bábetko a na seba samotnů. Prečo si ho neuživaš do sýta a nervuješ sa "výkonom" porodených dětí?
Tak sa teď hýčkaj, nenarozené mimko nechaj spinkať a sebe a Tvoje živé dieťa hýčkaj - dopraj si teď niečo pre radost, čokolvek. Neprinesie-li Ti nič zmenu mylienok, tak zajdi k psychoterapeutovi.

Reklama

Přidat komentář