PANICKÁ PORUCHA PP8

Aleši,ty jsi jediný chlap,který přizná
,že má nějaké problémy a když občas něco-vyštěkneš-tady mezi tím našim babincem,tak nám to tady pěkně oživíš.:-)))))Jo a já se po čtyřicítce raduji z každého dne,že slezu z postele a odšmatlám do práce:-)))Tož tak!!
JitkoB. ty se máš,já dnes byla také u doktora,ale ten i když hodný nebyl můj typ.Známá má moc pěkného gynekologa a posledně se ho ptala -a na kontrolu mám přijít kdy?A on-no zase za půl roku.A ona-a nemůžu dříve??Jak mi to říkala,tak jsem se málem počůrala smíchy.Je to expertka:-)))

Jitko jdi do něj...tvrdě... na množství nehleď!!
Každýho chlapa, bez ohledu na stav, potěší zájem opačného pohlaví! To vím, znám své lidi!

Ahoj všem.
Napíšu zase něco "ohromně zajímavého" nejen pro Aleše:-)
Dneska jsem si zaflirtovala s doktorem. Je úžasněj. Vtipnej, sympatickej, (ženatej)...
Na pravidelné kontroly mám chodit jen dvakrát za rok, ale někdy mám chuť si třeba píchnout tužkou do oka:-)

Tý vole, to je sloh...já su takovej tragéd.

Ještě jsem zapomněl pozdravit Lucku. Ti řeknu, ty máš ale kontakty!:-)

Nelo, já se nedivím, že tady není žádnej chlap. Co by tady taky dělal; to jenom já jsem takovej poděs.
Já jsem dříve občas zašel na diskusi "depersonalizace život jako", ale tam už nikdo nechodí. Všichni jsme tam čekali, až někdo napíše, že se z toho dostal. Nic takového se ale nestalo.
Docela by mě zajímalo, co ty lidi teď dělají a mrzí mě, že ze svého okolí neznám nikoho, kdo by trpěl zrovna touto poruchou. Ono mi to obrátilo život úplně naruby a věci, které jsem považoval za důležité mi teď přijdou banální.
Podle některých psychiatrů je depersonalizace ochrana před nadměrným stresem a tím pádem před psychickým zhroucením, problém je ten, že se s vaničkou vylilo i dítě a tak já, nebo my, co jsme tím postižení jsme se stali jenom pozorovateli v divadle zvaném život.
Nicméně mi to nebrání provozovat moje zájmy, možná jsem dokonce aktivnější a výřečnější než dřív, když jsem byl ještě "normální", ale chybí radost.
Tady u vás jsem se ocitl, tak, že mi psaní Jitky přišlo ohromně zajímavý, jinak já si vůbec nedokážu představit vaše problémy spojené s panickou poruchou, nemám žádné ataky, bušení srdce, strachy, nic takového. Takže si s váma nemůžu moc popovídat, ale zjistil jsem, že jste správný ženský, tak občas sem něco vyštěknu. Za to nic nedám, ne?

Hanko, díky za optání, je mi líp, ale to vždy když jsem zalezlá v bezpečí domova a vím, že nikam nemusím. Teda původně jsme měli jet s mužem po nákupech - už trochu vánočních, nechci to absolvovat v té vánoční hysterii, ale nakonec z toho sešlo, musel do práce, ale i kdybychom šli spolu, tak by mi to nevadilo s ním mám největší pocit jistoty)))))

Pajko, tak ta moje je pěkně splachovací, ať jí častuju sebehoršími výrazy, je jí to srdečně jedno, připadá mi jako veš, které se nezbavíš ani těmi nejučinnějšími prostředky - babskými počínaje, přes výdobytky moderní doby./vím o čem mluvím, s těmi vši/)))))))
V Praze od noci hoří vietnamská tržnice, dost daleko od nás, ale je tu smrad jako když bouchne chemická továrna, fakt ani okna nelze otevřít, abychom se neudusili....

Hani, jojo, máme překrásně, nádherné jasné a teplé dny kolem 20 C. Až nepříjemně moc na listopad. Možná je to tím, že v létě bych šla při takové teplotě naboso, ale teď tápu, jak se obléci, protože jak to přepísknu trpím, víc psychicky než fyzicky, termoregulace je kaput a já pak taky. Zašla bych na houby, ale už se sama trochu bojim bojim... Turisticky ideální počasí, do práce nevhodné, asi tak.
No ale mlhová inverze v Čechách je pěkně únavná, lituju vás...

Heleno, vejdi a buď vítána :-) u nás se krátce říká Vitaj, si naša, jestli chceš. První setkání s tímto chatem bylo asi pookřáním pro většinu z nás. Člověk si žije se svým trápením a pak nevěřícně a s úžasem zírá na to, kolik lidí má podobné potíže. Mně když je dobře, jsem v pubertě a když blbě, jsem v podstatě za hranicí číselných možností :-)

Miss, už mi totálně hrabe, čítala som, ako píšeš Ditko: a čo Ty trdlo? :-)

Jinak nevím, co zase vyšiluje, jestli hormony, rostoucí měsíc nebo extrémně teplé listopadové počasí (asivše dohromady), ale vzbudila se atakována v 5 ráno, to už se mi dlouho nestalo, ze spánku je nejhnusnější. Ale začala jsem dýchat na 3x8 a relax přišel, ani jsem moc nepanikařila, no, nebudu raději psát, jak jsem ji oslovila a kam jsem ji poslala, ale ta moje je útlocitná nebo poslušná, urazí se a jde. Ani nevím, jak jsem během dýchání opět usnula. Neurol jsem pochopitelně vzala okamžitě a střelhbitě. Tož, radost z toho nemám, ale ani se nehroutím...prostě epizodka... doufám.
Den bez atak vám všem!

Jejda já jsem to odklikla,kaju se.Tak tady opět mlíko,vidět na pár metrů,fuj a fuj.
Holky v tomhle bláznivém počasí asi ani uplně zdravý člověk není fit ,natož naše skupinka
Miss ahooooooooj,tak mandle venku a stále nejsi ok,co zajít tedy za psychologem,trápíš se už dost dlouho,ne?
Zuzko no máš pravdu na Moravě mají hezky a u nás běs a tobě už je líp,po té atace?
Heleno vítej,víme o čem píšeš
Nelo co tlak,už jsi hupla k internistovi?

Tak všem hezký den hlavně bez atak Hanka

Ahoj lidičky, zdravím po ránu, tady mlha - úplný mlíko...Včera se to během dne vybralo a svítilo slunce - zatímco na Moravě vás oblažuje celý týden v Praze se slunečními paprsky jaksi šetří, no je to spravedlnost???

Dáši, no, co jinýho nám zbývá, máš pravdu, musíme to brát, jak říkáš, ale je to děsná pruda, to ti řeknu)))))

Darčo, s relaxem máš pravdu, já jezdila několik let za sebou se synem astmatikem na 5 neděl do lázní Jeseník, tam jsem se cítila výborně, ale zvláštní, když jsem se vrátila domů, tak se PP ozvala s velkou razancí. Letos nejedu, tak jsem zvědavá, co to se mnou udělá????

Miss, máš pocit, že je ti po odstranění mandlí lépe??? Aspoň fyzicky?

Heleno, vítej mezi námi a samozřejmě se k nám připoj. Ono mnohokrát pomůže jen to, že se člověk může vypovídat. Jsme tady už taková panikářská rodina. Mě když je blbě, svěřím se dřív tady těm stránkám než těm svým blízkým. To já, když je mi dobře se cítím třeba na 20 a když blbě tak na 99))))
Je fajn, že máš zájmy, tak nám o nich někdy napiš - aspoň nás obohatíš. Chodila sem Olga, holka tvého věku a všichni jsme ji tu měli moc rádi, teď jí není moc dobře, tak se odmlčela, ale všichni věříme, že se zase vrátí, je už v důchodu, takže nespěchala do zaměstnání, ale otvírala každé ráno tady tu diskusi, pořád si nemůžu zvyknout, že když otevřu počítač, tak tady není její ranní pozdrav.
Posílám ahoj všem!!!!!

Hezký večer všichni, kteří píšete své pocity a vytvořili jste si super skupiny. Já jsem se přesvědčila, že zdravý člověk nemocné těžko chápe a obzvláště, když se jedná o psychickou stránku. Jmenuji se Helena a bude mi 60 let. Věk si prostě nepřipouštím - je období, že se cítím na čtyřicet a pak dojde ke zvratu a připadám si, že je mi 70. Již 9 let se potýkám se svoji psychikou a není divu, začelo to plíživě - prvopočátek byl prfavděpodobně ve 30ti letech, kdy jsem onemocněla zápalem mozkových blan od klíštětě, pak následovaly problémy ve vztahu, kolem padesátky přechod, ztráta změstnání atd. V současné době jsem na Apoparoxu a denně mám 3 neuroly. Vím, že neurol je vysoce návykový a tak jsem se snažila snižovat dávku a to jsem neudělala. Dobře. V současné době mám velké bolesti kloubů svalů, proděla jsem chřipku a výsledek ASLO se mi pochybuje ve výši800. Hodnota ASLA je v rozmezí 0 - 200. Je mi opravdu hrozně a nyní jsem pookřála nad Vašimi příspěvky a udělalo se mi dobře. Před 3 lety jsem díky své jedině opravdové přítelkiy začela na sobě pracovat, ale bohužel přide atak a lítám v tom znovu. Moc bych si přála, kdybyste mě přijali mezi své.
V současné době se velice zajimám o knihy od spisovatelky Louuse L. Hay (mocné myšlenky).
Upínám se k afirmací a snažím se tak působit na svoji psychiku. V životě jsem se více podceňovala. Snažím se řídit pozitivními myšlenkami
Snažím se na sobě pracovat - jde to těžko, daří se mi pokud jsem v relativní pohodě, ale přijdou ataky a vzhledem k tomu, že jsem starší tak čekám jaká zdravotní katastrofa přijde. Stejně jako většina z Vás jsem prošla různými vyšetřeními, ale jakmile mě přepadne strach - nejraději bych zavolala záchranku. Pokud mi někdo napíše budu nesmírně ráda. Takže Vám ještě jednou přeji krásnou dobrou noc a posílám andělíčky na pomoc.

Hezký večer všichni, kteří píšete své pocity a vytvořili jste si super skupiny. Já jsem se přesvědčila, že zdravý člověk nemocné těžko chápe a obzvláště, když se jedná o psychickou stránku. Jmenuji se Helena a bude mi 60 let. Věk si prostě nepřipouštím - je období, že se cítím na čtyřicet a pak dojde ke zvratu a připadám si, že je mi 70. Již 9 let se potýkám se svoji psychikou a není divu, začelo to plíživě - prvopočátek byl prfavděpodobně ve 30ti letech, kdy jsem onemocněla zápalem mozkových blan od klíštětě, pak následovaly problémy ve vztahu, kolem padesátky přechod, ztráta změstnání atd. V současné době jsem na Apoparoxu a denně mám 3 neuroly. Vím, že neurol je vysoce návykový a tak jsem se snažila snižovat dávku a to jsem neudělala. Dobře. V současné době mám velké bolesti kloubů svalů, proděla jsem chřipku a výsledek ASLO se mi pochybuje ve výši800. Hodnota ASLA je v rozmezí 0 - 200. Je mi opravdu hrozně a nyní jsem pookřála nad Vašimi příspěvky a udělalo se mi dobře. Před 3 lety jsem díky své jedině opravdové přítelkiy začela na sobě pracovat, ale bohužel přide atak a lítám v tom znovu. Moc bych si přála, kdybyste mě přijali mezi své.
V současné době se velice zajimám o knihy od spisovatelky Louuse L. Hay (mocné myšlenky).
Upínám se k afirmací a snažím se tak působit na svoji psychiku. V životě jsem se více podceňovala. Snažím se řídit pozitivními myšlenkami
Snažím se na sobě pracovat - jde to těžko, daří se mi pokud jsem v relativní pohodě, ale přijdou ataky a vzhledem k tomu, že jsem starší tak čekám jaká zdravotní katastrofa přijde. Stejně jako většina z Vás jsem prošla různými vyšetřeními, ale jakmile mě přepadne strach - nejraději bych zavolala záchranku. Pokud mi někdo napíše budu nesmírně ráda. Takže Vám ještě jednou přeji krásnou dobrou noc a posílám andělíčky na pomoc.

Elena

Brý vecer, resp. uz noc :))

Dita - ahoj, som len preletela prispevky vidim, ze si ma zhanala, mam sa nic moc ako vzdy na striedacku, ako som Ti pisala cez víkend flám v pohode zvladacka a potom bum zase slabost, unava, nevzladatelny bezny zivot, trva to uz od nedele, rano neviem vstat absolutne, maly sa hraje, krici na mna mami ja vkuse krátke mikrospanky do toho, nevladzem, premaham sa do vsetkeho, citim akokeby som mala teplotu, alebo co, trosku chodenia ci fyzickej namahy, nehorazne sa spotim, plus zase pátarnie od coho tie desne stavy!!!!!!!!!!!ble, beriem echinaceu a sumive vitaminy, ale zatial efekt nie je, Samko je zlaty dnes, zajtra spi u deda ja budem trosku oddychovat. A Ty ako hrdlo? angina uz presla? a muz? v pohode ked chces napis email ;)

Leňulko,
jo, ten hořčík je takový "malý zázrak" :), akorát může způsobovat ve větších dávkách průjem. Tak nevím, jak je tomu se zácpou. To možná taky. Kromě toho se váže, tuším, nejlépe s vápníkem - tělo ho díky tomu lépe vstřebá, bez vápníku si bere jen minimální množství (proto je třeba vhodnou kombinací užívání takového Dologranu). Jinak - to, že hodnoty hořčíku v krvi jsou v pořádku, nic neznamená. Tam ho člověk může mít habaděj, a stejně mu může chybět. Pak se dělají i jiné odběry, testy atd. Nedostatek hořčíku je taky průvodní známkou tzv. tetanie, která se projevuje také úzkostnými stavy, panickými atakami, všelijakým brněním, cukáním, mravenčením, nervozitou - prostě věcmi podobnými psychickým onemocněním atd. Takže je to vlastně i začarovaný kruh, protože hořčík člověk "vypotřebovává" nadměrným stresem. Takže tak.

Já bydlím kousek od Nového Jičína, odkud je Nela a u nás je taky takové krásné počasí už skoro celý týden. Tak si ho ještě užívejte než přijdou ty všelijaké plískanice :(

Pajko, ty jo, já bych byla teda vystrašená jak nevím. Přiznám se, že bych asi na policií nevolala, bylo by mi to "divné". Ale chválím, kdybych se měla zachovat podle toho, jak si myslím, že je to správně, určitě bych jednala jako ty.

Kuna? Tak tu jsme přímo doma neměli, jen nám chodila do kurníku. Tuším, že se jí líbily naše slepičky :)))

Zuzko, ta PP je potvora, to je fakt. Vždycky, když si člověk myslí, že už je to pryč, tak se objeví. A už jen ty obavy vyvolávaí různé strachy, očekávání, co se zase a kdy se stane - to už jsem stačila vypozorovat. Takže když to tak vezmu, tak člověkovi je vždycky v tom období, kdy ho zrovna netrápí ataky, zle z toho "očekávání". Hold si nevybere :(. Poradila bych ti to "relax centrum na horách", ale to asi každému tady a nejenom tady :). občas by se to hodila. taková pohodička.

Jo, a Neli, to musí být hrozné. I když já osobně bych těm tlakoměrům ze supermarketů nevěřila. Však uvidíš. Určitě se to všechno vysvětlí a bude to o.k. Držím pěsti.

Stoprocentně jsem chtěla reagovat na více věcí, ale už nevím, tak popřeju dobrou noc a
Všem hodně zdravíčka a pohody.

Ahoj všem,

ZUZKO,nenech se atakou vyvést z míry!!!
My se s tím prostě musíme naučit vyrovnávat,tak třeba jako když má někdo třeba cukrovku ,nebo jinou nevyléčitelnou nemoc,čím víc se toho bojíme ,tím víc nás náš vlastní pochroumaný mozeček straší.Zase bude líp,sama to víš :))

ZDRAVÍM Dituš,Lucku atd.

pááa dobrou noc.

Ahoj všem! Jsem nyní na hořčíku a asi zabírá, jelikož jsem se zbavila téměř všech bolestí a obtíží kromě lehoulinkého třesíku rukou a semtam jemného záškubíku různě po těle ve svalech. Ale to se snad časem poddá... Bohužel mám ale teď jiný problém, v břiše jakobych nosila balvan, nevím, zda ten hořčík není náhodou stavěcí nebo málo piju (vodu), ale pořádně nemůžu jít na WC, takže se cítím dosti ucpaná.... Jinak ale dobrý, už i líp spím, takže si připadám zase trochu normálněji než před pár dny. Zdravím:-)

ahoj holky, tak dnes jsem se probudila s šílenou bolestí hlavy, až mi z toho bylo blivno,připisuju to krční páteři, tak jsem ač nerada polkla prášek a nevytáhla nohy z bytu...

DITO, když o tom tak přemýšlím, tak je jasný, že se pozoruju, většinou jdu po ulici tak, že čučím jen pár metrů do země před sebe, bojím se rozhlížet neboť to mi spouští motanici. Panika se většinou rozjede právě tím motáním hlavy, začnou se mi potit ruce, brnět obličej, u žaludku slabo, ve střevech pocit na sr.... a hlavně strach a úzkost, že omdlím, jelikož nohy jsou jak z hadrů...I když se přemlouvám či si nadávám, nějak to nepomáhá a všimla jsem si, že se vysloveně bojím nadechnout zhluboka, mám pocit, že se mi bude hlava točit ještě víc, dokonce i to pití mi nedělá nijak dobře. To jen jak ses ptala. Jinak musím ti říct, že jsem fakt vděčná osudu, že PP na mě skočila až když bylo F. 7let, protože mám pocit, že když by byl malý tak bych to nezvládla, rozhodně ne jako ty, co všechno podnikáš s holkama, to je úžasný.
SILVO, když ta škola mě drží nad vodou, baví mě a taky donutí něco dělat. Mám pocit,že bez ní bych zcvokla a zakrněla totálně. Je to někdy stres, ale to je v životě normálka, že jo?!
JIŘKO, tak ať jsi brzy zpátky a zdravá)))))
PAJKO, udivuje mě, jak máš pomalý tep, to já mám permanetně zvýšený ani po různých testech např. na štítnou žlázu nikdo neví proč.Většinou kol.90.To se to moje srdce dost opotřebovává, co? Ty policajti, to je typický. Jedině v Kriminálce Anděl jim to funguje.
EVI, tak co jelas metrem?)))))
Hanko, Nelo a ostatní ahooooj

Nelo, internistu navštiv na každý pád, zejména když ho máš přes ulici. Získáš klid a klid nám lidem s PP prospívá :-)