Reklama

PANICKÁ PORUCHA PP8

Dituša (Ne, 26. 10. 2008 - 07:10)

Lenulko,ahoj! Máš jednoznačně veškeré příznaky,spíš řečeno směsici projevů úzkostné poruchy zvané panická,a to i s prvky agorafobie.Předpokládám,že defnice těchto názvů již znáš,tak ano dál nevysvětluju.Mívala přesně vše to samé,co popisuješ.SAMO???KDEPÁK,samo nepřejde nic z toho,pro své i dobro svých blízkých raději běž k psychiarovi,naadíte AD,asi i nějaká anxyolitika-Neurol,...na jednorázová zklidnění atak a pak je dobré navštěvovat párkrát aspon psycholožku,no a hodně si o tom všem přečíst.
Achjo,podzim a rojí se nová PéPčata:-(.

Dimuse-vše neej:-)

Silvi,dí za info,kožní flekatismus-pytiriasis vers.-je blbý,ale naštěstí ne životu nebezpečný.Prý se to dá zmírnovat natíráním.Jen zas musím k dr.
A k tomu hlídání.no ne všechny babči a dědci:-) mají na 1.místě svá vnoučata.Asi tak bych to shrnula zjednodušeně.
Zkráka sami si neřeknou ,natož větu"vypadáš utaaně,odpočin si,vemu je na celý den a obě naráz...nebo zajděte si s mužem večer..."atd.
Ke všemu to totálně ztroskotalo(před rokem ještě jakžtakž sem tam J u mamky spala),když J prostě dvakrát u mamky začla yvádětm,že chce domů,musle pro ni muž večer jet a od té doby je po nocování u kohokoliv.
L je ještě malá,navíc jednou za den o to kojení pořád škemrá,budu muset snad brát prášky,at už se mi mlíko nedělá.A to by jí babička asi neukojila:-).
Děda-muj tatka-bydlí 4 měsíce nad námi,tak se občas holy seberou a jdou k nim,ale to víš,je s přtelkyní,i když noc neřeknou,tak mají 1+1 a říkám si,že taky asi chce svůj klid,zvlášt bezdětná.Prostě vázne o tom komunikace,asi jednou prásknu do stolu a řkenu ,at se naší vymáčknou,jestli jim nějak vadí dvakrát tydne hlídat.Včera jsem se mamky ptala vtelefonu,jeslti by v tydnu vzala holky,že prý proč,jeslti něco máme,,,ja na to,že jen tak,že bych ráda byla den sama.No prý dá vědět.Ona má nejradši vše naplánováno předem.Její muž navíc je stále zaměstnán,řidič,takže ho věčně musí nabalit,vyprat mu,vyžehlit,taky si ráda dělá vše sama,at to je podle jejího,co kdyby si udělal sváču blbě nebo někde něco bylo jinak,než je zvyklá.
Z manželovi strany o nehrozilo a nehrozí,tam jsou na hlavu odjakživa.Styky neudržují,jen v posledním roce tu teda byli dvakrát,tak to jo,ale manžel o ně nestojí a mně je to docela fuk.

u nás mlha-pro SL=hmla
zima
nevlídno
spavo,spalo by se spalo,ale fnukání opět moji spavost nuceně přepralo a muž se slovy"vypaděte" nás opět vypoklonkoal z ložnice,at si pospí.
No a není ten stereotyp krásnej?K tou to počasí?tož si du dát....sprchu a ráda bych do jednoho ze zdejších krásných kostelů,kde má být dopol koncert...
tak všm mávám a budte olrajt a né na sajraj

Duchmery čáu,Pajko,Lucko...?

Dimuse (Ne, 26. 10. 2008 - 00:10)

Zdravim Vas mile panikarky!

Chtela bych reagovat na Lenulku, protoze mas velice podobne priznaky tem mym.. Rozostrene vnimani mivam bohuzel kazdy den, ptz se nelecim... Nezvykla jsem si, na to se zvyknout ani neda, ale snazim se s tim nejak zit... Mivam to dnes uz i normalne pri praci, kdyz vyjdu ven, u monitoru, pri vareni a nejvice me agorafobie postihne v obchodu a to i s timto spatnym vnimanim okoli... Podle toho, co pises,reaguji take "vitej do klubu".. :( Myslim, ze na Tebe jeste holky zareaguji a napisi Ti vic.. Ja na to nemam uz silu, jako na nic v mem nynejsim hektickem zivote v UK.. ver ale, ze bude lepe a take na to, ze se Ti nemuze nic stat.. Je to psychika, potvora jednaa pokud ji nedovolis, aby Te ovladla, bude Ti o neco lepe! Mela by jsis ale zajit k psychologovi, sverit se mu a uvidite, co dal.. Take se na nej chystam, ptz jsem se dostala do stavu, kdy prozivam plactive deprese, agoru a pp da se rici kazdy den.. NEBOJ SE! Hlavne nic nezanedbej!

Vzpominam na Vase psana slova kazdy den.. Tento krok jsem mela udelat davno.. ........ A nezanedbat to.......... Zachazi to prilis daleko.. odhanim od sebe vsechny kolem sebe..

Snad se mate lepe, nez ja!

V nedeli mam svatek, ale Erik nejsem :)

Miss (So, 25. 10. 2008 - 23:10)

Silva - ahoj, AD som brala dááávno, neberiem...mam blok voci nim..uz som to pisala, nemohla som spavat, cely cas..nic asi tak 20 minut za celu noc aj to s dvomi hypnogenmi plus lexaurin...to trýznenie, unava, vycerpanost to uz nechcem zazit, mne ziadne AD nesadli, vyskusala som 3.

Miss (So, 25. 10. 2008 - 23:10)

Leňulka - ahoj, mas priznaky ako my vsetci co tu prispievame, tak vitaj v klube :) len neviem ci nedat radsej opacny smajlik, lebo toto je boj na dlhu trat..inak clanok akokeby o nas...kedysi davnejsie som o tom citala...moze byt...sme citlivejsi a vnimavejsi k roznym energiam, nase obaly su jemne a dokaze nas rozhodit cokolvek.

Leňulka (So, 25. 10. 2008 - 21:10)

Našla jsem zajímavý článeček na jednom "duchovním blogu". Nevěřím svým očím... Zde je odkaz: http://marieblankytna.blog.cz/0709/priznaky-vzestupu-nasich-vibraci . Leňulka

Duchmery (So, 25. 10. 2008 - 21:10)

Jo a Leňulko, to zastření, to znám moc dobře, to je tzv. derealizace, nekdo má k tomu depersonalizaci - nepříjemné věci - o tom by mohl vyprávět Zefir, ten se s tím pere už snad 2 roky, já to měla také a dost hustě a už mi to dalo pokoj, takže nasadit správné páky a bude dobře. M

Duchmery (So, 25. 10. 2008 - 20:10)

Zdravím milé panikáře po pracovní sobotě a co vidím, nic moc pozitivního. Dituš se sype, to je mi líto a nové dvě mladičké panikářkySvatka, Leňulka, děvčata to je mi fakt líto když to potká mládí. Jak už jsem několikrát napsala, já se s tím nějak poperu a už toho možná tolik od života nechci, navíc podnikání docela jede, takže stačí 3x týdně do práce. Ale věřte, to co popisujete jsme tady prožívaly všechny a všichni a jak píše kousek nahoře Henri - už je bývalá panikářka a já se za ní též považuju, takže to řešit jde, někdy to trvá a bolí a ne vždy se psychiatři trefí a já bych už nešla za normálním dr. nebo psychiatrem ale rovnou za psychologem.Ten by měl dobře rozpoznat příznaky paniky. Navíc já to třeba řešila s lékaři alternativní medicíny protože kvůli dlouhodobému pobírání léků - za mlada - mám tak poničené zažívání že prostě se musím chemie vyvarovat. No a také jsme to zvládli, možná za dýl ale zvládli. Navíc když mě to začalo tak ještě panika nebyla známa, ale takových je nás tu víc. A buďme rádi,rády, že nežijeme ve středověku, tam by nás snad rovnou upalovali za ty třesavky apod. No, měla jsem perný den a tak si jdu užívat klidného večera a věřte milé PP8 že bude líp. Sice se mi to kecá, také upadám velmi často do zoufalství, ale převládá ta pozitiva(zrovna dnes večer), takže hlavinky vzhůru my tu mrchu přemůžem!Důchodkyně eM

Leňulka (So, 25. 10. 2008 - 19:10)

Jo a ještě něco, semtam tak nějak divně vnímám realitu nebo co, jakobych zastřeně viděla, dělá mi zle v práci umělé světlo, sedím totiž celý den u počítače, ale stává se mi to i doma, když stojím u kuchyňské linky navečer a chystám třeba jídlo, tak divně vidím. Leňulka

Leňulka (So, 25. 10. 2008 - 19:10)

Ahoj všem! Marně se snažím přijít na to, co mi je... pořád chodím po doktorech a nic mi nemůžou najít... prý se jim zdá, že mám asi psychické problémy. Prosím vás o radu, zda také patřím sem k vám do klubu, protože si tím nejsem zatím jistá.

V noci dost špatně spím, zničeho nic leknutím procitnu, do toho mě hrozně sužují silné křeče v nohou (lýtkách) - Mg ale beru, i s přídavkem B6. Mám strašně divné pocity v nohou, jedenkrát i v rukou, jakoby mravenčení nebo dřevěnění (strašně jsem se bála, že mi odumírají nohy a zůstanu asi na vozíku).... a pořád pociťuji jakoby mi tam proudila jaksi horká krev. Dále mám v obchodech strašné návaly horka (říkám si, přece nemůžu být v přechodu - je mi teprve 28 let), bojím se, že tam omdlím... Dále mě už delší dobu bolí hlava - levá půlka, už si ani nepamatuju, kdy naposledy mě nebolela... Dále mám divný tlak u srdce + jakobych se nemohla úplně plně nadechnout, protože to bolí... Dále mám občas - třeba naposled před 2 dny v noci divný záchvat třesu kolem žaludku jako bych najednou měla z něčeho strašného strach, ale přitom jsem naprosto v klidu v teple v posteli a snažím se usnout. Pak mám také k tomu v nadbříšku na pravo i na levo sem tam takové divné bolesti - jakoby se mi tam něco točilo dokola - nějaký vetřelec. Nejvíc mě teď štvou ty nohy, protože mě to přepadá nečekaně během dne a musím na to pak pořád myslet, ikdyž si to zakazuju. Můj obvoďák se na mě už asi dívá nějak skrz prsty, prý mi nic není, tak si to pořád opakuju, ale nějak to nepomáhá, ty divné stavy nemizí... Nevím, jestli se z toho dá dostat jen tak silou vůle a ani nevím, jak tyto moje obtíže vlastně diagnostikovat.

Musím ještě napsat, jak jsem vlastně doposud žila, kvůli případným spouštěčům nějakých patologických změn v mém těle.
Je to tak asi půl roku, co jsem musela odejít z práce, jelikož to tam pro mě bylo dále psychicky neúnosné, bylo to dost náročné, nic tam nefungovalo, nepomáhal ani můj pláč ani nadávky, začala jsem mít jakési divné závratě a tak jsem usoudila, že je čas odejít. Pak mi navíc umřel dědeček, ale bylo mu 81 let a už delší dobu jsme s tím celá rodina tak nějak počítali, ale byl to můj první pohřeb kromě jednoho, kdy mi ve 12 letech umřela teta. Takže dost psychicky náročné. Manžel mě moc nepodpořil v tom, že jsem odešla z práce, začali jsme se hádat kvůli penězům, protože máme 2 malé děti, úvěr na byt a auto a do toho jen jeden plat. I když jsem vyhrála konkurz do nové firmy s nástupem ale až za 3 měsíce, pořád mě pronásledoval výčitkami a nenechal mě v klidu. Špatně to nesl psychicky, měl strach, jak nás uživí. Já jsem na sebe byla hrdá, že jsem v našem kraji, kde práce není, novou práci našla a brala jsem to jako úspěch, ale on mě za to ani nepochválil. Pořád jsme se hádali. Do toho mi umírala babička na rakovinu a kamarádce maminka taky na rakovinu, v televizi jsem pořád narážela jen na dokumenty o různých nemocech a navíc jsem se po dědečkově smrti začala zajímat o věci po smrti a začala jsem se stále více šťourat v duchovních tématech a docela dost mě určitá zjištění "sebrala". Pak jsme museli řešit s manželem ještě to, jak se budu dostávat do té nové práce, abych stihla vodit a vyzvedávat děti do školky a školy, do kroužků. On nemůže a vše je tedy na mně. Jediné řešení bylo druhé auto, takže další manželovy výlevy, jak se bojí života. A já jsem pořád musela být silná, nepřipouštět si ty naše finanční problémy, abych mu byla schopná argumentovat. Pak umřela babička - to mě zasáhlo, ale také jsem to čekala, myslela jsem si, že jsem na to připravená - měla 81 let.

Teď mám novou práci, kde jsem moc, moc spokojená, máme 2 auta a mám tedy i vyřešené, jak se dostávat do práce, manžel se zklidnil, protože má co chtěl - manželku v práci a navíc spokojenou... Já si tak strašně přeju být zdravá, ať mi nic není, ať si tuto skvělou práci udržím, a do toho mi zničeho nic přijdou tyto divné stavy s nohama, srdcem, návaly, bolestmi hlavy a křečemi v břichu. Jsem teď spokojená a toto všechno mi překáží. Nevím ani co mi je... Vypadám prý zdravá - testy na krev, moč a štítnou žlázu jsou v pořádku. Tlak jen mírně zvýšený - je to prý v normě. Beru hormonální antikoncepci Jeannine.

Může to být tím, že jsem se asi půl toku docela dost stresovala a teď, když jsem relativně v klidu se to teprve ozvalo? Mám za sebou i vyšetření žaludku, takže vředy nemám. Nevím, co dál dělat, potřebuju být zdravá. Díky za každou odpověď. Zdraví Leňulka

Nela (So, 25. 10. 2008 - 13:10)

Henri díky!!

Henri (So, 25. 10. 2008 - 12:10)

Nelo,možná ještě nemáš ten odkaz na diagnózy:
http://www.zachrannasluzba.cz/propacienty/dg.htm
Zdravím všechny coby bývalá (snad už navždy)panikářka,která se na tyhle stránky občas vrací a drží vám všem palce, ať nad vámi ta potvora nevítězí.H.

Nela (So, 25. 10. 2008 - 11:10)

Svatko,já to napsala blbě!!Tak znova-nela040"seznam.cz

Nela (So, 25. 10. 2008 - 11:10)

Svatko klidně mi písni-nela"seznam.cz.
Podobné problémy a stavy tady míváme všichni a vím,jak pomůže probrat to a možná i poradit.Smrt v rodině mi nastartovala PP a rodina to taky nemohla pochopit.Tak napiš. Nela.

Taky jdu trochu uklidit a vařit.Tak pěkný den a ahoj všem.

silva (So, 25. 10. 2008 - 08:10)

Ahoj holky,tak jsem se dnes dobře vyspala. Jediné otravné jsou ty živé sny.
Když jsem byla naposledy u psychiatričky, tak mi řekla, že mě ještě napíše Zoloft a příště začneme vysazovat.Pak jsme to nějak zamluvili ale musím se ji zeptat proč. Já to rozhodně nechci.Jedině, kdyby mě řekla, že při dlouhodobém užívání,to ztrácí úžinnost.
Proč to píšu.Baruš a Dito, pomáhala vám ta AD ze začátku a tyto stavy jste nemívaly?
Trittico jsem jednu dobu brala taky třetinku na noc, je to více na spaní a dost snižuje tlak. Doporučila bych těm, co mají problémy se spaním a spíš vyšší tlak.
Dituš, ty by jsi fakt potřebovala vypnout. Hernajs ta tvoje maminka si nemůže vzít třeba teď v ponděli volno a vzít si na čtyři dny děcka aby ti ulehčila? To fakt nechápu. Kdyby snaše bylo tak blbě, tak bych na to byla ochotna obětovat celou svoji dovolenou abych holce pomohla.I kdyby mě z toho klepnout mělo.
A ještě si myslím, že by jsi měla rozhodně navýšit nebo vyměnit AD. Neotálej, bude se ti kvalitněji žít.Je fakt, že mě vše celkem v poklidu klape, nevím , jak bych reagovala na vypjaté situace ale jsem fakt o.k. a to je podzim.
Baruš, ty jsi toho měla taky dost a ten záhul nám asi neprospěje. Navíc pomalu přechod?Nechci vás tady pořád s tím strašit ale je to opravdu smršť v organismu. Já jsem vlastně začala blbnout až v něm.
Missko, tuším, že ty žádná AD nebereš? Měla by jsi si pro nějaká zajít. Je to už u tebe dlouhodobá záležitost, která se nelepší. Měla jsi to udělat už dávno aby ti to nezchronizovalo.Máš možná ještě šanci se z toho dostat.
Zdravím i Svatku ale na mailování už toho mám tolik, že na další nemám čas. Ale někdo se určitě ozve.
Pozdrav i Nelince zrnožroutce, později buřtožroutce.A děkuji za mailíky ale musím si je přeposlat do manželovi schránky, u sebe je nějak nemůžu otevřít.
Jdu chystat na zítřejší sešlost.A taky uklízet.S,

svatka (So, 25. 10. 2008 - 02:10)

Já brala 3 roky citalec,ale nepomahal mi.Psychiatr zkoušel i ciprlec,aj.ale měla jsem pocit,že vůbec nezabírají,přetrvávali úzkosti,stavy jakoby bez smyslu života,bez radosti,tak jsem je vysadila postupně,ale cítím se stále špatně.Bude to také tím,že jsem se před 5.l.po 15l.rozvedla,bývalý si našel přítelkyni,před 2l.rozešla s přítelem,kterého jsem měla sice ráda,ale svými stavy jsem ho od sebe odehnala,před více než rokem umřela babička o kterou jsem se starala pár let,od té doby nemohu najít práci takovou,abych měla čas na dcerku,vše mne to nějak převálcovalo,nevím jak z tohoto kruhu ven.Jsou to opravdu někdy moc kruté stavy,horší je,že kdo je nezažil,což je většina v mém okolí i vlastní rodiče,nedokáže to pochopit,proto bych si moc ráda dopisovala s někým přez e-mail,kdo o tom ví své.První kontakt přez mobil-732795040.

Miss (Pá, 24. 10. 2008 - 22:10)

Dita - ahoj, ja dnes napodobne ako Ty az mi do placu bolo ako mi bolo zle, vravela som si, ze srdce slabe, alebo co, isla som na postu, knísanie chodnika, vonku zima ja iba tricko s kratkym rukavom bunda spotena ako myš, nenormalne sa potim, vsetko pr emna je namaha na poste horuco, zle na omdletie pri prehriadke potom som utekala na kontrolu do nemocnice po mandliach, na zastavke tocenie hlavym strasny pocit, divne, nestalost, v elektricke, nedalo s anadychnut panika co teraz, dychanie, sledovanie...od dr, ked som isla uz dobre aj v MHD potom som bola v meste cestou spat, krce v bruchu strasne bolestive - asi z nervov, ledva som dosla domov, narocny den, kým iní zvladaju tieto veci v pohode ja trpim, jedina vyhoda, ze mi nie je zima :)))) mna furt oblieva akokeby som bola v prechode :( a to mam 26 rokov!!!! :((((((( a Ty ako? manzel doma? napis maila ked budes mat casu..AD Ti nejako strajkuju ked Ta to zase dostalo :(

Pekný vikend prajem vsetkym...

Dituša (Pá, 24. 10. 2008 - 22:10)

Báro,ted jsem tě dočetla-s tím vysazováním a kombinováním AD ti poradila psychiatrička? Mno já bych se asi bála.beru dva roky jen jednu tabl Apouše a už mám dojem,že mi bud selhává či spíš je ot na mě nízká dávka-vzhledem je stálým stresům,kterážto jsou ideálním podhoubím por vypučení jedovaté houby zvané Panikařka.

Dituša (Pá, 24. 10. 2008 - 21:10)

Fuj,mám po atace.nevím,jestli jsme něco nepos...prvně jsem se snažila provest batiku na dnes odpol obarvená trika jednou zajímavou technikou.Spěchala jsem a zavřená v koupelně trika prala a pak dvě šplichala savem.Nechtěla jsem vzbudt holky,tak proto zavřená.najednou mi došlo,že se můžu asi přiotrávit...začla jsme cítit divnou vyparovou kombinaci:-) a vyprchla z koupelky,otvírala okan a začla jedna ES arytmie za druhou,třes nohou ,rukou a strach.Kam jsem strčila nos z ona,tam jsme cítila jen ten puch.
Takže jsem zatím naživu,ale strach trvá,byt malý,a ruce tak tak píšou sem vám.
Debilka debilka!!!!!

Odpol taxikem až kamsi na druhý konec města-okrajovka-nové porstředí,plno ženských s dětičkami,hluk,malý prostory,zavřená veškěrá okna a vyráběly jsme trika.Chtěla jsem holkám dopřát povyražení,něco jinýho..no máme tři trika,docela se sad vydařila.mělo to být relaxační pro maky s děti:-)))tak teda jsme asi divná,ale jednak hlídta ty svoje péra,hlavně ted tu menší,aby stále neshazovala na zem různě jiná stvoření,aby něco nespolkla a hlavně nelízala barvy na oblečení,což jsem až tak neuhlídala.za celou dobu mě chytly jen cca 4 extrasystoly a nedychatelno.
Zpět rychle na nějakkou tramvaj.jela jsme po X letech tímto typem dopravy.-)),buginu mi pomoh jeden mladík ověšen taškami,za tři zastávky vystoupit u nádraží a hledat bus,co jede k našemu.K zastávce akorát jeden přijel,jak jinak než né nízkopodlažní:-))),tak jsem honem vysoukala malou z buginy,chnapla do náruče,druhá fnukala,že prý jak má nastoupit sama,buginu jsem i s děckama vytáhla do busu a lidi jen civěli.L se začla svíjet a brečet,že chce sedět a stát mimo buginu...no prdel,hotová lecka,Já zpocená až na...stará paní malé začla domlouvat,at hačá,že pan idič se bude zlobit,a bla bla...tak jsem začla v zatáčkách vytahovat pár kokinek,at ji zabavím,nic...tak štávu,,,nic...chvíli si za ruku postála,spíš pokymácela a pak jsme ji posadila,už si dala říct.Najednou čučím,naše výstupní stanice,tak šup ke dveřím,naštěstí nám sám nabídl pomoc mladší pán,milý:-),ještě pozdravil Linduš,ta mu mávala a já -durch s lehčím vnitřním klepotáním a štastná,že jsem na chladném vzdoušku-pádila přes frekvent.hnusný přechod do malýho obchudku pro spešl super kysaný zelí-udělám salát-a prdal do sebe jedno malý točený,a s jazykem na vestě,na červený:-)nový,trandila s holkama k baráku,kde už mohl být plynař,naštěstí nebyl,došle pozdějc.
No a dopírám pračku,suším dnešní výrobky,co mě málem stály život, a přemýšlím,jestli se z něčeho mužu po všech stránkách radovat.
Chtěla jsem jet jen s J,ale nebylo hlídání-Silvi:-),na to,abychom si taové akce užily,nelze v tét sestavě.
Babička u holiče,děda na tradičnám pátečnám pivu,muž v práci...přišel právě ted.
Polívka na zítra se už taky dovařila,něco upeču,asi jehněčí až zítra.Dle počasí vypadnem ud na zahradu,kde mám resty ,ojoj,růpže atd zazimovat,zatím bylo hezky,kvetou stále.
Krásný víkend--

Bára (Pá, 24. 10. 2008 - 20:10)

Ahoj holky, jo, přešlo to asi za hodinku, vlastně jsem usnula po Neurolu a vzbudila se až ráno. Sice jsem celý den utlumená, ale cítím se fajn. Ten Apo Parox beru, ale v poslední době jsem zkoušela vzít si tabletu každý druhý den - beru k tomu ještě na noc třetinku Triticca, což je taky AD, tak jsem si říkala, že zkusím snížit dávky. Teď nevím, jestli to bylo tou nižší dávkou nebo tím stresem z těch padesátinových oslav, sice nic pompézního, ale přece jen několikrát po sobě větší množství lidí, hluk, napětí, tak i to mohlo vyvolat ataku. Večer jsem byla v pohodě, ještě jsem hledala na aukru nějaký hodinky a usnula jsem u toho, vzbudila mě nevolnost a pocit, že nemůžu dýchat a rozjela se klasická ataka. Vzala jsem si Neurol, řízeně dýchala, psala sem, snažila se koukat zase na to Aukro, no byl to hnus, ale pak na mě přišla únava, sice jsem se bála usnout, ale usnula jsem a do rána spala. Teď mám ještě nějakou práci, ale zítra sem nakouknu, co je nového. Pa

Dituša (Pá, 24. 10. 2008 - 19:10)

Čáu,nakukuj než J shlédne zbytek Ferdy mravence:-),teda to byl fičák jak svinja!!
Po uspání napíšu víc.
Silvuš,zhrabu se i na mail,nechco tady zamořovat:-).
Zuzko,kdysi jsi psala cosi o svým nosíku,tak se mrkni na mě...a klídek ,nohy v teple.fot?te se a množte se...a co Luca???Jak to s tím tvým bauchem vypadá???

Reklama

Přidat komentář