Kněz a žena ...

Přeji pěknou neděli a vše dobré této diskuzní komunitě.
Zaujala mě jedna krásná myšlenka Antony de Mella, která může být tak nějak inspirací k hlavnímu tématu diskuze:
"Naše náboženská výchova nevěnovala velkou pozornost citové stránce osobnosti; spíše ji potlačovala přezíráním a obavami z nepochybně skutečného nebezpečí. Ve svém důsledku to vedlo k opačnému extrému, ke chladu a lhostejnosti. Mezi námi byl kladen důraz na inteligenci, myšlení, rozum, zatímco city byly odsunuty kamsi do pozadí. Přicházeli jsme o podstatnou část lidskosti, o vřelost, dojetí, citovost. Těmito základními lidskými projevy, předměty milosti a vykoupení, bychom měli vzdávat Bohu chválu, stejně jako to činíme rozumem. Tony věděl, že je třeba v nás vzbudit dřímající citovost, povzbudit ji, usměrnit a vytvořit plnou osobnost."

tady je hezky,sem se budu vracet...

Děkuji. I já vyprošuji Boží požehnání pro vaše cesty :-)

Aj Ja Ti držím palce na Tvojej ceste životom

Promiň,to není výslech,ale jsi rozumná žena.

PŘEJI TI MOC ŠTĚSTÍ A ZDRAVÍ A BOŽÍ POŽEHNÁNÍ.

Éternité je francouzsky :-)Latina je krásná, ale já se ji musela učit. Všechny konjugace, deklinace,.. :-)
Jsem doktorka. A děti chceme. Ještě nějaké dotazy?

A jaké jsi si vybrala své povolání,když jsi chtěla do řádu.Jsi doktorka nebo sestřička ? A máš děti ?

ale hezčí by bylo psát se latinsky "aeternita" (má-li to být nominativ adjektiva singuláru) takhle to vypadá jako z řečtiny (ale to snad být nemůže)

Já jsem katolička. Muslimka nejsem. Nerozlišuju církve, rozlišuju lidi. A lidi nemám právo zatracovat..
Nebyla jsem pokřtěná jako novorozenec, ale z vlastního rozhodnutí - ve 13 letech. Rodiče jsou ,, ateisté" - nedá se to tak specifikovat. jen nechodí do kostela. Pár let po křtu jsem byla velmi horlivá ve víře. Dokonce jsem byla v klášteře a uvažovala o dráze řádové sestry. Nyní o víře víc přemýšlím, leccos se mi nelíbí, občas pochybuji, hledám.. a tak to má být. te´d jsem stále praktikující katolička, jsem dva roky vdaná, je mi 25 :-D Kněží jsou mí dobří přátelé. Rozhodně si nemyslím, že bych s vírou nezapadla do dnešního světa. Vnímám ji jako dar, který mi leccos i hodně usnadňuje. Neberu ji jako dogma, ale sama hledám Boha ve svém všedním životě i v životě druhých. Když mě potkáte, tak rozhodně nebudu na pohled jiná než ostatní mladé ženy.

Oni tě rodiče nedali pokřtít už jako novorozence?
Pak si se rozhodla sama? znám dost lidí,ateistů,kteří v dospělosti se nechali pokřtít a i biřmovat. I pan 60 l a operní zpěvačka .

Právě kamarádovi knězi ,bych se ty hříchy styděla říct.Rději k jinému.

Já se domnívám,že nezatracuješ ostatní církve.
Nebo jsi muslimka ?

Mons.Pavel Posád byl 5 let biskupem litoměřickým.
Teď slouží v Českých Budějovicích.
Od r. 2008 pomocným biskupem.
Onemocněl Mons Jiří Paďour.

S některými kněžími mě pojí opravdu vřelé přátelství, kdy oni ví o mě, a já o nich. Kolikrát se mi kněz svěřoval se svým trápením, se svými pochybnostmi... Oni tak nějak potřebují ženy ve svém životě. Už třeba jen pro to, že ženy se dívají na věc jinak než chlapi..

Já jsem konvertitka, pokřtěná jsem byla ve 13. Knězem, který pak odešel a oženil se..
P. Posáda znám spíš z vyprávění. Nejprve, když byl v semináři a pak když ho poslali na sever Čech..kde to neměl moc lehké..
Jsou zpovědní dny, ale já myslím, že by se šlo s knězem domluvit :-)
S nějakým extra problémem, který mě tíží jdu jen za knězem, který je zároveň i mým kamarádem a známe se..

Chodím se do zpovědnice mimo jiné i poradit.
Mám problém,který mě moc tíží.

U nás to není takto,abych se objednala/.U nás jsou neděle a pátky jako zpovědní dny.

.

většinou dostávám Pod ochranou tvou,nebo Otče náš.1x růženec.
ona je jim tam zima,to je pravda,jsou prostydlí.
A je nutné umět každou modlitbu ?
Oni chtějí pomoc,poradit.
1x za rok chodí i k přijímání.
Já chodím pokaždé.
Biřmovaná jsem byla u P .POSÁDA.

Ano, jsem biřmovaná :-) Když lidi lezou do zpovědnice pomlouvat druhé - to by je každý správný kněz měl hned pokárat. Jako, že to i dělají, protože někteří lidi a hlavně babky..to by je člověk nejradši však víte co..Jednou jsem zaslechla, jak vyhodil od zpovědi kněz babku se slovy : ,, Co mi sem lezete, když nemáte hříchy??!!" Každý by měl umět zpytovat svědomí a poznat, co je hřích. Pomluvy a nactiutrhání jsou také hříchy.
Je fakt, že není zpovědník jako zpovědník. Jeden kněz dával jako rozhřešení vždycky otčenáš a zdrávas, ať už to byl jakýkolihřích. Druhý zase dával za pokání několikaměsíční studium Bible :-D Další v té zpovědnici tak mlel, že jsem mu rozuměla tak akorát ,, odpuštěno" a ,, jdi v pokoji" Jsou kněží, co popovídají a poradí..
Jednou jsem byla na nějakém velkém zpovídání před Vánoci - to chodí i ti, co přijdou jrdnou ročně..Takže lidí plno. A známý kněz seděl ve zpovědnici, na kolenou měl deku a takovou tu vyhřívací láhev s teplou vodou a čaj se slivovicí :-D A říká mi, že už mu ty hříchy lezou krkem, že je to furt stejné..furt dokola, že zpozorní jen při nějakých extrahříších :-D
Já mám ráda zpověď z očí do očí, pěkně se domluvím, kdy má ten kněz čas. Vyselektovala jsem si toho, který mi sedí, a z toho udělala svého zpovědníka.

Proč se stydět před knězem? Ve zpovědi je třeba se vyznat z těžkých hříchů, vše ostatní je užitečné vyznat, aby bylo možno lépe nacházet Boha v jednotlivých situacích. Většinou každý z nás je hodně subjektivní, někdy moc přísný na sebe a nebo naopak příliš pohodlný a také následky hříchu nás vychylují z té nejlepší cesty, která je nám nabízena.
Co se týče pomluv ve zpovědnici, každý kněz se snaží vést zpovídajícího k tomu aby vyznával hříchy své a nikoliv svých bližních.