Seniorky na netu

Přeji Míše hodně zdravíčka a stále tolik humoru a pohody.Alespoň z toho vyprávění to je čiší.Dneska jsme odjeli na Šumavu,ale br je tu zima.Teď už máme ale teplo.Jsem celá kašlavá,protože jsem krkatá a snědla půl krabice zmzliny.Dneska se těším na odsouzené na Barandově.Pán bůh mě ale chraň se tam dostat.

Zdravím všechny. Venku je chladno, babička říkávála při takovémto počasí, že roste sníh. Do města jsem vyrazila ještě na kole, ale byla mi pěkná zima hlavně na hlavu, ještě aby mi tak namrzl mozek !!!
Ale šla jsem jen do spořitelny poplatit nějaké složenky, tak se mi pěšky nechtělo, ovšem příště už rukavičky a čelenku s sebou. Tím¨že jsem trochu vymrzla se mi vůbec nechce ven, sedím v teple a přemýšlím, co ještě zbývá na zahradě udělat, až se mi uráčí se zvednout a jít tam. Ale asi to odložíme, pejsan taky říká, že do té zimy nejde ani náhodou.
Tak všem přeji pohodové odpoledne a našim marodům, ať se jim uleví a vše se v dobré obrátí!!

Tak jsem si s Míšou a jejím mužíčkem užila dovolenou, bylo to nádherné, dík!
No a teď hupky dupky do kanafasu, dobrou noc všem Bosorka.

Pak už jsme se jen povalovali na pláži a užívali si sluníčka a moře. A přišla sobota, den odjezdu. Po snídani jsme sbalili, rozloučili se s pavoukem Filípkem a vystěhovali zavazadla do haly. Tam Martin s první jobovkou. Autobus se v Srbsku porouchal a neví se, kdy přijede, natož kdy odjedeme. Dohodli jsme se, že bude nechávat zprávy na nástěnce, a vyrazili na pláž. Po poledni nám to nedalo, i zašli jsme do hotelu. Tam Martin s další jobovkou, předpokládaný odjezd v deset večer. Ale ten šikovný chlapec už dohodl s majitelem, že nám vrátí karty od našich pokojů a můžeme tam setrvat až do odjezdu. Tak jsme se opět nastěhovali, zase se přivítali s Filípkem a šli si dál užívat pláže. Zašli jsme se najíst, samozřejmě na gyros. I když restaurace nabízely i různé jiné lahůdky. Tady zas točili pivo do vymražených půllitrů. Báječné osvěžení.
Pak jsme pro jistotu zakoupili lahvičku dobrého červeného a nějaké oříšky, abychom si ukrátili čekání. A dobře jsme udělali, nakonec jsme odjížděli v jednu v noci. V autobusu jsme teprve ocenili vstřícnost majitelů našeho hotelu. Někteří spolucestující byli z hotelu ráno vystěhováni a nikoho jejich osud nezajímal.
Cesta domů byla bez problémů, autobus šlapal jak hodinky, páni řidiči, i po tom, co si prožili cestou tam, byli velice příjemní. Díky.
Co na závěr ? Řecká Makedonie nás okouzlila, jestli se dožijem, napřesrok si to zopakujem. A jak jinak, než zase autobusem.

A tak jsme podle mapky vyrazili za dalšími památkami. Prošli jsme římské vykopávky, Fórum Thessaloniki, objevili staré turecké lázně Bey Hamam. Pak jsme se vydali hledat Galeriův oblouk a rotundu sv. Yeorgia, tedy sv. Jiří. Už z dálky jsme viděli kulatou stavbu, ale když jsme přišli blíž, byla ta rotunda trochu čtverhranná – to bylo divné. I přečetli jsme si, že to není rotunda, ale kostel sv. Sofie. To nám nic neříkalo, ale jako záchytný bod posloužila, a šli jsme dál. A konečně, mezi moderní výstavbou se objevila další kulatá stavba, a to už byla ona ! Dokonce i Jirka s drakem tam byl. A kus před ní i Galeriův oblouk. Rotunda je v rekonstrukci, všude samé lešení, které občas zakrývalo tu nádhernou starobylou výzdobu. Ale i tak to byl zážitek. A hlavně, záchody v rekonstrukci nebyly, byly funkční a hlavně čisté !!!! Pozdě jsme si vzpomněli na varování, nedávat si na Balkáně nápoje s ledem. Ta ranní ledová káva a ouzo s ledem nás přišla pěkně draho !!!
Kolem některých památek jsme doslova proběhli, neboť jsme hledali úplně jiný architektonický skvost ! A bylo nám úplně jedno, z jaké je doby ! Ale dobře nám tak, máme to propodruhé.
A protože už jsme byli dost ucaprtaní, řekli jsme si, dost bylo památek a vydali se k přístavu. Cestou jsme zhlédli ještě pár vykopávek, většinou z doby římské, prohlédli Bílou věž na pobřeží, která má také pohnutou historii a odebrali se do blízké kavárničky čekat na autobus. Akorát nás mrzelo, že jsme nikde neobjevili nic o Alexandru Makedonském, pouze sochu jeho taťky. Tak nám nezbude, než se sem ještě někdy vrátit.
Město s tak pohnutou a barvitou historií stojí za bližší prozkoumání.
V autobusu jsme zjistili, že s tím košem si ještě užijeme, neb se nevešel ani nad sedadla, ani na klín před sebe, jen do uličky. Ale zase jsme konečně v plné kráse viděli celý Olymp, byť stále v oparu. Ale po předchozích zkušenostech jsem se zdržela jakékoli reakce, naprdnout znovu Dia jsem už opravdu nechtěla.

Míšo, chtěla jsem si počkat do příštího dne, ale nevydržím a protože mám v rodině dvě Michalky a ty jsi třetí - přeju Ti, ať tě každý den provází jenom štěstí a k tomu se přidá zdraví, ať žiješ život v klidu a spokojenosti.

Taky vás všechny mooooc zdravím, tyto pošmourné dny mě ale vůůůůbec nebaví a když si představím dlouhou zimu, tak jde na mě depka. Ale víte, co mi dělá dobře? vzpomínka na vás a naše setkání a taky občas prohlížím fotky....zahřeje to u srdíčka.
Bosorečko, ty jseš vážně k neutahání, tvoje mamka by na tebe měla být pyšná! Mě ještě práce na zahradě čekají, kytky v květináčích jsem uklidila před srazem, ale ty venkovní (vyndat hlízy) mě čekají. Listy jsou ještě na stromech, tak ne jejich hrabání teprve dojde. Hlavně, aby byly ještě pěkné dny!
Míšo, dík za krásné vyprávění, ta dovolenková pohoda z toho přímo čiší!
Nelly, zdravím Korušku, stýská se mi nejen po vás všech, ale i po ní!!!!
Magdo, nechci se opakovat, ale musím! jsi optimistický a statečný člověk!
Astro, o těch pesanech - super
Mějte všechny hezké dny a pište, je mi tu s vámi dobře, papa M.

Víte, kdy je muž pod pantoflem?
Když se bojí své těhotné ženě říct, že je neplodný!!!

Zdravím do všech světových stran. Dnes mezi mraky, ze kterých drobně, ale vydatně pršelo, vykouklo i sluníčko. Hned bylo příjemněji. Po obědě jsem se vrhla na úklid kytek, které by poškodil mráz, pokud se naplní předpověď a s vyjasněním bude v noci mrznout.
Nelly, já vás čtu, jenom jsem zase v jednom kole, dala jsem se do natírání dveří, futra jsem udělala už dřív, ale pěkné počasí jsem využívala k pobytu venku a s tím spojenou prací. Teď už mají nový kabát i kování, hned vypadají lépe. Teď se moje aktivity přesunou pod střechu, jen ještě potřebuji dodělat podzimní práce na zahradě, ale to počká, snad budou ještě pěkné dny.
Příští týden budu úplně na roztrhání, v pondělí jdu makat, v úterý jedu k synkovi a od čtvrtka se tu připravuje zahrádkářská výstava, tak bude do soboty kolotoč. To mě bábinka napochválí. Dnes jsem byla pověsit po vsi na vývěsky plakáty a už i to bylo s komentářem.
Děvčata, vy která máte zdravotní problémy, přeji brzké uzdravení, Květo, tobě a celé rodině trpělivost a víru v to, že vše bude zase dobré. Ostatním pohodový nový týden Bosorka.

Ptá se láska přátelství:
Proč jsi tu ty, když jsem tu já?
A přátelství odpoví:
Abych vykouzlil úsměv tam, kde ty necháváš slzy...

Děvčata,ahoj,mějte pěknou neděli.Tady od rána hustě mrholí,jednomu se ani nechce ven,ale musí!
Astro,to o těch psech jsi napsala velice výstižně,nic se k tomu už nedá dodat.
Magdičko,myslím na tebe a dál držím palečky,ty pěkně odpočívej a do žádné práce se zatím nehrň.
Včera večer jsem byla v myšlenkách zase na Malé Skále,přehrávala jsem si v duchu naše setkání a najednou mi bohužel pozdě došlo,že jsem Bosorce,která vše zařídila a vytelefonovala,že jsem jí v té eufórii zapomněla poděkovat.
Takže: Bosorečko milá,díky za všechno a jsi ta nejskvělejší průvodkyně,jakou jsem kdy poznala.A věř,že je to tak.
Ještě napíši pár mailů.dodělám oběd a pomalu se budu zase chystat ven.
Tak zatím.....

Zdravím děvčata,,, jsem z toho jak mi držíte pěstě a myslíte na mě ,,až dojata ,,, děkuji,,, tady je zima , nevlídno ,, no jak na důšičky , já polehuji ,,, manžel se dal do ,, ořechu loupe je ,,,letost něco chci upect , dostal plní koš , prádelní od kamarada ktery ma velky strom ,, anechtělo se mu,, loupat ,, můj to ma jako já mam žehlení,, tak on loupaní ořechu ,, odpočíva, u toho, já taky když žehlím ,, každym dnem je mi líp ,,,oni mě pustily moc brzo ale doma je lepší ,, už mě tak to,,, nebolí ,,, mějte krásnou neděly ,, jsem rada že vás mam,,,

Tak jsem konečně dočetla poslední příspěvek a nelituji. Míšo, tvé vyprávění nemá chybu a jak jsem tě poznala na srazíku, tak při čtení jsem si tě vybavila, jak sedíš na gaučíku a bylo to, jako kdybys to opravdu vyprávěla v reálu. Pobavila jsem se.
A vyprávění Nelly, tak to bylo také prima, ale tam jsem se už tak nebavila, , ještě že jste zdárně došly zpět na penzionek, nedivím se, že jste po strastiplné cestě popily nějakou tu štamprličku.A tiše vám tu závidím, že jste si mohly srazík prodloužit. Ráno sice podle fotek bylo zasněžené, ale určitě to byla krása ten běloučký sníh.
Magdalenko chci ti také popřát jen to dobré, vím, že už někdo napsal, že zná někoho, kdo se s tím popral, přesto ale i já se pokusím ti dodat chuti bojovat dalším příkladem.Moje sousedka z chaty s tímto problémem marodila už ve 42 letech no a vidíš, dneska je jí 64 let a pořád spolu na chatě popíjíme kafíčko a probíráme život. Tak hlavu vzhůru, bude líp.
A palce držím i Michalce, Květo, určitě to také pomalu půjde k lepšímu. A Johanko, ani na tebe nezapomínám.
Tak a už jdu spát, protože přečíst všechny příspěvky, když nechodím pravidelně, je opravdu někdy náročné.:-)))
Zdravím Dana

Použiju konec příspěvku od Květy - čili zrovna tak, - je mi nějak vnitřně chladno, a ty špeky mě taky nehřejí :-)), taxe taky odeberu do svých komnat či do kanafasu, nejlépe do obojího...
Ivano, zítra je F1, že pozdravujeme manžela a sejdeme se u obrazovky, a Nelly - to jsme se moc netěšili, že Schummi bude jezdit, - zabalil to brzo, co?
Taxe mějte, pěkný zbytek víkendu a všechny moc zdravím...

Syndrom získané posedlosti psy.
Počáteční stadium: nemůžete si vzpomenout, jaké to bylo, když jste doma měli jen jednoho psa.
Druhé stadium: máte více fotografií psů než vlastní rodiny.
Třetí stadium: ráno zjišťujete, že jste dali večer děti do kotců a psy do postelí.
Vaše rodina vám nasadí nůž na krk: "Buď my, nebo psi!"
A vy si vyberete psy.

U nás žádná kalamita, ráno sice jemně pršelo v devět hodin jsme vyrazili do vinohradů, ve 12náct už svítilo sluníčko, zase ten hezký podzimní den. Večery a rána jsou studená, když nebude fučet, tak to tam snad ještě týden přežijeme. Odpoledne tří odjeli do špitálu, tak jsme napnutí očekávali s jakou přijedou. Michalka byla převezena na jiný pokoj, komunikuje, v pondělí podstoupí znovu rent. vyšetření, já jsem tam ještě nebyla, zatím jezdí každé odpoledne po práci, rodiče a sestra.
Magdi také mám známou, kterou nemoc potkala, ozářky a chemo, dnes je jí 68 - bojovala statečně, chtěla, vždycky mi připomene, že jsem jí říkala, mysli si, že máš chřipku. Vidím i na sobě, že člověk potřebuje dostávat morální podporu a věřit.
Zážitky a cestopisy moc ráda čtu, pak si to přemítám ještě než usnu - díky za ně.
Zítra nevařím, spolubydlící přinesl hrnec guláše a ještě zelnačku. Máme odrbanou jednu židlu v jídelně, tak pojedeme ráno je všechny odvést k čalouníkovi a zrovna si nakoupit.
Přišli jsme kolem šesté hodiny, topíme jenom v krbkách a je mi nějak vnitřně chladno, ani špeky mě nehřejí. Dnes už to asi "zapíchnu" a odeberu se do komnaty.
Zítra všem hezký den K.

Nezapadly jste sněhem?Nebo nejde elektrika?

Tady také není žádná kalamita.Zima ano jako všude,ale za oknem svítí sluníčko.Sedím u kávy a čtu vaše příspěvky a je mi s vámi hezky.Magdo moc přeji ať vše brzo ukončíš a nemoc zaplašíš a je ti dobře.Kamarádka taky chodila na chemo,ale teď už je zase kolik let zapojená v prac.prosesu.Někdy se to na člověka navalí a neví kdy přestat.V pondělí jedeme ještě na 14 posledních dní na Šumavu tak doufám nezapadnem.Ale tam jsou všude kamna tak zatopíme.Sousedkám jsem pokoupila jejich objednávky.Na malých vesnicích je vše tak hrozně předražené,že jsou vděčné,když jim seženu něco levnějšího.Dneska jsem pekla kuře, bramb.knedlík, červené zelí.Muž se divil,že je to dobré a jde to jíst.Vždy jsem pečené kuře dělala s bramborama nebo kaší.Ale letos jsme koupili malé bramb.tak se asi víc nadělám knedlíku než takové švoncky škrabat.Tak jdu dopít kávičku, už bude asi ledová.Tak marodové držíme vám všem pěstě ať se z toho všeho brzo dostanete.Míšo,kdyby šlo přeposlat ta ruka s palcem nahoru jako je to v hrách zasloužila by sis jí.Díky všem za vyprávění byly jsme s vámi alespoň jako.

Zdravím vás všechny a bohužel, nevím kdy se vrátím ke čtení všeho co jste psaly o výletu, o dění tam, i o cestě zpátky. Je toho na mě nějak moc. Fotečky mám přelouskané, udělané poznámky, ale kdo ví k čemu mi budou. Jen se snažím si vás představit při čtení příspěvků. Nemám paměť na tváře a vlastně už na nic, tak se budu vracet k obrázkům, opakování je prý matka moudrosti. Snad mi to pomůže. Ale připojuji se k Johance, ta to napsala, že bych se tak nikdy vyjádřit nedokázala.
Nelly, asi ti chybím na papírku já, se situací u nás. Teď už to jde, ale ty dny předešlé, no hrůza. Sněhová kalamita se ale nekonala, ta příjde, až bude u vás jaro. Tak to mám zmapované. Jinak vítr, voda tekla proudem kolem po cestě snad dva dny v kuse, sníh jen poprašek na trávě. Teď je relativní klid.Jenom zima, ale já topím jak o vánocích. Elektřina byla vypnutá včera, ale asi jen na dvě hodiny. Inu Jeseníky jsou v dohledu. Kdyby se mi chtělo, tak se půjdu podívat na kopec za zahradou a uvidím v dálce Praděd. Je perfektně vidět, když na něm svítí slunko, nebo je bílý. Čtu, že Míša vyráběla přáníčko pro syna k narozeninám. Já jsem letos též dostala takový dáreček od dcery, kdy naskenovala různé fotky s doprovodem písničky, myslím že se jmenuje "máma". Ani si momentálně nemohu vzpomenout, kdo to vlastně zpívá, je to ženský hlas. Je to známá píseň. Mám to celé uložené, ale moc se k tomu nevracím, protože vždycky bulím. Teď už víte, proč to byla z počátku Buli. Třeba se zeptám dcery, jest-li to jde, abych to mohla poslat na mail Ivě. Tak byste i mě poznaly.
A zase musím končit, odpolední siesta skončila, když jsou tady kluci každý zvlášť, je pohoda, ale když se sejdou, jako teď už od včerejšlka, to mám co dělat, abych je hlídala. Jinak mám z baráku kůlničku na dřevo. Snažím si uchovat aspoň na chviličku pořádek po malování. Chudák Adélka, ta mizí, jak jen to jde. Já se zase někdy ukážu.
Nashle....L

Grešličko,jak si tady čtu to tvoje psaní,tak mi běhá mráz po zádech.Jsem moc ráda,že to všechno dobře dopadlo a toho malého šmudlu za mě podrbej za ušičkama a na bříšku.Ptám se Kory,co mu mám od ní vzkázat,hleděla na mě a pravila: "Vaauuuuva haf" - tak mu to prosím tě přečti,on už bude vědět.
Za chvíli jdu s Korou na prochajdu a beru s sebou jednu trekingovou hůl.
Tak pa a zatím.......