Seniorky na netu

Přeji krásný ,slunečný den a já jdu na velký úklid.
Všechny jsem vás přečetla, jste včelky pilné jak v psaní, tak v práci.
Já mám od Mardagmy matku ještě vlastně soběstačnou, ale naše soužití není žádná idylka, možná jsem jenom málo trpělivá, nebo ten vztah, když nebyl celý život úplně v pořádku, tak dnes se spousta věcí zbytečně hrotí. Neumím se krotit v něktrých reakcích a potom mě to mrzí. A bábinka ta už vůbec nechce ustupovat. Hrozný problém je její špatný sluch a naslouchátko ve skříni, slyší polovinu z toho co se říká, ještě zkresleně, takže si něco přimyslí a vznikají zbytečně nesrovnalosti. Potom slyším, ty jsi říkala a dozvídám se věci na které jsem ani nepomyslela. Nejsem samaritánský typ, o to je to horší. Asi se nedokážu dostatečně vcítit, ale já to ani nevyžaduji po okolí.
Jsem holt baba protivná, často i sama sobě.
Tak si užijte hezký den, bolesti a starosti pryč.
Ahoj bosorka.

Zuzko, děkuji za kytičku, závidím vám, že vidíte jaro na vlastní oči, já tu u nás žádnou kytičku ještě neviděla. Ale když jsem to dnes vzala z obchodu zkratkou, ve stínu budovy leží ještě černá hromádka sněhu. Dnes byl opravdu parádní den, další okna umytá, záclony vyprané, ještě mně čekají dvě. Už od loňska se nepokouším umýt vše najednou, tak jako jsem to dělávala dříve. Už se cítím strašně rozlámaná. Na okno nahoru nedosáhnu, musím na malé štafličky a to nahoru,dolů, mi dává zabrat. Zítra jdu také ke kadeřnici, ale Beruško a Jančo, kam se na vás hrabu. Mám strašně málo vlasů a tak každému, kdo má hřívu, moc a moc (v dobrém) závidím a vždycky říkám, vůbec si toho ty ženské neváží, když mají hodně vlasů. Co já bych za to dala. Nějak se nám neozývá Nelly. Snad nám nemarodíš? Mardagmo, nemáš to s maminkou jednoduché.Opravdu. Ale vím o čem mluvíš, moje maminka slepla asi deset let, poslední roky už prý nás viděla jen v mlze a když si chtěla prohlédnout moje děti, musely se k ní sehnout až na pár centimetrů před oči, aby viděla, jak se mění a jak vypadají. K tomu všemu měla v rukou tak silnou artrozu, že necítila některé prsty na rukou. Takže se dost často stávalo (když ještě bydlela sama), že jsme přijeli a ona měla třeba spálené celé bříško prstu, protože měla plynový vařič a tak necítila, že se spálila. Za nic nechtěla elektrický vařič, ale pak už jsem jí ho pořídila, strachy už jsem nespala, že se buď jí nebo v bytě něco stane. No a potom se jí stal ten úraz, kdy upadla v kuchyni a zlomila si nohu v krčku a už to šlo z kopce.Tak děvčátka, opatrujte se, važme si toho, že nás ještě nohy unesou a ruce slouží a mějte pěkný večer!

Chichichi,dievcata,nestacilo by uz tych jarnych prac???Alebo tie este len pridu???
Ja som unavena ako tazny kon,a to som este nic nerobila!!!Asi je to tou jarnou unavou,chichi.
Ala,vsak je to pekne citanie,ja to mam lepsie ako casopis,ziadna reklama a clovek sa aj usmeje,aj zaziali,podla situacie,no a to je to pekne,co my babenky vsetko dokazeme!!!
Teraz nas je vela,ale mne uzasne pomohli prave tie zacinajuce,ktore aj teraz pozdravujem a dakujem im,ze ma uplne v pohode zobrali medzi seba!
Mardagmus,nemala by si to jednoduchsie poziadat o inv.vozik,???My sme mali,tak som si ho vyviezla hocikde,aj do zahrady,alebo ked som si chcela s niekym poklabosit na ceste.Mali sme aj choditko,ale on nepochopil,ze ma prekladat nohy,chichi,/ale sa mi smeje,ved to uz bolo daaavno/,on napr.nedokazal sa pohybovat sam ani na voziku,proste nepochopil,ze tymi kolesami sa da krutit a tym sa posuvat.Na nieco to vsak bolo dobre,chichi,kecala som si dokedy som chcela ja a nie on.On iba nadaval/zakial mu bolo lepsie rozumiet,teraz uz poznam len z pier,ze nadava/ked nenadava,okamzite meriam teplotu,chichichi/
Tak to bola zas taka usmevna perlicka,ale nie aby ste ma lutovali,ale aby ste sa usmiali,ze aj tak sa da zit./musi zit!/
Dobra sprava je,ze snezienky sa uz pekne rozkvitaju,su sice malicko nad zemou,ale uz kvitnu.
Kazdej z vas posielam pomyslenu kyticku,hlavne vam v bytovke,my dedinske dievcata to mame doma,chichichi.
Prajem vam pekny vecer a zajtra pekne prebudenie!!!
Taxa majte,kamaratky moje!!!!!

Milá Mardagmo, děkuji, děkuji, že jsi napsala. Věř mi, že pro slzy jsem neviděla. Je moc dobře, že jsi tady popsala část dne, kdy se staráš o maminku.
Říkám si teď sama pro sebe - proč já furt fňukám - vždyť nemám proč. Moc Ti přeji a nejenom Tobě, ale Vám všem které se staráte o své blízké, abyste se ve svých starostech a trápení a bolestech, které Vám život přinesl, také radovali. Věřte,že na Vás všechny myslím a už po druhé /poprvé jsem četla přes řádek/ si čtu celou diskuzi, abych se s Vámi všemi lépe seznámila. Jste mě všechny strašně blízké, jsem ráda, že jsem Vaše kamarádka i když jen virtuální.
Někdy jsem ze čtení smutná, musím "odložit", jindy se válím smíchem. Někdy si připadám doslova jak blázen.
Hezké odpoledne Vám všem.

Mardagmo,posílám virtuální povzbuzení,vím,že to není nic moc.Jsi hodná dcera.Měj se hezky a raduj se třeba z těch nechcíplých kaktusů.No to byl pokus o žert.

A abych také napsala něco veselejšího, tak hlásím, že mi letos mezi okny nechcípl ani jeden kaktus, a že byly letos mrazy. No je vidět, že ta nová okna, která nám dělali loni v létě, opravdu dobře těsní. Tak teď už jen lupou vyhlížet květy... :-))
Mějte se sluníčkově, zdravím.

Jo jo, žiju - jak se dá. Teď piju kávičku a máma odpočívá, nabírá sílu, protože si přeje jít ven na procházku, když je tak pěkně. Sílu nabírám i já, není to jednoduché, musím jí z gruntu obléci, ona to nedokáže sama, pak jí musím pomoci před barák,sama nechodí a tak se o mně opře a já jí tam dostrkám. Musím ale dávat pozor, velkým problémem jsou schody, ne do patra, to máme výtah, ale dole v přízemí před vchodovými dveřmi. Je jich tam 5. A protože máma nevidí, tak stále naviguji, trochu doleva, pozor 1.schod, napřed hůl, pak teprve nohu ... A když už jsme konečně venku, tak ji postavím tak, aby se opřela o roh vchodu a vracím se domů pro takové to invalidní vozítko. Máma se o něj opře oběma rukama, tlačí ho před sebou tak trochu jako kočárek a kráčíme. Já v ruce držím hůl a musím pořád vozíček druhou rukou usměrňovat,abychom jely rovně a mimo překážky ( lampy, dolík v chodníku a podobně.No a tak chodíme před domem, vždy od rohu k rohu, tedy mezi dvěma ulicemi, asi tak necelých 100 metrů a je to krok sun krok, většinu času stojíme.Dál jít nemůžeme, máma nedokáže slézt z chodníku a já zase nedokážu jí tak pevně držet.Dolů možná, ale stejně bych se bála, že upadne , ale opačně, nahoru, tak na to je potřeba sílu a tu už nemám.Asi tak po hodině se vracíme domů a největší problém jsou schody,Musím stát za ní, ona dá nohu na schod a já jí vší silou tlačím nahoru a musím dát pozor, aby nevzala váhu dozadu a nakonec mi neupadla.No a po návratu, nejprve převléct mámu do domácího, pak sebe, pak umýt a složit invalidní vozíček a pak už jen padnu a jsem mrtvá.
Tak jsem si vylila srdéčko, jak tu píšete, jsou to také zážitky i když tak trochu z jiného soudku.Myslím, že není třeba zdůrazňovat, že se na tu procházku ani moc netěším. Tak mi držte palce, ať to dobře dopadne a hlavně, ať to ustojím nejen já, ale i máma, někdy to bývá zdroj slovních konfliktů.A to mne deptá snad nejvíce ze všeho.

Alo, mám doma Koňskou mast, ta je taky moc dobrá na všelijaké bolesti kloubů i svalů, mažu to, ale ten kotník bude trvat minimálně 14 dní, to už znám, dost jsem na ty výrony trpěla. No, co se dá dělat.
Ty vlasy - musela jsem "odlehčit" hlavu, mám vlasy dost husté a rychle mi rostou, tedˇjsem měla na hlavě dost slušnou helmu. Můj mi nadával, protože on má čelo až do zátylku, vzadu jen takový košíček zprava doleva. Záviděl, no...
Teď si jdu (pajdám) ohřát čočkovou polévku a pak si sednu ven na sluníčko. Tak zatím!

Jančo, úplně jsem zkoprněla, zvrtnutý kotník - to je hodně bolestivé. Vím, že mi jednou moc pomohl Yven - gel.A hlavně klid, nenamáhat.Pomlaskávám tady nad mletým masem a brambory. Jsem doslova ujetá na sekané, holanský řízek, jitrnicový prejt, prostě všechno co je meté a brambory - to je moje. Určitě vyzkouším. Já to říkám, že máte na mě s vařením, dobrý vliv.
Beruško, ty máš tak dlouhé vlasy? Můj nejdelší vlas je po pondělním ostříhání asi 6centimetrový, jsem ostříhaná "na kluka". Praktické - zatřepeš hlavou a je po údržbě.
Mám hlad, pánečkovi jsem už ohřála zbytek flíčků s uzeným. Půjdu si nachystat nějaký skromný obídek. Všem Vám přeji dobrou chuť k dnešnímu obědu

Aluško,jsem tady,neboj holka.Jančo,zdravím.Jančo,takže máš na hlavě ježečka?Já mám vlasy dlouhé až po zadek.Manžel mi to přilehává.Nedávno jsem jela v MHD,vlasy spletené do copu a nějaký pán mi ho z druhé strany přisedl,nebo si ten copan neustále máchám v kastrolech,když vařím,já se snad dám ošmikat a bude po parádě.

Zdravím vás, kamarádky. Jak jsem včera psala, měla jsem tu naši Elišku, odpoledne bylo krásně, tak jsme vylezly na zahradu a já v rámci vyhrabování trávy jsem si zvrtla kotník. Naše "zahrada" je jeden velký krpál s jen malými teráskami. Tak do rána mi kotník slušně otekl a dobře se zabarvil. Nejhorší bylo, že jsem na dnes byla objednaná ke kadeřnici. Tak stáhnout obinadlem a pajdy pajdy. Před chvílí jsem se vrátila osekaná na krátko, sotva jsem dolezla, na kotník priessnitz, nohu na stůl, a tak vám píšu.
Johanko, jsem ráda, že vám zapečené brambory s mletým chutnaly. Já to příště taky vylepším tou Nivou a zázvorem. Česnekem ten pekáček vymazávám, tak ho už do masa nedávám, ale určitě to není na škodu.
Tak mi děvčata držte palce, ať se kotník zlepší, já jsem chtěla na té zahradě pokračovat, ale nejde to.

Já se tady bojím, kde jste? Je mi bez Vás smutno! U nás v Brně teploměr ukazuje 17 stupňů. Asi jste na svých zahrádkách a nebo jste na procházce. Ani to kafčo mě nechutnalo. Příště s kafíčkem počkám, nerada ho piju sama. Můj klenot sedí u televize, kýchá a od rána kňourá, že ho bolí hlava. Prosím, prosím,aspoň nakoukněte.

Hezké sluníčkové ráno Vám všem, milé kamarádky.Včera jsem šla brzy spát, dnes jen čtu, nejraději bych odepisovala na každou z Vás zvlášť. Jste moje sluníčka, jsem ráda, že mezi Vás mohu "chodit". Je mi smutno, když tady dlouho některou z Vás nevidím. Astro, Mardagmo, kde jste? Vám, kterým nebylo v posledních dnech dobře, přeji uzdravení.
musím si ještě namyslet, co Vám dnes napíši,hlava je plná, přímo k prasknutí, tolik bych Vám toho chtěla říct. Hlavně bych chtěla napsat, proč jste mi tak velmi blízké. Liduško, prosím, piš! Na této diskuzi se mě líbila jedna věta, napsala to asi Zuzanka, že se tady VYŽALUJEM a o tom to je! Jsme každá jiná, co žena to příběh, zkušenost, humor, slušnost, naslouchající ucho, upřímnost, porozumění, soucit - mohla bych jmenovat ještě dlouho a dlouho.
Ještě se dnes ozvu a děkuji, že Vás můžu být mezi Vámi. Mějte dnes sluníčkový den ať nic nebolí a Vaše dušičky ať jsou v pokoji.

Johanko, toho svého mužského dej snad zarámovat, já fakt neznám chlapa, který by byl pořádný - hlavně na odkládání všech svých svršků...No, ale napíšu vám, že znám jednoho, ale to je zase takový puňťa, že život s ním byl hrůza. Oba manželé byli bývalí kolegové, a paní si vždycky na něj stěžovala. Bydleli v bytovce, čili on neměl co dělat a věčně jí byl za zadkem /s prominutím, jinak to napsat nejde/ i v kuchyni. Líčila, jak třeba dělala jíšku, on jí bral věci zpod ruky a rovnou to uklízel !!!, ona pak potřebovala ještě trochu mouky, a pytlík už byl uklizený :-((, tak to by mě asi ranilo...
U nás máme pěkný termín "překladiště" - jako třeba vlaky - náklady se překládaly zase do jiných, nebo tak nějak si to vysvětlete. Manžel jde ven, bere s sebou třeba věci - prázdnou plechovku, sklo do odpadů, krabici na spálení do kotelny. Až potud je vše v pořádku...Ale dole na chodbě se přezouvá, čili všechny tyto věci musí odložit, a pak - no samozřejmě, že to tam nechá - tj. na tom "překladišti". Ven vyjde zdráv, vesel, nezatížen žádnou z těchto věcí. Ty pak, nadávajíc, vynesu já...
Děvčata, mějte se všechny pěkně, ať se pěkně vyzdravíte a je to vše ok :-)

Zdravím všechny zdravé i nemocné! Tak koukám, že vás to přicházející jaro pěkně rozproudilo! Už pracujete na zahrádkách. No, já žádnou nemám, tak jsem aspoň přesadila všechny pokojové kytky a zasadila pár muškátů do truhlíků. Dnes jsem byla ráno na krvi, příští týden jdu totiž na endokrindopindologii. Tak musím mít výsledky krve. A odpoledne mi to sluníčko taky nedalo a umyla jsem první okna, tedy celý zasklený balkon. A už teď když jsem vstala a šla k počítači, tak cítím, že až se mi to mytí oken rozleží v celým člověkovi, tak se zítra nehnu. Ach jo, už nic nevydržím. S tím jednodenním rychlopřípadem jste mne moc nepotěšily, doufám, že nás to mine, hlavně děti. Jinak jak tady čtu o těch vašich "nepořádných" protějšcích, tak vy mně snad donutíte, abych začala hlásat, že ten můj je vzorňák! No, ale asi jo, protože já fakt neznám, že by někde nechal kousek svého oblečení. Ale to, že někdy má jednu ponožku tmavomodrou a druhou černou, to se mu už stalo několikrát. Můžu se uchechtat. Ještě vám musím napsat, že jsem dnes dělala k večeři ty brambory s tím mletým, teď honem nevím, kdo to tu psal. Ještě jsem to vylepšila, dala jsem do masa dva stroužky česneku a trošku čerstvého zázvoru, kořeníčko a do té zakys.smetany s těmi vajíčky jsem nastrouhala nivu. No - nebe v hubě!!! Okamžitě to zařazuji do svého jídelníčku. A od mého muže jsem byla móc pochválená. Tak vám kočičky moc děkuji za inspiraci! Bosorko, myslela jsem na Tebe a doufám, žes to zvládla. Tak jak psala Míša - je moc dobře, že tam máš Ondru. Tak vám všem přeju hezký večer a zítra zase všechny přijďte!Nelly, Magdi - už je líp?

Květo,to co máš ty,postihlo včera mojí nevěstu.Křeče do žaludku,průjem,zvracení.Dnes mi volala,že už je to dobré-je to tak zvaná jednodenka.Tak se těš,myslím,že už to bude dobré.S tou Coca Colou je to dobrý nápad,zklidní žaludek,chce to pít pomaloučku.Tak se drž.

Milánkové, mě postihlo dnes v noci to o čem píše Liba. Nikomu to nepřeju, je to opravdu tak jak ona píše, nevíte co kam první strčit ..... a ještě bolí nesnesitelně břicho - chudáci děti. Prý mám pít pravou coca colu studenou, tak to dělám a lítám stejně a útěcha, prý možná druhý den už to bude pryč.
Tak se mějte hezky a vyhýbejte se špatnému luftu a nebo dobrou desinfekci, já jsem ji asi podcenila. K.

To je zase dnes krásně...Děvčata, za všechny tipy kolem plastových oken děkuju, na konci týdne to ještě se synkem všechno probereme. On dával dotazy firmám, ať napíší kalkulace, tak uvidíme, co z toho vzejde.
Sekeru Fiskars máme doma už mnoho let, pamatuju si, že tenkrát stála trošku přes tisícovku, a to bylo tehdy fakt dost. Když jsem ještě mohla, občas jsem něco taky posekala, poštípala, teď už to je se mnou horší. No, a manželovi jednou přistála v holenní kosti nebo tam někde, už to nepamatuju. To se taky předtím právě do těch míst sekl kosou - rezavou, od trávy a krtičinců, odmítl s tím jít k doktorovi. No, nějak to srostlo, má to tam nějaké hrbolaté, až teď si člověk uvědomí, že štěstí, že nedostal tetanus. Tady jedna paní - chalupářka, se nějak hrabala v hlíně na zahrádce, nevím, asi měla předtím na ruce nějaké zranění, a pak dostala tetanus a zemřela. Zřejmě byla ta hlína od něčeho infikovaná, člověk by si myslel, že to není možné.
Tak teď odpoledne ještě dáme kafčo, a pak pojedeme na naši chaloupku - já budu asi uklízet uvnitř, manžel po zahradě. Ještě tam mám mezi okny takové podušky - na vesnicích se to dávalo v zimě mezi okna, aby netáhlo. Je to teď už ostuda, ale ještě minulý týden tam byl sníh, tak snad mě lidi nepomluví. Chci se stavit na hřbitově, aspoň do váz tam chci dát zlatý déšť /umělý, ale pěkný/, a asi se tam budou už moci dát macešky, snad už nebude mrznout.
Děvčata, užívejte sluníčka, nemocným přeju ať to rychle ustoupí a je vše ok...
Lído, když jsi často na oné místnosti, tak to teda chuť na meloun nebo nanukový dort není to správné :-)

Slnko svieti,slnko hreje,hned sa cloveku dobre smeje...chichichi.Ja vas strasne rada citam o vasich polovickach,chichichi.Nemal niekto nejaku formu na tvorenie panskych jedincov????
Chodim vyskrabovat snezienky,ale uz to ide celkom dobre,chichi.Blata je na hruzu,ale nevadi,hlavne ze je teplo!!!
Bola som tu len na skok,pokracujeme v cisteni obydlia/este som nemala umyte okna,hanba/
Lidus,to teda mas co hrabat....U nas sa dost hrabe este drevenymi hrablami-klasika ako vo filme.Ja na hrabanie musim este pockat,mozno zaprsi a hrabanie vymenime za pecenie kolacikov!!!!
Tak len tolko,aby ste vedeli ze zijem....
Chorym zdravicka!!!!!
Sikulkam sily a stasticka!!!!!

Liduško,nebuď smutná,jsme tady a já bych tvé vyprávění moc ráda poslouchala,tomu věř.Tak buď opatrná,práce počká.Přeji ti ať se ti uleví.Pa