jak se odmilovat ?

To je základní problém nás všech, kteří máme rádi ve všem jasno, i v lásce. Naše protějšky nás nechávají v nejistotách a my se divíme, proč se věci neříkají na rovinu. A pak se dohadujeme a kombinujeme i neskutečné. U mužských jsem to poznal ze dvou hlavních důvodů: z ješitnosti, že si chtějí zájem té dívky udržet, a z lítosti říct jí rovnou odmítnutí. V obou případech to nemyslí vážně a jde o balancování na hraně kamarádství. Pak je ovšem i třetí důvod, kdy ten dotyčný se nemůže rozhodnout, bojí se příliš zaplést (to jsme tady v diskusi často rozebírali) nebo je čerstvě zklamaný z nedávno zkrachovalého vztahu. Vynechávám lovce lásky na jednu noc - to se jistě lehko pozná. Ale v ostatních případech hájím názor, že to jde říct jednoduchým způsobem a toho druhého zbytečně netrápit. Vzpomínám si na jeden starý maďarský film (už ho nedávají), kdy dívka řekla svému po uši zamilovanému ctiteli: Mám vás ráda, Lájošku, ale tak jako bratra.(Trochu jsem si ten výčet zjednodušil. V životě je to všechno složitější.)

Jak se odmilovat? Zamiluj se jinde a víc.

Ahoj všichni, moc ráda bych si nechala poradit...Od nového roku se scházím s mužem, máme spolu intimní vztah (oba jsme nezadaní), ale to je vše. Myslím si, že ani jeden z nás do toho vztahu nechce jít naplno, já z obavy, že projevím své city a vyplaším ho a on si zřejmě není jistý jestli ke mě něco cítí nebo ne, někdy mi z jeho chování přijde, že je v tom něco víc, ale pak mi třeba vůbec neodpoví na sms apod. Takže cítím ohromnou nejistotu, bojím se ho přímo zeptat, jak nás vidí dál a to opět ze strachu, že něco zkazím. Takže je celá tahle záležitost jaksi zaseklá. Momentálně vážně uvažuji, že to ukončím, ale zároveň o něho nechci přijít. Prosím napište váš názor. Měla bych do toho vnést city nebo raději odejít a "odmilovat se"? Děkuji

Hlavně běž spát ať nezaspíš do školy a vůbec nepřemýšlej ve svém věku,že bys s ním spala!

Prosím poraďte mi, jsem hrozně zamilovaná do jednoho kluka, ale jde mu jen o to si asi užít, ale prostě ve mě to nic s tim nedělá, je mi 13, jemu 15, možná se mu jen líbit, a nějak to semnou nedělá když by spal s jinou jindy, jennže já teď nevim, jestli se s nim mam vyspat, nebo ne, fakt ho miluju.CO mám dělat?

to dan: rikam si ze zprava ,,jak se mas?´´ je neutralni ale nic nevyresi, ja jsem ted toho plnej a je spousta veci o kterych by se s ni chtel bavit... ale asi bych o ni mozna mel zabojovat i presto ze uz asi ted nekoho ma i kdyz nevim jaky maji vztah... myslis ze ji muzu rict sve city k ni jak jsem je tady popsal a o svych pocitech jake z ni mam? a to ze cekam az se ona ozve je protoze pak budu mit aspon trochu dobry pocit z toho ze ji nejsem uplne lhostejny...

to dan: nevim jestli to bylo horsi nebo lepsi, protoze je to porad drsne... nevim jak to bere ona... ale vim asi jedno o spolecne setkani s ni a jejim pripadnym pritelem absolutne nestojim, to bych asi nerozdychal... ji samozremne chci videt a cim drive by to bylo tim lepe... nevim jak k tomu pristupovat jestli ji byt nablizku a doufat ze se jednou neco zmeni, delat pro ni prvni i posledni(delal bych to rad a mel bych dobry pocit), nebo jestli proste zacit zapominat a nestykat se s ni(i kdyz bych na treba porad myslel)... v kazdym pripade si s ni moc chci otevrene promluvit nez se z toho zblaznim.... nevim jestli by bylo dobre abych se ozval ja??? i kdyz uz si rikam ze mi asi nic jineho nezbude...

Ahoj všichni."v": jsem rád, že jsi tady na diskusi. Tvůj případ by stál za delší popovídání, píšeš teď o sobě málo a věnuješ se (a dobře) spíš problémům jiných (Petr). Když si člověk zvykne dlouhodobě na svoji situaci (že se ani moc nesnažíš zapomenout), může se stát, že nestačí rychle "přepnout" a zareagovat, až půjde velká láska okolo. Ale to určitě nebude tvůj případ, jsi šikovná holka a nebojím se o tebe.PETR: To už je fakt 8 týdnů? No to musela být pro tebe nekonečná doba! A jsi borec, žes to dokázal. Až mám hříšné pokušení, že by se jí třeba i mohla poslat lehce nezávazná esemeska ve smyslu "jak se máš?", ale nechci hrát pokušitele a dělat ti zle. Bylo to ze začátku těžší než teď? V prvních dnech člověka nejčastěji v různých situacích napadá "tohle by ji zajímalo", "co by na to řekla", "to by měla vidět" a podobně."lu": každý někdy udělá chybu - co já se jich nadělal! Myslím ale, že si to v tomhle případě nemáš vyčítat, protože ten vztah by se podle jeho slov stejně nevyvinul příznivě (bylo moc brzo). A jestli by to mělo být později - tak to později může být.NINA: to je přece krásná zpráva, že už je to lepší a dostáváš se z toho, vydržíš mu nevolat a začíná ti to být jedno. Měla bys nám ostatním prozradit recept, jak se to dělá :-)a ne jenom napsat "neviem, čo sa stalo" :-))SPISOVATELi, nevím, jestli se ještě občas sem přijdete podívat, ale máte tady to číslo na esemesky: 607 735 211.Mějte se všichni fajn, dobrou noc a krásný celý nový týden.

stale cekam na to ze se ozve, vzdy kdyz mi zvoni telefon, nebo prijde sms, doufam ze to bude ona... i kdyz ji vidim pripojenou na icq tak ji proste nemam silu napsat.. uz fakt magorim a nic se mi nedari...

vzhledem k te dobe ktera se od naseho posledniho setkani stale zvetsuje me nejvice trapi to ze mi to cele prijde neuzavrene, vim ze mezi nami podle me oboustranne vazla komunikace, moc bych si pral se s ni sejit a o vsem co bylo si otevrene popovidat.... ale tim ze se neozyva tak ani nevim jestli by ji to zajimalo,a tudiz se tak trochu bojim ozvat sam, a fakt nechapu proc se jeji chovani ke me zase tak razne zmenilo, volali jsme si casto,kecali o blbostech a vsednich vecech, ty pusy ktere mezi nami byly a pak najednou takove neodpovidani, jak jsem psal tak ve stredu to bude 8. tydnu co jsme se videli naposled... kdybych aspon vedel jestli chce byt jen kamaradka, nebo jestli ji prijde ze se k nicemu nemam... nevim hlavne bych se s ni uz konecne chtel bavit prirozene a ne tak zvlastne, porad na ni myslim,, budi me ze snu, prijde mi ze stejne bavit se jen kamaradsky asi nedokazu, protoze ji mam plnou hlavu a chybi mi ,chci ji byt nablizku vice a timpadem by to byl takovy dosti nevyvazeny kamaradsky vztah... a vim ze kdyz ji uvidim tak ma touha po ni jen opet vzroste.... a z toho mozna plyne ze je asi lepsi se s ni nestykat i kdyz me to hrozne mrzi protoze citim ze mi chybi jako clovek a ja chodim jako bez duse a do niceho nemam chut a nebude pro me jednoduche si najit nejakou dobu nekoho jineho....

já se pokoušela odmilovat, už jsem nevěděla jak... Seznámili jsme se v létě v době,kdy se právě rozešel a sám mi řek, že je mu se mnou dobře,ale na pořádnej vztah neni připravenej, mně to bylo jasný, já si to prožila taky, ale už jsem to měla docela za sebou a povedlo se mi zamilovat znovu. Do něj. Neplánovaně a nešťastně, o společném bydlení ani řeč, trápila jsem se nejistotou a pak jsem udělala velkej průšvih. Nevěra ze vzteku a zklamání, prasklo to a teď nemám nic a ještě černý svědomí. Nemůžu se na sebe ani podívat, jak se nesnášim, nevim, jak se s tim vyrovnám.

ahoj...taky se stále snažím zapomenout a taky nemyslet a netrápit se...ale stále stále miluji myslím a trápim se až mi stoho někdy třeští hlava......stále přemýšlím nad tím co pro něho opravdu znameám a jaký by to bylo kdyby jsme byly spolu.........náznaky ...je normální chování u žen ale i mužů,aspon v mém případě,mě taky nikdy nedokázal říct..jen náznaky slov ..někdy mám ale i pocit že snad zapomenout nejen nedokážu ale že se nai moc nechce,jak ho tolik miluju a že aspon trochu mu můžu být na blýzku,mám pocit že kdyby zmizel z mého života úplně že bych to nezvládla...

tak ja se stale snazim zapomenout a vyhnat tuhle divku z hlavy, ale proste to nejde spise naopak je to velke trapeni a skoro bych rekl deprese, furt si rikam co jsem udelal spatne a co jsem mel udelat jinak, a stejne nevim jak me vidi ona a jak o me premysli... ve stredu to bude 8 tydnu co jsme spolu naposledy mluvili a ja si rikam, ze je proste rada na ni a tak cekam co bude, ale moc bych ji chtel videt, a mam takove nutkani ji napsat ci zavolat(prece jen chlap by mel byt aktivnejsi),ale rikam si ze opravdu musim pockat co ona i za tu cenu ze by se uz neozvala:-).... rikam si jestli se jeste uvidime tak se budu snazit chovat prirozene a uvolnene, ale nevim jakym tonem a stylem se s ni bavit... rikal jsem si ze se to casem zlepsi ale ono je to spis jeste horsi... moc bych si pral se s ni sejit a o vsem si poradne promluvit, ale nevim jestli tim jak se neozyva mi dava najevo jak o me nestoji vice jak o kamarada, nebo jestli o me premysli.... a mam pocit ze bez toho aniz by se mi ozvala ona asi nema cenu s ni zacinat nejaky otevreny rozhovor... kdyby mi aspon za tu dobu co ji znam neco rekla ale jsou to furt jen nejake naznaky... je to normalni zenske chovani???

no ja taky mel na valentyna zvlastni pocity. znam cloveka ktereho miluji ale tak nejak ji to nemuzu dat najevo... ach jo... rikam si jestli nemam trosku povolit a nezavolat ji jak se ma a hlavne s ni obnovit kontakt... ale vim ze kdyz se mi ozve ona tak budu mit pocit ze aspon trochu o me nejak stoji ze se ji nepodbizim... ale jen kdyz na ni pomyslim tak mi busi srdce, a touzim byt s ni vice jak kamarad, ale treba bych to nejak po uprimnem rozhovoru s ni dokazal brat i kamaradsky i pres to ze bych na ni porad myslel. stve me nejvice ze jsem u ni asi drive sanci mel, pak ona zajem stratila a ja se do ni mezi tim tak zamiloval ze ji nedokazu pustit z hlavy at se snazim jak chci.. jak mi doporucujete abych se choval aby vedela ze o ni moc stojim a zacala o me premyslet i kdyz si myslim ze jsem ji to uz nekolikrat naznacil... trosku uz propadam beznadeji, a citim ze kdyz se nevidame tak to treba bude lepsi ale nevim no.... ale tezko se opousti clovek ke kteremu jsem si za tu dobu vypracoval takovy cit az skoro zavislost..

dan no vcerajsi valentin ..ja neviem nejak ma to nikdy neoslovovalo,a vobec zacinam sa zotavovat z nestastnej lasky ,neviem co sa stalo ale prisiel pocit kedy mi zacina byt jedno ci mi vola atd.ja sa neozyvam vobec proste co uz mam dost toho vnucovat sa niekomu kto na mna kasle stacilo)

Ahoj všichni. Tak co dnešní svatý Valentýn? Potěšil vás nebo rozlítostnil? (Já tento dovezený svátek neslavím.) Jak budu mít čas, napíšu zase víc. Zatím dobrou noc.

tak takovou otázku si pokládám furt dokola....my jsme se neviděly měsíce ale píšem si ,ale i tak to nevipadá kamarádsky teda z mého pohledu...navíc furt nad tím přemýšlím a říkám si co kdyby,mám ho v hlavě nedokážu na něj nemyslet.....možná že přetrhat vazby se zdá být drsné,ale možná že je to lepší,jelikož věčně přemýšlet nad tím co by mohlo být a jak to je a jak ji myluješ,ztratíš tak spoustu času který bys mohl strávit jinak.....myslím tím to že pokud ona žena a že tato žena musí vědět v tomto věku co chce,pokud tě bere jako kámoše ,tak ty vždycky budeš druhý ač ti bude říkat jak tě má ráda dávat ti pusi svěřovat se s něčím co jí trápí ale pak vždy odejde k onomu milovanému jedinému a to ty nejspíš nebudeš ale ten muž o kterém nic nevíš...možná jsem to řekla že to zní hnusně či tvrdě...ale já to ted prožívám,on sice nikoho nemá ale ......třeba to tak u tebe není,třeba se jednou to vaše kamarádství vyvrbí ve velkou lásku která je těžce vibojovaná,ale pak budeš ještě dlouho oni bojovat, pokud má jiného a pokud se ti neozvala nebude to lehké...pokud to nechceš vzdát a chceš doopravdy zjistit co k tobě cítí a jestli jsi jediný a jestli máš ještě u ní šanci a dokážeš vidržet...pak by bylo moudré na ní netlačit nechat jí aby se s tebou zkamarádila víc ti věřila,získal sis jí něčím čím tě ona bude mít ráda důvěrou,nasloucháním,pomáháním,komunikováním,...chodte víc spolu třeba jen na kafe trafte víc spolu čas...třeba se domluvte že se budete výdat každej pátek jednou za čtrnáct dní ,bude to váš takovej rituál hodinový...budeš se divit pak to komuikování bude lepší,víc se zblížíte a budete se těšit...pak to bude hlubší až jednou sama se svěří co k tobě chová za city..musíš si získat její důvěru.....

jak ty dny a uz pomali i tydny utikaji od te doby co jsme se videli naposled, tak si rikam jak to sakra bere ona, muzu ji chybet a nebo je ji dobre kdyz se nevidame???? me proste kontakt s ni chybi jako nic jineho... porad v noci nespim, myslim na ni,... je to celkem vyrazna zmena v nasem kamaradskem vztahu, ale porad si rikam ze pretrhat takhle vazby s clovekem ktereho miluji je dost drsne, proste s ni potrebuju komunikovat.... moc bych ji chtel zavolat a zeptat se ji jak se ma, ale moc se do toho nechcu poustet, cekam na ni, a kdyby jsme se videli tak vim ze se zase s ni kamaradsky nedokazu asi bavit, budu mit proste takovy hrejivy pocit jen z jeji blizkosti.... je to slozite..

v tom to vůbec není kdyby o tebe hodně stála měla tě ráda milovala nečekala by na tvé kroky ale udělala by ho sama,já sama si ted říkám namlouvám si ale co když mě má opravdu rád jen se mu špatně komunikuje přece jenom jsme si dost blízcí né jen pouhý kámoši to by mi snad nedával ty pusy,snad chce volnost tak mu jí dám počkám,je pohledný holky po něm letí a já zrovna nejsem krasavice ale třeba se to časem rozvine to kamarádství v něco hlubšího..ale to si jen něco namlouváme,hledáme vkaždým jejich slovu pohybu náznak něčeho co by mohl znamenat lásku a přitom to je jen pouhý kámošství který oni tak berou...říkat si že je škoda zahodit to co jsme si vybudovaly,je hloupost tedy pokud nechceš být bezmezně zamilovaný do ženy která je zamilovaná do někoho jinýho a ty se jen trápil další rok,protože každým rokem se odchází hůř a hůř,protože s tím člověkem si víc a víc sepjatý a láska k ní hlubší i když není opětvaná....hlavně si nelámej hlavu s tím co bylo ,protože se jen zbytečně trápíš protože už to nevrátíš,sám si říkal že sis sní chtěl několikrát o tom mluvit ale ona nechtěla a nemůžeš jí do toho nutit pokud se o sobě nechce bavit...

no jo jenze neco mi rika ze bych o ni mel nejak bojovat(ale tezko se mi to dela) , a hlavne je mi lito tu duveru kterou jsem si k ni vybudoval jen tak zahodit... i kdyz vim ze se kolem ni mota vice chlapu, je atraktivni a tudiz asi nema nouz o chlapy... a zajimalo by me jaky ma vztah s tim soucasnym.... nevim jestli ji nemohlo lezt na nervy ze se furt nemam k nejake komunikaci, nebo i knecemu vice....