jak se odmilovat ?

Jo a Evi, jak jsi na to vůbec přišla??

Horácio,kupodivu...Evi, obdivuju a jsem na tebe pyšná, že to takhle zvládáš!! Držím moc a moc pěsti, aby ti to vydrželo.  A dá se vůbec věřit tomu, co má v těch profilech?? Já už bych nevěřila ničemu

Evi,jak Ti je,je to alespoň...Horácio,kupodivu je.ZATÍM.Stále tedy ležím v těch jeho profilech a čučím na ty fotky,které jsem neviděla nikdy,protože mi o nich neřekl,je to uplně někdo jiný,než jak se mi prezentoval,je to fakt děs.nejvíc mě odrovnala ta erotická seznamka...

hm,tak tohle mám...Evi, to se stalo i mé kamarádce...  V devatenácti se seznámila s "formálně" ženatým chlapem, rozvádět se chtěl, až děti povyrostou... Vydržela s ním čtyři roky a on se s ní potom rozešel a namluvil si novou "devatenáctku" ! S manželkou je pořád... 

Evi,jak Ti je,je to alespoň trošku lepší?

To je fakt :(  že...hm,tak tohle mám také za sebou...než jsem se poznala s manželem,měla jsem vztah se ženatým mužem,sliboval rozvod,neměli děti,tak jsem to neřešila,stále mi tvrdil,že mají jen formální vztah,který držej jen kvuli majetku a čekají na majetkové vyrovnání,vídali jsme se asi 3krát do týdne,najednou po dvou letech měl míň a míň času,už jsem byla unavená těmi sliby a stěžování si na "hroznou manželku"...Jak jsem ale za pár dní koukala,když jsem je potkala s kočárkem ruku v ruce a novorozeňátkem...Dnes se tomu směji,ale tehdy jsem kolabovala... Paradox ale je,že se s ním manželka asi po dvou letech rozvedla,neboť měl neusálé avantýry a co vím,žije sám ted...Jsem ráda,že jsem to nebyla já,kdo ho rozvedl...

Jak na to koukám, tak mám pocit, že  žijem podle jednoho mustru...jsou to tak nějak furt stejný příběhy a zkušenosti...

A když už jsme u toho, tak... 

Dášo, at ti to rychle utece

Mějte se pěkně,krásný večer a hlavně ůsměv na rtech,jdu na noční tak se musím chystat,čauky všem pa

A když už jsme u toho, tak já jsem takhle naletěla svému prvnímu chlapovi...  Všechno krásné, plány atd., podlehla jsem mu,  no pak se začal vymlouvat, nemohli jsme se scházet tak často, atd.  Pak jsem potkala jednoho známého a ten mi řekl, že je ženatý :(  Myslel, že to vím. Byla jsem z toho naprosto mimo, připadala si jako totální blbka, naivka, kráva - o to víc, že to s ním bylo "poprvé".  Asi za měsíc jsem ho potkala s ženou a miminkem malinkým ve městě, ani mě nepozdravil... fakt některý chlapi jsou hovada :(

Nejsem z Prahy,ale jsem...To je fakt :(  že zblbnem :(

Pochází ze stejného města jako můj bratr,je tam ženatý,v létě jsme tam jeli na prázdniny a čuměla jsem na koupališti jako ta kráva, 2.malé děti a kráná jeho žena.

Winde dnes už bych ji chtěla...No vidíš to - jak už jsem tu jednou napsal, já vlastně ani nevím, jak se moje milá jmenuje :-)

Nejsem z Prahy,ale jsem ráda že je to za mnou,my ženský tak zblbnem,ještě když jsou doma nějaký starosti,tak hledáme oporu a pak si pěkně natlučem hubu,dobře nám tak!!!!!!

dáši a jak jsi...ten MŮJ je dle jeho slov rovněž z Prahy,pravdou je však Plzeň

Ahoj všichni.Jak...dáši a jak jsi to zjistila?Že je kurevník a podvodník?

Ahoj všichni.Jak...Jo, takových tam je spousta. Nejsi náhodou z Prahy?

Haha...tak já když se na netu s jedním poznala...taky jsem chtěla vidět občanku..

Ahoj všichni.Jak  čtu vaše příspěvky,tak se musím přidat,jsem rozvedená a odepsala jsem na inzerát muži,který mne velmi okouzlil,psali jsme si něco pře měsíc a pak se začali osobně vídávat,prostě kde to šlo....později jsem zjistila,že je podvodník a kurevník...vše ustálo z mojí strany,ale probrečela jsem nocí než jsem to ustála,dnes jsem v pohodě a je mi krásně,nevzdávejte se,vše zlé je pro něco dobré