jak se odmilovat ?

Mirando, tak to se musím smát. Občas když si přivoním k dlaním tak ho cítím, zavřu oči a z hluboka tu vůni vdechuji. Je to vážně asi nějaký blud, protože po chvilce necítím vůbec nic:-)My to ukončili před týdnem, okolnosti nás dohnali. Ačkoli mi ukrutně chybí, myslím na něj snad každou minutu, bulím jako malá holka, tak si pořád opakuji, že pro udržení manželství je to to nejlepší.

Proc dnes nepisete?Moc rada si ctu vase vzkazy ale jsem rada,ze v tom s vami nejedu.Mam ted spokojene manzelstvi,ale kdysi jsem mela taky podobne problemy.Moc rada ctu Mirandu, fialku a taky Niku,je videt,ze jsou to citove bohate zeny,ktere by si zaslouzily lepsi osud,lepsi muze.Devcata nebo zeny(nevim, kolik vam je),brzy se zase smejte.

Mirando, úplně Ti rozumím....Taky jsem to řekla. Kdybych to necítila, nikdy bych nic takového neřekla. On ale také ne - takže já to řekla ale on ne. Myslím ale, že to slyšel rád. Mně když to říká jeden kamarád, který mě miluje, je mi to nějak trapné, co na to říct. Neslyším to ráda.Dnes zase na svého přítele myslím.

Niko, ano, přesně tak to bylo i u mě.Promiň, že si nevzpomenu, jak dlouhý byl tvůj vztah a kdy skončil -jestli skončil.Já jsem dnes venku ležela na celtě, kterou jsme kdysi spolu používali, když jsme jeli ven, a najednou jsem ucítila jeho vůni.Nemohla tam už být, je to už skoro dva roky, kdy jsme byli venku. Hrozně jsem se tomu podivila - asi to byl jen blud.Jak to píšeš ty, úplně stejně jsem ho zahrnovala láskou, byla jsem jí plná a muselo to ven.Prostě to tak asi mělo být, tuhle šanci jsem už prohrála a už to nenapravím.A jak ty - jde s tím ještě něco dělat?

Mirando, úplně Ti rozumím. Dělala jsem přesně takové věci jako Ty. Říkám si, že jsem některé city a pocity projevovat neměla, ale na drouhou stranu přesně to jsem byla přece já. Když mi celé tělo křičelo "miluji Tě" tak jsem to i řekla.

Mirando, taktizovat v lásce... pati - tedy otěhotnění v tom určitě nebylo!:-)Myslela jsem taktizování v tom smyslu, že jsem mu třeba řekla, že ho moc miluju a vůbec jsem nečekala na jeho reakci, prostě jsem si ulevila, byla jsem spokojená a ani jsem si nevšimla jeho reakce.Taky myslím taktizování v tom smyslu, že jsem mu nikdy neřekla, že nemám čas - vyjma na začátku vztahu. Zatímco on mi přiděloval čas, já jsem to vždycky zařídila tak, že jsem mohla a samozřejmě hlavně chtěla.Prostě jsem byla závislák, ale vůbec toho nelituju, bylo to nádherné.Bavilo mě to neskonale víc, než když se na mě kdysi pověsil kolega a pronásledoval mě telefonem, protože mě hrozně miloval.O takovou lásku jsem nikdy nestála.

Mirando, taktizovat v lásce nemá smysl, stejně to málokdy vyjde, nebo je to sebeponižující. Připomíbá mi to holky, které záměrně otěhotní a tak se snaží svou lásku spoutatAšanah, máš pravdu. Ale každá jsme určitě zažily, že jsme byly milovány a samy jsme stejnou láskou neoplácely. Když miluješ, moc tě to obohacuje

milovat je větší dar než...ano - ale nesmí to zůstávat příliš dlouhou dobu jednostranné a nesmí se z toho vyvinout nějaká závislost. Pouze - býti milován - se člověka nemusí dotknout vůbec. Můj přítel se za tyto dva svátky ozval přes icq 2x, to je dříve nevídané. Co bych za to kdysi dala. Ale už se nenechám semlet tou závislostí, co mě trápila 3 roky, kdy neodpovídal na maily, sms, icq. Stejně je pravděpodobně s manželkou na chalupě. Ani to raději nechci vědět a nechci na tom stavět svůj život. Tyto svátky trávím sportovními aktivitami svých dětí a má to daleko větší smysl, než to dřívější užírání, proč se neozývá.

milovat je větší dar než...pati - přesně tak !!Vůbec nejsi sama, kdo to tak má.Nikdy jsem si žádnou lásku neužila tak, jako tuhle poslední. Bylo to jako tornádo, jako vodopád, v začátku mě to totálně porazilo, nikdy předtím jsem to takto nezažila.Bohužel - asi jsem všechnu lásku stíhala sama, pak se nemůžu divit, že on časem vystřízlivěl.Zpětně si uvědomuju, jak hloupé jsem dělala chyby, myslím v taktice.Člověk se prostě učí až do smrti.

milovat je větší dar než být milován. Zní to divně, ale já to tak mám

ahojte, ty volné dny jsou...Ne, fialko, určitě nevyhrává ten, kdo má rád míň !!Několikrát jsem měla ráda méně a když si na ty vztahy vzpomenu, připadají mi bezvýznamné.Jen ten jeden byl naprosto výjimečný a originální a neopakovatelný.U nás právě vyšlo slunce, takže vyrazím ven. Udělej si radost čímkoliv, hlavně velkou, ať nejsi tak smutná.Holka, tohle všechno jsem si prožila, vím, jaké to je.A čas to postupně zahojí.

pati, fialko i ostatní,...ahojte, ty volné dny jsou někdy k zbláznění...doma je klid...mám pocit, že až moc...hlavou se mi všechno honí...pročítám starou korespondenci a přemýšlím, kde se najednou všechno ztratilo...a nic o Něm stále nevím...asi si na rozdíl ode mě užívá volné dny...Chtělo by se mi někam odjet, užívat si sluníčka, moře ... Jak se zpívá v nějaké písničce...vyhrává, ten, kdo má rád míň..Užívejte si volné dny veseleji než já :-)

Děvčata, když ten...Niko, pro mě to bylo jako když skončil svět. Jako by mi někdo zhasnul vnitřní světlo.A trvalo to hrozně dlouho, vlastně až poslední dva měsíce je to celkem ok.Promiň, že si teď nevybavím, jak je to u tebe, byla jsem hodně pryč a mám mezery.

Děvčata, když ten paralelní vztah skončil, měla jste picit, že Vám pukne srdce? Že ten život je najednou prázdný? Nemůžu ho dostat z hlavy. Vážně moc se snažím, ale sebemenší prkotina mi ho připomene...

pati, fialko i ostatní, pořád se tady probírá problém, že skutečné city mají být pouze v manželství, že paralelní vztah je lepší odbývat bez lásky a tím neriskovat ztrátu domácího krbu, a taky proč muži to mají tak, že do vztahu nedávají srdce.Já ale vím, že city, které jsem prožila v těch krásných časech, nemůžu nikdy ničím nahradit, že ty tři roky života za to stály, a taky jsem docela ráda, že nejsem chlap, protože bych si to tak neužila.Já bych asi do vztahu bez citu nedokázala vůbec jít. A cítím taky, že tu hraje roli věk, možná v mládí jsem prožívala všechno docela jinak.A fialko, je trochu líp?Napiš.

Milé dámy, co je špatného...Souhlasím Niko, problém je, že se ti to může vymknout z rukou a najednou budeš řešit problém. Chlapi to mají jinak, povrchnost vztahu udrží snadněji

Milé dámy, co je špatného na tom, že chceme býti milovány a lásku chceme opětovat. Všechny máme společné atributy: rodina, děti, manžel a jakási vyhořelost. Jsme rády, že nám rodiny nějak fungují, děti jsou zdravé, my jsme celé rodině kdykoli k dispozici a automaticky plníme funkce, které se od nás očekávají. Musíme zvládat práci, domácnost...atd. stále dokola den za dnem a říkáme si "tak to je ten život co jsem chtěla...?", jsme vyhořelé a vyšťavené. Najednou se objeví někdo kdo nám řekne, že jsme úžasné, krásné, dokonalé... A najednou jdete po ulici myslíte na něj a cítíte se neskonale šťastné a máte povznášející pocity. Chvíle s ním jsou překrásné a vy jste opět tou žádoucí, chtěnou ženou....

Fialko, Lolo, pati - moc ráda jsem si vás po krásném letním dnu přečetla, jste všechny velmi chytré ženské. Ale jak je vidět, ani takovým se trable v lásce nevyhýbají. Myslím, že vám rozum říká něco jiného než srdce, což i já důvěrně znám. Citové strádání se dá vydržet nějakou dobu, ale i když jsme možná nechtěly, najednou z nás něco vytrysklo na povrch a převálcovalo nás to, aspoň mě tedy určitě.A já mám přesto strach, že tohle už nikdy nepřijde, že se nezamiluju.Určitě zítra napíšu víc, teď mám v sobě dvě skleničky a přemáhá mě únava.

Fialko, to, o čem píšeš,...Ono srovnávat dvacet let všedního života s celoživotním partnerem s pár chvilkama s milencem je jaksi nesrovnávatelné. A ten manželův chlad je možná jen spokojenost a klid nebo naopak nedůvěra v tebe.

Fialko-mně je už čtyřicet...manžely máme trošičku podobné...taky se u nich v rodině nepěstovaly moc city, myslím, že trošičku jsem ho "převychovala", ale to hlavně ve vztahu k dětem. Myslím, že dětem nestačí jen dát najíst a koupit jim oblečení. Člověk se jim musí věnovat a říkat jim, že jsou jedinečné a že je milujeme, včetně fyzického kontaktu - pohlazení, obejmutí.Můj chlap není špatný, je dobrý táta, rodinu se snaží zabezpečit, je chytrý. ALE..má svoje zamčené komnaty, do kterých mě nepustí...ale jiné ano..Jeho citové úlety (možná i fyzické) mě zadupávají, protože bych to samozřejmě chtěla být já s kým prožívá svůj život celý. Ale asi to tak prostě je a musí být.Kdeže jsou moje iluze o tom, že jsme jedna duše jedno tělo. To už jsou předloňské roztáté sněhy.CHCI ..aby po mě někdo toužil..Jak jsem stará - tak jsem hloupá :-) co?!