Chyby lékařů

V Česku se bohužel...Milá Majdo. Ten případ ještě neskončil, to za prvé a za druhé, byla vyčíslena částka, ale paní musí podat občansko právní žalobu. Což je asi logické, pokud nebyl nikdo odsouzen. Navíc, pokud dojde o odvolání, tak se to může ještě změnit.

V Česku se bohužel poškození pacienti spravedlnosti nedovolají, protože doktoři drží při sobě. V Ivančicích do pacientky omylem zašili 28 centimetrů dlouho špachtli, kterou půl roku s bolestmi nosila v břiše, ale soud doktory osvobodil a ženě nepřiznal žádné odškodné. Tady je o tom reportáž: http://www.novinky.cz/krimi/295272-aktery-zasite-spachtle-v-brise-pacientky-soud-osvobodil.html

muj manžel trpí bolest v uchu ,paní doktorka mu naordinova nfuze,byl celkem 10 každičky den probmlem ja vtom že měřil 170cm, dneska ho musim tlacit v kočarku ,třikolce.Mám čekat že se to zlepší. porad te. klidně zajdeme k lečiteli

pri CRP 300 a pacient neni v bezvedomi a rozumne komunikuje neni stav, kdy by se mohl doktor domnivat, ze zemze nebo je uplne zdrav.

Jsou 2 možnosti - buď by JIP opravdu nic neřešila a lékař věděl, že bude následovat úmrtí nebo je to opravdu neschopnost lékaře.

Je to chyba(neschopnost) lekare, kdyz po prosbe o prevezeni na JIP prohlasi, ze to jeho stav nevyzaduje a on mu na standadnim pokoji za 6 hodin zemre?

Souhlasím s tím,že naše sestry jsou většinou vzdělané a na odborné výši a už z tohoto důvodu není na místě nějaké "sprdávání" doktorem,který si tím možná řeší své mindráky,či zanedbané povinnosti,omyly atd.Také si myslím,že práce doktora v nemocnici je o něčem jiném,že se i jinak chovají k pacientům a nejsou dostatečně finančně ohodnoceni.Samozřejmě i zde existují výjimky.Ale sama jsem se v nemocnicích ,jako pacientka,setkala spíš s kvalitními lékaři,na rozdíl od těch praktických.Toho,o kterém se zde zmiňuji,nekritizuji po stránce odborné ,ale lidské a charakterové.Co se týká předepisování léků s rizikem závislosti,pak je nutné si uvědomit,z jakého důvodu je pacient bere a co takové nadužívání způsobuje.Na druhou stranu je pravda,že pokud lékař pacienta poučí a ten je i nadále vyžaduje,je to jeho osobní volba.U nás také neexistuje řádná kontrola praktických lékařů a jejich činnosti.Jedině snad ve smyslu financí,které poskytují pojišťovny a což znamená pro pacienta minus.Smyslem práce praktika,by měl být takový zájem o pacienta,aby nemoce byly včas podchyceny a nebagatelizovány a pacient byl včas odeslán na příslušná další pracoviště.Důležité je v první řadě vidět,slyšet,vnímat,co pacient říká a neřešit při tom své soukromé záležitosti.Pak má smysl i třeba chemoterapie a jiné metody.Já jsem jen diplomovaná sestra,bez registrace a bakalářského studia.Studium,které jsem před léty absolvovala bylo dostatečně náročné.Ale bez zájmu o nové poznatky a hlavně o pacienta,jeho problémy a stesky,bych se necítila na svém místě.Často se jen podívám a vím,že se něco děje.Bohužel,někdy to vidím,jen já a pak je problém,jak to dát na vědomí "Panu Božskému",aby neutrpěla jeho ješitnost.Chci tím naznačit,že ne vždy jsou všechny registrace a tituly zárukou kvality.A na druhou stranu,co je platné mít všechna potřebná vzdělání,když ješitnost druhého je tak velká,že používá neustále výraz "já" a snese vedle sebe tak nejlépe "cvičenou opici" :=)).

možná půjdou někteří doktoři do zahraničí-tam budou muset ovšem tvrdě makat, aby se udrželi. Ne každý doktor ale odejde, mnozí nebudou mít odvahu a mnohým tady nic nechybí. Proč by doktor z teplé zavedené ordinace, která mu sype neskutečně ( viz můj otec ) šel v pade do zahraničí tvrdě dřít a učit se na stará kolena jazyk, který neumí ? Takových je dost. Jak jsem psala, u těch v nemocnicích je to jiné, bývají často podhodnoceni.Život je často o tom, že s mnoha nemocemi si tělo poradí nakonec samo a bez doktorů, třeba i s pomocí bylinek. A ty, kde nemoc zabíjí-tam tomu bohužel dodnes doktor většinou nepomůže. Všechny ty chemoterapie a ozařování prodlouží život o měsíce, ale to už není plnohodnotný život. Tím nechci říct, že doktor není v podstatě k ničemu, tím chci říct, že je to příroda, kdo vše řídí.Doktor přicmrďuje.

Asi tak,přesně o těchto...Zodpovědných sestřiček s empatií a snahou si stále doplňovat odborné znalosti, které svou práci považují nejen za povolání, ale i za poslání, si velice vážím. Dnes se od nich vyžaduje bakalářský diplom a celoživotní vzdělávání. České sestry se úspěšně uplatňují i v zahraničí, znám sestřičku, která už 15 let po tři týdny pracuje jako Operationsschwester (instrumentářka) v Rakousku a čtvrtý týden je v Praze u rodičů. Problémem při dlouhodobé práci v zahraničí ale je nalezení českého partnera a založení rodiny, doma potřebujeme české děti, nízkou populaci nelze vyřešit přistěhovalectvím. Vzhledem k titulům by si mě Váš pan doktor v ordinaci asi považoval, předepsal cokoliv, ale nejsem si jist, zda by mi udělal i preventivní prohlídku alespoň v rozsahu, jak to požaduje Vyhláška MZd, jelikož to zabere dost času. V amerických nemocnicích dělají registrované sestry (R.N. = Registered Nurse) i práce, které u nás příslušejí pouze lékařům a lékařkám, třeba i vstupní prohlídku a kompletní fyzikální vyšetření, cévkování muže, převazy a vyndávání stehů atd. Myslím že i vzdělání našich sester je už tradičně kvalitní a neváhal bych se svěřit do jemných rukou zkušené české diplomované zdravotní sestry na preventivní prohlídku. [email protected]

sestřičko, ale takového doktora bych potřeboval, který by mi předepsal co potřebuji a jinak mi dal pokoj. Zní to možná šíleně, ale byl jsem u neurologa s bolestmi zad. Jasně jsem mu řekl, že jím 3 prášky denně (příbalový leták uváděl možnost až 8 prášků za den). No a tak mi doktor napsal kontrolu za 14 dnů a předepsal balení, kde bylo 20 ks. Takže každý kdo umí počítat, tak zjistí, za jak dlouho mi ty léky došly. Takže jsem musel telefonovat a jít si za sestrou pro recept - ztracený čas, peníze za telefon.

Asi tak,přesně o těchto typech lékařů jsou naše negativní příspěvky.O zlatokopech,kterým nestačí těžit u nás,ale musejí využít možností v cizině.Jenomže lempl a arogantní parchant se neuchytí ani tam.Tam si bude muset dávat sakra pozor,aby se choval vůči pacientům,jako k sobě rovným a stejně tak k sestrám.Tady mají "polobozi v bílém" tendence považovat pacienty i sestry jako nějaký plebs.Píšu ze smutné zkušenosti,kdy si pan doktor myslí,že všichni jsou totální blbci,kromě tedy pánů inženýrů ap.Před těmi by se po....Chodí k nám jeden,vypadá jak bezdomovec,smrdí,je to ochlasta ..a "pane inženýre"...Je mi to k smíchu :=))Co se neschopenek týká,máte pravdu,těmi se nezabývá.S blbinami si může každý u nás marodit,jak dlouho se mu zlíbí,léky s rizikem závislosti píše také,jak kdo chce.Také často mele o práci v cizině, a já si myslím,že by tam s ním brzy vyběhli :=)))))

Pedagog,psycholog,lékař - jsou povolání,ve kterých přicházíme do styku s různými lidmi z různých společenských vrstev.Každý kdo vystudoval krerýkoli z těchto oborů, by si měl toto uvědomit,měl by svou práci chápat jako poslání,jako celoživotní činnost,která lidem přináší poznání,pomáhá jim řešit složité životní situace a léčí duši i tělo.Pedagog,psycholog i lékař musí počítat s tím,že se budou muset celý život vzdělávat a že se budou svojí prací zabývat i ve volných chvílích v době,kdy ostatní často relaxují.Pokud svoji práci milují,tak toto vše dělají rádi a s pokorou děkují za to,že svoje povolání mohli vykonávat.A nikdy by nikoho ze svých žáků nebo pacientů nenazvali luzou.Toto může říci pouze břídil,který prolézal fakultu s odřenýma ušima a nikdy,podotýkám "nikdy,"nebude patřit mezi uznávané odborníky.

Asi tak - čéče,to je dobrý příspěvek,má pravdu předsedo.

Chybou lékařů je to, že vůbec šli na lékařskou fakultu, zdejší chytráci by to dokázali zajisté lépe. Ale nebojte se, za pár let dostanete dostatek prostoru k realizaci. Lékařů ubývá, v Neměcku a ve Spojeném království je po českých lékařích poptávka, a to i po těch, kterým ještě neoschl inkoust na diplomu. Doma zůstanou jen zarytí vlastenci, jazykoví antitalenti a především ti neschopní, tedy skutečně neschopní a ne ti, kteří se nebojí vzít simulantovi neschopenku, vynadat neschopné sestře nebo nepředepsat zbytečný lék a o které si pak luza nejvíc brousí jazyk.

Šárko,zjišťuji,že jsme na tom...Sestřičko, můj táta je taky hrozně náladový a bohužel-na méně bystré pacienty kouká z patra a někdy se jim doma posmívá. Pak jdu raději přeč, abych to nemusela poslouchat. Nelíbí se mi to. Jinak platí u nás to, že kovářova kobyla chodí bosa, kdybychom s maminkou si na cokoli po zdravotní stránce postěžovali, označí nás za hypochondry. Za rodiči jezdím o víkendu. Přes týden bydlím v Brně, kde pracuji.Když jsem byla nemocná, zašla jsem za cizím doktorem a taky se u něj zaregistrovala. Ten se mnou zabýval a nezlehčoval ani se nevysmíval. Je zvláštní, že u nás otec očekává, že se sebou nebudeme zabývat a maminka že přechodí každou indispozici v zájmu péče o jeho blaho, kdežto otec ulehne i s rýmou, umírá při ní, je nesnesitelný a kňourá, cože se mnou a maminkou bude, jak přežijeme, když on umře ... pak těžko říct, kdo je hypochondr. Ale to už je spíše o lidských než medicínských vlastnostech. Ovšem nechtěla bych mít takového praktika. Je to hodně o štěstí, na koho narazíme. Přeji všem hodné a empatické doktory a hlavně-abyste je nemuseli navštěvovat hodně dlouho-tedy především-zdraví všem!

Reakce na AnonymMě se...Ale no tak!Určitě má právo na to nechat v břiše špachtli,rukavici,nebo hadici z laparoskopie a může používat vícekrát jednorázové pomůcky???!? A to protože bere míň jak zedník? Silně pochybuju!Buď jste sám doktor a máte špatné svědomí a nebo jste nikdy nepřišel k tomu,že by bylo něco špatně z jeho strany.Bohužel je hodně lékařů co vystudovali pod nátlakem svých papínků a díky tlačence a nemají k tomuto už zprofanovanému povolání žádný vztah.Je chyba a chyba!Dnes si lékaři hrají na pány a setkávám se poslední dobou se samými nadutci,lékařská etika se úplně vytratila.Jedině zavedení specialisté ještě ujdou.Jinak koukají na pacienta pomalu jak na obtížný hmyz,pokud něco nejde podle pravidel.Vyboč z řady a uvidíš zač je toho loket.Nakecají toho hromady,ale v papírech nemáte téměř nic.Jistit se umějí to je pravda.Neúplné informace a mlžení.Neexistuje ani pořádná informovanost mezi specialistou a vaším lékařem.Cár papíru na kterém dostane váš lékař jsou kusé a téměř nic neříkající oproti tomu co vám napovídal.A tam vznikají omyly.Projdete kolem deseti lékařů a každý vám řekne novou informaci,která se dál nedostane.Asi šetří na propiskách,nebo...?

Šárko,zjišťuji,že jsme na tom stejně.U Tebe je příčinou zaujatosti otec,u mě lékař u kterého pracuji.Asi jsou to oba stejní magoři.Také slyším stále jen stížnosti,navíc ho podezírám z narcismu.Má dny,kdy z něho přímo prýští charisma,používá zdrobněliny,jak kdyby ošetřoval kojence a ne dospělé lidi a dny,kdy je arogantní a dělá z lidí blbce.Vyčerpávají ho tak akorát jeho početné a finančně náročné záliby.Vím,že určitě existují i kvalitní praktici,s lidským přístupem,kteří nedělají vše pro prachy ,ale nějak každého posuzuji,podle tohoto psychopata.

je doktor a doktor-jsou dobří i špatní, stejně jako v každé profesi či skupině lidí. Ovšem je velký rozíl mezi lékeřem v nemocnici a privátním v ordinaci na obvodě. Ti privátní si sice daleko více stěžují, ale nemají nač. V nemocnici je daleko větší vypětí, tam se operuje, zachraňuje, řeší problém, je nutné rozhodovat. Když si privátní doktor není jistý, naordinuje vyšetření a je z obliga. Napíše recept, sestra píchne injekci. Hlavní rozdíl je v odměňování. Lékaři v nemocnici mají mnohem nižší příjmy než privátní. Vím, o čem mluvím. Můj otec má soukromou ordinaci a je to hodně dobrý džob. Sice si stýská, že posluhuje lidem, ale to není tím, že by tomu tak bylo v reálu, ale tím, že on je chronický stěžovatel na všechno a všechny. Ordinuje od půl osmé do dvanácti a ve středu od jedenácti do pěti. To je myslím dobrá pracovní doba. Krom toho má hodně dovolené-kdy si zamane. Nejčastěji ho zastihnu doma na gauči spícího nebo čtoucího.

Mam ruzne zkusenosti s...S tím mohu souhlasit a taky to všude tvrdím. Tzv. Gaussovu křivku neoblafnete, jenom ji můžete (např. platem a nároky) trochu modifikovat. Častokrát ten lékař neublíží vědomě, jenom má problém si plně uvědomit všechny souvislosti. Příklad z nedávné doby: v prosinci jsem se nebyl schopen ano pohnout, jak se mi skřípnul nerv, bolest střílela až do nohy, něco strašného. Byl jsem u doktora a jasně jsem mu řekl, že jsem takovou bolest nikdy nezažil atd. Dal mi nějakou injekci a řekl, ať si večer vezmu prášek od bolesti. Samozřejmě jsem tam byl druhý den znova a to samé. (Štědrý večer). 25. prosince jsem to nějak přetrpěl, ale 26.12. jsem šel k jiné doktorce. Ta mě vyslechla, nasadila injekce Dolminy každý den, k tomu Muscoril ráno v injekci, večer tablety a světe div se, po 6. injekci došlo k prvnímu zlepšení, kdy jsem se vyspal, bez slz bolesti vykonal potřebu a byl schopen si sednout.

Mam ruzne zkusenosti s lekari. Vyborne i desive. Nejdrive ty desive. Po nepovedene serii laserovych operaci na oku na jedno oko nevidim skoro vubec, na druhe vidim tak 80-90%. Lekari v oboru refrakcni otalmologie jsou z meho pohledu zahladle selmy, ktere se v honbe za penezi nestiti uplne niceho, ani zastrasovani a vyhruzek pacientovi. Na druhe strane mam dobre zkusenosti se svym praktickym lekarem. Je to clovek lidsky a empaticky. Se zubnimi lekari mam vesmes dobre zkusenosti. I kdyz i tam jsou znat rozdily jak v profesionalite, kvalite vykonu, tak v interakci lekar - pacient. Podle me je v medicine to stejne jako vsude jinde, najdete tu bridily, neumetely, laxni flegmatiky, kterym by se nemelo sverit ani vypsani receptu, na druhe strane se tu muzete setkat s machry v oboru, lidskymmi, trpelivymi, ktere prace bavi. Cili generalizovat se to neda.