Ježíš Kristus, Boží Syn

Zdravím, Mimo :)Milane, co se s tebou stalo, že najednou jakoby vyhrožuješ těm, co mají jiný názor než ty? Bývalo milé tě tady číst...

ty máš návrh, ale i já...Miláne, ale to je diskuze a to je rozdíl. Diskuze je dialog, sahodlouhy monolog nikomu nic nedá. Naopak, vyvolá odpor k danému tématu. Taky, to co zde prezentujes není Boží slovo, ale nějaké věrouky.Mimochodem Ježíšova kázání se vešla do par vět.

já myslel, že tady je k...ty máš návrh, ale i já mám návrh. Miluješ Krista?Něco bys nám o tom mohl napsat a věř mi, že nepotřebuji znát tvé jméno, protože moc dobře vím, že člověka bude soudit jeho vlastní slovo. Kristus to nechal zapsat do evangelií, čím lidské srdce přetéká, to jeho ústa mluví. Ježíš rovněž mluvil o významu slov a jejich vlivu.

já myslel, že tady je k...zde je v názvosloví diskuse Ježíš Kristus, takže vše co se týká Krista k přiblížení se člověku by mělo být vítáno. Přečti si co je v předchozím pojednání uvedeno a pochopíš.Prozatím se stavíš do role Božího odpůrce. Každý kdo čte Boží Slovo a činní jeho duši radost je jeho příznivec a nese mu užitek, kdežto odpůrci přinese osud odpůrců Boha. Dobře si rozmysli na jakou stranu se dáš.

já myslel, že tady je k...Meze lidské omezenosti jsou neomezené.

já myslel, že tady je k tématu diskuze. Zdá se, že kdosi neznámý, neochotný uvést jméno, to zneužívá jako platformu pro kopírování jakýchsi traktátů.Přitom by stačilo omezit délku jednoho příspěvku. Prostě aby tu jeden člověk nezaplácal svým kopčením veškerý prosto, ale měli šanci se vyjádřit i další. Onen tu nepíše názory, spíš tu kopíruje z neznámých zdrojů. Nejde o omezení jeho svobody slova, pouze by chtělo omezit jeho spamování.

nezabil manželku a dceru Kramného. On nezabíjí jedy ani elektrickým proudem. Když Ježíš Kristus zabíjí, důstojně roztlouká hlavy svým mocným kyjem!

nezabil manželku a dceru Kramného. On nezabíjí jedy ani elektrickým proudem. Když Ježíš Kristus zabíjí, důstojně roztlouká hlavy svým mocným kyjem!

Slovo Boží k těm, kteří jsou zvoleni: pro službu lásky a oběti – pro vývin duše k božskému stavu – pro spojení s věčným mocným Slovem – pro mnohé činy, které Krista slaví, jej projevují a tak rozšiřují úctu k němu na Zemi a v celém vesmíru – pro přijetí jména Ježíš jako znaku svatosti života člověka – pro vzácný úřad duchovních soudců a vůdců na cestách k Bohu – pro úkol kněžský a kazatelský – pro moudrost, která je učitelem a rádcem všem – pro radost, sídlící tam, kde přebývá láska – pro statečnou obranu i ochranu dobra v místech, kde je zlem ohroženo, sníženo a odmítáno – pro práci na obnovení všeho porušeného v původní kráse a obrazu Božství – pro péči o slabé, ponížené, zbloudilé i v utrpení se nacházející – pro nové věci učiněné Kristem v čase, který přichází jako den ranním úsvitem slunce – pro poznání nesmírné hloubky tajemství života – pro vkládání pokoje a míru do všech cest Země a člověka – pro život cele zasvěcený Kristu – pro místa na pravici Boží, kde jsou nejsvětější ze svatých synů, nejvěrnější z věrných služebníků Pána – pro vzor života člověka, který prošel smrtí ke vzkříšení – pro příklad pokory a oddanosti Vůli Boží – pro přemnohé důkazy Boží Lásky k člověku, člověka k Bohu – pro slyšení Slova – pro vidění Slova – pro následování Beránka – pro spojení s Kristem na věky – pro naplnění Nového zákona do posledního písmene jeho stanovení o lásce všech ke všem … 1 Raduj se, Země, která jsi jako kámen i živá hmota a tak se jmenuješ – jsi zvolena za místo velkých činů Boha, který je Kristus. Raduj se, Země, zdobená krásnou růží, bělostnou lilií – na tobě opět spočívají nohy Svatého, který Spasitelem je zván. Raduj se, Země, plná plodů, květů a obilí – na tobě se splnilo Boží předpovědění, sliby svaté úmluvy se synem-člověkem. Raduj se, Země, naplněná zakalenými vodami – přicházejí vlahé a vysušující větry i čisté nebeské deště, v nichž se svěže zazelenáš, vydáš velké úrody pro všechny v tobě žijící, z tebe se živící chlebem těla i pokrmy duší. Raduj se, Země, přikrytá těžkým krunýřem skal a hor – staneš se rovinou a nebudeš unavovat poutníky chodící tvými cestami, tvými hlubokými, dosud tmavými úvozy. Raduj se, Země, nad níž mraky tak často nesou hrom a blesk – nalezne v tobě otevřený dům, kdo zatouží po vykoupení, po zušlechtění duše do Mariiny krásy. Raduj se, Země, trápená v mnohých dnech zimou i horkem – zmírní se mrazy a ztlumí žáry, k člověku vstoupí klid, pokoj a smír. Raduj se, Země, ohrožená úklady zla – brzy budeš od nich osvobozena a pak obklopena kruhem božských duchů, kteří do tebe vnesou nejvyšší poznání Boha. Raduj se, Země, bohatá životem lidí – tvé domy budou přebudovány na příbytky, v nichž sídlí vykupující Boží milost, která z tebe učiní krásné dítě boží. Raduj se, Země, úrodná a plná – omládne tvá stará tvář, neboť se usmívá na ni Bůh a ozařuje ji Svou věčnou mladostí a krásou. Raduj se, Země, svědku Božího díla – v tobě již buduje Bůh své sídlo v srdcích pokorných a tichých, plných lásky. Raduj se, Země, jako jedno živé tělo, jedna duše – v tebe opět vstupuje Slovo ! 2 Slyšte, slyšte mě, lidé – já jsem to, Bůh váš, který jsem sestoupil do temnot pro vás, vaši záchranu, váš návrat do náruče Lásky, něžné a dobrotivé Matky čekající v upraveném čistém domě na příchod dítěte, radující se z každého maličkého znamení, že doba ta je blízká. Slyšte, slyšte mě, lidé – slyšte sdělení Slova, které je odevždy v Bohu, ozývá se prostorem života zvučným tónem šesterého znění, jímž se chvěje Země i všechno živé v ní, stvořené pro člověka, jeho radost, potřebu i užitek a krásnou podobu Země. Slyšte, slyšte mě, lidé – slyšte Syna, který následuje Otce a je přítelem všem jemu blízkým, věrným a oddaným každičkým dechem, v každém čase života, kteří nesčítají vytrpěné bolesti, prolitou krev, slzy vyplakané pro své bratry a za své přátele. Slyšte, slyšte mě, lidé – Slovo přišlo mezi vás, aby vás oslovilo a řeklo, že Bůh se smiloval nad vámi a ve skryté neviditelné podobě působí v lidské duši, aby se rychle rozvila z poupěte v růži, ze seménka ve výborný plod. Slyšte, slyšte mě, lidé – slyšte srdcem, neboť pro ně jsou zvěstovány všechny nové věci, rozvíjející se jako květ z poupěte, z kořene strom, moře z tisíců praménků zvolna, ale jistě a bez přerušení vteřinu za vteřinou, den za dnem ve věčnosti života. Slyšte, slyšte mě, lidé – slyšte Slovo nové, které vám odhaluje skryté cesty života mého i vašeho pro čas Nového zákona, nabývajícího platnosti dnem Vzkříšení – zvěstuje radost připravenou mou Láskou. Slyšte, slyšte mě, lidé – slyšte a žasněte, že se uskutečnil zázrak nové oběti Lásky, která je nedočkavá vašeho příchodu k ní, vaší lásky, a proto vytváří nové možnosti pro vaše rychlé vystoupení na Nebesa i pro to, abyste i vy zahořeli touhou v Lásce žít. Slyšte, slyšte mě, lidé – a přijímejte Slovo, mluvící láskyplně bez podoby a tvaru, jako síla oživující, obnovující duši i celý její svět, v němž žije a působí jako tichá ovečka bez pastýře, zapadlá do hluboké jámy, kde je tma a úzkosti. Slyšte, slyšte mě, lidé – málo dosud znáte mých slov, málo chápete to, co je mé a Otcovo i Jednotou Boží, co se ve věčnosti mezi Otcem a Synem odehrává, jimi prochází, přelévá se jako voda ve spojitých nádobách – nikdy více, nikdy méně, vždy jen tolik, kolik od počátku je v Bohu obsaženo jako Život, jako jsoucnost Boží. Slyšte, slyšte mě, lidé – lidé se srdcem zjemnělým a očištěným, které již nezná hněvů, ani zla, je pokorné, tiché a vyhlíží můj příchod bez všímání si světa a jeho sporů, bez pohoršení se nad nimi. Slyšte, slyšte mě, lidé – k vám tichým jdu nejdříve, protože jste schopni mě uslyšet a připojit se k malému stádu, které vedu přímou cestou bez oklik do ovčince, vybíleného a připraveného za přístřeší pro jeho odpočinek, poklidné další žití. 3 Jsem váš Stvořitel, neboť Síla Hospodinova ve mně – a já Jím jsem. Jsem váš Bůh, avšak vzal jsem na sebe podobu Syna člověka a v ní se zjevoval na počátku nového věku – v ní konám úkol Mesiáše, aby byla poznána i Láska má a všechno, co činím v ní, jí a pro ni. Jsem váš Pán, avšak nechci panovat, ale sblížit se a spojit úzce s člověkem, aby se naplnilo stanovené – že jako Bůh i člověk budu poznáván i milován. Jsem váš Otec, neboť Vůle je Otec – já jsem ve Vůli a jsem Vůle sama a dílo Vůle jste vy, stvoření! Jsem vaše Matka, neboť ve mně bylo počato a mnou zrozeno všechno, všemu dán tvar, proto i toto jméno mi přísluší a já i v něm chci být vám znám. Jsem Syn jediný, nad něhož a mimo nějž jiného Syna není, jen ten, který je jako syn-člověk stvořen, aby Syn Bůh byl v tomto synu-člověku poznán tehdy, stane-li se svatým a dokonalým, kdy v něm zazáří v celé plnosti má podoba, podle níž byl učiněn v čase prvopočátků. Jsem Slovo, Slovo znějící od věků do věků z úst Boha živého, silně a mocně, i tiše, vlídně, láskyplně, káravě i povzbudivě, podle potřeb daných časem i děním v něm. Jsem Duch Boží, jenž sám sebou počíná a žije v Otci i Synu nedělitelnou Jednotou, z níž vychází jen, stane-li se mluvčím Boha v jeho plnosti, stane-li se učitelem lidu, volaného ke spasení. Jsem váš Vládce, avšak nevládnu nad těmi, které miluji a dávám jim svaté úmluvy, ale vedu je rukou Otcovskou i Mateřskou do krásného života Lásky a pokoje. Jsem váš Soudce, protože je třeba dodržovat řád i zákony dané na počátku, aby dobrý výsledek veškeré práce byl střežen a zachován, aby syn-člověk si osvojil přísné způsoby mravů příkladné pro všechno tvorstvo. Jsem Ježíš, neboť je to jméno dokonalého člověka, a já jsem první dokonalý Člověk.Jsem Kristus, a toto jméno je jméno nové, které si dal Bůh – Mesiáš. 4 Ve jménu novém přišel jsem do blízkosti lidí v čase, kdy spatřili mě jako Ježíše, Syna člověka. Ve jménu novém konám všechno dílo započaté Golgotou, časem nesmírně vážným, v němž se počalo odkrývat mé Božství i člověčenství, a projevila se má velká touha po synech, kteří mě opustili, i má Láska k nim. Ve jménu novém počínám působit mezi všemi národy Země, které ve mne věří i nevěří, nazývají mě Soudcem i častují rouháním a výsměchem, jimiž se zlehčuje má Moc, odnímá se mi možnost ochrany člověka, národů a Země. Ve jménu novém působím již na Nebi i na Zemi, v oblastech světla i tmy, mezi bytostmi vědomými i nevědomými, které jsem dosud svým Duchem neoživil, nedal jim osvícení Láskou. Ve jménu novém přináším všem provinilým tvorům smír i poznání mé Vůle, řízené Láskou, volící cesty pokojné, naplněné usilovnou prací i obětmi, které vytyčuje jako vzory pro všechny poutníky životem. Ve jménu novém vycházím vstříc těm, kdo na Boha myslí hledajíce Jej v sobě, nad sebou i kolem sebe ve všem, co poznávají. Ve jménu novém dávám poznávat svá tajemství lidem čistého srdce, kteří se vyhýbají nešlechetnostem, bedlivě střeží svou duši a ode mne čekají pro ni spásu. Ve jménu novém rozvažuji všechny věci života lidí, hodnotím je a soudím podle nových zákonů, oznámených evangeliem daným lidu. Ve jménu novém procházím i cestami andělů, kteří nebyli podrobeni zkouškám zla a jsou v mé blízkosti, střežíce Boží řády života, všechny poklady Ducha i všechno svaté a nedotknutelné. Ve jménu novém plním mesiášské úkoly tam, kde jsou již předpoklady pro spásu a duše schopny i hodny přijmout no

Nebo to teda řeknu jinak ... záleží jak kdy Ježíš mluvil zda o tzv. Duchovním otci - čili Otci a jindy kdy k biologickému otci - čili otci.

se v tom plácáš: Biblický...Považoval ho za otce i Otce ... ano, tak to je. Snad v tom nemáš chaos :-)

Syn + Duch Svatý se rovná...Už máš zas nakoupeno ?Takhle poránu ... !

Syn + Duch Svatý se rovná též Bůh.

Steve, ano rozlišuji, ale...se v tom plácáš: Biblický Ježíš považoval starozákonního Boha za Otce nebo za otce?

"Ježíš v nich mimo...Steve, ano rozlišuji, ale věc je myšlená tak, že se jedná o duchovního Otce a Učitele.Ježíš by přeci neříkal "neříkejte svému biologickému otci otče". Vždyť jedno z přikázání zní "budeš ctít otce i matku svou". Proto Ježíš také říká, že když se chce člověk modlit, má jít do svého pokojíku, zavřít za sebou dveře a modlit se k svému nebeskému Otci, který je nám skryt.Určitě nepůjdeš do pokojíku s farářem, knězem, biskupem nebo papežem a nebudeš se k někomu z nich modlit. Už chápeš, jak je to doopravdy myšleno?Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé,buď vůle Tvá, jak v nebi tak na zemi,......................Otec, rovná se Bůh.

Svému tatínkovi taky někdy říkáš přeci otec, otče.Takže si to v ničem neodporuje.

"Ježíš v nich mimo jiné říká "neříkejte nikomu Otče, neboť váš jediný Otec sídlí v nebesích a neříkejte nikomu učiteli, neboť Já jsem váš jediný Učitel"Tím se katolická církev běžně neřídí, že, neboť lidé běžně kněžím říkají otče a papežovi dokonce svatý otče."Milane, však sám to dobře rozlišuješ, asi si to neuvědomuješ ... ano Otec a otec se rozlišuje. Tak jako jinde bůh a Bůh. Proč se tedy ptáš?

nějaký paní Cibulkový,...Když věříš zdravému rozumu od Boha, tak se jistě řídíš Jeho přikázáními a učením Ježíše Krista, tak jak je zapsané v evangeliích. Ježíš v nich mimo jiné říká "neříkejte nikomu Otče, neboť váš jediný Otec sídlí v nebesích a neříkejte nikomu učiteli, neboť Já jsem váš jediný Učitel"Tím se katolická církev běžně neřídí, že, neboť lidé běžně kněžím říkají otče a papežovi dokonce svatý otče. Ani jeden z nich nejsou dárci ani stvořiteli života, proto nemají na to oslovení nárok a ani by si tak neměli nechat říkat pokud chtějí jednat dle Boží vůle.Tak to je jeden příklad za všechny.Adventisté zase dávají největší důraz na druhý příchod Krista než na očistu ducha.Tam se hodí Ježíšovo podobenství, kdy král pozval k svatební hostině všechny, ale mezi hosty však viděl jednoho v nevhodných šatech a nechal ho vyvést. Ty šaty v tom podobenství představovali duši člověka jako šat nepravosti.Proto se marně namáhá ten kdo obhajuje nepravosti nejen svoje, ale rovněž světské církve a společnosti. On by svou vnitřní nečistotou působil rušivě. Tady alespoň vidíš jak jsou tvé názory mylné, když se spoléháš na církve a jejich teology, které jdou proti Božím záměrům s člověkem.Boha nezajímá teologie, ale srdce člověka.

Nechte těch řečí o nějaké Cibulkové ... čert ví co ona viděla či neviděla, nebo měla halucinace - možný je všechno.

Když někdo dokáže...nějaký paní Cibulkový, před kterou teologové v podstatě varujou, i když po katolicku, aby zas neurazili lidi, co jí žerou. A pak ještě nějakýmu Milanovi, kterej odmítá říct, kdo je. Že má někdo zjevení, to umí říct každej. To je stokrát radši k těm katolíkům, adventistům, baptistům atd., tam člověk si může přečíst, čemu věřit. Ty uznávaný zjevení mají i svý autory. V blázincích je krom plno tureckých princezen, napoleonů, králů a císařů i dost lidí, co mají mimořádný zjevení duchovního světa. Jak si má člověk vybrat? Já budu věřit leda svým zjevením, ne paní Cibulkový nebo nějakýho Milana, co nevím, jak se jmenuje. A než nějaký zjevení bude, tak budu radši věřit zdravýmu rozumu, ten je taky od Boha?