MILENKA NEBO RADĚJI MANŽELKA??

odpověď na svou otázku najdeš v příspěvku Radim pro Kláru dnes v 10.39. Měli byste si přečíst minimálně dnešní příspěvky, než začnete pokládat otázky, založené jen na přečtení posledních dvou názorů, protože tahle diskuze běží poměrně intenzivně již druhý den, a jednotlivé názory na sebe samozřejmě navazují a myšlenky se odvozují od těch předchozích názorů, pak vám bude hned jasnější, proč ten nebo onen zmiňuje právě takový pohled na věc ...

sbalenými kufry jistě může manželka záletného manžela překvapit, ale to pak nezbývá než si říct - život jde dál, a nikdy nelituj toho, co jsi udělal, ale toho, co jsi neudělal. A v tom důchoďáku se určitě líp stárne s vědomím, že jsem svůj život prožil naplno než prohnípal s někým, kdo mě už dlouhá léta fyzicky a někdy ani emočně neuspokojoval.

Chtěla bych se zeptat těch zastánců teorie řízků a gulášů, jak by se zachovali, kdyby to jejich partnerka brala přesně tak? Ano mám tě ráda broučku, ale teď potřebuji změnu a jdu si zašukat s Lojzou, pak se k tobě vrátím, změnu potřebuji jen proto, aby mně to s tebou neomrzelo. Podle této teorie byste se měli radovat, že manželka to má přesně takhle.

je mi jasné, že se neshodneme, stejně jako masožravec nikdy nepochopí vegetariána, tak striktní zastánce monogamie nepochopí jak to cítí polygamně zaměřený jedinec a naopak. Tím s touto debatou končím, protože jsem se snažil vysvětlit zoufalým podvedeným ženám, aby nepropadaly panice, že dělaly něco špatně, nebo že manžel chce kvůli milence opustit rodinu. Ale pochopen jsem nebyl :-)

abyste to podporovaly, jen...A ještě: viděl jsi někdy ženy, které tyhle nevěry, které Ty považuješ za něco normálního - dostaly na totální dno? Možná by nebylo na škodu zjistit jak to prožívají ty "přejedený řízky"

abyste to podporovaly, jen...Ono se pak stane, že si ona manželka zbalí kufry a muž je najednou svobodný a může se vyblbnout kde chce. A jednou v domově důchodců bude vzpomínat na ten guláš co se mu přejedl

to teda nejsi moc vyvinutá,...Problém nevěr je v tom, že to zraní druhého člověka. Jak moc to už záleží na každém.
Zatímco muž si jde zasportovat k milence, žena z toho upadá do depresí. A podle vás by měla pochopit, že muž se vrátí, protože sex je jen pud bez citu.
Nakonec takovýto muž je vysmátý. Ovšem na ukor neštastné manželky a zoufalé milenky, která marně čeká, že si s ní onen muž založí hnízdo.
Muž alfasmec je pán tvorstva, kterej prostě může šukat kde chce a kdy chce a ženy to musí pochopit.
Asi to zkonzultuju s Uzlem, abych pochopila, jestli jsem nenormální já nebo tahle teorie.

A co děti?K tomu už nemám co dodat, velmi hezky to tady totiž popsala dáma v příspěvku 5.3. 2014 - 11.03, nadepsaný Pro lidičky. Myslím, že to vystihuje naprosto vše.

Žena ke které se vracíš...abyste to podporovaly, jen vám vysvětluji, že nevěra není tragédie, kvůli které stojí za to bourat trvalé vztahy a končit jako zlomená troska, která už do konce života bude nenávidět chlapy, jen proto, že jste jeho záletům přikládala mnohem důležitější (dalo by se říct až osudovou) roli než chlap sám. Proto chlapi neodchází k milenkám natrvalo, jen prostě manželka je už po tolika letech nerajcuje,to je příroda, ale přesto ji opustit nechce, a to z mnoha různých důvodů, které tu byly už přede mnou nebo i v jiných diskuzních vláknech mnohokrát pojmenovány. A to přirovnání ke guláši a řízku perfektně sedí. Jez každý den guláš, a za chvíli radši umřeš hlady. Když to ale občas prostřídáš, chuť na guláš se ti zase vrátí, a vůbec to neznamená, že ho přestaneš mít rád.

to teda nejsi moc vyvinutá,...A co děti?

nevím. Já jsem monogamní...to teda nejsi moc vyvinutá, jestli jsi stagnovala na úrovni sedmileté :-) Zkrátka, člověk se vyvíjí, poznává svět kolem sebe, vyvíjí se duchovně i fyzicky, to, co se mu líbilo ve dvaceti, se mu nemusí líbit ve 30, 40, 50, ne? Stejně tak se mění jeho nároky na partnera, jiné máme ve 20, jiné v 50. Stejně tak se mění naše postavení, naše kariéra nás mění. Změníš práci, potažmo změníš i okruh lidí, se kterými pracuješ, prostředí, ve kterém se denně pohybuješ. To všechno tě přetváří, díky tomu všemu se měníš. I tvůj pohled na to, co tě ještě uspokojuje a baví, a co už ne se s psotupem života mění. A ty jsi přesně pojmenovala problém, který mají někteří lidé (většinou ženského pohlaví), a to je to, že dávají rovnítko mezi sex a manželství. Ale tak to není, jenže díky tomu, že to vidíte právě takhle, se bojíte milenek jako čert kříže, protože chlap chce jen chvilkovou změnu, narušení stereotypu, kdežto žena za sexem s jinou hned vidí,že by si mohl založit hnízdo jinde a ji mohl opustit, a ona by se ocitla bez něho jako zdroje svého zajištění. A zároveň proto milenka - protože je to taky žena - vidí většinou (pokud je nezadaná) v mileneckém vztahu šanci na "nový vztah" a na ukořistění muže pro sebe. Proto ta věčná nenávist mezi manželkami a milenkami, protože - jak jsem řekl - pro vás sex je vztah. Kdežto chlap se chtěl prostě jen jednou namísto ve staré škodovce projet limuzínou :-)

Není náhodou vyvrcholením...Žena ke které se vracíš je jen guláš, kterej se Ti přejedl. Proto potřebuješ sexuální změny, protože sex je jen pud a muži nejsou naprogramovani na monogamii.
Chtěla bych vidět partnerku, která by tohle chápala a podporovala.

Není náhodou vyvrcholením...nevím. Já jsem monogamní tvor a chci, aby můj muž byl taky. Jídlo člověk potřebuje k životu, bez toho by umřel, bez sexu neumře. Odmítám vidět v sexu jen uspokojování tělesných potřeb, pro mě to tak není. Nechci mít více sexuálních partneru a promiskuitní lidé se mi hnusí. Nepovažuji za šťastné manželství, kde si každý vyšukává někde jinde. Samo, že věrnost není jediným požadavkem na šťastné manželství, ale je jedním z těch zásadních, u kterých nedokážu slevit. Koneckonců nejsme zvířata, abychom se řídili pudy. pokud někoho miluju, tak nemám potřebu ho podvádět. A toho, koho nemiluju, si nevezmu. A že se lidi mění? Podle mě moc ne. Osobnost člověka je daná už ve věku 7 let.

přirovnávat milování k...Není náhodou vyvrcholením vztahu láska, empatie, zodpovědnost, ochota pomoct, starostlivost? Sex je přeci jen tělesný požitek, samozřejmě že ses se ženou, kterou miluju, má zase jinou podobu, než když jde jen o tělesno, ale jinak sex je jen pud, stejně jako hlad a žízeň, tak proč ho k tomu nepřirovnat? .-)

přirovnávat milování k žrádlu! Já beru sex jako vyvrcholení vztahu mezi mužem a ženou, jako projev lásky a jako to nejintimnější, co může mezi mužem a ženou být. Samozřejmě je to taky moc příjemné, ale to přece není všechno! Nebo jo, je to jen zábava a požitek? Já jsem asi úplně jiná než všichni ostatní. Nebo je fakt už tak dnešní doba tak zvrhlá?

..něco - to že dostaneme...Jsem žena(léta šťaně vdaná) a s Alešem stoprocentně souhlasím-lépe to vystihnout nemohl.

..něco - to že dostaneme chuť na řízek namísto toho guláše přeci ještě neznamená, že nám přestane ten guláš chutnat, nebo že ho přestaneme mít rádi. V danou chvíli nám sice ten řízek chutná tak moc, že bysme se po něm umlátili, ale ke guláši se stejně časem vrátíme, protože by se nám za čas zas přejedl ten řízek .-) už chápete, proč mužský nemůže zůstat věrný a proč od vás odchází k milenkám a k vám se poté zase vrací?

děvčata já Vám to vysvětlím asi takto: většina mužů bere sex jako tělesný požitek, jako třeba zajít si na zmrzlinu, zacvičit si, dát si něco dobrého k večeři. A vy nás nutíme, abychom jedli pořád jen tu vanilkovou zmrzlinu a k večeři ten pořád stejný guláš. Jenže kolem je tolik krásných buchtiček - holek a žen - na které máme chuť, tak proč bychom měli celý život být o jednom guláši? I kdybyste chlapovi servírovala každý den prvotřídní šťavnatý biftek, stejně se mu přejí, a vy se pak divíte - ale já jsem milá, hezká, usměvavá, spím s ním tak často, jak on potřebuje - (rozuměj- já jsem přeci ten šťavnatý biftek :-) ), a on si přesto našel milenku, ale proč teda: No právě proto - aby si na chvíli odpočali od toho každodenního guláše či bifteku, co mají denně doma :-)

no, to už zavání trochu...jsem se neobětovala, já jsem to dělala kvůli manželovi, kterého jsem milovala. Nevnímám to jako mravní předsudek, zdá se mi to normální slušné chování. Dnes je bohužel společnost morálně v rozkladu, protože normální morální chování je vnímáno jako předsudky.

já jsem byla celý život...no, to už zavání trochu sebemrskačstvím a masochismem :-) ale když se chce někdo trápit a obětovat kvůli nějakým mravním předsudkům, je to jeho volba. Ale uznávám, že to chce opravdu silnou vůli. Na druhou stranu by bylo možná vhodnější tu silnou vůli použít na věci důležitější, než zaříkáváním se nad slibem věrnosti až za hrob ať to stojí co to stojí - i třeba za cenu pozdější nemoci, protože když žiješ nespokojeně, na tvém zdraví se to po letech jistě odrazí.