MILENKA NEBO RADĚJI MANŽELKA??

ty názory tady a zaujalo mě...Omyl, tak to vůbec není. Nejsem citově prázdná, spíš naopak. Ale na skutečné prožití citů potřebuji volnost, ne žádný chomout, který omezuje a svazuje. Jak jinak můžeš vědět, že jsou ty city opravdové a ne jen účelové? Většina žen "miluje" toho svého protože s ním mají děti, dům a hypotéku.
A o mateřství mi ani nemluv, při takové představě mi naskakuje kopřivka. Nechápu, co jako z toho, co je na tom tak úžasné? Myslím, že jste akorát otrokyně hormonů a rozmnožovacího pudu. Mně holt tohle chybí, takže nejde ani o žádné rozhodování, není se o čem rozhodovat, nejsou žádné alternativy. Prostě něco, co je mi tak cizí jako jazyk indonéských domorodců.

pro vdanou milenku
"Ty tady usuzuješ a tvrdíš, že vdané milenky nemají často lásku ani s milencem...kdežto ty svobodné ano, jo? Takže dle tvé logiky mohou muži milovat jen svobodné ženy a nikoli vdané?"
Můžou, co by nemohli. Ale ruku na srdce, moc často se to neděje. Muži mají problém se zamilovat do ženy, která je přikurtovaná k jinému muži, neradi si lezou do zelí. Třeba zrovna ty jsi vyjímka, tak ti gratuluji. Ale pro mně by to stejně nebylo.

pro Renku
Díky za názor a že jsi se rozepsala ze svého pohledu.
"Ono víš-pevnost manželství se neměří mírou věrnosti, ale mírou schopnosti překonávat krize a odpouštět-dva, kteří se mají rádi i po letech a chtějí spolu žít, to dokážou."
Jo s tímhle souhlasím, a jsem ráda, že vám to funguje. Já to mám ale trochu jinak postavené.
"A až budeš někoho milovat tak, že s ním ráda spojíš svůj život" klidně s někým spojím svůj život, ale společné bydlení, rodina atd by mně naprosto zničily. Jsem totiž tak svobodomyslná, že nesnesu jakýkoliv závazek, jakýkoliv pocit omezení. A je dobré si to přiznat a nehrát si na něco co nejsem, což by v mém případě znamenalo se nutit do klasického partnerského vztahu na který nejsem stavěná.
"Ale neměř krásu a kvality ženy na počet milenců, tak to opravdu není."
Píšu tady snad něco takového? Já svoje kvality s nikým neměřím, mně je úplně šumák, jestli je někdo lepší nebo horší. Ale spousta žen na tomhle fóru a podobných to stále řeší dokola, zda jsou lepší než manželka nebo milenka. Mně je tohle fuk, pro mně je podstatné, že mám vášeň i svobodu a moji miláčci mi jí poskytují.

Jo, a ještě malý...pro šibalku..to tvoje "věř mi",... takže nevěřím ti ani slovo. Nic o mně nevíš a jenom soudíš. To svědčí o tvé omezenosti a neochotě přijmout něco mimo svoje obzory. Ty máš kamarádky proto, aby jsi s nima vysedávala po diskotékách a barech? No potěš koště. Navíc jsi hrozně zlá, asi tě něco žere.
"kdybys jen jednoho z nich skutečně a hluboce milovala, věř, že by tvou mysl a touhu pohltil natolik, že bys ani o jiné chlapy nestála." Tak o tomhle teda víš houby. Že ty jsi to nezažila, nic neznamená. Já dokážu milovat naplno víc než jednoho muže, tak tady nepoučuj, že to nejde.

pro Šibalku: podle čeho soudíš, že moje city jsou pusté a prázdné??? Vždyť ty mně vůbec neznáš. Já jsem naopak citově strašně bohatá, mám citu tolik, že mi prostě jeden muž nestačí.
ještě k té vdané milence: pevný vztah jí stojí na zvyku a povinnosti, lásku už doma nemá a často ji nemá ani s milencem, rodina je jen břímě a to zázemí se může kdykoliv rozpadnout.

A co má vdaná milenka? Rodinu, která se může kdykoliv rozpadnout, pokud ty její zálety prasknou. Chlapa, který ji už citově ani eroticky neuspokojuje, a tak si to musí kompenzovat milencem, aby vůbec mohla v tom vztahu žít. Špatné svědomí, protože dobře ví, že sedí na dvou židlích a strach aby to neprasklo.
Co mám já? Dva vztahy ve kterých nechybí city ani vzrušení. Dva chlapy, kteří se na mně těší a už se nemůžou dočkat až mně uvidí. Mám něhu i vášeň a žádný chlap mi nesedí v obýváku aby tam sledoval sport v TV. Mám volné víkendy jenom pro sebe a kamarádky, žádné otravné hnití doma s rodinou, žádné otravné povinnosti kolem dětí, žádné nudné návštěvy příbuzenstva mých miláčků.

Já bych teda vdanou milenkou být nechtěla. Vdaný milenky jsou podle mně chuděry, udělaj šuk šuk a zase běží domů za otravným manželem a dětmi. Musí to být jako vězení, k čemu je to dobré?
Žijete v nějaké iluzi, že svobodná milenka čeká celý den až se jí ženáč ozve? :-) jo to určitě...svobodná může mít těch ženáčů několik, já třeba mám dva, ale jiné holky zvládají i víc.

Zuza a Danka: Danko, jak jsi na manželovu nevěru přišla?
Jinak rozumím oběma, co píšete a jak to myslíte. Ale já svou ženu k žádnému "jalovému životu" neodsuzuju, byla to ona, která měla ráda sex jen pokud jsme spolu chodili,a pak ještě než se narodil syn, a potom postupně ochládala a ochládala, a teď je to už skoro sedm let, kdy jsme spolu nespali. Vydržel jsem to tři roky, a pak jsem si našel svou současnou milenku, chtěl jsem jen to, co jsem doma nedostával. Zkoušel jsem předtím se ženou o tom mluvit, ale řekla mi, že to prostě nepotřebuje, že ji sex už nic neříká, a ona celkově nemá ráda doteky. Ale neřekla, že by už se mnou nechtěla být, a naši společnou budoucnost stále plánovala a plánuje, a tak jsem se zachoval po svém. Nutit ji do sexu mi přišlo hloupé, a časem i zbytečné.
Nejsem s ní z pohodlnosti. Mám ji rád. A mám moc rád svého syna. Ale bez sexu žít nedokážu. A tak jsem to řešil, jak jsem uměl. A zamiloval se jinde, což jsem původně neplánoval. Ale když se stalo, uvědomil jsem si, jak mi chybělo zase tohle cítit a jak je to hezké mít vedle sebe perverzní i nežnou potvůrku, která se na mě tak těší. A dnes už si říkám, jaký jsou chlapi chudáci, když nemají takového podobného broučka jako já.
Umím si představit, že bych žil se svou milenkou, kterou miluju. Ale neumím si představit, že bych se měl synovi dívat do očí a vysvětlovat mu, proč už nejsem s maminkou a proč jsem s jinou "tetou nebo paní".
A vlastně to ani nedokážu říct svým rodičům. Myslí si, že jsme plně fungující pár. Dávám své ženě tolik lásky, kolik dokážu, ale i já potřebuju cítit, že jsem pro ženu Chlap, a ne jen parťák na budování domova a výchovu syna.
A aby toho nebylo málo, jak jsem už řekl, moje milenka to má doma podobně. Mluvili jsme spolu na to téma už několikrát,a ona sama mi říká, že mě moc miluje, že se ji po mně stýská a trápí se tím, že nejsme spolu pořád, ale že by nedokázala svému manželovi říct, že od něho odchází, že ví, že by mu tím jen ublížila. Tvdrí - a asi správně - že nemůžeme stavět své štěstí na neštěstí mnoha lidí kolem sebe. Vím, že i ona se ke svému manželovi chová hezky, a tak jsme si oba jisti, že tím, že máme svoje společné "velké ale tajné" štěstí, že tím nikomu život neničíme.
Äsi to je těžké pochopit, protože každý z nás to má v soukromí jinak, a posuzujeme to podle sebe. Ale v naší situaci věříme, že děláme to nejlepší.

To Danka: protože mám - až na sex, bohužel - vcelku funkční manželství, a manželku mám i po 12 letech manželství pořád ještě rád. Chtěl jsem milenku jen kvůli sexu, ale poznal jsem úžasnou ženu, a zamiloval se. Jo, určitě bych s ní šťastný byl, protože cítím, že si vzájemně vyhovujeme po všech stránkách. Já jsem dominantní a ona úžasně poddajná a přítulná. Jenže nejsem ten, který opouští rodinu a své závazky.
I moje milenka je vdaná, a má to doma podobně jako já. A oba víme, že právě to že jsme si tak vzácní a nejsme spolu denně - i když tlf a sms fungují i několikrát za den - že o to víc je náš vztah nabitý energií a máme skvělou šanci si to, co mezi námi je, uchovat hodně dlouho a bez otravného stereotypu. Takže abych ti odpověděl: nemusím ji mít doma, abych se cítil šťastný. Myšlenky a to těšení na ní jsou úžasný a ona mi skvěle naplňuje život i tak :-)

kvůli tomu, že odejdete z nefunkčního vztahu vás synové zavrhnou, přestanou se s vámi stýkat a nepozvou vás ani na svatbu? Tak takové syny bych nechtěla, to snad ani není o co stát. Normální mladý člověk to pochopí, třeba ne hned, ale pochopí. A jestli vás mají rádi jako matku, tak tou snad nepřestanete být?

Ano, to je Jirko. Mohu buď...právě špatně, zřeknout se svého volna, svých zájmů, svého pohodlí. Ženy tohle dělají často a pak se cítí podvedené a nespokojené. Žádný muž se toho nikdy nevzdá. A podle mě to není sobectví, člověk by se měl v manželství cítit dobře a ne jako ve vězení, jinak nemá cenu manželství vůbec uzavírat. Proč žít s někým, komu musím sloužit, kvůli komu se vzdávat všeho, co mě těší? Jsem taky žena, ale tohle nechápu. Vdala jsem se proto, abych se cítila lépe a ne hůře než za svobodna. Vaši synové ve vás nevidí ženu, svobodnou bytost, ale služku, otrokyni. Pak se nedivte, že vás odsoudí, když se pokusíte z toho otroctví vymanit. je mi vás líto, ale zavinila jste si to sama!

synové totiž na otce dají,...Tak to je blbá situace, vůbec nezávidím.

Milenka! Mám jednu už tři roky. Milenka mi voní, na milenku se těším, milenky se nemůžu nabažit, o milence sním a těším se, až ji zase uvidím a pohladím. Milenku potřebuju, je moje zlatíčko, je milá, přítulná a umí potěšit. Mezi schůzkami myslím na to, co jsem s ním dělal, představuju si její oči, úsměv, prsa, celé tělo. Znám každý kousek jejího tělíčka. S milenkou mám vždycky radost a nemůžu se dočkat její hebké nahoty.

Lenko, máš pravdu. Hlavně...Trochu me zaráží určitá vulgarita z jeho strany. Říci někomu, že může táhnout, to již ten vztah musí být hodně špatný.
A jinak 46 let je ještě zcela bezproblémový věk na nový život a s novým partnerem. Nemusí to přijít hned, nemusí to být hned první chlap, ale nabízí se i varianta single s občasnými milenci.
Takže se zase nemusíš bát, že budeš bez lásky atd.

Samice prasat divokých pohlavně dospívají v 8. až 10. měsíci života, samci přibližně ve věku 2 let. Doba páření je značně ovlivněna klimatickými podmínkami, ve střední Evropě však většinou probíhá v rozmezí od listopadu do ledna. Samice je březí 114 - 118 dnů. Ve střední Evropě vychází většina vrhů na období od března do května. Počet mláďat ve vrhu se pohybuje od 3 do 12. Těsně před vrhem se samice odpojuje od své skupiny a zpět se k ní připojuje až v době, kdy jsou již selata odrostlá. Selata neboli markazíni se vyznačují podélně pruhovaným ochranným zbarvením, které ztrácejí koncem prvního roku života. Během péče je přitom velmi ostražitá a v případě bezprostředního ohrožení může potenciálního predátora napadnout

manželka, která je zároveň pro jiného muže i milenka. :-) A muži to tak mají také, a proto jich je tolik nevěrných.

Monco taky jsem byla takova. Pred 20ti lety

Danielo, proc bys byla srab? Mozna si tim vsim musis projit, a v klidu. Pripada mi jako bys byla ve stavu soku, a ten klidne muze trvat par let. Mne se stalo to same. Na posledni kapku cekat nemusis, ona prijde sama od sebe neboj. A mas pravdu rozvod je strasne tezky, ja sama to necekala, dodnes je to 3 roky a vzpamatovavam se. Na druhou stranu, ano je dulezite odejit. Je to takove znovuzrozeni, a navrat ztraceneho sebevedomi, a pote navrat ztracene sily a chuti do zivota. Strasne to za to stoji, ver mi. Ale nespechej, vis? Je to vse jen a jen na tobe. Mimochodem, ja se jednoho dne vzbudila a citila jsem ze dnes je ten den, co odchazim, vzala jsem saky paky, a uz se nikdy nevratila. Manzel je stale mimo, a tak trochu i ja... Asi nejdriv neco v nas musi umrit, aby se mohlo vzrodit to nove, je to vyvoj, a tim si kazdy musime projit at chceme nebo ne.

Ja bychs dovolenim jeste rozvedla to co jsem naspala. Samozrejme ze bych moc chtela plnohodnotny vztah, zamilovanost, a znam takove pripady v okoli.
Ale, nevim, v dnesni dobe? Ja sama nikdy nic pekneho od muzskych nezazila. Spis me vzdycky totalne vycerpali a to casto i financne, a stahli me dolu...
Napriklad mam sousedku, ktera je milenkou, a to ne jen jednomu panovi. Je to samozrejme nemoralni, ale koho to uz dnes zajima? Ona sama vypada nadherne, ma krasny byt, venku zaparkovaneho Mercedesa. Samozrejmosti je ze se topi v penezich, a to je pak o hodne lehci vypadat atraktivne a skvele. Kdyz s ni nekam zajdu, vsichni se kolem ni toci jako kolem nejake kralovny, vsichni vedi kdo ona je a jak zije, ale myslite ze to nekomu vadi, ze ji nekdo odsoudi? Ne. Vsichni b y se ii pomalu klaneli. Ja ji sama mam rada, nerekla bych ze ji klasicky zavidim, ale trochu mi prece jen vadi, ze jeden nemusi byt vzdy ten nejcestnejsi aby dobyl svet, a jeste za to zklidil potlesk. To se pak take jinak premysli, ze? Kolikrat si rikam ze takhle jsem si to mela a mohla zaridit ja.... Zadne hadky, zadne vecery kdy doslova odpadnu unavou, a kdy si manzilek jde pote uzit jinam. Ze je doma naklizeno, navareno a ze ma manzelku celkem k svetu je pritom nepredmetne.
A byt znovu manzelkou co se dre, nema na nic cas, je neustale unavena, podrazdena, a nema zadny sex - uz nikdy.

Tak ja byla jak milenkou, tak se pote stala manzelkou. On odesel o manzelky po 6 ti letech, i kdyz se "rozvadel" uz kdyz jsme se poznali. Vydrzeli jsme dalsich 6 let. Spis bych mela napsat vydrzela jsem to ja, a to se zatatymi zuby. To bylo opravdu jak pomsta! Nejen ze zacala terorizovat, chovat se ke mne jako k posledni, jeste taky zahybal vsude mozne. Pritom zarlil. Nesmela jsem nikam, nemohla si vzit pekne boty, tesne saty, nic. No jak nejaka otrokyne. Nakonec jsem doslova utekla. Ted jsem ve vztahu, ale nic vazneho... Kdybych byla znovu mlada, zvolila bych si byt jenom milenkou. Ale chtela bych od nej decko.