Chci umřít a nedaří se mi to

Hrabal jsem dnes na zahradě pod stromy ještě nějaká spadnutá jablka, nestihla dozrát, většinou již nahnilá, určená do kompostiště. I přesto by se, obecně, našli lidé, kteří by je v pozici na všech čtyřech, jako zvířata, rychle konzumovali aby utišili ukrutný hlad a prodloužili si šanci žít o několik málo dní déle. Pomyslíte si, v jejich mnohdy beznadějných podmínkách, zbytečně?!

Mám bulimii.
Nenávidím se...Já v nedávné době, kdy mě bylo hodně moc zle, nemohla jsem jíst, nefungovalo spojení ruce - ústa a i když jsem měla hlad takovej, že mě křeče stáhly žaludek to prostě nešlo. Zhubla jsem 12 kg, někdo by se možná radoval, já ne. Po tom následoval třes, vyčerpanost, po pár krocích únava, byl to děs. Ted už jsem jakžtakž o.k., sice jsem to zpět nenabrala, ale hubnout už nechci. Platím za to příliš mnoho.

Mám bulimii.
Nenávidím se...ASdélko vydrž, každá AD začnou účinkovat až za 4 - 6 týdnů, to je jejich nevýhoda, musí se ta doba vydržet. Nemáš možnost navštívit psychologa? tAM SE MŮŽEŠ VYPOVÍDAT A ULEVÍ SE TI TAM. jÁ BOHUŽEL TU MOŽNOST NEMÁM, v okresním městě není a musela bych za ním cestovat příliš daleko. Byla jsem u něj jen 2 x v době, když jsem žádala o ID a byl potřeba posudek od něj. Přes všechny ty moc unavující testy jsme si i povídali a mě se tam dost ulevilo. Moc mě mrzí že je pro mě tak z ruky a nemohu k němu jezdit.

Mám bulimii.
Nenávidím se za to. Chtěla bych si své špeky z těla uříznout a vyhodit. Je hrozné nenávidět své tělo, které mi tak dobře slouží...:-(
Jsem magor, co už neumí normálně jíst a není mi pomoci.
Dva týdny beru antidepresiva a je to k ničemu. Co mám dělat?

Padám do deprese a mého psychiatra to nezajímá, než se objednám, tak jsem zase celkem dobrá. potřebuji okamžitou pomoc ve chvílích, kdy se chci zabít. Nemám to komu říct, i když mám velkou rodinu, mají mě rádi a moc by jim to ublížilo, kdyby znali mé strašné tajemství.
je mi už přes 30 a peru se s tím deset let.

Taky mám děti.
Ale už větší. Tvládli by to beze mě s tátou.

Ale beru nová AD a zase budu chvíli v pohodě.

Lidi,neblbnete.Ja mam tri deti s toho je peti mesicni holcicka.Prone se snazim zit moc mi to nejde ale bojuju protoze vim,ze me tu potrebuji.Musim je toho moc naucit a ukazat sice je zivot krutej bolest velka ale jsou i chvilky pro ktery tu clovek je.

Kde jste? :-(

je mi poslední dobou...Tu úzkost taky znám, bohužel. Jsem smířená, ikdyž mám v sobě obrovskou tíhu, pak najednou stojím u pokladny v obchodě a čekám, až na mě příjde řada a najednou mám od hrudníku po břicho, jak by v sobě cihly, jak kdyby mě někdo svázal řetězy a chce se mi utéct, jít za bráchou.

je mi poslední dobou...Jak dlouho bereš ten CitAlec?
Já chci přežít víkend a dělám si naději, že AD mě trochu zvedne, podrží, než udělám nějakou blbost, a než se dostanu na terapii.
Já nemám fyzické příznaky jako Ty...to jsem ráda. Ještě toho trochu.

Krizovka bude víkend. i...je mi poslední dobou taktéž divně...neumím to přesně definovat...Uzkost uvnitř od hrudníku až ,jakoby se to prolíná do břicha.Něco ,jako vybrace zevnitř a jsem bez chutě ...se soustředit zapomínám napří. vyndat klíče ze zámku již opakovane.Beru na to citalek no nák se necítím zcela v poho.

Ahoj Luc., ne, ne :-) nic...Krizovka bude víkend. i když mám co na práci, nechce se mi do toho. Ale udělám to. Včera bylo docela dobře, dneska zas zvracím. :(

Něco se stalo nového? Nebo...Ahoj Luc., ne, ne :-) nic dalšího se nestalo. Jen to bylo myšleno tak, že takové haló jaké mám v hlavě ty 3 měsíce, že to jsem nikdy nezažila. A co ty nového? Jde to?

Takové haló jsem v hlavě...Něco se stalo nového? Nebo Tě trápí pořád ta strašná událost a takhle se ti to vrací? :-(

Jen si proboha nedělej...Takové haló jsem v hlavě ještě nezažila :-( Ach jo, nemůže být každý jen šťastný a netrápit se? A proč jedni nepoznají za život žádnou bolest - ne, že bych jim to přála a druzí poznají i 3-4 takové maximální kopance do zadku.

Jo, tak to já nevím. Nikdy...Jen si proboha nedělej nějaké výčitky. Je jasný, že časem ten smutek bude menší a menší i když nezmizí nikdy, ale podaří se ti s tím aspon trošku vyrovnat a přijmout to jako fakt i když se tomu ted bráníš. Nemůžeš myslet pořád jen na to, co se stalo, nemůžeš pořád jen myslet na smrt bratra. Časem na něj budeš vzpomínat v jiné rovině, budeš vzpomínat na dobu kterou jste spolu strávili, na různé příhody. Nikdo, ani ty sama po sobě nemůžeš chtít aby to pořád stejně bolelo a ty nemyslela na nic jiného. Čas je ted tvůj přítel, protože ti pomůže postupně otupit tu bolest.

Není třeba děkovat, jen...Jo, tak to já nevím. Nikdy jsem nepatřila "mezi Vás", ikdyž kolikrát jsem si tím, co jsem viděla ve zprávách, četla na netu říkala, co to je, co se to děje, kam ten svět spěje. Teď už si taky říkám, že bych chtěla usnout a už se asi neprobudit. Nevím, jestli bych byla znovu se svým bráchou (co já vím, co je po smrti), ale aspoň bych už nich neřešila, neměla v sobě ten kámen atd. Navíc, co si budeme vykládat - většině se tady kazí nálada i proto, že přichází zima, je brzo tma atd. atd. No a příjdou Vánoce a to jsem teda faaaakt zvědavá, co to se mnou udělá. S náma všema. A máš můj obdiv, že i přesto, že jsi trpěla depresemi, že ses s touto nemocí dokázala nějak srovnat se smrtí manžel a táty. Já depresi nemám a nezvládám to. Pořád na něho myslím a když na něho zrovna nemyslím, tak pak tak, jak je to v těch pohádkách, mi vyskočí čertík na rameno a nadává mi, jak je možné, že jsi na něj nemyslela, to ses s tím brzo srovnala a nejhorší je, že si to říkám i já. Co když mě sleduje a říká ségra - 3 měsíce, to jsem ti brzo přestal chybět. Ale není to tak.

Pro !: A víš, že to je to,...Není třeba děkovat, jen jsem napsala se snahou pomoci mít sílu se trochu nadechnout. Mě se popravdě ted taky nedaří, D útočí vší silou a mě síly nějak ubývají. Chtěla bych usnout a probudit se v lepších časech, ale BudoU někdy?

Až tě život omrzí a stane...Asi ti uniklo, že my v těch sračkách už dávno jsme a i tím deklem se zakrýváme.

Pro !: A víš, že to je to, co bychom tady všechny nejradši udělaly? Ono, když se v životě nedaří, tak pořádně.
Janko: Děkuji za tvůj příspěvek - odepíšu zítra. Dnes to byl den celý takový nějaký na ho**o. Nevím proč.

Až tě život omrzí a stane se ti peklem, skoč po hlavě do sráče a prašť za sebou deklem!