Chci umřít a nedaří se mi to

No tak tady je vidět jak to se mnou mává, odepisuji na dotaz z února. Holt co se dá dělat, však mám na to papíry.

Jak ste docílila Aleno...Já mám ČID s tím, že se s depkou léčím téměř 14 roků. Několikrát jsem měla neschopenku, to jsem se srovnala natolik,že mě začli chybět lidé a chtěla jsem jít do práce. Jenže po některých událostech jsem prostě spadla tak dolů, že jsem nemohla nijak fungovat. Byla mě navrhnuta léčebna, ale tu jsem odmítla. Jsem totiž dost činorodý člověk a představa, že mě zavřou někam, kde nebudu moci dělat vůbec nic a navíc kolem mě bude hafo neznámých lidí mě depromovala ještě víc. Protože mě dr. zná za ty roky dost dobře, poslala mě na psychotesty a po výsledcích jsem zažádala o důchod.

Já bych ti poradila co mě radí dr. dělej to na co máš chut, chce se ti plaka, tak se vybreč, chce se ti spát, tak sebou žuchni do pelíšku...podle možností, nevím jak jsi na tom časově, i dobrá hudba pomůže, jen se snaž myslet víc na sebe a do ničeho se netlač. Máš přítele, dej mu hlavu na rameno a snaž se jen tak vnímat jeho blízkost.

byla to osoba virtualni...To není zbabělost, jen to, že ve skutečnosti vůbec umřít nechceš. Je to jen momentální snaha o únik z bolesti. Zkus si něco přečíst o karmě a co se stane, když dobrovolně odejdeš z tohodle života. Podívej se na zkušenosti lidí, kteří zažili klinickou smrt. Zkus se vydat duchovní cestou. Najdi si někoho, kdo ti dá reiki. Prostě otoč své vnímání o 180 stupňů a leccos se ti vyjasní. Byla jsem na tom podobně a mám za sebou nepodařený pokus a dneska už vím, že to je dobře, že se to nepovedlo, ale dospěla jsem k tomu zkřížením západní medicíny a východní filozofie...

tancuj! udělej si příjemno...Tak to by mě nenapadlo. Vytancovat depresi. Funguje to?

Jenže co víc můžu dělat?...tancuj! udělej si příjemno v pokoji, pusť si video nebo cd nebo klipy z youtube a začni proti přicházejíci depresi tancovat, dokud máš na to sílu. "představ" si tu depresi a vyžeň jí!

Nezkoušej to ustát bez...Jenže co víc můžu dělat? Zajít si pro léky. Už jsem se objednala, na pondělí. Potřebuji spíše psychickou podporu, no. Ale léky jsou pro mě aspoň pocit, že něco dělám pro to, abych nežuchla úplně

Nejsi přehnaně senzitivní,...Janko,
právě proto, že tu houpačku mám i bez léků, tak trvale AD neberu. Nejdýl jsem brala necelý rok. Ale změna žádná, relapsy, jako když jsem to nebrala.
Teď jsem bez AD asi od července.
jak jsem psala, jsem spíše terapeutický typ, potřebuji psychologickou práci, ne chemii, ale bohužel, teď nemám možnost.

Jinak mi podzim splíny nedělá, obvykle.
To spíš v zimě mám problém.

je tu cenzúra, príspevky sa...To je v pořádku, že sprosté napadající příspěvky, které nejsou vůbec k tématu jsou mazány.

Tak nevím, jestli jsem...Nezkoušej to ustát bez pomoci.Já to zkusila a zachránili mě tak,tak. Nenech to sklouznout až k těžkému stavu.Četla jsem tvůj první příspěvek. Je to jako kdybych to psala já. Jen s tím rozdílem, že já už se dvakrát pokusila odejít abych ušetřila rodinu i sebe trápení. V klidnější fázi deprese si uvědomuji jak bych tím rodině ublížila ale když depka udeří v plné síle nemám šanci to zvládnout.Právě proto se bojím propadu a varuju před ním i tebe.Taky se snažím svou nemoc maskovat ale někdy na to síla prostě není.

je tu cenzúra, príspevky sa vymazávajú !

Ahoj, jsem v tak silné depresi, že se to nedá vydržet, úplně cítím tu hlubokou samotu, že když jdu někam k lékaři, tak proč vlastně ? Žádný smysl nevidím. Úplně jako by se mi něco obrátilo v hlavě, tak divně jsem se ještě necítila.

Tak nevím, jestli jsem...Nejsi přehnaně senzitivní, mě se depky taky zhoršjí vzhledem k počasí. Nedělám si iluze, čekají nás mlhy, plískanice, přítmí a brzo tma a to je vždycky posun k horšímu, propad dolů. Ty nebereš AD pravidelně? Já už teda řadu let ano, dokonce po trošce hledání jsme s dr, našly ty, co mě stopro sednou, ale stejně je to život na houpačce.

Babča: Přesně tak. Já...Ahojík, nějakou dobu tě čtu a řeka jse si, že ti třeba moje zkušenost pomůže. V krátké době po sobě mě zemřel mažel a tatínek. Byla to vždy smrt v přímém přenosu. Manžel byl řadu let nemocný, pak dostal krvácení do mozku a byl převeden do uměl spánku a já čekala 14 dni u jeho lůžka na konec. Za krátku dobu nato se začal zhoršovat zdravotní stav táty, který měl rakovinu.Nikdy bych nevěřila tomu, jak člověk během ne dlouhé doby dokáže zhubnout, strácí se a před očima odchází. Byla jsem s ním taky do posledního dechu, kdy už byl v nemocnici. Nevím už jak jsem to švechno vydržela, snad jen díky zvýšeným dávkám AD, jsem totiž středně těžká depresačka. Znám dobře tvoje pocity, doma jsem křičela do polštáře,chtělo se mě bít hlavou o zdi a pořád jsem jen opakovala "proč jste mě nevzali sebou". Měla jsem hrozné stavy, nejraději bych bývala všechno skončila bez ohledu na to jakou bolest bych udělala svým blízkým. Často jsem s oběma rozmlouvala, ale čas rány trošičku zacelil a já si uvědomila,že musím rozmlouvat a myslet na svoje nejližší, na ty co mě zůstali.
Nevím, jestli jsem ti nějak pomohla, píšu asi zmateně, chtěla jsem tím hlavně říc, že čas postupně trošku hojí bolest, že budeme často myslet na to co se stalo, ale víc bdeme myslet na to, co ještě v životě přijde.

Tak nevím, jestli jsem nějak přehnaně senzitivní na počasí nebo co, ale pomalinku a jistě zase padám do stavu, který dobře znám, a který nechci užn zažívat.

Je to teprv pár dnů, co ten sešup pozoruji, ale je to neklamné, už to znám. Asi zase pošupajdím pro léky, ach jo. Ale možná ne, možná to ustojím bez pomoci. ..

Babča: Přesně tak. Já teda Vašima depresema netrpím,jen prožívám traigckou událost a už to je na mě síla a je to každodenní boj pro mě, každodenní přemýšlení atd atd.

Debbie netrap se, nebyl by ti vděčný, že zde musí zůstat. Ani já nejsem vděčná osobě, která mě vrátila zpět. Zase každodenní muka hned po probuzení, všechno to dál pokračuje, stejné bolesti, stejné hnusé pocity, stejná bezněj a žádné vyhlídky na zlepšení situace.

Debie, on by tě neměl rád, kdybys mu zabránila v tom, co udělal, respektivě, kdybys zavolala pomoc a on se vrátil do svého života, který nechtěl žít :-(

to je prave taky jedna z...Klidnou noc všem, musím se teď odhlásit.
A tobě Debbie ať noc přinese sílu do dalšího dne, do mnoha dalších dnů. Jita

Jíťo, přečetla jsem si...Problém se sebepřijetím - hm , zajímavé...